Neautorizováno !

(16.10 hodin)

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane kolego. Registruji vaše veto a prosím nyní o slovo zástupce navrhovatelů pana poslance Waltera Bartoše.

Poslanec Walter Bartoš: Vážená paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové. Předně, než uvedu návrh tohoto zákona, tak bych se rád ohradil vůči vyjádření pana kolegy předsedy klubu poslanců za KSČM, že se jedná o propagandistický návrh. Není tomu tak, tak to bylo ve stenu. Chci mu sdělit prostřednictvím předsedající, že se nejedná o propagandistický návrh, abyste mu toto sdělila. A teď k meritu věci.

Od posledního projednávání, kdy tato Sněmovna zamítla již podruhé tento návrh, se cosi změnilo, dámy a pánové. Změnilo se to, že sociální demokracie se jakoby probudila a pár měsíců před volbami začíná mluvit o nutnosti jakýchsi reforem našeho školství. Po osmi letech, kdy je u moci, najednou začíná zavádět sociální stipendia, jako by nebylo celou tu dobu známo, že Česká republika patří k zemím s nejmenším podílem mladých lidí vstupujících na vysokou školu a s největšími sociálními nerovnostmi v šancích na dosažení vysokoškolského vzdělání.

Ačkoliv si myslíme, že reforma financování studia by měla jít mnohem dále a legislativně by měla podpořit řadu dalších finančních produktů určených pro studenty, jako například půjčky poskytované státem, spoření na vzdělání či další stipendia, tento návrh jsme podpořili. Náš postoj byl tedy v principu konstruktivní, a dámy a pánové, věřím, že sociální demokracie, která najednou po osmi letech začíná myslet také na studenty, nyní zaujme konstruktivnější postoj k tomuto návrhu zákona, jehož cílem je vyjít vstříc studentům, kteří si na financování nákladů spojených se studiem chtějí nebo musí, jsou okolnostmi přinuceni, vydělávat.

Myslím, že se snad shodneme alespoň na tom, že snaha ulehčit rodičům ve financováních životních nákladů studia jejich dětí a získání nezávislosti studentů na svých rodičích již v průběhu studia si rozhodně zaslouží naši pozornost a podporu. Proto tento návrh zákona předkládám znovu a s velkou naléhavostí, jako na jaře minulého roku, a žádám vás o zvážení důvodů pro jeho přijetí.

Stručně se pokusím připomenout ještě jednou ty nejpodstatnější momenty. Jednak, předkládaný návrh by měl znovu nastolit příznivější podmínky pro zaměstnávání studentů v tzv. příležitostném režimu, a tím studentům usnadnit možnost si jednak přivydělat, ale také získat jakousi praxi. K závěru, proč podat tento návrh znovu v tak krátké době, jsem dospěl mimo jiné i proto, že jsem si pročítal bouřlivou diskusi, která začala po odmítnutí tohoto zákona na různých internetových stránkách. Z této diskuse jednoznačně vyplývá, že studenti jsou fakticky současnou legislativou tlačeni do šedé ekonomiky, mj. také proto, že jako pracovní síla bez ukončeného vysokoškolského vzdělání a většinou bez potřebné praxe jsou stejně drahou pracovní silou jako zaměstnanci s již dokončeným vzděláním a s dlouholetou praxí. Chtějí-li si tedy přivydělat při studiu, jsou díky platnému zákoníku práce fakticky nuceni do dlouhodobých pracovních úvazků nebo do šedé ekonomiky, což je buď v rozporu s jejich studijními povinnostmi, nebo v rozporu se zákonem.

Navrhovaný zákon by jim tedy umožnil snadněji získávat příležitostná a krátkodobá zaměstnání. Pokud by tento návrh prošel, studenti by mohli v průběhu školního roku, o jarních, zimních prázdninách, svátcích nebo víkendech uzavírat dohody o provedení práce studenta, tj. dohody na pracovní úkol s počtem do 100 hodin měsíčně, aniž by vznikla povinnost odvádět zdravotní a sociální pojištění, ani studentovi, ani zaměstnavateli. Opakuji, že limit do sta hodin měsíčně, dámy a pánové, neznamená, že studenti mají pracovat sto hodin měsíčně. Je to ale maximum, které v daném daňovém režimu mohou. To je ten rozdíl.

