Neautorizováno !

(17.50 hodin)
(pokračuje Zaorálek)

Další je návrh hlasovat o přikázání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro přikázání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví? Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 266, přítomno je 110 poslanců, pro hlasovalo 50, proti 34. Tento návrh nebyl přijat.

A poslední návrh přikázat tento návrh výboru rozpočtovému.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro to, aby tento návrh projednal také rozpočtový výbor, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování má pořadové číslo 267, přítomno je 110 poslanců, pro hlasovalo 27 poslanců, proti 44. Tento návrh nebyl přijat.

Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání pouze výboru pro vzdělání, kulturu, vědu, mládež a tělovýchovu. To je vše. To je tedy vše k bodu 53, který máme takto hotový.

Před sebou máme nyní bod číslo

54.
Senátní návrh ústavního zákona o referendu o souhlasu České republiky
se Smlouvou o Ústavě pro Evropu, podepsanou v Římě dne 29. října 2004,
včetně protokolů k ní připojených a jejích příloh a o změně ústavního zákona
č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů
/sněmovní tisk 937/ - prvé čtení

Máme stanovisko vlády jako tisk 937/1.

Z pověření Senátu by předložený návrh měl uvést senátor Jiří Liška nebo Jaroslav Mitlener. Vítám pana senátora Mitlenera srdečně, a pravděpodobně ho rovnou poprosím, aby se ujal slova.

Senátor Jaroslav Mitlener: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené dámy a pánové, dovolte mi, abych vám představil senátní návrh ústavního zákona o referendu o souhlasu České republiky se Smlouvou o Ústavě pro Evropu, podepsanou v Římě dne 29. října 2004, včetně protokolů k ní připojených a příloh a o změně ústavního zákona č. 1 z roku 1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Tento senátní návrh ústavního zákona počítá s uskutečněním jednorázového obligatorního referenda, které by se týkalo jediné věci - přistoupení České republiky k evropské ústavní smlouvě. Návrh vychází svou strukturou z ústavního zákona č. 515/2002 Sb., o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii.

Navrhovaná otázka pro referendum zní: "Souhlasíte s tím, aby se Česká republika stala smluvní stranou Smlouvy o Ústavě pro Evropu, podepsané v Římě dne 29. října 2004, včetně protokolů k ní připojených a jejích příloh?"

Jak vyplývá z podstaty obligatorního referenda, nahrazuje kladný souhlas nadpoloviční většiny hlasujících s navrženou otázkou parlamentní ratifikaci této mezinárodní smlouvy. Minimální povinná účast pro platnost referenda není stanovena.

Senát Parlamentu České republiky dále navrhuje, aby se referendum o této otázce nemohlo konat v posledních šesti měsících volebního období Poslanecké sněmovny. Motivem pro zavedení této ochranné lhůty je především fakt, že o tak závažné otázce, jakou je přistoupení České republiky k evropské ústavní smlouvě, je nutno rozhodovat samostatně, bez možnosti zneužití těchto témat ve volební kampani. Dopady ratifikace této smlouvy totiž přesahují svým dosahem horizont jednoho volebního období Poslanecké sněmovny.

Referendum o souhlasu s evropskou ústavní smlouvou bude možno v případě negativního výsledku opakovat nejdříve dva roky po konání takového referenda.

V souladu s ústavním zákonem o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii jsou doplněny i ty články Ústavy České republiky, které se dotýkají pravomoci prezidenta republiky, který referendum vyhlašuje, a rozhodování Ústavního soudu o opravných prostředcích proti rozhodnutí prezidenta republiky o tom, že referendum nevyhlásí, a o tom, zda postup při provádění tohoto referenda je v souhlasu s navrhovaným ústavním zákonem a se zákonem vydaným k jeho provedení.

Dámy a pánové, děkuji vám.

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Já také, pane senátore, vám děkuji za uvedení předloženého návrhu zákona.

Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Zdeněk Koudelka.

Poslanec Zdeněk Koudelka: Vážený pane předsedo, vážená Sněmovno, senátní návrh ústavního zákona vychází v podstatě z návrhu, podle něhož se konalo i referendum o vstupu do Evropské unie. Jak již předkladatel uvedl, jde o návrh jednorázového referenda. Vzhledem k návaznosti se změní i Ústava České republiky.

Vzhledem k tomu, že vláda předložila ústavní návrh o obecném referendu, který však zatím nebyl schválen ani v Poslanecké sněmovně, a nedokončil se tak celý jeho proces, a vzhledem k tomu, že strany vládní koalice proklamovaly snahu ratifikovat evropskou ústavu v referendu, doporučuji, aby návrh zákona postoupil do dalšího čtení.

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji za názor zpravodaje a vyhlašuji obecnou rozpravu. Do té se mi hlásí jako první pan poslanec Vojtěch Filip. Takže pan poslanec Filip dostane slovo jako první v obecné rozpravě.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, paní a pánové, návrh ústavního zákona o jednorázovém referendu o schválení návrhu Smlouvy o Ústavě pro Evropu, který nám postoupil Senát, je ryze účelovým návrhem zákona. Senát se tím ani netajil, připravil ho jako pro jednu jedinou příležitost, a má standardní postupy u prezidentského referenda. To mu nelze vyčíst, je to jistě možný postup, kterým bylo možné projednávat ratifikaci Smlouvy zakládající Ústavu pro Evropu.

Ten zákon ale má dvě odlišnosti. Za prvé neumožňuje vyhlásit toto referendum v kterémkoliv období a docela v nesouladu s ústavními pravidly České republiky říká, že to není možné konat šest měsíců před volbami. Toto omezení nemá žádnou oporu v jiných právních normách, protože pokud jde o vůli občanů České republiky, nelze ji omezovat termíny, nelze řešit tento spor, jako by byl oddělen o ostatních věcí, které se v České republice odehrávají. Navíc jsem toho názoru, že po vstupu České republiky do Evropské unie je každá evropská otázka, nota bene tak závažná, jako je ústavní smlouva, samozřejmě otázkou vnitrostátní u každého státu pětadvacítky. A neumožnit sloučení například referenda s termínem voleb mi připadá trochu nekorektní už ve vztahu ke státnímu rozpočtu, když nebudu mluvit o tom, že je to nekorektní i při oddělování této otázky od jiných otázek, které se týkají našeho postavení jako členského státu Evropské unie.

***