Neautorizováno !
(15.20 hodin)
(pokračuje Šimonovský)
Na základě tohoto potvrzení je možné v současné době vydat i u nás řidičské oprávnění. Já tady nemám to usměrnění, ale takto bylo koncipováno. Domnívám se, že je to skutečně velmi přechodné období, a věřím pevně, že bude velmi rychle harmonizováno evropské právo nejen v této oblasti dopravních předpisů, ale jsou to i zádržné dětské systémy a další, které obsahuje novela 361.
Chci využít toho, že ta novela je z jedné třetiny harmonizační. Určitě by stálo za to, abychom, vážené kolegyně a kolegové, využili té příležitosti a pokusili se nevylít vaničku i s dítětem v příštím týdnu a soustředili se také na to, že tato norma obsahuje nesmírně důležitá ustanovení, která usměrňují práva občanů Evropské unie na našem území. Byl bych velmi rád, abyste zohlednili i tuto část normy, kterou budeme v příštím týdnu projednávat.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Tolik k interpelaci pana poslance Suka. Nyní paní poslankyně Lucie Talmanová, která má připravenu interpelaci na ministra Zdeňka Škromacha. Týká se to důchodů občanů Ruska. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Lucie Talmanová: Děkuji vám. Vážený pane předsedo, dámy a pánové, pane ministře, moje velmi stručná interpelace se týká platnosti a budoucího osudu smlouvy, kterou v roce 1960 uzavřelo tehdejší komunistické Československo se Sovětským svazem. Je to smlouva o sociálním zabezpečení a podle informací, které jsou nám veřejně dostupné, tato smlouva stále platí a přiznává občanům dnešního Ruska v České republice důchod. K přiznání důchodu jim stačí pouze trvalý pobyt, nikoliv české občanství, a ani ta podmínka, že by kdy v Čechách nebo na Slovensku museli pracovat.
Můj dotaz je velice jednoduchý. Vážený pane ministře, víte o existenci nebo platnosti trvání této mezinárodní smlouvy a podniknete nějaké kroky, které by Českou republiku vyvázaly z tohoto jednoznačně nevýhodného svazku? Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím pana ministra, aby v rámci času, který má k dispozici, maximálně pěti minut, reagoval na tuto interpelaci.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, pokud jde o tuto smlouvu, tak důchody občanům Ruska jsou přiznávány na základě Dohody mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o sociálním zabezpečení ze dne 2. prosince 1959, která vstoupila v platnost dne 1. července 1960 a byla vyhlášena ve Sbírce zákonů pod číslem 116 v tomtéž roce, jak jste uvedla. Tato dohoda platí ve vztahu k těm státům bývalého Sovětského svazu, které do ní sukcedovaly, což v současné době je pouze Rusko.
Jde o dohodu, která je založena na teritoriálním principu, což znamená, že při provádění sociálního zabezpečení se použije právních předpisů smluvní strany, na jejímž území občan bydlí, a podle téhož principu se řídí i příslušnost orgánů sociálního zabezpečení. To znamená, že sociální zabezpečení provádějí příslušné orgány té smluvní strany, na jejímž území bydlí občan, který uplatňuje nárok na dávku. Sociálním zabezpečením se přitom rozumějí nejen důchody, ale všechny druhy materiálního zabezpečení, to je jak peněžité, tak věcné dávky, které poskytují občanům orgány státu, družstevní a společenské organizace České republiky a Ruska ve stáří, v případě nemoci, v mateřství či invaliditě bez ohledu na její příčiny, rodinám při ztrátě živitele a jiné.
Při přiznávání důchodů se plně započítává doba zaměstnání na území obou smluvních stran včetně doby zaměstnání opravňující k přiznání důchodu za výhodnějších podmínek a ve vyšší výměře. Přitom orgány sociálního zabezpečení započítávají dobu zaměstnání, jakož i dobu jiné, jemu naroveň postavené činnosti jak ve svém, tak ve druhém státě bez ohledu na to, jaká část požadované doby zaměstnání připadá na práci v každém z těchto států. Započtení doby zaměstnání, pokud jde o dobu práce v každé ze smluvních stran, se provádí podle právních předpisů té smluvní strany, na jejímž území byla vykonávána práce nebo jí naroveň postavená činnost.
