Projevy, zdravice, tiskové zprávy, program

Vážené paní předsedkyně, vážení páni předsedové, vážené poslankyně a poslanci, vzácní hosté. 

Je mi velkou ctí, že Vás mohu dnes přivítat v Praze na jedné z nejdůležitějších akcí parlamentní dimenze českého předsednictví v Radě EU. 

Nacházíme se uprostřed nejhlubší krize, jakou náš kontinent zažil v průběhu posledních dekád. Je přitom zjevné, že v této krizi nejsme náhodnou obětí. Jsme zcela jistě cílem. Putinovi nejde při jeho agresi proti Ukrajině o pár tisíc čtverečních kilometrů země; jde mu v první řadě o obnovení imperiální moci. Získal přitom dojem, že mezi ním a touto mocí stojíme my - společenství demokratických a svobodných zemí. Uvěřil, že klíč k naší porážce je v ochromení našich ekonomik. To se ovšem nestane. Nebo, abych byla přesnější, nestane se to, pokud budeme postupovat rozumně a ve vzájemné koordinaci. 

Ponechám nyní stranou výčet toho, co všechno musíme udělat na podporu Ukrajiny v jejím statečném boji za svobodu nás všech. Zaměřím se na to, co musíme udělat, abychom obstáli v neméně důležitém boji – v boji za životaschopnost našeho hospodářského a politického modelu, v boji za demokracii. Neboť to je nezbytnou podmínkou našeho vítězství nad diktaturou a kleptokracií.  

Ernest Hemingway kdysi prohlásil, že zdánlivým “prvním všelékem pro špatně spravovanou zemi je inflace měny - druhým je válka. Oba přinášejí dočasnou prosperitu, oba přinášejí permanentní zmar.” Vidíme, že ruský diktátor Putin se chová přesně v souladu s touto ironickou poučkou a Rusku nepochybně přináší zmar. Musíme se nicméně vyvarovat toho, aby tento zmar zasáhl i naše společenství, naše země. 

Krátkodobé cíle jsou v principu jasné. Je to zejména ochrana našich občanů a firem před devastujícími dopady inflace a energetické krize. Nepochybuji, že v krátkodobém horizontu to zvládneme. Určitě se musíme vyhnout tomu, aby masivní finanční injekce byly přijímány nekoordinovaně na úrovni jednotlivých států.  Ostatně jsem ráda, že minulý pátek se zde v Praze předsedové vlád zemí EU dohodli na nutnosti dalších kroků ke snížení cen plynu a elektřiny.  

Zejména je však třeba myslet dlouhodobě a mít na paměti udržitelnost našich politik.  

Velkou výzvu přitom spatřuji ve fiskální kondici našich zemí. V uplynulém roce se sice dařilo snižovat deficity veřejných financí v porovnání s prvním rokem pandemie Covidu-19. Avšak pak se objevila nutnost výdajů v souvislosti s ruskou agresí - na podporu uprchlíků z Ukrajiny, na vojenskou pomoc Ukrajině i na naši vlastní obranu, na makroekonomickou pomoc Ukrajině a v neposlední řadě na řešení extrémního nárůstu cen energií.  

Fiskální zodpovědnost je tedy něco, co musíme řešit ihned - dříve, než bude pozdě. Určitě bychom měli diskutovat o pravidlech fiskální disciplíny. Ta současná jsou jednak nepřehledná, jednak se mírně řečeno příliš nedodržují. Potřebujeme jednoduchá pravidla, na jejichž dodržování se všichni shodnou. Co se týče příjmové stránky, daně z neočekávaných zisků jsou jednou z možností a je potěšující, že se koordinují na evropské úrovni. Tyto daně však samy o sobě situaci neřeší a zavádění dalších by ji mohlo jen zhoršit. Cestu kupředu tedy vidím hlavně v ekonomickém růstu. Právě kritická situace by nám mohla pomoci odhodlat se k některým strukturálním reformám a tím i k nastartování růstu. Může přitom jít o reformy, které jsou správné i z řady dalších důvodů. Vezměme si třeba větší a spravedlivější zapojení žen do pracovního trhu! To je správné samo o sobě, protože to pomůže ukončit dlouhodobou nespravedlnost. Ale přináší i obrovské ekonomické benefity. Podle letošní analýzy agentury PricewaterhouseCoopers by hrubý domácí produkt v zemích OECD vzrostl o 6 bilionů dolarů, pokud by se zaměstnanost žen zvedla na úroveň Švédska. Podle studie Journal of Human Capital stojí nerovnost mezi muži a ženami naše ekonomiky až 15 % hrubého domácího produktu. Abych uvedla alespoň jeden konkrétní příklad reforem - osobně jsem se velmi angažovala v tématu částečných úvazků pro rodiče. Pro řadu matek je to velmi dobrá a hlavně rychlá cesta zpět na pracovní trh. A v řadě zemí stále hůře dsotupná.  

