Neautorizováno !

(14.50 hodin)
(pokračuje Kühnl)

Pokud jde o platební podmínky a časovou souvztažnost faktického převozu munice z muničních skladů Armády České republiky do prostoru firem, které se starají o ekologickou likvidaci a zaplacení za tuto službu, čili za ekologickou likvidaci, ta se odvíjí od smlouvy, která byla uzavřena v roce 2003 a na jejímž základě ekologická likvidace munice probíhá.

Já jsem připraven zodpovědět opravdu každou otázku, kde se mám čeho zachytit. Zcela obecné otázky tohoto typu při nejlepší vůli zodpovědět schopen nejsem.

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Jak na to zareaguje pan poslanec Bratský.

Poslanec Petr Bratský: Tak tedy konkrétně. Likvidovaná munice, která se má likvidovat ekologicky, a zakázku získaly některé firmy, je např. protitanková mina, náboje do tanku nebo protiletadlových dvojkanonů. Firma STV Group např. podle Hospodářských novin, čili vycházím z toho, co je veřejná informace, zažádala o vývoz částečně zničených protitankových min, Ministerstvo vnitra ale vývoz 200 tisíc bakelitových těl, která ovšem obsahovala 1400 tun trhaviny trinitrotoluenu, nedoporučilo, protože dospělo k závěru, že jde o funkční miny. Ministerstvo průmyslu přesto licenci na tento vývoz udělilo.

Já se znovu ptám, pane ministře, a není to věc už vašeho ministerstva, ale některých dalších, zda ve smlouvě vašeho ministerstva s firmami, které likvidují nepotřebnou munici, nemůže docházet k prodeji tohoto materiálu z druhé ruky tím, že je třeba už pak přejmenován, místo toho, aby se prodávaly třeba jenom kovy apod. nebo nějaké části těchto součástek, jestli nemůže dojít k prodeji celých funkčních zařízení a zda vývoz třeba není do některých zemí, kde z toho Česká republika nebude mít radost, protože bude mít naopak velkou ostudu.

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: To byla doplňující otázka. Prosím pana ministra, aby i na ni reagoval.

Ministr obrany ČR Karel Kühnl Vážený pane předsedo, dámy a pánové, já opravdu velmi srdečně panu kolegovi Bratskému děkuji za konkrétní otázku, která opravdu může být konkrétně zodpovězena.

Pokud se týká příslušných protitankových min, ty jsou delaborovány. I ty, o kterých se v tomto případě jedná, byly tzv. delaborovány, to znamená, že není možné z nich žádným způsobem znovu zpět udělat funkční minu. To je první věc.

Materiál, o jehož vývoz mělo jít nebo šlo, byla opravdu rozlámaná bakelitová nádrž a v ní TNT trhavina. Ministerstvo obrany nebylo vůbec dotázáno licenční správou Ministerstva průmyslu a obchodu na postoj, protože Ministerstvo průmyslu a obchodu považovalo tento vývoz za nikoliv významný z bezpečnostního hlediska - tak zhruba zní ona formulace - a proto nebylo povinno podle vlastního názoru se dotazovat Ministerstva obrany. V žádném případě nebyla a nemohou být vyvezena celá funkční zařízení. I v tomto případě se jednalo pouze o myšlenku vývozu materiálu, to je trhaviny, a já si tady ponechávám svůj názor, že ani to není úplně v pořádku, a bakelitové schránky, ve které trhavina byla. Pokud si vzpomínám, jednalo se o vývoz do Bulharska. Přece jenom země, která je členskou zemí Severoatlantické aliance, tedy nikoliv zemí nijak zvlášť nebezpečnou. Já laicky předpokládám, že trhavina - doufám - byla určena k průmyslovému použití. Ale to opravdu nevím. Ještě jednou - u celých funkčních zařízení je vyloučen jakýkoliv vývoz. V tomto případě to byl vývoz zbytkového materiálu, kdy Ministerstvo obrany vůbec nebylo dotázáno na svůj postoj.

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. To byla poslední odpověď pana ministra Kühnla a končíme tuto interpelaci.

Další interpelující je paní poslankyně Lucie Talmanová, která by měla interpelovat paní ministryni Miladu Emmerovou ve věci lékové vyhlášky. Dostane k tomu příležitost. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Lucie Talmanová: Děkuji vám, pane předsedo. Dámy a pánové, vážená paní ministryně, předmětem mé interpelace je nová léková vyhláška, jež má vstoupit v platnost od 1. července 2005. Možná si vzpomínáte, vy přítomní, že stejné téma interpelace před týdnem zde otevřel i můj kolega poslanec Miroslav Beneš, kterému byla přislíbena písemná odpověď. Proto doufám i já, že paní ministryně se v tomto čase touto problematikou zabývala na tolik, aby i mně byla schopna odpovědět zde na tomto místě na moje dotazy.

První pochybnost, která se váže k této vyhlášce a se kterou jsme seznamováni téměř každodenně ve sdělovacích prostředcích, je následující. Téměř v 10 % lékových skupin tato vyhláška nestanoví lék plně hrazený z veřejného zdravotního pojištění. Zákon přitom požaduje, aby v každé skupině léčivých látek byl alespoň jeden plně hrazený lék. V České republice je úhrada léčiv součástí hrazené zdravotní péče a reguluje ji zákon o veřejném zdravotním pojištění č. 48/1998 Sb. Ten stanoví, že se ze zdravotního pojištění budou hradit pouze ty léčivé přípravky, které obsahují v zákonu uvedené léčivé látky. V každé ze 300 lékových skupin uvedených v zákoně se pak ze zdravotního pojištění vždy plně hradí nejméně jeden léčivý přípravek. Většinou se jedná o nejlevnější generickou kopii.

Můj první dotaz je, jestli opravdu ve všech skupinách existuje v této vyhlášce alespoň jeden plně hrazený lék. Ale to je otázka v tuto chvíli ne zásadní. Zásadní otázka, kterou si dovolím položit paní ministryni v souvislosti s touto novou vyhláškou, je otázka neprůhlednosti a nesystematičnosti tzv. kategorizace, tedy stanovování úhrad léků z veřejného zdravotního pojištění. Průběh této kategorizace je předmětem oficiální stížnosti mezinárodní asociace farmaceutických firem k Evropské komisi kvůli neschopnosti České republiky transformovat tzv. ultratransparenční směrnici EHS 105 z roku 1989. Dle nám dostupných informací Evropská komise zahájila šetření a požádala farmaceutické společnosti v České republice, aby vyčíslily škody vzniklé neprůhlednou politikou Ministerstva zdravotnictví.

Vážená paní ministryně, dovoluji si vás dotázat, jaké kroky a v jakém časovém horizontu podniká Ministerstvo zdravotnictví právě v oblasti transpozice této směrnice EHS č. 105 z roku 1989. Jestliže tomu tak není, jestli jste připraveni na event. závěry Evropské komise. Děkuji vám.

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím paní ministryni, aby se chopila odpovědi. Prosím, máte slovo.

Ministryně zdravotnictví ČR Milada Emmerová: Děkuji za slovo. Pane předsedo, vážení přítomní, vážená paní poslankyně, jenom bych úvodem chtěla říci, že moje schopnosti odpovídat na tyto otázky nejsou determinovány interpelacemi. Jsou to trvalé vědomosti. Moji učitelé říkali, že jde o známosti, znalosti a vědomosti. Vědomosti jsou trvalé, tak doufám, že při svém věku je už mám, a proto se pustím do odpovědi.

Vyhláškou č. 225/2005 Sb., o úhradách léčiv a potravin pro zvláštní lékařské účely, se na základě zmocnění § 15 zák. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, stanoví výše úhrady léčivých látek náležících do skupiny léčivých látek uvedených v příloze č. 2 citovaného zákona. Vyhláška je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a je plně slučitelná s právními akty Evropských společenství, zejména se směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 89/105/ES ze dne 21. prosince 1988 atd. Nerada bych těmito citacemi prodlužovala toto sdělení. Mohu vám je dát písemně.

V rámci zajištění věcně odborné přípravy vyhlášky byla využita stanoviska České lékárnické komory, České lékařské společnosti J. E. Purkyně, Všeobecné zdravotní pojišťovny, Svazu zdravotních pojišťoven a dalších odborných lékařských společností a sdružení. Návrh vyhlášky byl projednán ve vnitřním a v meziresortním připomínkovém řízení.

***