Pro období prázdnin návrh zavádí pro studenty i možnost opakovaně pracovat na základě dohody o pracovní činnosti. Podle návrhu by student mohl pracovat i na plný pracovní úvazek, to je například celý měsíc letních prázdnin, aby měl druhý prázdninový měsíc volno. I tuto možnost zákon připouští. Proto také návrh zákona zvyšuje hranici pro uplatnění 15procentní srážkové daně do trojnásobku minimální měsíční mzdy. Pro letošní rok by se jednalo přibližně asi o 23 tisíc korun. Pokud by si tedy o letních prázdninách student přivydělal do 23 tisíc korun, mohl by vydělanou částku zdanit srážkovou daní jen 15 procent. Zvýšení hranice pro uplatnění 15procentní srážkové daně bylo navrženo v souladu s usnesením školského výboru, oproti původnímu pevně stanovenému návrhu, kdy byl limit pro uplatnění srážkové daně nahrazen trojnásobkem minimální měsíční mzdy, což by pro letošní rok bylo těch již zmíněných necelých 23 tisíc korun.

Dámy a pánové, upozorňuji a znovu zdůrazňuji, že takováto smluvní ujednání pouze rozšiřují už existující možnosti, jak zaměstnat studenta. Podle zákoníku práce student může být i nadále zaměstnáván podle všech dříve zavedených typů smluv podle zákoníku práce, včetně standardní pracovní smlouvy, pokud mu to jeho studijní povinnosti umožní. Podle zákona o daních z příjmů student může být nadále zdaňován podle stávajících platných právních předpisů, to znamená, že zůstávají možnosti zálohové progresivní daně s povinnostmi s tím souvisejícími, to znamená povinnostmi podávat daňové přiznání nebo žádat zaměstnavatele o zúčtování odvedených záloh na daň z příjmů. Navržené změny tedy dávají zaměstnavatelům i studentům pro brigádu větší možnost volby smluvního vztahu podle situací a možností. Studentům by měly usnadnit získávání krátkodobých zaměstnání, protože oběma stranám, studentům i zaměstnavatelům, odpadá náročná administrativa, která je prokazatelně jednou z překážek zaměstnávání studentů.

Před časem dala vláda návrh na zavedení sociálních stipendií, byla to novela vysokoškolského zákona, která prošla touto Poslaneckou sněmovnou. Byl okolo toho velký humbuk a vláda se nechala chválit, jako by tím udělala bůhvíjak dobrý skutek. Ve skutečnosti se rozhodla zhruba 12,5 tisícům studentů vysokých škol - ano opravdu, dámy a pánové, se jedná pouze o 12,5 tis. studentů z celkového počtu 276 tis. studentů, kteří žijí v těch nejchudších rodinách do 1,1 násobku životního minima - přiznat asi zhruba částku 1600 korun. Studenti ji budou pobírat deset měsíců v roce. Ze státního rozpočtu si vyplácení těchto stipendií vyžádá zhruba asi 220 milionů, na konci však mělo Ministerstvo školství na tyto dávky slíbeno 300 milionů.

Bohužel musím konstatovat, že vláda nechala napospas osudu zhruba asi 50 tisíc studentů, kteří žijí v rodinách, kde na jednoho člena domácnosti připadá 1,1 až 1,8 násobku životního minima, což na pokrytí nákladů spojených se studiem může asi těžko stačit. A to je přesně ta skupina, které nezbývá nic jiného, než si během studia příležitostně přivydělat. Především pro tuto skupinu studentů jsem tento návrh s pány kolegy Nečasem, Tlustým a ostatními připravoval a na tuto skupinu studentů jsem především myslel. Těmto sociálně slabým studentům, kteří na sociální stipendia nedosáhnou, by měl můj návrh umožnit snadnější přivydělání si při studiu a zlepšit tak finanční situaci během studia.

Dámy a pánové, jsem přesvědčen o tom, že jsem krátce a v kostce zdůvodnil motivy podání této novely, a předpokládám, že Sněmovna v sobě najde dost odvahy i dost rozumu na to, aby tento zákon nezamítla. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Walteru Bartošovi. Prosím, aby se slova nyní ujal zpravodaj pro prvé čtení pan kolega Ladislav Šustr.

Poslanec Ladislav Šustr: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, dámy a pánové, předkladatel řekl úplně všechno. Já bych pouze doplnil, že vláda má ve vyjádření nesouhlasné stanovisko. Každopádně tato problematika se může diskutovat hodně dlouho a může mít hodně pozměňovacích návrhů. Myslím si, že velkou chybu neuděláme, když ho propustíme do druhého čtení. Děkuji.

***