Historie Parlamentní knihovny
Počátky Parlamentní knihovny sahají do roku 1858, kdy v dobách rakouské monarchie vznikla v Praze knihovna Zemského správního výboru pro Čechy, která též sloužila poslancům Českého zemského sněmu. Obsahovala spisy z právní a státní vědy a zákonodárnou a správní literaturu.
Po vyhlášení samostatné Československé republiky v roce 1918 se tato knihovna stala základem knihovny Národního shromáždění. Její fondy se rozrůstaly velmi rychle (v roce 1939 měla již 123 000 svazků). Literaturu získávala nákupem, výměnou publikací a od roku 1935 měla též právo vyžádat si povinný výtisk.
Nejvýraznější osobností knihovny Národního shromáždění byl její ředitel, český historik, editor, knihovník, knihovědec a politik
dr. Zdeněk Václav Tobolka (1874-1951). Z knihovny Národního shromáždění v krátké době vybudoval přední knihovnickou instituci s mezinárodními vazbami.
Studovna a čítárna revuí - Sněmovní ulice (1919) |
Studovna knihovny Národního shromáždění - Rudolfinum (1925) |
V poválečných letech však knihovna dlouho zápasila spolu s klesajícím významem Národního shromáždění o vyhovující prostory i o uchování celistvého fondu.
Až po vzniku československé federace v roce 1969 zahájila knihovna opět svoji standardní činnost a do rozpadu federace v roce 1992 sloužila jako knihovna Federálního shromáždění.
Od vzniku samostatné České republiky Parlamentní knihovna poskytuje služby poslancům a senátorům obou komor Parlamentu ČR.
V dnešní době Parlamentní knihovna spravuje fond, který obsahuje průběžně doplňovaný soubor parlamentárií a dále přes 200 000 publikací z oboru společenských věd, zejména z oblasti práva, politologie, historie, filozofie, sociologie, ekonomie a dalších. Dále Parlamentní knihovna zajišťuje služby Poslanecké sněmovně a Senátu svými sbírkami, výpůjčkami, speciálními informacemi, bibliografickou, rešeršní a jinou odbornou činností, uveřejňuje seznamy přírůstků knihovního fondu, vydává informační listy, bibliografické soupisy a přehledy zákonodárné činnosti Parlamentu České republiky, zajišťuje využívání interních a externích informačních pramenů na tradičních i elektronických nosičích a udržuje a rozvíjí styky se zahraničními parlamentními knihovnami a s mezinárodními knihovnickými organizacemi.
Studovny Parlamentní knihovny jsou od roku 2001 otevřené veřejnosti k prezenčnímu využívání dokumentů.
Digitalizační projekty
Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna
Digitální knihovna České sněmy
Visegrad Digital Parliament Library
zpřístupňují zájemcům z domova i ze světa současné dění v parlamentu i jeho zajímavou minulost.
Bohatý historický fond knihovny obsahuje mj. originály stenografických záznamů zasedání Říšského sněmu a zemských sněmů habsburské monarchie, soubor vzácných starých tisků právnické literatury a fond odborných publikací českých i zahraničních vydaných před rokem 1945.
Podrobnější historii Parlamentní knihovny České republiky i její plány do budoucna přinášejí tyto články:
SOSNA, Karel. Zajímavá historie Parlamentní knihovny České republiky - 1. Čtenář. 2008, roč. 60, č. 12.
SOSNA, Karel. Zajímavá historie Parlamentní knihovny České republiky - 2. Čtenář. 2009, roč. 61, č. 1.
SOSNA, Karel. Zajímavá historie Parlamentní knihovny České republiky - 3. Čtenář. 2009, roč. 61, č. 2.
TIKOVSKÝ, Ondřej. Parlamentní knihovna v jubilejním roce republiky . Duha [online]. 2018, roč. 32, č. 4.
TIKOVSKÝ, Ondřej. Parlamentní knihovna – 160 let ve službách českému zákonodárství. Senát: Parlament České republiky [online], Praha: Kancelář Senátu, 2018, č. 3, s. 40.
TIKOVSKÝ, Ondřej. Nahlédnutí do Parlamentní knihovny a Archivu Poslanecké sněmovny. In: FRANCOVÁ, Jana et al. Parlament České republiky - Poslanecká sněmovna. Praha: Česká republika - Kancelář Poslanecké sněmovny, 2022, s. 158-173. ISBN 978-80-907379-4-5.
Poslední aktualizace: 15. 1. 2024
