Neautorizováno !
(14.40 hodin)
Poslankyně Anna Čurdová: Zbývají ještě dva a jsou to legislativně technické úpravy. Tam je samozřejmě doporučující stanovisko.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Zřejmě i pan ministr doporučuje. (Ano.)
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko a zvedne ruku. A kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 92. Přítomno 174, pro hlasovalo 108, proti 5, takže návrh byl přijat. Prosím poslední.
Poslankyně Anna Čurdová: Nyní poslední, je to v podstatě hlasování o návrhu jako celku. Stanovisko je doporučující.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Aha, takže děkuji. To uděláme trochu jinak. Pokud jsme tedy hlasovali o všech dílčích hlasováních, budeme teď hlasovat o celém návrhu zákona, ale k tomu vám přečtu nejdříve návrh usnesení. To zní takto:
"Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 4/2003 Sb., podle sněmovního tisku 863 a ve znění schválených pozměňovacích návrhů."
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, přijmout tento text usnesení, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 93, přítomno 175, pro hlasovalo 98, proti 43. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.
Pan ministr Dostál se hlásí o slovo.
Ministr kultury ČR Pavel Dostál Milé kolegyně a kolegové, jelikož já již do konce schůze nebudu moci být přítomen ze známých důvodů, dovolte mi, abych vám ještě jednou poděkoval za vaši vstřícnost a popřál vám pěknou poslaneckou dovolenou, protože nebudu moci. A kdybychom se nepotkali po dovolené, přeji vám všem volební úspěch. (Dlouhý potlesk. Poslanci ČSSD vstávají.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji navrhovateli i zpravodajce a končím projednávání bodu číslo 103.
Dalším bodem dnešního jednání je bod číslo 24. Je to
24.
Návrh poslanců Jaroslava Krákory, Vojtěcha Filipa, Pavla Kováčika,
Michaely Šojdrové, Vladimíra Říhy, Svatopluka Karáska,
Eduarda Zemana a dalších na vydání zákona o veřejných neziskových
ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů
/sněmovní tisk 810/ - druhé čtení
Nejprve bych vám chtěl oznámit, že poslanec Petr Zgarba stáhl svůj podpis k tomuto návrhu zákona a tuto informaci obdržely všechny poslanecké kluby.
Návrh uvede za navrhovatele poslanec Jaroslav Krákora a já ho prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Jaroslav Krákora: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, původní verze návrhu zákona o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních, sněmovní tisk č. 810, byla podrobena rozsáhlé diskusi s odbornou veřejností, s lékaři, právníky, ekonomy, řediteli nemocnic a odboráři. Na základě jejich připomínek z diskuse byl ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví a Českou lékařskou komorou vypracován komplexní pozměňovací návrh, který by se měl stát základem dalšího projednávání ve Sněmovně.
Předložený komplexní pozměňovací návrh precizuje některá ustanovení, která v původním tisku nebyla tak dobře ošetřena. Cíl zákona však zůstává stejný.
1. Vytvořit v České republice nový druh právnické osoby - veřejnou neziskovou organizaci, jejímž posláním je poskytování zdravotní péče občanům.
2. Zajistit vytvoření minimální státem garantované sítě zdravotnických zařízení, v nichž se každý občan České republiky domůže realizace ústavou garantovaného práva na zdravotní péči.
3. Zajistit co nejpevněji právní záruky existence této sítě, resp. existence zdravotnických zařízení zahrnutých do této sítě.
4. Pojistit majetek těchto zdravotnických zařízení proti vytunelování.
5. Zajistit veřejnou kontrolu hospodaření s prostředky veřejného zdravotního pojištění v těchto zdravotnických zařízeních.
Veřejné neziskové organizace existují všude ve světě, ve starých členských zemích Evropské unie, myslím tím bývalou patnáctku, ve Švýcarsku, v USA a Kanadě je až 80 % nemocnic provozováno v režimu veřejných neziskových organizací. V tom nás tedy tento návrh zákona přibližuje vyspělým zemím. Inspirací pro tvorbu tohoto zákona byl švýcarský zákon o veřejných nemocnicích. Z federálního zákona USA o veřejných službách jsme převzali principy veřejné kontroly hospodaření, tedy povinnost zveřejňovat, co, od koho a za kolik nemocnice nakupuje. Ve světě je tento systém znám jako účetnictví v režimu open book neboli otevřené knihy. Princip osvobození od daně za podmínky, že nemocnice použije veškeré své příjmy pro svůj provoz, obnovu a rozvoj, tzv. reinvestiční činnost, byl převzat z německého daňového práva, kde je takto zakotven pro všechny neziskové organizace. Zakotvení nezcizitelnosti majetku nemocnic určeného k poskytování zdravotní péče, resp. podmínky souhlasu zřizovatele, a to podmíněného souhlasem zastupitelstva, je opět převzat ze Švýcarska a z Německa.
Navržená úprava vychází z dikce Listiny základních práv a svobod, v níž je stanoveno, že zákonem lze určit, který majetek může být výhradně ve veřejném vlastnictví. Je to tedy plně v souladu s ústavou.
Zákon zaceluje některé "legislativní" díry našeho právního řádu, zejména v otázce přístupu občana k právu na zdravotní péči, která je zakotvena v ústavě a Listině základních práv a svobod. Listina ukládá státu povinnost zajistit, aby každý občan měl zaručeno rovné právo na poskytnutí zdravotní péče, kterou garantuje stát. Podle současně platných zákonů však toto právo není všem a vždy zaručeno zcela rovně. Tento zákon zachovává svobodnou volbu pacienta vybrat si zdravotnické zařízení, v němž bude léčen. Zároveň však ukládá nemocnicím zřízeným podle tohoto zákona povinnost ošetřit každého pacienta ze spádového území, které mu stanoví Ministerstvo zdravotnictví. Ministerstvu se tímto zákonem dává zároveň pravomoc stanovit nemocnici, která je zřízena podle tohoto zákona, rozsah povinností poskytovat zdravotní péči občanům.
V rámci zajištění rovnosti občanů v přístupu ke zdravotní péči tento zákon zakotvuje, že v každém okrese nebo spádovém území o přibližně 100 000 obyvatelích musí být nemocnice zřízená podle tohoto zákona, tedy nemocnice, která bude mít povinnost je ošetřit. Tato úprava vychází z doporučení Světové zdravotnické organizace. Tato nemocnice bude mít rovněž povinnost ošetřit každého občana Evropské unie, tak jak to stanoví směrnice Evropské unie. Tento zákon tedy umazává legislativní dluh, který stále ještě v této oblasti vůči Evropské unii máme, což bylo opakovaně kritizováno i Evropskou komisí.
***