Neautorizováno !

(18.40 hodin)
(pokračuje Doktor)

Pouze v případech, kde to daňový zákon výslovně stanoví, odůvodnění být nemusí, což je např. ustanovení § 55a tohoto zákona. Jedná se zejména o případy, kdy správce daně reaguje na tvrzení daňového subjektu beze změny nebo je odůvodnění daňového subjektu detailně známo z jiného dokumentu. Jedná se o aplikaci zásad práva na dobrou správu vyjádřený v článku 41 Charty základních práv Evropské unie v daňovém řízení. Chtěl bych odkázat na usnesení Ústavního soudu, v němž bylo napadeno rozhodnutí finančního úřadu, v tomto případě v Českých Budějovicích, kdy byl zcela evidentně daňový subjekt nucen prokazovat tvrzení, která sám netvrdil. Byl nucen prokazovat nepravdivost tvrzení a fikcí, která konstruoval správce daně.

Dovolte návrh týkající se ustanovení § 43 - vytýkacích řízení. V § 43 odstavec 2 a 3 zní:

(2) Vzniknou-li pochybnosti o správnosti, průkaznosti nebo úplnosti podaného daňového přiznání nebo hlášení, popř. dodatečného daňového přiznání nebo následného hlášení a dalších písemností předložených daňovým subjektem nebo o pravdivosti údajů v nich uvedených, správce daně ve výzvě sdělí daňovému subjektu tyto pochybnosti způsobem umožňujícím daňovému subjektu určitou odpověď a předložení důkazních prostředků. Současně správce daně vyzve daňový subjekt, aby se k těmto pochybnostem vyjádřil, zejména aby neúplné údaje doplnil, nejasnosti vysvětlil a nepravdivé údaje opravil nebo pravdivost údajů řádně prokázal.

(3) Pokud vyplývá z podaného daňového přiznání nebo hlášení, popř. dodatečného daňového přiznání nebo následného hlášení, že daňovému subjektu má vzniknout přeplatek a správce daně má pochybnosti podle odstavce 1, zahájí správce postup k odstranění pochybností do 30 dnů ode dne, kdy bylo takovéto podání učiněno. Ve výzvě daňovému subjektu určí správce daně přiměřenou lhůtu k odpovědnosti (?), která nesmí být kratší 15 dnů, a poučí ho o následcích spojených s tím, jestliže pochybnost neodstraní nebo nedodrží stanovenou lhůtu. V průběhu vytýkacího řízení má daňový subjekt práva přiměřeně podle § 16 odstavec 4 a výsledek vytýkacího řízení pracovník správce daně projedná s daňovým subjektem postupem podle § 16 odstavec 8.

Dovolte jen krátké zdůvodnění. Pokud se týká účinku odstavce 1, ustanovení vymezuje zákonem stanovené předpoklady pro zahájení postupu k odstranění pochybností a náležitosti výzvy, která je v souladu s tímto ustanovením adresována právě daňovému subjektu. Jde o legislativně technické zpřesnění postupu uplatňovaného v rámci daňového řízení a využívaného k odstranění pochybností správce daně ohledně údajů uvedených v daňovém přiznání.

Pokud se týče návrhů, které jsem uvedl pro odstavec 3, pak jde o úpravu práv daňového subjektu po zahájení vytýkacího řízení. Toto řízení je postupem, který stejně jako daňová kontrola slouží k odstranění případných pochybností správcem daně ohledně údajů v přiznání uvedených. Na rozdíl od daňové kontroly není v případě vytýkacího řízení upraven postup při projednávání jeho výsledků, a to přesto, že podle článku 38 odstavec 1 Listiny základních práv a svobod má každý daňový subjekt bez výjimky a bez ohledu na použitý procesní postup nezadatelné a nezpochybnitelné právo na to, aby jeho věc byla projednána v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům.

Poslední navrhuji změnu účinnosti, resp. účinnosti této samostatné části, která je novelou zákona 337/1992, a sice účinnost dnem vyhlášení zákona.

Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Doktorovi. Jako další vystoupí v podrobné rozpravě paní poslankyně Eva Dundáčková.

Poslankyně Eva Dundáčková: Děkuji vám, vážený pane předsedající. Dámy a pánové, vzhledem k tomu, že můj předřečník zde četl změnu zákona číslo 337/1992 Sb. v platném znění, tedy zákon o správě daní a poplatků, dovolím si i já rozšířit návrh o krátkou novelu, a to doplněním § 31 odstavec 4, kde se vkládá na konec nová věta tohoto znění: "Správce daně po provedeném dokazování a před vydáním platebního výměru nebo dodatečného platebního výměru určí, které z důkazních prostředků osvědčil jako důkazy, a sepíše úřední záznam o jejich hodnocení. Uvede zde rovněž výčet důkazních prostředků, a to i těch, které se důkazy nestaly, včetně odůvodnění. Do tohoto úředního záznamu a dalších důkazních prostředků je daňový subjekt oprávněn nahlížet."

Jedná se o úpravu procesního postupu ve smyslu článku 38 odstavec 2 Listiny základních práv a svobod, které (?) dosud není nikde v zákoně o správě daní a poplatků explicitně zakotveno. V praxi to působí problémy včetně nežádoucí zátěže odvolacích orgánů a správních soudů. Cílem je realizace ústavního práva v daňovém řízení, a to bez jakýchkoli negativních dopadů na státní rozpočet.

Druhý pozměňovací návrh je vlastně souborem pozměňovacích návrhů, jejichž znění vám bylo rozdáno k vašim pracovním místům s dnešním datem, já je proto nebudu předčítat. Jedná se o změnu exekučního řádu, jejímž cílem je vrátit exekutorskému povolání to, co mu patří, a to vymožení práva. Všechny ostatní návrhy včetně odůvodnění máte ve svých poslaneckých lavicích. Myslím, že mezi druhým a třetím čtením bude dostatečný prostor pro to, abyste se s nimi seznámili. Nebudu je proto načítat na mikrofon.

Paní doktorce z legislativy jsem předala úplné znění obou pozměňovacích návrhů. Předám je i panu zpravodaji, bude-li si tak přát.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Evě Dundáčkové. Kdo se dále hlásí? Pokud nikdo, podrobnou rozpravu končím. Chce vystoupit pan ministr financí nebo pan zpravodaj? Nehodlají vystoupit. Takže skončilo druhé čtení této předlohy.

Dámy a pánové, to byl také poslední bod našeho odpoledního pořadu. Zítra zahajujeme body 41, 50, 51, 55. Jsou to body pana ministra Urbana. Určitě jste zorientováni, takže mi nezbývá, než abych vám poděkoval za aktivní přístup k projednávaným bodům a popřál vám hezký večer v Praze.

(Jednání skončilo v 18.48 hodin.)

***