Neautorizováno !
(15.30 hodin)
(pokračuje Orgoníková)
Domnívám se, paní předsedající, že by lidé měli poslouchat v této sněmovně, protože se to týká i jich. (V sále velký hluk.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Promiňte, paní poslankyně, dávám vám za pravdu.
Já ještě jednou a dnes odpoledne naposled žádám o to, aby všichni, kteří se chtějí věnovat projednávanému tématu, pozorně seděli a poslouchali v jednací síni. Všichni ostatní, kteří tak nehodlají činit, ať jednací síň opustí. Avizuji, že v případě dalších podobných problémů budeme muset vyhlásit přestávku na to, abyste si své problémy vyřešili a mohli jsme v klidu pokračovat. Nevidím jiné možné řešení. Prosím o klid, aby paní poslankyně Orgoníková mohla dokončit svou řeč.
Poslankyně Hana Orgoníková: Já ještě jednou zmíním poslední větu: Jde o prezentaci takové kritiky a hodnotících kritérií, která budou vedena na pozadí faktů, pravdivých údajů a kritických pohledů. Namísto toho jsou prezentovány domněnky, subjektivní soudy některých reportérů a redaktorů, jsou kladena nepodložená podezření, účelové interpretace faktů, snad s cílem stále někoho poškozovat a očerňovat.
Bohužel je nutno konstatovat, že Česká televize v této oblasti je odpovědná za fatální negativismus, za nezájem lidí o věci veřejné, o politiku a její představitele, což se projevuje stále klesající účastí obyvatel prý při jakýchkoli volbách.
Veřejné mínění je vytvářeno médii a při velkém vlivu médií je nutné hovořit o jejich velké odpovědnosti. Pokud to si pracovníci médií neuvědomí, tak se všichni dostáváme do hlubokého vleku médií a jejich honu na lidi bez jakéhokoli opodstatnění, mnohdy jen proto, že si to někdo přeje. Ale proč si to někdo přeje a proč mu média vyhoví, to je již na jinou reportáž.
Teď se dostávám k jádru věci, proč jsem vystoupila v tomto bodu. Jde mi o to, aby se Česká televize nesnažila přiblížit vysílání komerčních televizí. To jí nepřísluší, to nepřísluší veřejnoprávnímu médiu. Proto, byť se sebezapřením, budu hlasovat pro zvýšení poplatků i pro Českou televizi. Jde mi o to, aby Česká televize nebyla závislá na reklamě, jejíž zadavatelé mohou ovlivňovat vysílání a tím veřejnoprávnost České televize. Poslanecká sněmovna je jakousi valnou hromadou, která volí správní radu, a tou je Rada České televize. Ta volí ředitele a ten sestavuje svůj management, ale nad tím vším stojí občan tohoto státu a jemu jsme odpovědni za to, jaký bude mít Česká televize vliv na budoucí generaci, zejména na její vkus, vzdělanost a morální rozměr.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji paní poslankyni Haně Orgoníkové. Prosím paní poslankyni Taťánu Fischerovou, ale ještě předtím - promiňte, paní poslankyně - se hlásí s faktickou poznámkou pan kolega Petr Pleva.
Poslanec Petr Pleva: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, moje předřečnice ve svém emotivním projevu uvedla jednu podstatnou nepřesnost, kterou bych uvedl na pravou míru. Tvrdila zde, že obě instituce, jak Český rozhlas, tak Česká televize, dostaly zákonem uloženo vytvořit krajská studia v každém nově vzniklém kraji. Toto tvrzení se nezakládá na pravdě. Tuto povinnost dostal pouze Český rozhlas, Česká televize takovou povinnost uloženu nemá.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám. Nyní tedy paní poslankyně Taťána Fischerová má slovo.
Poslankyně Taťána Fischerová: Děkuji, paní předsedající. Vážená vládo, kolegyně, kolegové, ve druhém čtení jsem ve své řeči odůvodnila, proč by nebylo dobré v tuto chvíli odebírat reklamu provozovatelům vysílání ze zákona a zakazovat České televizi slučovat nevyčerpané reklamní limity, a to i s odkazem na to, že v loňském roce jsme tento návrh zamítli. V průběhu tohoto roku, co je zákon o poplatcích ve Sněmovně, ani v obecné rozpravě ve druhém čtení nikdo nevystoupil s vysvětlením důvodů pro takový zásadní zásah do reklamního trhu. Proto byla poněkud překvapivá vichřice pozměňovacích návrhů, které se téměř předháněly v tom, co by se dalo provozovatelům vysílání ze zákona odebrat nebo zakázat. Dovolte mi tedy, abych pozměňovací návrhy, ke kterým se nevedla rozprava, alespoň stručně okomentovala.
