Přejít na hlavní navigaci Přejít na navigaci sekce
Poslanecká sněmovna, 5. volební období, 2006-2010
Přejít na hlavní navigaci Přejít na navigaci sekce
Poslanecká sněmovna, 5. volební období, 2006-2010
V historii parlamentů Československé a České republiky byl rozpočtový výbor zřízen už v r. 1919. Jeho hlavní agendou bylo projednávání rozpočtových a finančních záležitostí. Výbor fungoval v Poslanecké sněmovně až do roku 1938. Po válce byl v Prozatímním Národním shromáždění rovněž ustaven, v Národním shromáždění poté fungoval jako výbor rozpočtový a hospodářský. Po federalizaci byl v České národní radě ustaven výbor pro plán a rozpočet, po Listopadu 1989 změněn na výbor rozpočtový a kontrolní, posléze na rozpočtový výbor.
Po rozpadu federace (1. 1. 1993) se stal rozpočtový výbor České národní rady orgánem Poslanecké sněmovny. Jeho hlavním úkolem je projednání návrhu státního rozpočtu České republiky a projednání státního závěrečného účtu. Dále se výbor zabývá legislativní činností – garantuje projednávání návrhů zákonů týkajících se daní, bankovnictví, pojišťovnictví, kapitálového trhu, rozpočtových pravidel apod.
Kromě celkového projednání státního rozpočtu náleží výboru působnost k projednávání rozpočtové kapitoly Kancelář prezidenta republiky, Poslanecká sněmovna, Senát, Ministerstvo financí, Český statistický úřad, Komise pro cenné papíry, Státní dluh, Operace státních finančních aktiv, Všeobecná pokladní správa. V rámci rezervy v kapitole Všeobecná pokladní správa se obvykle vypořádávají návrhy jednotlivých poslanců na změny státního rozpočtu.
Zákon o státním rozpočtu se projednává zvláštní procedurou stanovenou jednacím řádem Poslanecké sněmovny. Projednává a přijímá jej jen Poslanecká sněmovna, Senát se jeho projednání neúčastní. Vláda předkládá návrh zákona o státním rozpočtu nejpozději tři měsíce před začátkem rozpočtového roku. Předseda Poslanecké sněmovny přikáže návrh k projednání rozpočtovému výboru. Rozpočtový výbor projedná návrh ještě před prvním čtením v plénu Poslanecké sněmovny.
V prvém čtení Poslanecká sněmovna projedná základní údaje návrhu zákona, kterými jsou výše příjmů a výdajů, saldo, způsob vypořádání salda, celkový vztah k rozpočtům územních samosprávných celků. Poslanecká sněmovna základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu v prvním čtení schválí nebo doporučí vládě jejich změny. Pokud Poslanecká sněmovna doporučí změny, je vláda povinna vypracovat nový návrh rozpočtu.
Schválí-li plénum základní údaje, přikáže jednotlivé kapitoly státního rozpočtu výborům. Jednotlivé výbory projednají jim přikázané kapitoly a ve stanovené lhůtě předloží svá usnesení rozpočtovému výboru. Usnesení výborů, popřípadě oponentní zprávy k jednotlivým kapitolám rozpočtu projedná za účasti jejich zpravodajů rozpočtový výbor a přijme k nim usnesení. Rozpočtový výbor předloží své usnesení, popřípadě oponentní zprávu, plénu ke druhému čtení návrhu státního rozpočtu. Základní údaje schválené v prvním čtení nesmí být v dalších čteních změněny. O návrhu se v plénu koná podrobná rozprava, v níž se předkládají pozměňovací, popřípadě jiné návrhy. Na závěr třetího čtení Poslanecká sněmovna hlasuje o pozměňovacích, popřípadě jiných návrzích a poté se usnese, zda s návrhem zákona o státním rozpočtu vyslovuje souhlas.
Rozpočtový výbor se zabývá především kontrolou plnění státního rozpočtu a projednáním státního závěrečného účtu. Výbor má právo předvolat člena vlády i vedoucího jiného správního úřadu, v jehož čele nestojí člen vlády, a žádat od nich informace a vysvětlení.
Výbor udržuje zahraniční styky s partnerskými výbory v členských státech EU a ve třetích zemích. Výbor pořádá nebo spolupořádá semináře a konference k aktuálním tématům ekonomické legislativy. Legislativní činnost výboru je z velké části transpozicí sekundárního práva EU, v poslední době například při přijímání novel zákonů o spotřebních daních, daních z příjmu, dani z přidané hodnoty, devizového zákona a dalších.