Neautorizováno !

(14.50 hodin)
(pokračuje Klas)

8. V § 30 odst. 1 se vkládá nové písmeno e), které zní: "e) tísňové systémy". Dosavadní písmena e) až h) se označují jako f) až i).

Dále je nutné v § 28 odst. 1 a 3 upravit odkazy na ustanovení § 30 odst. 1 písm. f).

Odůvodnění: Z výčtu technických prostředků nedopatřením vypadly tísňové systémy, které obsahuje platná právní úprava.

9. V § 36 odst. 4 písm. b) se slovo "oprávnění" nahrazuje slovy "provozní směrnice".

Odůvodnění: Ochrany utajovaných informací při jejich zpracování v zařízeních uvedených v § 36 se dosahuje jednak realizací opatření personální, fyzické a administrativní bezpečnosti, jednak stanovením postupů, které mají dodržovat uživatelé těchto zařízení. Obsahem provozní bezpečnostní směrnice podle odst. 2 má být proto část popisující způsob provozování daných zařízení, odst. 4 písm. a), obsahující požadovaná opatření z výše uvedených oblastí bezpečnosti a část popisující povinnosti uživatelů a postupy jim předepsané při používání těchto zařízení v provozní směrnici.

10. V § 69 odst. 1 písm. h) se slova "certifikační zprávě" nahrazují slovy "projektu bezpečnosti komunikačního systému".

Odůvodnění. Komunikační systém nemá podmínky k provozování stanovené v komunikační zprávě, ale v projektu bezpečnosti komunikačního systému, podle § 35 odst. 2 a 4.

11. V § 124 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které zní:

(4) Zaměstnanci úřadu, kteří provádějí řízení, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o údajích uvedených v bezpečnostním svazku, se kterými se seznámili při provádění tohoto řízení nebo v souvislosti s ním.

(5) Na žádost orgánů činných v trestním řízení může ředitel úřadu zprostit v potřebném rozsahu mlčenlivosti osoby uvedené v odstavci 4.

Odůvodnění. Navrhované znění zavádí speciální mlčenlivost zaměstnanců Národního bezpečnostního úřadu, kteří vedou bezpečnostní řízení. Institut mlčenlivosti zajistí větší ochranu citlivých údajů, které poskytují prověřované osoby a zpravodajské služby jen pro potřeby bezpečnostního řízení.

12. V § 139 označit stávající text jako odstavec 1. Dále se vkládají nové odstavce 2 a 3 v tomto znění:

(2) Seznam utajovaných informací identifikuje jednotlivé utajované informace na základě jejich vlastní charakteristiky. Jako charakteristiku nelze uvést samotný zájem na utajení.

(3) Seznam utajovaných informací klasifikuje jednotlivou utajovanou informaci do jednoho či více stupňů utajení podle § 4.

Odůvodnění. Nedostatkem dosavadní úpravy a použití seznamu nebyla údajně nepraktická podobnost (?) prováděcího předpisu, nařízení vlády, a z něj plynoucí tzv. aplikační potíže. Problémem však spíše byla postupná eroze seznamu, který z původně aplikovaného popisu utajovaných skutečností pomocí jejich vlastních charakteristik začal používat popis pomocí situačního kontextu, v němž se utajovaná skutečnost nacházela. Namísto konkrétního popisu typu metoda zpracování agendy XY, konkrétní příklad ze seznamu příprava a použití podpůrných operativně pátracích prostředků a operativně pátracích prostředků, se začal používat popis typu vše, co zpracovává v souvislosti s XY úřad AB. Příklad: citlivé politické bezpečnostní a ekonomické informace z oblasti mezinárodních vztahů. Stejně tak se jako znak pro utajení začal používat samotný zájem na utajení, což vytváří logickou smyčku, a tím likviduje smysl právního předpisu jako podkladu pro předvídatelné chování. Příklad: utajovaná bezpečnostní opatření a zákroky, položka 35 v resortu Ministerstva vnitra.

Proto je potřeba zákonem stanovit alespoň minimální obsahové požadavky na to, jakým způsobem bude seznam identifikovat neboli popisovat jednotlivé utajované informace. Je zřejmé, že i takový popis bude mít určitou volnost a bude v zásadě popisovat opět určité malé okruhy informací. Proti současnému stavu, který v některých položkách představuje úplnou libovolnost, však bude znamenat o jednu úroveň vyšší konkretizaci, a tím jak záruku předvídatelnosti práva, tak též efektivní tlak na omezování počtu utajovaných informací.

13. A teď jsme u problému veřejnostní kontroly, kterou výbor pro obranu a bezpečnost projednával 23. září loňského roku a která byla ze strany premiéra vlády zcela ignorována. Já si myslím, že ze zkušeností, které máme já a moji kolegové z komisí pro kontrolu BIS, VOZ a dalších komisí, je potřeba, aby i NBÚ po všech kauzách, které zazněly v médiích byl přísně kontrolován. Proto budu navrhovat teď v příštích minutách kontrolu, která by skutečně byla velice přísná.

Za část šestou se vkládá nová část sedmá, která včetně nadpisu zní: Část sedmá - Kontrola činnosti úřadu

§ 145

(1) Kontrolu činnosti úřadu vykonává Poslanecká sněmovna , která k tomuto účelu zřizuje zvláštní kontrolní orgán (dále jen kontrolní orgán).

(2) Kontrolní orgán se skládá ze sedmi členů. Členem kontrolního orgánu může být pouze poslanec Poslanecké sněmovny.

(3) Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahuje se na jednání kontrolního orgánu a na práva a povinnosti jeho členů přiměřeně zvláštní předpis /s odkazem pod čarou - jedná se o zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů/.

(4) Členové kontrolního orgánu mohou vstupovat v doprovodu ředitele úřadu nebo jím pověřeného zaměstnance do objektu úřadu.

(5) Ředitel úřadu předkládá kontrolnímu orgánu

a) zprávu o činnosti úřadu,

b) zprávu o jednotlivých řízeních, o žádosti fyzické osoby, žádosti podnikatele a žádosti o doklad a o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu (§ 137a),

c) návrh rozpočtu úřadu,

d) podklady potřebné ke kontrole plnění rozpočtu úřadu,

e) vnitřní předpisy úřadu,

(6) Kontrolní orgán není oprávněn zasahovat do personálních pravomocí vedoucích pracovníků úřadu a nahrazovat jejich řídicí činnost.

§ 146

(1) Má-li kontrolní orgán za to, že činnost úřadu nezákonně omezuje nebo poškozuje práva a svobody občanů nebo že rozhodovací činnost úřadu v rámci bezpečnostního řízení je stižena vadami, je oprávněn požadovat od ředitele úřadu potřebné vysvětlení.

(2) Každé porušení zákona zaměstnancem úřadu při plnění povinností dle tohoto zákona, které kontrolní orgán zjistí při své činnosti, je povinen oznámit řediteli úřadu a nejvyššímu státnímu zástupci.

§ 147

Povinnost zachovávat mlčenlivost, uložená členům kontrolního orgánu podle zákona, se nevztahuje na případy, kdy kontrolní orgán podává oznámení podle § 146 odst. 2.

Následující části a paragrafy se přeznačí.

***