Neautorizováno !
(9.20 hodin)
(pokračuje P. Němec)
Zvláštní pozornost věnuje návrh trestního zákoníku problematice trestání při naplnění zásady žádný trestný čin bez zákonného trestu. Přestože u každé skutkové podstaty je zachován trest odnětí svobody jako jeden z trestů, filozofie nového chápání trestu vychází ze zásady, že pokud je to možné, má být u méně závažných trestných činů trest odnětí svobody nahrazen jinými, alternativními druhy trestů, například obecně prospěšnými pracemi, peněžitým trestem, zákazem činnosti a nově také trestem domácího vězení. Výrazně se naproti tomu zvyšuje postih nejzávažnějších trestných činů v kategorii zvlášť závažných zločinů, a to včetně možnosti ukládání výjimečného trestu.
U ochranných opatření se vedle dosavadních typů ochranných opatření nově zavádí zabezpečovací detence jako ochranné opatření určené pro osoby, u nichž není předpoklad, že by uložením ochranného léčení bylo možné dosáhnout účinné ochrany společnosti.
Dámy a pánové, co se týče dalšího legislativního procesu, chtěl bych vám sdělit, že vzhledem k tomu, že se jedná o velmi zásadní materii a že po dlouhých debatách, které provázely vznik, přípravu tohoto nového trestního zákoníku, bych byl velmi rád, aby Poslanecká sněmovna tento návrh přijala.
Při prvním čtení jsem za předkladatele slíbil, že ve druhém čtení budeme flexibilní v tom, jak se postavit k výstupu projednání ústavněprávního výboru a k výstupu debat v odborné veřejnosti. V této souvislosti musím uvítat mimořádně konstruktivní práci ústavněprávního výboru, který nejprve v lednu letošního roku uspořádal úvodní odborný seminář za účasti představitelů soudů, státních zastupitelství a expertů z vědeckých vysokoškolských pracovišť. Poté následovalo podrobné projednání v samotném ústavněprávním výboru v rámci jeho několikadenního výjezdního zasedání v Kroměříži. Musím jmenovitě poděkovat paní předsedkyni ústavněprávního výboru poslankyni Parkanové a panu poslanci Pospíšilovi jako zpravodaji ústavněprávního výboru za přípravu a zpracování velkého množství pozměňovacích návrhů, které zkvalitňují po věcné a legislativně technické stránce vládní návrh trestního zákoníku.
V tuto chvíli nepovažuji za nutné rozebírat jednotlivé dílčí pozměňovací návrhy, které jsou už obsaženy v usnesení ústavněprávního výboru. K těm se vyjádřím samozřejmě před třetím čtením, nicméně předpokládám, že zazní ještě další pozměňovací návrhy z pléna při projednávání ve druhém čtení, a i tyto pozměňovací návrhy se budeme snažit posuzovat velmi konstruktivně, a pokud zkvalitní tuto normu, tak s nimi bude možné vyslovit souhlas.
Dámy a pánové, děkuji vám za vyslechnutí úvodního slova ke druhému čtení a v tuto chvíli vám děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání ústavněprávnímu výboru. Usnesení výboru bylo rozdáno jako sněmovní tisk č. 744/1.
Prosím, aby se slova ujal zpravodaj tohoto výboru pan kolega Jiří Pospíšil.
Poslanec Jiří Pospíšil: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, mám tu čest coby zpravodaj vám sdělit, co je obsahem usnesení ústavněprávního výboru ze dne 2., 3., 4. března, 13. a 14. dubna. Ústavněprávní výbor projednal předložený návrh zákona a doporučil Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby návrh schválila, a to ve znění změn a doplňků přijatých ústavněprávním výborem.
Dámy a pánové, dovolte mi coby zpravodaji stručný komentář k tomuto usnesení. Chci potvrdit slova pana ministra, že ústavněprávní výbor velmi podrobně studoval a zabýval se předloženým sněmovním tiskem. K tomuto návrhu ústavněprávní výbor svolal mimořádný seminář, kterého se účastnili jak představitelé trestněprávní vědy, tak trestněprávní praxe, zvláště zástupci české justice a českého státního zastupitelství. Vedle toho též bylo uskutečněno v rámci projednávání výjezdní zasedání a i zde jsme podrobně diskutovali s představiteli právní praxe a teorie.