Určitě se musíme věnovat otázce vzdělání. Kvalita učitelů a jejich adekvátní ohodnocení je relativně snadným krokem. Je však zejména třeba uzpůsobovat obsah vzdělávání, aby absolventi škol byli připraveni na působení v rychle se měnící ekonomice, v rychle se měnícím světě. Není pochyb, že investice do vzdělání se vyplatí. Uvedu ještě další studii, tentokrát pro Evropskou komisi z roku 2019, podle níž bude možné dosáhnout nárůstu hrubého domácího produktu ve 21. století o 4 %, pokud se dostatečně zvýší úroveň dosud podprůměrných studentů. Další strukturální reformy by bylo třeba provést v oblasti obnovitelných zdrojů energie. V České republice, která byla dosud k obnovitelným zdrojům energie mírně řečeno zdrženlivá, vidíme výraznou změnu postoje. Zejména na úrovni domácností se obnovitelné zdroje těší stále větší oblibě. Tohoto momentu musíme využít a zjednodušit a zrychlit související administrativní procesy. Samozřejmě se to týká i dalších oblastí, kde potřebujeme rychlý pokrok, například oblasti reformy přenosové soustavy.  

Tím se dostávám k tématu energetické bezpečnosti. Díky současné situaci jsme se konečně rozhodli brát toto téma dostatečně vážně. Stále však nepanuje shoda o vzájemném vztahu dekarbonizace, energetické bezpečnosti a ekonomického růstu. Dokonce se objevují dezinformace živené z Kremlu, že Green Deal je viníkem současného zdražování cen energií. Tato absurdní tvrzení je třeba vyvracet a dělat vše pro to, aby růst, energetická bezpečnost a dekarbonizace šli ruku v ruce – jak v realitě, tak ve veřejném povědomí. V tomto kontextu mi dovolte zmínit možnosti, které nám skýtají finanční prostředky v rámci postpandemických nástrojů pro oživení a odolnost. Ty byly vypracovány ještě v jiném kontextu a měli bychom být co nejvíce flexibilní v jejich využití na posílení energetické bezpečnosti. V neposlední řadě bych ráda zmínila jadernou energetiku. Dovedu si představit, že někteří z Vás to neuslyší rádi, ale jaderná energie je čistý a bezpečný zdroj energie. Během svých setkání s partnery v západní a severní Evropě v uplynulém roce jsem zaznamenala, že u jádra se chystají setrvat i ti, kteří dříve plánovali jaderné elektrárny odstavit. Jádro má podporu napříč politickým spektrem i ve Spojených státech a v dalších spojeneckých zemích mimo EU. Namísto apriorního odmítání by bylo rozumné investovat do moderních jaderných reaktorů, které budou dostupnější a pomohou nám rozvinout naší energetickou nezávislost a ekonomickou prosperitu.  

Vážení účastníci konference, ráda bych Vám na závěr ještě jednou poděkovala za účast a doufám, že Vaše zasedání bude plodné a přínosné.  

Také bych chtěla poděkovat všem organizátorům z obou komor Parlamentu České republiky, kteří se na přípravách této konference podíleli.  

Děkuji Vám za pozornost a přeji Vám úspěšný den.