Neautorizováno !

(14.30 hodin)

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Vlasta Parkanová.

Poslankyně Vlasta Parkanová: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, když se tento návrh zákona objevil na mém stole, tak jsem si myslela, že se jedná o nějaký omyl nebo o nedopatření, protože tento zákon jsme přece nedávno projednali a zamítli. Poté se ukázalo, že to žádný omyl ani nedopatření není, že máme znovu diskutovat nad stejným návrhem zákona, znovu trávit hodiny nad tématem, kde už žádné nové argumenty ani předložit nelze. Já jsem se pokoušela najít vysvětlení tohoto nestandardního postupu předkladatelů v důvodové zprávě. Tam jsem ale žádné takové vysvětlení nenašla. Namísto argumentů, které by mi vysvětlily, proč je okamžitě předkládán znovu návrh zákona vlastně okamžitě po jeho zamítnutí, tak jsem zde našla řádku mnohokrát vyvrácených argumentů či spíše nepravd, jejichž vytrvalé opakování z nich má pravděpodobně nadělat pravdy. Já se vyjádřím jenom k některým z nich.

Nepravda první. Důvodová zpráva tohoto návrhu doslovně uvádí, že dlouhodobé partnerské svazky osob téhož pohlaví údajně vykazují tytéž znaky a plní tytéž funkce jako dlouhodobé partnerské soužití osob pohlaví rozdílného. Myslím, že nesmyslnost tohoto tvrzení je tak zřejmá, že není třeba k tomu cokoliv dodávat.

Nepravda druhá. V České republice údajně neexistuje možnost právního zakotvení svazku osob stejného pohlaví - a již mnohokrát zde bylo poukázáno na to, že možnost právního zakotvení existuje pro jakýkoliv stav dvou lidí. Jediné, co vskutku v tomto případě není možné, je právní zakotvení formou manželství. Vše ostatní je plně k dispozici.

Konečně nepravda třetí. Neexistence registrovaného partnerství je prý projevem, dokonce strukturálním projevem, homofobie, to je strachu z homosexuality a nenávisti k jejím nositelům. Tam, kde chybějí věcné argumenty, přicházejí na řadu urážky oponentů. A i tento způsob polemiky už bohužel patří k tradičním metodám předkladatelů.

Na závěr nepravda čtvrtá. Neexistence registrovaného partnerství je údajně v rozporu se zásadami osobní svobody a rovnosti, které zaručuje Listina základních práv a svobod. A tady je třeba připomenout, že uzákonění registrovaného partnerství by bylo pozitivní diskriminací a její absence přece nemůže být dost dobře protiústavní.

Dalo by se ve výčtu těchto nepravd pokračovat, ale já to v tuto chvíli považuji za zbytečné. Návrh zákona je předkládán v krátké době podruhé a v několika posledních letech patrně pošesté. Argumenty, se kterými je zamítán, předkladatele zjevně vůbec nezajímají. Jsou rozhodnuti návrh podávat znovu a znovu, možná tak trochu z trucu nebo z naděje, že se poslanci, kteří jej odmítají, jednoho dne unaví a návrh zákona schválí. Já si myslím, že tento postup je nedůstojný této Sněmovny a je i nebezpečný pro její další fungování. Dám příklad. Přece každý z nás v této Sněmovně byl již mnohokrát v různých tématech přehlasován. Právo poslanecké iniciativy nám umožňuje okamžitě podat návrh zákona znovu, případně podat návrh zákona, kterým by se rušil zákon, který byl přijat proti naší vůli. Takto bychom se mohli chovat úplně všichni v každém konkrétním případě, kdy my individuálně nejsme spokojeni s výsledkem. Neschopnost uznat porážku a respektovat vůli většiny by v konečném důsledku mohla zcela paralyzovat činnost této Sněmovny nikdy nekončícími spory. Já pevně věřím, že touto cestou se nikdo vydat nechceme.

Proto pokud nebude návrh vzat zpět, což by mě samozřejmě překvapilo a příliš to neočekávám, tak se připojuji k návrhu na zamítnutí této předlohy. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Táňa Fischerová. Ještě předtím s faktickou poznámkou pan poslanec Karel Vymětal.