Dohoda řeší i to, jak se stanoví výdělky při přiznávání důchodů. Občanům, kteří přesídlí z území jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany a po přesídlení pracovali, se důchody vyměřují z výdělku dosaženého v zaměstnání v zemi, do níž přesídlili. Občanům, kteří přesídlili z území jedné smluvní strany na území druhé strany a po přesídlení nepracovali, se důchody vyměří z průměrného měsíčního výdělku zaměstnanců obdobného oboru a kvalifikace ke dni přiznání důchodu nebo jiné dávky v zemi, do níž přesídlili. Stejně se postupuje při výpočtech důchodů a jiných dávek u občanů, kteří přesídlili z jedné země do druhé po přiznání důchodu.
Přiznávání a výplatu důchodů konkrétně upravují články 6 a 7 dohody.
Důchody přiznávají a vyplácejí orgány sociálního zabezpečení té smluvní strany, na jejímž území občané, kteří mají nárok na důchod, trvale bydlí ke dni podání žádosti o důchod. Důchody se přiznávají za podmínek a ve výši stanovené právními předpisy této smluvní strany. Pokud tedy občan Ruska s trvalým pobytem na území České republiky zde uplatní nárok na důchod, rozhoduje o něm Česká správa sociálního zabezpečení podle českých právních předpisů. Pro nárok na důchod a jeho výši přitom nehodnotí pouze dobu zaměstnání na území České republiky, ale jak už jsem uvedl, i dobu zaměstnání na území druhé smluvní strany, je-li podle jejích předpisů započitatelná. Na druhé straně ale pokud občan Ruska bez trvalého pobytu na našem území u nás pracuje a odvádí pojistné, nese náklady na krytí jeho důchodových nároků získaných v České republice druhá smluvní strana. Finanční náklady na úhradu důchodových národů ruských občanů získaných na našem území jsou tak díky dohodě nižší, než kdyby je musela nést Česká republika, neboť ne všichni občané Ruska, kteří u nás pracují a jsou zde důchodově pojištěni, zde mají trvalý pobyt.
Přesídlil-li důchodce z území jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany, zastaví orgán sociálního zabezpečení, který vyplácí důchod, výplatu důchodu od prvního dne měsíce následujícího po přesídlení. Orgán sociálního zabezpečení smluvní strany, na jejíž území důchodce přesídlí, poskytne důchodci po jeho přesídlení důchod podle právních předpisů této smluvní strany. Nárok na důchod se nebude v takovém případě přezkoumávat, jestliže podle právních předpisů této smluvní strany je zaveden důchod téhož druhu. Starobní důchod se poskytne za podmínky dosažení věku potřebného pro výplatu tohoto důchodu podle právních předpisů smluvní strany, na jejíž území důchodce přesídlil. Pokud se přesídlivší důchodce vrátí na území smluvní strany, kde původně bydlel, obnoví orgán sociálního zabezpečení této smluvní strany od prvního dne měsíce následujícího po jeho návratu dříve zastavenou výplatu důchodu.
To jsou tedy základní principy, kterými se řídí přiznávání důchodů a jejich vyplácení občanům Ruska na našem území a občanům České republiky na území Ruska. Tato smlouva je rovnoprávná vůči občanům jak České republiky, tak Ruska, a musím říci, že za posledních patnáct let jsem nezaznamenal, že by byla nějaká iniciativa na změnu této skutečnosti.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Paní poslankyni se dostalo dlouhé a ještě delší odpovědi. Zeptám se paní poslankyně, jak ji uspokojila.
Poslankyně Lucie Talmanová: Já vám děkuji, pane ministře, za vyčerpávající výklad. Já se přesto nedomnívám, že by tato smlouva byla pro Českou republiku výhodná, a nevím, že bychom s jakoukoliv zemí na celém světě měli podobnou smlouvu uzavřenu.
Beru-li na vědomí vaši argumentaci z vašeho úvodního vystoupení, vy tuto smlouvu nepovažujete (?) pro Českou republiku za výhodnou, ovšem ten hlavní argument, který jste uvedl, je potom zcela v rozporu s tím, proč třeba v roce 2000 skončila obdobná smlouva s Ukrajinou, protože bezesporu občanů této země zde pracuje bez trvalého pobytu více.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: To byla doplňující spíše námitka než otázka.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Zdeněk Škromach: Jistěže to souvisí i s otázkou vyskytujících se případů. Pokud jde o občany Ruska, tak je to víceméně minoritní záležitost v porovnání například, jak uvádíte, s Ukrajinou, kde u nás v Česku dnes pracuje přes 30 tisíc Ukrajinců.
***