Dámy a pánové, soubor přijatých změn a doplňků v zásadě zachovává původní podobu a filozofii předloženého sněmovního tisku. Snad nejvýraznější změnou z pohledu koncepčního je výsledek diskuse o tom, zda má být zachován současný navržený model formálního pojetí trestného činu, zda se máme vrátit k platnému materiálně-formálnímu pojetí trestného činu. Chci k tomu říci, že o tomto se tady diskutovalo na zmíněném semináři. Výstupem byla snaha ústavněprávního výboru najít kompromis mezi formálním pojetím trestného činu, které spočívá na filozofii, že každé jednání popsané v zákoně je trestným činem bez přihlédnutí k tomu, jaká je míra společenské nebezpečnosti, a mezi materiálně-formálním pojetím trestného činu, které zachovává ono kritérium společenské nebezpečnosti. To znamená, ne každé jednání popsané v zákoně je trestným činem, ale pouze takové jednání, které splňuje určitou míru společenské nebezpečnosti.
Toto jsou dvě existující pojetí. Nelze říci, že ve světě převažuje jedno pojetí nad druhým. Různé státy mají různou úpravu. My jsme došli k závěru, že vzhledem k tradici českého trestního práva je dobré zachovat určitý prvek materiálního pojetí trestného činu, a to v podobě tzv. interpretačního pravidla. Chci k tomu říci, že názor ústavněprávního výboru je ve shodě s představiteli české právní teorie. Poukáži na názory doc. Fenyka, prof. Císařové, kteří jasně píší, že materiální pojetí trestného činu není výsledkem totalitního právního režimu, ale že je výsledkem italského pozitivizmu a že v zásadě jak materiální, tak formální pojetí jsou stejné, relevantní úpravy, i když každá má určité výhody a každá má určité nevýhody.
Nechci o tom podrobněji zde hovořit. Bylo o tom diskutováno v rámci prvého čtení. Chci pouze říci, že ústavněprávní výbor se fakticky - zdůrazňuji fakticky - shodl na interpretačním pravidlu. Ovšem nebylo o tom hlasováno, protože návrh byl postupně dotvořen. Proto si dovolím toto interpretační pravidlo, které připravil autor návrhu prof. Šámal, načíst v podrobné rozpravě jako svůj poslanecký návrh, ale říkám, tento návrh je výsledkem diskuse na ústavněprávním výboru.
Dámy a pánové, tolik ze strany zpravodaje k předloženému sněmovnímu tisku. Současně se hlásím do rozpravy k tomuto tisku, tak abych vyjádřil své subjektivní názory nad projednáváním a nad stavem, ve kterém se nachází předložený sněmovní tisk.
Současně bych si dovolil navrhnout sloučení rozpravy, a to tento sněmovní tisk č. 744 se sněmovním tiskem č. 746, který v zásadě souvisí s trestním zákoníkem, s návrhem trestního zákoníku, a přináší úpravy zákonů, které s případnou novou trestní kodifikací souvisí a které jsou při aplikaci využívány. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Dříve než zahájím obecnou rozpravu, rozhodneme o procedurálním návrhu, který přednesl pan kolega Pospíšil, a to sloučit rozpravu k tiskům č. 744 a č. 746, a podle výsledku hlasování o tomto návrhu budeme dále postupovat.
Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 57. Kdo souhlasí se sloučením rozpravy k oběma bodům? Kdo je proti?
Z přítomných 145 pro návrh 102, proti 1. Návrh byl přijat.
Přerušuji projednávání bodu č. 8 a zahajuji projednávání bodu
9.
Vládní návrh zákona o změně některých zákonů
v souvislosti s přijetím trestního zákoníku a zákona
o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim
/sněmovní tisk 746/ - druhé čtení
Prosím, aby tento návrh nejprve uvedl pan ministr Pavel Němec.
***