Neautorizováno !


 

(17.00 hodin)
(pokračuje Šojdrová)

Já bych ale chtěla upozornit na to, že nemusíme mít obavu o to, jak v roce 2008 bude maturita probíhat, a to z důvodů, které možná většina z kolegů nezná. Probíhá totiž takzvaná maturita nanečisto. V roce 2005 v této maturitě nanečisto maturovalo 74 procent škol. 74 procent škol, které mají maturitní vzdělávací program. A Centrum pro zjišťování výsledků ve vzdělávání, které má na starosti průběh maturity, hodnotí úspěšnost těchto škol a studentů tak, aby maturita byla přijatelná pro -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní kolegyně, já vás přeruším a požádám sněmovnu o klid. Jestli máte nějaké rozhovory, které se netýkají předmětného tématu, prosím, přesuňte je, všechny poslanecké kluby, do předsálí a nechejte paní kolegyni dokončit své vystoupení. Myslím si, že by to bylo velmi důstojné a potřebné pro projednávaný bod.

Prosím, paní kolegyně, pokračujte.

 

Poslankyně Michaela Šojdrová: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Je pravda, že neprojednáváme nic menšího, než je příprava nových maturit, která se týká dnes už téměř 75 procent naší populace ve věku 18 let. Já si myslím, že to je téma, které zajímá nejenom všechny studenty, ale také všechny rodiče a zaměstnavatele. Já tedy si myslím, že je dobře, že pan kolega Walter Bartoš se tomuto tématu takto podrobně věnuje.

A já se chci vrátit k tomu, jak probíhá maturita nanečisto.

Jestliže v loňském roce maturovalo 74 procent škol nebo zkoušelo maturitu 74 procent škol s úspěšností, která zajišťuje reálnost průběhu této maturity a úspěšnost, tak pro rok 2006 je přihlášeno už v tuto dobu 75 procent škol a 66 tisíc studentů. Já tím chci jenom dokladovat to, že střední školy berou přípravu na novou maturitu velmi vážně, stejně tak jako ji velmi vážně bere Centrum pro zjišťování výsledků ve vzdělávání, které je touto přípravou pověřeno. A domnívám se, že zpochybňovat a odkládat zavedení této nové maturity znamená zpochybňovat a odkládat také tu práci, která do přípravy byla vložena.

Proto musím říci, že podpořím návrh pana kolegy Bičíka na zamítnutí tohoto návrhu. Jako důležité beru ale to, že na půdě Poslanecké sněmovny je tato věc diskutována a že je kontrolována příprava nových maturit, aby se nestalo to, co se stalo třeba na Slovensku, kdy start nové maturity byl velmi nešťastný a odradil potom a zpochybnil další přípravu a pokračování nového způsobu maturit.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já děkuji paní poslankyni Michaele Šojdrové. Kdo další do rozpravy? Nikoho nevidím do rozpravy. Rozpravu tedy končím a požádám o závěrečné slovo zástupce předkladatelů.

Pan poslanec Walter Bartoš se svým závěrečným slovem.

 

Poslanec Walter Bartoš: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, děkuji za závěrečné slovo. Mé závěrečné slovo se omezí jenom na poznámky.

Poznámka číslo jedna. Rád svolám výbor a budeme diskutovat o tom, jak má vypadat podoba státní maturity.

Co se týká toho, že školy dělají maturitu nanečisto - to byla poznámka paní kolegyně Šojdrové. To je sice pravda, ale školy jsou velmi znepokojené. Z deseti ředitelů, se kterými se bavím, mi deset ředitelů říká, že se velmi obává státní maturity. A obává se z jednoho prostého důvodu. Obává se toho, jak tato státní maturita bude nastavena. Problém nastavení spočívá v tom, a my jsme s panem kolegou Bičíkem tady tu debatu vedli za stolem, že prostě není možné nebo je velmi obtížné skutečně najít to společné jádro, neboť každý ten program má jiné hodinové dotace. Některé programy mají například na matematiku dvě hodiny, někde matematika vůbec není, někde je na matematiku pět hodin. Jak chcete z těchto hodinových dotací určit nějaké společné jádro? To je docela složitý problém. Já se obávám, že to nejde udělat. Šlo by to udělat jedině tak, že bychom stanovili nové vzdělávací dokumenty, stanovili povinné obsahové jádro, jakousi skládačku, něco podobného, jako je lego. A jedna část této skládačky by byl právě ten povinný obsah, ze kterého by každý maturoval. To bych považoval za korektní. Hodinové dotace by byly pro všechny stejné a všichni by se podrobili stejné zkoušce, na kterou by byli stejným způsobem připravováni.