Poslanec Karel Vymětal: Děkuji. Dámy a pánové, já jsem si vždycky myslel, že poslanci z křesťanské strany jsou pravdomluvní a neříkají nepravdu. Bohužel není tomu tak. Bohužel jsem se už nemohl bránit, když pan poslanec Kalousek zde na mikrofon vykládal o tom, co jsem navrhl u zákona o náhradách, když jsem to vůbec nenavrhl. Musel to spravovat kolega zpravodaj. A teď je další nepravda, kdy paní Parkanová řekla zde na mikrofon před malou chvílí, že poslední návrh tohoto zákona byl touto Sněmovnou zamítnut. Nebyl zamítnut, byl neschválen. Paní doktorka Parkanová dobře ví, jaký je mezi tím rozdíl.

Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní má slovo paní poslankyně Táňa Fischerová.

Poslankyně Taťána Fischerová: Vážená paní předsedající, členové vlády, vážení kolegové, kolegyně, při minulém projednávání návrhu zákona o registrovaném partnerství zazněly ve Sněmovně téměř všechny argumenty zastánců i odpůrců zákona. Mám tedy za to, že téma je po této stránce zcela vyčerpáno. Tehdy jsem v prvním čtení řekla, že problém má několik rovin a jedna z nich je také kulturně společenská. Právě u té bych se dnes z výše zmíněných důvodů zastavila.

Chci říci, že jsem argumenty odpůrců zákona brala vážně a hledala na ně odpověď i proto, že není-li nějaký postoj podložen fakty, může se člověk snadno stát demagogem. Nedávno jsem se setkala s člověkem váženým a respektovaným, který k registrovanému partnerství zastával opačné stanovisko než já. V mnoha dílčích otázkách nakonec přijal argumenty ve prospěch navrhovaných práv. Zůstala však rozdílná stanoviska k zákonu jako celku. V diskusi s ním se mi však poprvé odkryl možná pravý důvod tohoto odmítavého postoje, který mě dříve nenapadl. Domnívám se, že za všemi prakticky vyvratitelnými argumenty pro jeho odmítnutí se skrývá strach, že přijetím tohoto zákona začne proměna celé společnosti, že se otevřou stavidla v hrázi řádu, který tu panuje, a že tento proud zničí to, co tu naše civilizace a kultura vybudovaly. Přiznám se, že představa takového světa by vyděsila i mne.

Pokud bychom ztratili ze zřetele všechny duchovní hodnoty partnerských a rodinných vztahů a zůstal by tu pouze zájem o tělo, sex a hmotné statky, pak je skutečný důvod k obavám. Argumentace odpůrců zákona vychází z představy, že pokud problematika homosexuální menšiny zůstane vytěsněna na společenskou periferii, k tomuto civilizačnímu a kulturnímu propadu nemůže dojít. Ale je skutečně na místě obavu z civilizačního a kulturního propadu spojovat s přijetím tohoto zákona? Opravdu nám hrozí, že masově změníme své kulturní a rodinné vazby? Myslím, že s klidem mohu prohlásit, že nikoho z nás, kdo jsme přítomni v tomto sále, se něco takového netýká, a my jsme zase vzorkem společnosti. Nikoho z nás přece přijetí tohoto zákona nebude inspirovat k rozbití funkčních rodinných vztahů, založených na lásce, toleranci a sdílených hodnotách. Tuto otázku je spíš možné si položit v souvislosti s mladými lidmi a ptát se, zda v této souvislosti s uzákoněním registrovaného partnerství osob stejného pohlaví postupně v budoucnu opravdu nemohou rozvolňovat své mravy. Jsem přesvědčena, že ne. To by se mohlo stát, jedině pokud by zmizel skutečný cit a neexistovala by láska, pokud bychom dopustili, aby se život zredukoval na pouhou spotřebu. To už bychom ale opravdu neměli žádný důvod k existenci, život by ztratil smysl a s ním by se ztratil i smysl rodiny. Věřím, že něco takového se nikdy nestane.

A tím se znovu dostávám zpět k tomuto návrhu zákona. Jeho přijetím se malému procentu lidí s odlišnou sexuální orientací dostane určitých občanských práv, která většinovou společnost nijak nepoškodí a jim dají možnost zbavit se určité ostrakizace. Proto i nadále podporuji přijetí tohoto zákona. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní udílím slovo panu poslanci Vilému Holáňovi a připraví se pan poslanec Zdeněk Jičínský. S faktickou poznámkou pan poslanec Pleva.

Poslanec Petr Pleva: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, já vím, že Táňa Fischerová jako herečka mluví velmi emotivně a má krásný procítěný projev, ale snad nemyslela, že jistá sexuální menšina u nás je nějak občansky diskriminována nebo že nemá rovná práva. Kdyby toto měla na mysli, tak bych ji potom poprosil, aby to odvolala, protože to není pravda.

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní má slovo pan poslanec Vilém Holáň.

***