Neautorizováno !

(10.00 hodin)
(pokračuje Pospíšil)

Proto jsme navrhli úpravu, že každý jednotlivec, pokud proti němu není zahájeno trestní stíhání - to znamená žádný pseudopachatel, jak říkal ministr vnitra, mně ostatně termín pseudopachatelé nebo pseudosvoboda těch, kteří páchají trestnou činnost, připadá velmi zavádějící a v rozporu s tím, co jsme uvedli v textu, to znamená, orgán činný v trestním řízení shledá, že není důvod pro zahájení trestního stíhání - se teprve následně může takovéto soudní obrany nebo ochrany domoci. My žádné trestní stíhání tím neohrožujeme.

Samozřejmě je možné diskutovat o oné lhůtě jednoho měsíce, jak jsem řekl. To může být ke zvážení. Ale říkám a shrnuji: soudní ochranu, dámy a pánové, budou mít ti jednotlivci, u kterých orgán činný v trestním řízení vyhodnotí, že není důvod pro zahájení trestního stíhání, nikoliv pachatelé a ti, kteří se podílejí na trestné činnosti. Prosím, nemaťme veřejnost a říkejme, co je v návrhu obsaženo.

Jedna poznámka na závěr. Dámy a pánové, ona judikatura, o které hovořím, kdy by se občané mohli obracet na civilní soudy a mohli se dožadovat ochrany svého soukromí, je velmi důležitá ještě z jiného důvodu. Podívejme se na statistiku, podívejme se na množství odposlechů, které jsou v této zemi. Myslím si, že nikdo není schopen obhájit, že počet je obvyklý, srovnatelný s jinými demokratickými právními státy. A právě skrze judikaturu o tom, zda odposlech byl či nebyl oprávněný, skrze judikaturu, která bude navazovat na mezinárodní závazky, o kterých jsem se zmiňoval, skrze tato rozhodnutí soudů budeme schopni nepřímo regulovat to, zda odposlechy budou, či nebudou povoleny, protože pro orgány činné v trestním řízení skrze tuto judikaturu bude dán nezávazný návod a výklad mezinárodních závazků a též právních předpisů. Ona judikatura nám fakticky může velmi blahodárně nepřímo působit na jev, který, jak všichni v tuto chvíli cítíme, je lehce patologický a bohužel není obvyklý v jiných státech.

Dámy a pánové, na závěr svého vstupu, kdy jsem spíše komentoval jednotlivé postřehy, nikoli hovořil komplexně o dodaném textu, bych chtěl říci, že daný tisk, byť není rozsáhlý, je velmi závažný, jak o tom hovořil kolega Langer, protože se jedná opravdu o pojetí demokratického právního státu na počátku jedenadvacátého století. Jedná se o to, zda budeme státem orgánů činných v trestním řízení, nebo státem jednotlivců, jejichž práva mají být chráněna, ale na druhou stranu pokud tito jednotlivci poruší zákon, samozřejmě se mají bát postiženi. To nikdo nezpochybňuje.

Podle mého názoru bychom měli tento tisk postoupit do dalšího čtení a měli bychom velmi seriózně, věcně, nikoliv politicky na výborech diskutovat o tom, zda předložený návrh je dostatečný, zda pomůže ochránit práva jednotlivce, či zda konkrétní parametry a lhůty by spíše orgánům činným v trestním řízením způsobovaly komplikace. Ale tomu se my navrhovatelé nebráníme. Jen vás prosím - nezamítejme tento tisk pouze z politických důvodů.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z ODS.)

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Jiřímu Pospíšilovi. Nyní vystoupí pan poslanec Jiří Bílý.

Poslanec Jiří Bílý: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Dámy a pánové, budu se vyjadřovat k té části novely, která se týká komise pro kontrolu operativní techniky Policie České republiky.

Nás jako předkladatele vedla ke změně tohoto zákona analýza odposlechů. Od roku 2002 prudce narůstaly odposlechy. Dnes máme cca deset tisíc odposlechů. Proto jsme zvažovali, jakým způsobem je možno snížit množství těchto odposlechů, aby bylo co nejméně zasahováno do lidských práv a svobod občana. Musíme si položit otázku, co je pro nás důležitější: aby policie mohla odposlouchávat, resp. máme soudní odposlechy, ale aby policie mohla provádět tyto soudní odposlechy, nebo jestli je pro nás důležitější Listina základních práv a svobod občana? Pokud zákon umožní do Listiny základních práv a svobod občana zasáhnout, tak jenom v omezené míře, tak aby byla velmi přísně kontrolována.

Proto si myslíme, že část týkající se § 158d, kde se jasně říká, jakým způsobem budou prováděny odposlechy, kde je i část, která policii umožňuje odposlech do 24 hodin bez povolení soudce, tak že i zde dáváme větší pravomoc policii, ale zase zde je psáno, že takto udělaný odposlech bez povolení soudce a dodatečné povolení do 24 hodin musí být zase evidováno, zaznamenáváno. To je velkým přínosem i pro policii, i pro kontrolu naší komise.

V § 53a se zase říká, jaké možnosti má naše komise pro kontrolu. My jsme komise, na kterou se obracejí občané s tím, že jsou pravděpodobně odposloucháváni. My můžeme dát pouze odpověď, zda byl nebo nebyl porušen zákon, ale jsme omezeni i v tom, že vlastně de facto kontrolujeme jen tu část od povolení soudce, takže my nevíme, jestli celý proces probíhal podle zákona. Občan může dostat i mylnou informaci.

Myslím, že tato novela má v sobě spoustu dobrých věcí. Vím i od komise, která se skládá z pěti členů, za každou politickou parlamentní stranu jeden člen, že souhlasí minimálně s tou částí, co se týká kontrolního orgánu. Proto si myslím, že by Sněmovna měla propustit do druhého čtení tuto novelu s tím, že potom diskutujme, co je průchozí, co je přijatelné a co nepřijatelné.

Víme dobře, co jsem tři roky předsedou komise, že urgujeme vládu, aby ona předložila nějakou novelu. Dosud tak neučinila. Zaslechli jsme zde od paní zpravodajky, že vláda připravuje. Ano, to už slyšíme hodně let. Proto jsme se chopili této iniciativy a řekli jsme, že s tím musíme něco udělat, protože deset tisíc odposlechů za rok v trestněprávním řízení je moc.

V květnu zde bylo asi šest amerických kongresmanů, kterých jsem se ptal, jak je to v USA s odposlechy. Ano, oni mají více odposlechů, ale to jsou odposlechy, které se týkají bezpečnosti státu. Ale v trestněprávním řízení mají dva odposlechy na sto tisíc obyvatel. U nás máme v přepočtu sto odposlechů na sto tisíc obyvatel. Proto si myslíme, že ano, ať policie má možnost odposlechy využívat, ale jen v omezeném množství a jen v těch nejnutnějších případech, protože - opět zde zdůrazňuji - je to zásah do listiny práv a svobod občana.

Myslím si, že jsme demokratický stát, máme svoji ústavu. Proto ji musíme ctít a musíme dodržovat zákony. Mělo by to platit i pro orgány činné v trestním řízení. Proto vás ještě jednou žádám o propuštění této novely do druhého čtení. Pak diskutujme, co z toho vypustit, nebo naopak přidat. Ještě jednou žádám o propuštění do druhého čtení. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Bílému. Hovořit bude pan poslanec Mlčák, připraví se paní poslankyně Parkanová.

Poslanec Ladislav Mlčák: Vážený pane místopředsedo, členové vlády, kolegyně a kolegové, hlavním důvodem navrhovaných změn trestního řádu a dalších předpisů dle sněmovního tisku 974 jsou výhrady k praxi orgánů činných v trestním řízení při používání některých operativně pátracích prostředků.

Osobně také souhlasím, že je značný problém či nejasné otázky v této problematice. Nicméně na základě konzultací s odbornou veřejností jsou na tuto předlohu řekl bych spíše negativní pohledy. Jsou obavy o určitý nedobrý zásah do činnosti orgánů činných v trestním řízení. Obecně lze usuzovat, že tato novela spíše nahrává pachatelům trestné činnosti.

Nechci zde opakovat záležitosti, které už byly u tohoto mikrofonu řečeny zejména z úst pana ministra Bublana, resp. kolegyně Šedivé, ať jsou to otázky zpětné informace pro dotyčného, že byl odposloucháván, řečeno v takto obecné podobě, otázky bank, otázky paragrafu 83, domovní prohlídky, prohlídky jiných prostor a pozemků atd.

***