Ten druhý důvod, proč mám, dámy a pánové, pochybnosti o obsahu maturitní zkoušky, spočívá také v tom, že jsem si velice podrobně přečetl, jak je napsán rámcový vzdělávací program. Pro ctěné kolegy, kteří neměli tu možnost nebo neměli ten čas se k tomuto rámcovému vzdělávacímu programu dostat, říkám, že v rámcovém vzdělávacím programu pro základní školu jsou takové termíny a takové pojmy, že si troufnu říci, že většina poslanců v Poslanecké sněmovně by nesplnila některá kritéria, která jsou stanovena pro žáky osmé a deváté třídy.

Uvedu takový jeden krásný příklad z hudební výchovy: Každý žák základní školy by v osmé a v deváté třídě měl zapsat složitou melodii do not, zharmonizovat ji a dokázat na toto téma improvizovat. Udělejte si, dámy a pánové, sami obrázek, jestli byste byli schopni toto zvládnout. Chceme to po každém žákovi.

A právě z toho důvodu mám také obavy, aby náhodou CERMAT nenastavil právě ty klíčové požadavky tak, že nakonec většina maturantů nebude schopna tuto maturitu zvládnout - to za prvé. A za druhé - většina maturantů nebyla prostě pro tyto požadavky po celou dobu studia připravována. To byl hlavní důvod, proč jsem s kolegy předložil návrh tohoto zákona.

To, že návrh na zamítnutí zazněl, respektuji. Je to samozřejmě právo každého poslance. Opět s tímto návrhem - samozřejmě - nesouhlasím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Walteru Bartošovi. Ptám se, jestli zpravodaj má zájem o závěrečné slovo. Ano, má. Pan zpravodaj Milan Bičík se závěrečným slovem. Prosím.

 

Poslanec Milan Bičík: Skutečně jen stručně. Vítám vstřícnost pana předkladatele jako předsedy výboru, který přislíbil projednat otázku přípravy společné části nebo nového typu maturit v našem výboru. Věřím, že si tam vysvětlíme i řadu věcí, které jsou obsaženy v důvodové zprávě, které jsem tady nechtěl rozebírat, a že k nějakému závěru dojdeme. To je z mé strany vše.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. V průběhu rozpravy padl jediný návrh a to je návrh na zamítnutí. Já ty kolegy, kteří tady hlučeli a které jsem požádal, aby hovořili mimo sál, zase přivolám zpátky.

Odhlásím vás všechny. Požádám vás o novou registraci. Přihlaste se svými identifikačními kartami.

 

O návrhu na zamítnutí budeme rozhodovat v hlasování pořadové číslo 44. Hlasování jsem právě zahájil a ptám se, kdo je pro návrh na zamítnutí. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 44: z přítomných 94 pro 64, proti 22. Návrh byl přijat. Konstatuji, že jsme návrh zákona zamítli.

 

Končím bod číslo 66. Děkuji navrhovateli, děkuji zpravodaji za jejich práci.

 

A budeme pokračovat. Dalším bodem našeho programu je bod

 

67.
Návrh poslanců Vladimíra Říhy a dalších na vydání zákona, kterým se poskytuje
jednorázová peněžní náhrada osobám vyloučeným v období od 25. února 1948
do 17. listopadu 1989 ze studia na vysokých školách na území bývalého Československa
z politických důvodů a osobám, jimž byl v tomto období pracovní poměr učitele
na základních, středních nebo vyšších odborných školách nebo na vysokých školách
na území bývalého Československa ukončen z politických důvodů
/sněmovní tisk 1184/ - prvé čtení

 

Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 1184/1. U stolku zpravodajů zaujal své místo pan poslanec Vladimír Říha jako zástupce předkladatelů. A požádám, aby u stolku zpravodajů zaujal své místo také pan poslanec Jiří Václavek, který je zpravodajem pro prvé čtení.

Nyní žádám pana zástupce navrhovatelů, poslance Vladimíra Říhu, aby přednesl svoje úvodní slovo. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP