Neautorizováno !

(9.20 hodin)

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petra Buzková: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vzhledem k tomu, že jsem k tomuto sněmovnímu tisku měla poměrně obsáhlé slovo při jeho předkládání v prvním čtení, nechci v tuto chvíli zdržovat dalším rozebíráním tohoto návrhu zákona.

Pro všechny bych pouze upozornila na to, že se jedná, krátce řečeno, o novelu zákona o ústavní péči, jejímž hlavním cílem je lépe vymezit rozdíl mezi ústavní a ochrannou výchovou, což je dosud jeden z největších problémů tohoto zákona. Dochází velmi často v praxi k tomu, že často za opakované trestné činy je osobám mladším 15 let ukládána ústavní výchova na rozdíl od výchovy ochranné, která by v takovémto případě byla očekávána, a že výchovné ústavy ani Ministerstvo školství nemají možnost osobám, které jsou v ochranné výchově, připravit takový režim, který by znemožňoval pokračování v páchání trestné činnosti.

V tomto návrhu zákona je samozřejmě celá řada dalších ustanovení, jako například zpřesnění správního řádu, otázka zastupování dítěte a podobně.

Tento návrh projednal výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a já chci požádat Sněmovnu, aby poté, co navrhne případné pozměňovací návrhy, se zabývala tímto zákonem tak, aby mohl být v dohledné době schválen.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni Petře Buzkové. Ještě než dám slovo zpravodaji, připomenu, že návrh byl v prvém čtení přikázán k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Usnesení výboru bylo rozdáno jako sněmovní tisky 822/1 a 822/2.

Ještě připomínám, protože dnes je čtvrtek, že odpoledne jsou ústní, ale i písemné interpelace, to znamená body 138 a 139, s tím, že do 11 hodin je možné podat přihlášky k ústním interpelacím, které budou v 11.30 vylosovány. Takže to je asi všechno, abychom měli do těch 9.30 procedurální otázky vyřízeny. Omlouvám se, že jsem to neřekl ještě před otevřením bodu 25.

Nyní prosím pana zpravodaje Waltera Bartoše, aby se ujal slova.

Poslanec Walter Bartoš: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu na své 45. schůzi ze dne 2. června 2005 doporučil Poslanecké sněmovně schválit vládní návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod číslem 476/2004 Sb., a další související zákony, sněmovní tisk 822, s těmito pozměňujícími návrhy:

Ten první návrh se týká zrychlení změny režimu z ochranné výchovy nebo ústavní výchovy, čili je to návrh, který má jaksi podnítit soudy, aby rozhodovaly v zájmu dítěte rychleji, než je tomu nyní. Další návrh předkládala paní kolegyně Šojdrová. Tento návrh je tam také zakomponován, je to změna zákona 306/1999, zákona, který se týká financování soukromých škol. Pak je tam pozměňovací návrh paní kolegyně Šojdrové, který se vztahuje k zákonu č. 563/2004, a to je změna zákona o pedagogických pracovnících.

Myslím, že to asi bude všechno, takže tolik moje zpravodajská zpráva, pane předsedající, a tímto bych se přihlásil do obecné rozpravy.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou přihlášku. Vidím přihlášku z místa paní kolegyně Páralové, ale zpravodaj má právo se ujmout slova kdykoliv, takže mu dáme slovo do obecné rozpravy. Potom paní kolegyně Alena Páralová.

Poslanec Walter Bartoš: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, nechci dlouze mluvit, neboť jsem už své názory sdělil Sněmovně v prvním čtení, nicméně rád bych upozornil na pozměňovací návrh paní kolegyně Michaely Šojdrové, který přijal výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Je to pozměňovací návrh, ke kterému já se také mírně kloním, nicméně rád bych upozornil na jeho rizika.

Ten návrh spočívá v tom, že v zákonu o pedagogických pracovnících paní kolegyně Šojdrová navrhuje zrušit příplatek za přesčasovou práci pro učitele, čili navrhuje vlastně se dostat do stavu před přijetím nových školských zákonů. Ten návrh má svá rizika. Pokud Sněmovna tento návrh podpoří, bude to špatně, a pokud Sněmovna tento návrh nepodpoří, bude to také špatně. Obojí je špatně, a to ze dvou důvodů. Za prvé. Pokud Sněmovna podpoří návrh paní kolegyně Šojdrové, znamená to, že sníží příplatky učitelům za přesčasovou práci, a bude to signál pro učitele, že jejich přesčasové práce si stát váží méně než práce lidí v jiném resortu. Pokud návrh paní kolegyně Šojdrové podpoříme, tak samozřejmě umožníme ředitelům, aby jim zbylo více peněz na odměňování kvalitních učitelů. Pokud návrh paní kolegyně Šojdrové nepodpoříme, tak sice si budeme vážit více práce přesčasové učitelů, ale budeme ředitelům komplikovat život.

Jediné možné řešení této složité situace je, že by se vláda zamyslela a rozhodla o tom, že zbytečně vynaložené peníze na referendum o euroústavě,což je asi přes 200 milionů, vloží do platů učitelů a konečně tím dosáhne něčeho pozitivního a ukáže, že s podporou vzdělání to opravdu myslí upřímně.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, děkuji. Do obecné rozpravy dále vnímám přihlášku paní kolegyně Aleny Páralové, která se ume slova. Připraví se pan kolega Milan Bičík a poté paní kolegyně Michaela Šojdrová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

Poslankyně Alena Páralová: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, členové vlády, kolegyně a kolegové, dne 7. 4. 2005 jsme všichni do našich mailových schránek dostali následující dopis:

"Dobrý den. Obracím se na vás se žádostí o pomoc. Minulý týden jsme se s dalšími rodiči dověděli, že naše děti musí ukončit povinnou školní docházku, protože nový školský zákon neumožňuje dokončit povinnou školní docházku postiženým dětem starším 20 let. Můj syn je ve středním stupni pomocné školy a vzhledem k tomu, že mu v srpnu bude 20 let, musí školu opustit. Nejsme sami, které zákon tímto způsobem diskriminuje. Myslím, že takových dětí bude mnohem více. Jenom v naší škole se to bude týkat čtyř dětí, příští rok tří dětí.

Dříve byly děti osvobozené od povinné školní docházky, takže nastoupily do školy mnohem později a nemohou ukončit v nově vyhlášeném časovém limitu školu. Další výjimky prý nejsou možné, ministerstvo doporučuje kursy. To však neřeší situaci, protože u těžce postižených dětí se musí jednat o průběžnou a neustálou výuku a výchovu, a nikoliv jedenkrát týdně večerní kurs. Navíc kdo to zaplatí. Zdravé děti mohou studovat do 26 let, postižené skončí ve dvaceti. Školský zákon hovoří o dalším vzdělávání. Dle § 16 mají děti, žáci a studenti právo na vzdělávání, jehož obsah, forma i metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem.

Žádám vás o to, abyste se situací zabývali a iniciovali změnu školského zákona tak, aby bylo umožněno našim dětem dochodit povinnou školní docházku a získat základní vzdělání v základní speciální škole, jejíž úroveň je v této oblasti vzdělávání žáků s více vadami velmi vysoká, a to bez ohledu na věk dětí, případně aby hranice byla 26 let, jak je tomu u ostatních dětí, které mohou studovat na středních a vysokých školách.

Děkuji a v případě zájmu jsem k dispozici."

***