Neautorizováno !
(11.50 hodin)
(pokračuje Filip)
Dalším bodem našeho jednání je pevně zařazený pátý bod, číslo
27.
Návrh poslanců Petra Zgarby, Ladislava Skopala, Karla Kratochvíleho
a Josefa Řiháka na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb.,
o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 256/2000 Sb.,
o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých
dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu),
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním
a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů
(zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském),
ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 97/1996 Sb.,
o ochraně chmele, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 846/ - druhé čtení
Požádal bych pana ministra zemědělství a poslance Petra Zgarbu, aby za skupinu předkladatelů návrh uvedl. - (Ministr Zgarba naznačuje, že ve funkci ministra to učinit nemůže.) Dobře, tak ne, protože pan poslanec Petr Zgarba stáhl svůj podpis z tohoto návrhu, takže ho nemůže uvádět.
Za navrhovatele uvede návrh pan poslanec Ladislav Skopal a já bych prosil zároveň o určení zpravodaje pro druhé čtení, a to za zemědělský výbor. - Bude jím pan poslanec Pavel Kováčik. Návrh tedy uvede pan poslanec Ladislav Skopal a pana poslance Kováčika prosím, aby zaujal místo u stolku zpravodajů.
Poslanec Ladislav Skopal: Vážený pane předsedající, dovolte, abych navázal na to, co zde řekl pan ministr Zgarba ještě jako poslanec za předkladatele. Myslím, že to bylo dostatečně zformulováno, a požádal bych vás, kolegové, abyste přijali za svůj i návrh zemědělského výboru, který byl předložen jako sněmovní tisk. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Usnesení výboru nám bylo rozdáno jako sněmovní tisk č. 846/2. Prosím tedy zpravodaje pana poslance Pavla Kováčika, aby přednesl svou zpravodajskou zprávu pro druhé čtení.
Poslanec Pavel Kováčik: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, obsahem zmíněného tisku, který projednal zemědělský výbor na svém zasedání, je doporučení Poslanecké sněmovně, aby byl tisk schválen ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Zákon byl projednán velmi podrobně, zemědělský výbor se k tomu dokonce sešel mimořádně, tak aby nic nebránilo tomu, aby na této schůzi mohl být návrh zákona schválen.
Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za zpravodajskou zprávu. Otevírám obecnou rozpravu. Žádnou písemnou přihlášku nemám, z místa však vidím pana poslance Papeže. Prvním přihlášeným do rozpravy tedy je pan poslanec Jiří Papež. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Jiří Papež: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, již v prvním čtení jsem poměrně obsáhle kritizoval návrh zákona, proto nechci opakovat své výhrady a zdržovat jednání Poslanecké sněmovny. Budu tedy stručnější, ale přesto mi dovolte několik poznámek.
Předně způsob projednávání návrhu zákona, tak významného zákona, jímž se mění několik dalších významných zákonů, tedy nejen zákon o zemědělství, ale také zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu, zákon o Rostlinolékařské službě a další, tedy způsob projednávání takovéhoto zákona je podle mého názoru prostě nepřijatelný. Já se kromě jiného divím ministrům, že jim nevadí, že jejich resortní kolega obešel standardní legislativní proces - myslím tím ještě předchozího ministra Palase. Přestože zákon byl napsán na Ministerstvu zemědělství, to všichni víme, do Sněmovny se dostal jako poslanecký návrh. Je mi jasné, proč se tak zřejmě stalo. Je v něm totiž celá řada věcí a ustanovení, které by prostě nemohly projít standardním legislativním procesem a meziresortním připomínkovým řízením, např. Ministerstvem spravedlnosti a Ministerstvem financí - jsem o tom naprosto pevně přesvědčen.
Z celé novely jasně čiší snaha zemědělské podnikání omezovat, sankcionovat, a to hlavně pro fyzické osoby. Kam má jít např. pracovat jinak slušný člověk, vlastník půdy, který z nedbalosti nebo nepozornosti srazil chodce na přechodu a byl potrestán odnětím svobody nepodmíněně? Pro bezúhonnost by určitě bylo prospěšnější nalézt přesnější formulaci, nebo ji blíže specifikovat. I taková ustanovení jsou tedy v zákoně.