Pozměňovací návrhy pana poslance Novotného pod písmenem B bez náhrady ruší jediný inovativní nástroj nového zákona, který směřuje ke zlepšení výběru a kontroly poplatků(,?) tím, že ruší navrhovanou vyvratitelnou domněnku, že kdo je odběratelem elektrické energie, má pravděpodobně i rozhlasový a televizní přístroj. Jejich přijetím bychom se ocitli v situaci, kdy valorizovaná výše poplatků bude na úkor současných poctivých plátců.
Pozměňovací návrh pana poslance Skopala, který máte pod číslem D2, je v rozporu s pozměňovacím návrhem kulturního výboru pod číslem A2, který lépe řeší danou problematiku, tedy způsob, jakým poplatník prokáže svůj názor na osvobození od platby rozhlasových a televizních poplatků a jehož výsledná podoba byla podrobně konzultována s Úřadem na ochranu osobních údajů. Přijetím tohoto pozměňovacího návrhu bychom se mohli dostat do rozporu se zákonem na ochranu osobních údajů.
Jeho další pozměňovací návrh D3 vypouští z § 6 o výši poplatku celou úpravu otázky valorizace poplatků s ohledem na míru inflace a dalším pozměňovacím návrhem D6 ji v nejednoznačné podobě umisťuje do přechodných ustanovení § 12.
Další pozměňovací návrhy pod písmenem D se již všechny týkají postupného navyšování poplatků a útlumu reklamy v České televizi. Kromě již minule zmíněné argumentace, že se tímto krokem nabízí soukromým provozovatelům minimálně další miliarda zisku, kterou ale zaplatí občané, je třeba připomenout, že navýšení poplatku na 100 Kč pouze valorizuje poplatek na kupní sílu roku 1997, od kdy nebyl změněn, tedy ani navrhované zvýšení na 135 Kč po úplném odebrání reklamy nebude stačit ke kvalitnímu a plnohodnotnému plnění úkolu vysílání veřejné služby v nových podmínkách, kdy například vedle výroby je také jedním z úkolů České televize vysílat souběžně analogově i digitálně až do úplného vypnutí analogu, což je nový ekonomický nárok na její rozpočet. Proto je konečná částka 135 Kč při současném zrušení reklamy nereálná a televize veřejné služby s ní nebude moci kvalitně plnit své úkoly uložené zákonem, anebo se bude muset v budoucnu opět navýšit minimálně na 150 Kč a možná i více. Když k tomu připočteme navrhované částky pana poslance Máši pod body E na navýšení poplatku za rozhlas na 65 Kč, dojdeme už ke slušné sumě. Bylo by poctivé říci to občanům rovnou.
Pozměňovací návrh pod bodem D7/3 se týká zákazu slučování reklamních časů jednotlivých programů České televize. Dovolte, abych zopakovala své upozornění ze druhého čtení, a sice že přijetím tohoto návrhu zahájíme postupnou likvidaci kulturního a stále ještě jedinečného programu ČT2. Právě rezignací na využívání reklamního času na tomto programu a jistou možností využít ho na ČT1 si druhý program může zachovat svůj charakter. Chceme-li z ČT2 vybudovat další zábavní kanál, který bude soutěžit s dalšími celoplošnými vysílateli o sledovanost, a tedy o výtěžnost z toho mála reklamy, co má, chceme-li rezignovat na kulturního a náročného diváka, pak přijetím tohoto pozměňovacího návrhu donuťme Českou televizi, aby na druhý program umístila reklamu a způsobila jeho programové zcela opačné schéma.
Stejnou argumentaci jako k pozměňovacím návrhům pana poslance Skopala je možné vztáhnout i na pozměňovací návrhy pana poslance Máši pod písmenem E s následující výjimkou. Zatímco u České televize je navrhován termín úplného zákazu vysílání reklamy na leden 2008, u Českého rozhlasu se s tímto krokem počítá až po ukončení analogového vysílání, nikoli však rozhlasu, jak by se dalo předpokládat, ale překvapivě České televize. Logické spojení mezi vysíláním reklamy v Českém rozhlase a analogovým způsobem České televize marně hledám.
Pozměňovací návrh pod písmenem E3 obsahuje rovněž zákaz vysílat sponzorské vzkazy, a to jak v rozhlase, tak v televizi. Lze těžko pochopit, proč dvě vážené instituce jako jediné mezi veřejnoprávními organizacemi mají být připraveny o možnost poděkovat svým sponzorům. Přijetím tohoto pozměňovacího návrhu se kromě toho zúží nebo zcela zlikviduje příležitost Českého rozhlasu a České televize získat sponzory pro některé své pořady, např. o počasí nebo informace o dopravní situaci.
***