Neautorizováno !
(9.50 hodin)
(pokračuje Karásek)
Sněmovna projednává novelu zákona o ústavní výchově, ke které mám spolu se svojí kolegyní Táňou Fischerovou pozměňovací návrh. Tento návrh je podán se snahou zmírnit některé poměrně tvrdé aspekty vládního návrhu zákona. Jedná se o medializovanou problematiku tzv. kamer a katrů, které jsou v zákoně pochopitelně popisovány jinými, odbornými výrazy.
Zatímco vládní návrh dává ústavům poměrně širokou pravomoc, my usilujeme o to, aby byl zákonný rámec poněkud přísnější. Pozměňovací návrh usiluje o omezení adresátů těchto prostředků na ty děti, které jsou mladší 15 let a dopustily se nějakého jednání, které je společností považováno za špatné. Smyslem návrhu je vyloučení použití na ty osoby, kde je ochranná výchova pouhou alternativou k možnosti uložení trestu odnětí svobody. Smyslem pozměňovacího návrhu je suplovat vězení pouze tam, kde to jinak zákon neumožňuje. Naším cílem je vytvoření takové právní úpravy, která respektuje určitou pro nás nepřekročitelnou hranici ochrany důstojnosti lidí, kteří se sice něčeho dopustili, ale stále mají určitou legitimní potřebu ochrany soukromí.
V této souvislosti bych se také rád vyjádřil k tomu, že mnohdy bývá uváděná potřeba přísnější právní úpravy odůvodňována především i tím, že je potřeba vytvořit podmínky pro funkci těchto ústavů, přičemž ty nebudou mnohdy své zákonné možnosti ani využívat. Domnívám se, že naším úkolem je vytvářet takové zákony, které nejsou závislé na dobré vůli kohokoliv.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Svatopluku Karáskovi, který byl posledním přihlášeným do obecné rozpravy. Ptám se, kdo má ještě zájem v obecné rozpravě vystoupit. Ano, vidím paní kolegyni Hanu Šedivou. Máte slovo, paní poslankyně.
Poslankyně Hana Šedivá: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, já bych chtěla o návrhu tohoto zákona mluvit trochu z jiné strany než pan kolega Karásek, protože se zaměříme na stejné téma.
Když se v roce 2003 projednával zákon, který později dostal číslo 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže, odborná veřejnost měla pochybnosti o tomto zákoně právě z důvodu, že nebude možno mladistvé pachatele, to je děti, které spáchají trestný čin, určitým nejsprávnějším způsobem oddělit od společnosti a v podstatě potrestat. Domnívám se, že tento zákon tuto otázku řeší, protože odděluje ukládání ochranné výchovy a nařizování ústavní výchovy, protože v současnosti je pachatelům ukládána ústavní výchova, i když by měli mít uloženou výchovu ochrannou. Také se domnívám, že právě § 15 řeší použití speciálních stavebně technických prostředků v zařízeních, ve kterých by měli být umístěni mladiství pachatelé trestných činů s nařízenou ochrannou výchovou.
Právě z tohoto důvodu se tímto zákonem zabýval podvýbor pro kriminalitu mládeže, zřízený při ústavněprávním výboru. Závěrem tohoto výboru bylo, že přijetí tohoto zákona, zejména těchto ustanovení, která novelizují nebo upravují zákon č. 218/2003 Sb., je potřebné. Proto se přimlouváme, aby tento zákon byl přijat.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Haně Šedivé za její vystoupení a ptám se, jestli má ještě někdo zájem vystoupit v obecné rozpravě. Není tomu tak. Obecnou rozpravu končím.
Je zájem o závěrečná slova? Paní ministryně až po podrobné rozpravě. Dobře. Pan zpravodaj chce vystoupit na závěr obecné rozpravy. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Walter Bartoš: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, vážená vládo. Kolegové, kteří se nezabývají vzděláváním, asi museli být trochu vyvedeni z míry a zmateni tím, jak jsme tady vedli debatu o příplatcích a "nepříplatcích". Zkusím to shrnout ve dvou ve třech větách, aby kolegové věděli, v čem je jádro pudla.
Jádro pudla spočívá v tom, že stát stanovil zákonem nějaké parametry na cenu vzdělávací služby a stát potom tyto parametry z rozpočtového hlediska nedodržel. Jinými slovy, nedal tolik peněz, kolik zákon požaduje. To je podstatný problém, a proto jsme se zde celou dobu hádali.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní se budeme zabývat rozpravou podrobnou, kterou zahajuji. Do podrobné rozpravy máme celkem sedm přihlášených. Prvním písemně přihlášeným je pan poslanec Vladimír Čada. Připraví se pan poslanec Petr Bratský. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Vladimír Čada: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych předložil tři pozměňovací návrhy k tisku 822, k vládnímu návrhu na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní a ochranné výchovy, nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních.
1. V navrhovaném § 15 odst. 3 za slova "sledovacích bodů v zařízeních" doplnit "a dále plány rozmístění speciálních stavebně technických prostředků v zařízeních a jejich jednotlivé druhy".
Celé znění by pak bylo: Plány pro využívání audiovizuální techniky včetně rozmístění sledovacích bodů v zařízeních a dále plány rozmístění speciálních stavebně technických prostředků v zařízeních a jejich jednotlivé druhy schvaluje ministerstvo.
Krátké zdůvodnění. Ačkoliv je uložení ochranné výchovy svým způsobem již prvkem represivním, nelze zapomínat, že osobou umístěnou v těchto zařízeních je stále jedinec mladší 18 let, ve výjimečných případech dokonce mladší 15 let. Proto se vždy musí zvážit míra a nezbytnost tohoto represivního prvku, který je jistě vyjádřen i v přítomnosti stavebně technických prostředků v těchto zařízeních. V této souvislosti je vhodnější postupovat stejnou cestou jako u audiovizuálních systémů a umístění stavebně technických prostředků a jejich druh nechat schválit orgánem státní moci. Mělo by tak dojít k omezení zbytečných excesů, případných zranění, a zřízení evidence prostředků v jednotlivých zařízeních.
2. V § 20 odst. 1 písm. g) za slovo "povinnostmi" doplnit "radit se se svým obhájcem nebo opatrovníkem, ustanoveným pro řízení podle zvláštního zákona o soudnictví ve věcech mládeže, bez přítomnosti třetích osob, a za tímto účelem přijímat a odesílat korespondenci bez kontroly jejího obsahu. Tímto zvláštním zákonem je zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů, zákon o soudnictví ve věcech mládeže."
Krátké zdůvodnění. Současná právní úprava opomíjí skutečnost, že ve smyslu § 42 odst. 2 zákona č. 218/2003 Sb., zákona o soudnictví ve věcech mládeže, musí mladistvý mít již od prvních úkonů v trestním řízení obhájce.
***