Není možné donekonečna oddělovat uživatelskou evidenci od vlastnické, jak se to tady dále prodlužuje. Je podle mého názoru nezbytně nutné v co nejbližší době propojit obě evidence, které v současné době u nás máme - mám na mysli uživatelskou evidenci a vlastnickou evidenci. Bylo by to užitečné podle mého názoru pro správce daně z nemovitostí, bylo by to užitečné pro vlastníka, bylo by to užitečné i pro uživatele jako takového.
Prokázání právního důvodu pro každou změnu v evidenci je nepochybně správná věc. Mělo by to však platit obecně, to znamená, že by také pracovníci Státního zemědělského intervenčního fondu měli kontrolovat již smlouvy uzavřené kdykoli a pro jakékoli užívání půdních bloků. Jen tím by se užívání dalo do pořádku a byla by větší snaha o provádění např. komplexních pozemkových úprav. Jaký je asi důvod, že nově nahlašované nebo změněné půdní bloky bylo nutné v případě rozporu právně dokládat, a ostatní již uzavřené nikoliv; tomu nerozumím.
Nyní mi dovolte několik poznámek k projednávání zákona v zemědělském výboru. Tam jsme se pokusili některé z výhrad, o nichž jsem hovořil, uplatnit formou pozměňovacích návrhů. Bohužel nebyly přijaty, a byli jsme tedy hlasovací mašinérií.
Snažili jsme se dostat do zákona logické prokazování podmínky užívání zemědělské půdy, tj. buď doklad o vlastnictví, nebo platná nájemní smlouva. Tak to platí podle zákona 229 již od roku 1991, kolegyně a kolegové. Jsme přesvědčeni, že je to právě zásada právní kontinuity, která toto vyžaduje zařadit do navrhovaného zákona. Technicky by to vůbec neznamenalo, jak odpůrci říkají, že by bylo nutné znovu dokládat veškeré využívání zmíněnými tituly, ale znamená to pro uživatele i vlastníky dodržování platných zákonů. Vždyť i dnes musíme předpokládat, že k užívání, ale také k vlastnění existuje platný právní titul. To legislativa ministerstva odmítla. Je to s podivem stejně tak, jako je s podivem to, že při projednávání poslaneckého návrhu zákona v zemědělském výboru se chovali zástupci Ministerstva zemědělství jako zástupci předkladatele. To mi připadá absurdní, absurdní divadlo.
Za téměř skandální považuji nově vložený odstavec 7 v § 3g, kde je do zákona navrhováno usnesení zemědělského výboru jako položka č. 17. Zde se opět úplně zapomíná na vlastníky půdy, a ministr, pokud by vyhověl námitce uživatele, tak jak je navrhováno, by své stanovisko sděloval jen uživateli. Podle mého názoru musí být o takovém rozhodnutí platně informován také vlastník, tedy protistrana případného sporu. Navíc musí mít právo se případně domáhat přezkoumání soudem.
Kolegyně a kolegové, to bylo jen několik málo příkladů a sporných bodů navrhovaného zákona. Celou řadu jsem jich uvedl již při projednávání v prvním čtení.
Jsem přesvědčen, že ani případné přijetí některých pozměňovacích návrhů, které jsou obsaženy v usnesení zemědělského výboru nebo které budou případně předneseny, nezmění špatnou kvalitu návrhu zákona, a proto si dovoluji navrhnout zamítnutí zákona.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, děkuji. Dalším je pan poslanec Miloslav Kučera.
Poslanec Miloslav Kučera: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, něco z toho, co jsem chtěl říci, už řekl můj předřečník kolega Jiří Papež.
Zákon o zemědělství by měl být kostrou činností a podnikání našeho zemědělství a měl by být poměrně stabilním signálem pro podnikatele v zemědělství, jak se mají a mohou chovat.
***