Neautorizováno !

(15.00 hodin)
(pokračuje Paroubek)

Pokud jde o ten nejbližší vývoj pro spotřebitele, ten myslím má jasné obrysy. Od roku 2002 naše republika postupně otevírá trh s elektřinou. Proces, který bude plně dokončen k 1. lednu příštího roku, že všichni odběratelé elektrické energie si můžou volit svého dodavatele za předpokladu splnění pravidel zakotvených v energetickém zákoně. Od tohoto data bude trh s elektřinou volný, nicméně stát bude i nadále ovlivňovat přibližně dvě třetiny výsledné ceny pro konečného zákazníka.

Pro možný vývoj cen v elektroenergetice do roku 2007 předpokládá Energetický regulační úřad nárůst cen silové elektřiny ve výši 10 % ročně. Je to pouze kvalifikovaný odhad - jiný odhad v tržní ekonomice asi nikdo nedokáže dát, my nejsme v plánovaném hospodářství - protože reálný vývoj ceny bude záviset na cenové nabídce dodavatelů elektřiny včetně dodavatelů zahraničních. Pro domácnosti, které patří mezi konečné zákazníky odebírající elektřinu ze sítí nízkého napětí, očekává (upozornění na časový limit) Energetický regulační úřad v tom roce 2007 nárůst mezi 5 až 10 % celkové ceny.

Odpověděl jsem jak rok 2006, tak rok 2007.

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, děkuji. Prosím pana poslance Beneše, který se chystá položit další otázku.

Poslanec Miroslav Beneš: Pane premiére, možná máte pravdu, o restauracích a jídelnách toho moc nevím, v energetice jsem pracoval. Za prvé.

Za druhé, když jsem interpeloval vašeho předchůdce a stávajícího šéfa vaší strany, tak jsem jej ptal, jaké byly příjmy jeho choti. Pokud to považujete za hnus, tak zajděte do kterékoliv restaurace kterékoliv cenové kategorie, oni se vás na to lidé možná zeptají.

A konečně k materii, kvůli které jsem vás interpeloval. Pane premiére, vy jste tady teď řekl, že se bude zvedat cena elektrické energie pro koncového uživatele - a já vím, co je to velkoobchod a co je to maloobchod - o 6 %. A já jenom připomínám, pane premiére, že to je výrazně nadstandardní, obzvláště když si uvědomím, že rozhodnutím státu, protože stát je majoritní akcionář, bude rozhodnuto o výplatě pětimiliardové sumy v dividendách.

Vážený pane premiére, myslím si, že tyto peníze jsou určené na něco jiného než na projedení ve státní kase.

Děkuji.

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Prosím pana premiéra, který také asi ještě odpoví.

Předseda vlády ČR Jiří Paroubek: Pane Beneši, já se nestydím za to, že jsem pracoval v Restauracích a jídelnách. Není se za co stydět. Já jsem to vystudoval, ten obor, a myslím si, že pokud se k těm letům vracím, samozřejmě mohu se na to dívat očima některých zoufalých publicistů, kteří na mne nemají nic jiného. No tak může se říci, že v té době se vařily jenom šlichty a nalévala se zkyslá vína a pivo. Ale já si myslím, že to tak nebylo. Ne vždycky. (Tleskají poslanci ČSSD.)

Pokud jde o těch pět miliard korun, o kterých jste hovořil, nebo o miliardách řekněme, já jsem zde hovořil o potřebě akumulovat prostředky na rozvoj energetiky. A samozřejmě že ty prostředky je potřeba někde vzít - z odpisů a také ze zisku té společnosti. Myslím si, že ten nárůst, o kterém jsem hovořil jako o maximálním, maximálním, to není totožné s tím slovem, jaký ten nárůst skutečně bude, tak maximální nárůst může být třeba také ve skutečnosti tak polovičním nárůstem, tak si myslím, že to jsou velice přiměřená čísla. Já bych velice připomněl čísla růstu energií za doby vaší vlády. Jsou to podstatně a řádově vyšší čísla. (Potlesk ČSSD.)

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak to byla interpelace pana poslance Miroslava Beneše. A teď požádám pana poslance Františka Beneše, který má interpelaci ve věci konkursu bytových družstev, pokud se nemýlím. Prosím, máte slovo.

Poslanec František Beneš: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážený pane předsedo vlády, v průběhu posledních dvou let jsem se třikrát obrátil třemi interpelacemi na ministra spravedlnosti a na vašeho předchůdce ve věci neuspokojivého průběhu konkursních řízení spojených s krachy a konkursy, pravda, jenom několika málo bytových družstev.

