Neautorizováno !

(18.20 hodin)
(pokračuje Zaorálek)

A ještě můžeme projednat bod

Stanovisko vlády 940/1. Paní poslankyně Gruntová by mohla tento návrh uvést, takže ji prosím, aby se ujala slova.

Poslankyně Jitka Gruntová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, již od 30. ledna roku 1920 je v platnosti zákon č. 80/1920 Sb., o pamětních knihách obecních, kterým se ustanovily - cituji - "každé politické obci tyto povinnosti: za prvé založit a vést pamětní knihu obecní, za druhé zřídit v každé obci komisi k založení a vedení pamětní knihy obecní a za třetí, obecním zastupitelstvem ustanovený kronikář provádí zápisy za přiměřenou odměnu".

Později byly přijaty prováděcí předpisy, z nichž první bylo vládní nařízení č. 169/1932 Sb., o pamětních knihách obecních, které je dosud platné a stanovuje dosti podrobné povinnosti obce a kronikáře, a to včetně metodiky kronikářského zápisu. Tak například v § 3 odstavce 4 se uvádí - cituji: "Kronikář poznamenává si zpravidla látku pro pamětní knihu obecní do příručního sešitu a po nějaké době, až se názory na události ustálí, činí zápisy do pamětní knihy obecní, vybíraje pouze věci podstatné." Podrobně jsou určeny i povinnosti letopisecké komise, jejímž členem je vždy starosta. A tato komise - cituji - "jest povinna dozírati na úpravu pamětní knihy obecní a zápisy v ní, v pochybných případech určí zápis nebo nařídí změnu, doplnění nebo opravu zápisu po stránce věcné". Podle tohoto nařízení má obec povinnost nejméně jednou za tři roky po 14 dní jdoucích za sebou vyložit pamětní knihu na obecním nebo městském úřadě k veřejnému nahlédnutí, protože jinak mohou do pamětní knihy kdykoliv nahlédnout pouze členové letopisecké komise a zástupci dozorčího úřadu a tím je podle § 10 nadřízený úřad politický, v současné době tedy vlastně kraj. Kraje ovšem nevykonávají ani dozor, ani nezabezpečují metodickou činnost, jako před jejich vznikem činily okresní úřady. V této oblasti působí archivy a ty zdaleka nejsou nadřízeným úřadem politickým.

Už jen z uvedeného je zřejmé, že dosavadní zákonné normy vztahující se ke kronikám obcí, podle zákona vlastně pamětním knihám obecním, jsou zastaralé. Neodpovídají soudobým potřebám z hlediska věcného a nejsou ve shodě se stávající legislativou, zejména zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích. Tento nesoulad a současně legislativní potřeba zabezpečit vedení kronik obcí byla pro předkladatele podnětem k předložení návrhu zákona, který vám byl dán k posouzení jako sněmovní tisk 940.

Tento návrh ponechává každé obci povinnost vést kroniku obce. V souladu s běžnou praxí, zvláště však ve větších obcích a městech, se do zákona zavádí i možnost psaní kroniky v elektronické podobě. Všechna další ustanovení návrhu se nevymykají z rámce dosud platných norem, tedy součástí kroniky je příloha, obec zabezpečí kroniku proti ztrátě nebo poškození a neoprávněnému přístupu, zápis se provádí nejméně jedenkrát ročně, o obsahu zápisu rozhoduje obec, vymezení doby k nahlížení do kroniky je v pravomoci obce, do kroniky lze nahlížet ve vymezené době na obecním úřadě, občan obce může navrhnout změnu zápisu v kronice, přičemž o případné opravě rozhoduje obec.

Současně se navrhuje zrušit zákon č. 80/1920 Sb., o pamětních knihách obecních, a vládní nařízení č. 169/1932 Sb., o pamětních knihách obecních. Účinnost se navrhuje dnem 1. ledna 2006.

Realizace nebude mít dopad na státní rozpočet ani na ostatní veřejné rozpočty, protože odměňování kronikářů a náklady spojené s vedením kroniky a její přílohy hradí obce i podle dosud platných právních norem.

Ke stanovisku vlády se vyjádřím v obecné rozpravě, do které se tímto přihlašuji.

Vážené kolegyně a kolegové, děkuji za pozornost.

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji paní poslankyni Gruntové a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Lubomír Suk. Pan poslanec Lubomír Suk. Je to možné? Že by tu nebyl? (Smích v jednací síni.) A není aspoň někdo, kdo by ho sehnal?

Takže přerušuji jednání na čtyři minuty a věřím, že pan poslanec Suk tady v 18.30 bude.

(Jednání přerušeno v 18.26 hodin.)

***