Projevy, zdravice, tiskové zprávy, program
30.06.2023 Projev předsedkyně Sněmovny na konferenci k Mezinárodnímu dni parlamentarismuVážené předsedkyně a předsedové parlamentů, vážené kolegyně a kolegové zákonodárci, vzácní hosté, dámy a pánové,
nejprve mi dovolte poděkovat organizátorům, které v nadcházející době čeká důležité předsednictví v Radě EU, za uspořádání této vysoce aktuální akce.
Jsem opravdu ráda, že dnes dopoledne mohu promluvit právě zde, v Leónu, jedné z kolébek evropské parlamentní demokracie. Role Španělska v boji za politická práva a zastoupení ovšem neskončila ve 12. století. V dějinách vaší země je mnoho dalších inspirativních kapitol. Úspěšný přechod k demokracii - "La transición española" - se na konci 70. let 20. století stal klíčovou součástí širší demokratizační vlny. Jen o deset let později tato vlna zasáhla střední a východní Evropu a ti, kteří trpěli pod komunistickým útlakem, konečně dosáhli naplnění svých demokratických tužeb.
Proč je to důležité připomínat? Tehdy, před více než třiceti lety, by téměř nikdo nezpochybnil skutečnost, že parlamentní demokracie je nejlepším politickým systémem, jaký byl kdy vynalezen – nejživotaschopnějším, nejpřizpůsobivějším změnám, nejkonkurenceschopnějším. Ale co je ještě důležitější – je to zdaleka nejreprezentativnější a nejspravedlivější politický systém.
Později však někteří začali tato tvrzení zpochybňovat. Objevily se hlasy, které se snažily přesvědčit světovou veřejnost, že kombinace bezohledného kapitalismu a diktatury je atraktivnější alternativou k parlamentní demokracii a tržnímu hospodářství.
Ještě nebezpečnější však byli ti v našich zemích, kteří začali zpochybňovat demokratické systémy zevnitř. Bezohledně sledovali své vlastní sobecké cíle a zároveň se těšili svobodám a právům, které – paradoxně – mohou nabídnout pouze demokratické systémy.
Tento trend akceleroval s bezprecedentními událostmi posledních několika let. Nejprve pandemie covid-19 a později ruská agrese proti Ukrajině. Vznikla tím živná půda pro radikální populistické a antidemokratické síly. Síly, které neváhají zneužívat legitimní stížnosti našich spoluobčanů.
Aby se tento nebezpečný trend podařilo zvrátit, musí mu všechny politické instituce a aktéři čelit společně. To je koneckonců přirozená součást demokratického procesu. A jak správně řekl náš hlavní řečník pan Keane – demokracie není cosi hotového, ale je třeba ji neustále chránit a zdokonalovat.
Zvláštní pozornost si potom zaslouží naše parlamenty. Tyto klíčové instituce našich politických systémů se nacházejí ve zvlášť obtížné situaci. Je pravda, že míra důvěry veřejnosti v zákonodárné sbory je již delší dobu nízká. Je dokonce nižší než míra důvěry v soudní či výkonnou moc. Je to částečně pochopitelné, protože naše schůze jsou často dějištěm vášnivých politických konfliktů. Novinkou je však záměrná snaha paralyzovat práci parlamentů a podkopat tak jejich legitimitu.
Proto je třeba začít to brát vážně a aktivně vystupovat na obranu institucí, které jsou základním kamenem demokratických systémů. Možná bude nutné připomenout sobě i našim občanům význam parlamentů a parlamentní demokracie.
Historie nás učí, že parlamentní systém vlády je příznivějším institucionálním prostředím pro podporu demokracie než jiná nastavení – prezidentské nebo polo-prezidentské systémy. Parlament sdružuje více politických a společenských skupin, které mají svou legitimitu přímo odvozenou z demokratických voleb.
Hlavním nástrojem parlamentní práce je diskuse, která je zároveň základním principem každého demokratického režimu.
Parlamenty mohou navíc svými vnitřními pracovními postupy deeskalovat společenské napětí.
Parlamenty jsou také nejvyšší politickou institucí s přímým vztahem k voličům a občanům. Jejich úlohou je jednat v zájmu občanů. Čím otevřenější je parlament, tím více občané pociťují vstřícnost a přináležitost k politickému systému jako celku.
Z praktického hlediska bychom se měli zaměřit na několik priorit, které by mohly pomoci zvýšit důvěryhodnost a klíčovou úlohu parlamentů. Dovolte mi proto, abych některé z nich stručně zmínila.
Zaprvé, parlamenty by měly být orientovány na budoucnost. Namísto pouhého reagování na vývoj budou muset parlamenty pracovat na proaktivním nastolování agendy a sloužit jako platforma, na níž probíhá strategická politická debata o budoucím směřování našich společností.
Zadruhé, parlamenty potřebují odpovídající kapacity. Potřebují strukturovaný, komplexní, dobře organizovaný a holistický přístup k posílení své role a funkce v moderních demokratických státech. Již v roce 1928, kdy hovořil o krizi parlamentarismu, zdůrazňoval první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk potřebu institucionálních kapacit. Zdůraznil, že parlamenty nezbytně potřebují odborné znalosti, a vyzval volenou politickou reprezentaci i úřednický aparát, aby pracovaly ruku v ruce, místo aby si vzájemně konkurovaly.
Zatřetí, parlamenty musí spolupracovat na mezinárodní úrovni. Vzhledem k tomu, že všichni čelíme analogickým výzvám a problémům, měli bychom spolupráci zintenzivnit. Klíčem k tomu je parlamentní diplomacie.
A konečně otázka, která je rovněž mimořádně zásadní. Jako předsedkyně parlamentu nemohu ignorovat otázku žen v politice. Ženy stále nejsou dostatečně zastoupeny ve vrcholných politických funkcích. Ty, které v nich jsou, jsou pak velmi často vystaveny odpudivým osobním útokům. Útokům, které jsou explicitně či implicitně zaměřeny na naše pohlaví. Pravidelně dostávám výhrůžky smrtí, kterým nikdo z mých mužských kolegů čelit nemusí. Skutečná parlamentní demokracie je nemyslitelná bez řádného zastoupení žen. I tuto otázku je vhodné řešit v úzké meziparlamentní spolupráci.
Na závěr mi ještě dovolte, abych vás všechny pozvala na významnou událost parlamentní diplomacie. dne 24. října se v Praze uskuteční druhý ročník parlamentního summitu Mezinárodní Krymské platformy. V říjnu loňského roku hostili naši ukrajinští a chorvatští kolegové úspěšný první ročník v Záhřebu. Jsem velmi ráda, že jsme se s ukrajinskou Nejvyšší radou a jejím předsedou Stefančukem dohodli, že letos bude tuto akci hostit Praha. Platforma se zaměřuje na Krymský poloostrov a na skutečnost, že je nelegálně okupován v jasném rozporu s mezinárodním právem. Platforma má rovněž globální rozměr, neboť se opírá o samotné základní principy mezinárodního řádu založeného na jasných pravidlech. Už teď se těším se na setkání a společnou diskusi s vámi všemi v říjnu v Praze!
Děkuji vám za pozornost.