Vždy mi vadilo, že po převedení bytových družstev pod působnost obchodního zákoníku soudy nectily dostatečně právo všech bytových družstevníků na převedení jejich bytů do vlastnictví, jak jim zaručuje dnes již zde vzpomínaný transformační zákon 42 z roku 92. A stejné oprávnění je pak uvedeno i v zákoně o vlastnictví bytů z roku 1994. Jsem proto velmi rád, že Parlament jednoznačně stanovil zákonem 179 z letošního roku, že družstevní byt pronajatý členovi družstva nemůže být součástí konkursní podstaty. Přestože toto ustanovení není vůbec nové a může se dokonce zdát, že je nadbytečné, protože podobně se vyjádřil již i Ústavní soud, konkursní kauzy říčanského družstva Kavčí skála nebo SPD Svatopluk a H-Systému se z mého pohledu dlouho a neodůvodněně vlečou. V situaci, kdy nejsou hodnověrně určeny, uznány ani výše pohledávek věřitelů, platí jenom dvě pravdy. Rostou náklady konkursních řízení a lidé, kteří se pochopitelně obávají ztráty svých bytů, nedovedou pochopit, kdo způsobil a prodlužuje jejich nejistotu.

Obrátil jsem se v prosinci loňského roku také jako reakci na vystoupení postižených družstevníků před Úřadem předsednictva vlády na premiéra Grosse s interpelací a s žádostí na přešetření příčin současného stavu. V písemné odpovědi jsem takový příslib obdržel, ale tím zatím vše skončilo. Chci se proto dnes zeptat a požádat o informaci, jak šetření pokročilo. Děkuji za odpověď.

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, zazněla interpelace. Prosím, pane premiére.

Předseda vlády ČR Jiří Paroubek: Pane poslanče, já tady mám podklady ke dvěma bytovým družstvům. Já vám je pak samozřejmě poskytnu, abyste se na to podíval. Bytové družstvo Kavčí skála Říčany a Pražské bytové družstvo Na Hutmance.

Já řeknu otevřeně, že samozřejmě mě velice zajímá situace těch lidí v těch družstvech, a možná že bychom se o té celé věci měli poradit trošku šířeji, a možná nejsem legislativec, ale cítím, že to nejčistší řešení by byl nějaký lex specialis, který by se týkal právě těchto dvou družstev, protože ta situace těch lidí, kteří žijí v těch dvou družstvech, je prostě neúnosná a mnohaletá. Takže to, prosím, berte jako má vážná slova a určitě o tom budu informovat také pana ministra Martínka a pana náměstka Přikryla. A vy víte, že pan náměstek Přikryl se celou věcí poctivě zabývá prakticky od té doby, kdy mu to uložil bývalý předseda vlády Gross. A myslím si, že určité výsledky tady byly, ať už se týká naší podpory toho zákona, o kterém jste hovořil, kde se konečně objevilo, že byt nemůže být součástí konkursní podstaty. Jinak řečeno, že lidé, kteří tu situaci nezavinili, nemůžou ztratit střechu nad hlavou. To je věc, která tady měla být už mnohem, mnohem dříve.

Pokud jde o ty jednotlivé věci, já se obávám, že mi nebude stačit čas na tu informaci, proto vám to předám okamžitě ve vytištěné podobě. Jde o velmi složité řízení, to vám nemusím říkat, které bylo a dosud je, pokud jde o tu Kavčí skálu Říčany, ovlivněno řadou incidenčních sporů o vyloučení bytů z konkursní podstaty. Městský soud v Praze i Vrchní soud v Praze v této otázce rozhodly, že byty, které byly v době šest měsíců před prohlášením konkursu převedeny do vlastnictví členů bytových družstev, byly zařazeny do konkursní podstaty po právu, a to s odkazem na § 15 zákona o konkursu a vyrovnání. To je velice nepříznivá věc. Zásadní zlom v otázce zmíněných převodů bytů nastal na základě nálezu Ústavního soudu ze dne 6. května 2004, který dovodil, že pokud za splnění podmínek vyplývajících z § 23 zákona o vlastnictví bytů vzniklo členu právo na bezplatný převod, nelze bytovou jednotku zařadit do konkursní podstaty. To naopak se změnilo to, co bylo předtím.

Zveřejněný nález Ústavního soudu byl Městským soudem v Praze v některých případech jednotlivých převodů bytů již aplikován, v některých však ostatní senáty s rozhodnutím vyčkávají na rozhodnutí Ústavního soudu o návrhu podaném Vrchním soudem v Praze. Ten totiž podal dne 13. ledna tohoto roku návrh podle článku 95 ústavy na zrušení § 23 a 24 zákona o vlastnictví bytu.

***