Výbor pro zdravotnictví
Zahraniční cesty
Chorvatsko (13. 5. 2012)Výbor pro zdravotnictví navštívil ve dnech 13. až 16. května 2012 Chorvatsko.
Složení delegace:
MUDr. Martin Gregora, člen výboru (TOP 09)
MUDr. Patricie Kotalíková, členka výboru (TOP 09)
MUDr. Pavel Holík, člen výboru (ČSSD)
MUDr. Pavel Antonín, člen výboru (ČSSD)
Mgr. Martin Blažek, tajemník výboru
Ve dnech 13. – 16. května 2012 se uskutečnila pracovní návštěva delegace Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v Chorvatsku. Na pozvání partnerského Výboru pro zdravotnictví a sociální péči Chorvatského Saboru se delegace tvořená poslanci P. Holíkem, P. Antonínem, M. Gregorou, poslankyní P. Kotalíkovou a tajemníkem výboru M. Blažkem setkala s řadou zástupců legislativních i exekutivních orgánů Chorvatska. V programu delegace bylo zařazeny i návštěvy několika zdravotnických zařízení – kliniky, nemocnic, střediska záchranné služby a lékařské fakulty v Záhřebu.
V politické rovině se vedle odborné stránky práce partnerských výborů věnovala pozornost v diskusi i stavu ratifikace přístupové smlouvy Chorvatska v národních parlamentech zemí EU. Česká delegace informovala o předpokladu projednání smlouvy v Poslanecké sněmovně P ČR již na jejím červnovém zasedání. Soudíce z celkové podpory, kterou se rozšíření EU o Chorvatsko v ČR mezi politickými stranami těší, lze předpokládat bezproblémové schválení uvedené smlouvy. Tato indikace byla na chorvatské straně kvitována s velkým uspokojením a vděčností.
Na pozvání partnerského Výboru pro zdravotnictví a sociální péči Chorvatského Saboru, vedeného předsedkyní Biljanou Borzan, se ve dnech 13. – 16. května 2012 uskutečnila pracovní návštěva delegace Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v Chorvatsku. Delegaci tvořili poslanci Pavel Holík, Pavel Antonín, Martin Gregora, poslankyně Patricie Kotalíková a tajemník výboru Martin Blažek.
V nabitém programu delegace byla celá řada jednání se zástupci legislativních i exekutivních orgánů Chorvatska i návštěvy řady zdravotnických zařízení – specializované kliniky, nemocnice fakultního typu i všeobecné regionální nemocnice, střediska záchranné služby, a Lékařské fakulty Univerzity v Záhřebu.
Při hlavním jednání se členy Výboru pro zdravotnictví a sociální péči Chorvatského Saboru pod vedením předsedkyně Biljany Borzan se delegace vzájemně informovaly o hlavních legislativních směrech a trendech v oblasti zdravotnictví ve vlastních zemích. HR strana prochází tranzicí zdravotních služeb z tzv. bezplatné na hrazenou péči, a to v podmínkách snižování státního rozpočtu a tedy i prostředků pro zdravotnictví. HR klade důraz na posílení prvků prevence léčby jako investice do zdraví pro budoucnost. Proto jsou podporovány různé screeningové a preventivní programy. Cílem je snížit percentuální incidenci některých, zejména nejzávažnějších nemocí.
Rozdíly mezi oběma zeměmi v systému zdravotního pojištění byly další oblastí výměny názorů. V HR existuje jediná „pojišťovna“, Chorvatský ústav zdravotního pojištění (HZZO), který zprostředkuje platby z pojištění spolufinancovaného státním rozpočtem. Až nadstavbové, doplňkové zdravotní pojištění, mohou poskytovat i další pojišťovací ústavy včetně privátních pojišťoven.
V rámci jednání byla několikrát vzpomenuta i problematika zdravotní (i ostatní) péče o české turisty během pobytu v HR.
Otázky obecně politického charakteru byly dotčeny především při přijetí delegace místopředsedou Saboru Josipem Leko. Ten informoval delegaci o dosažených výsledcích v reformě celé řady oblastí společenského života v HR. Monitorovací proces, kterému bude HR až do okamžiku svého vstupu do EU podléhat, se soustředí nejen na otázky soudnictví, vnitřní bezpečnosti a hospodářské soutěže, důležité je i naplňování ostatních závazků sjednaných v přístupových rozhovorech. Ratifikace přístupové smlouvy je pro Chorvatsko hlavním politickým cílem. Ve vnitrostátní politice je na prvním místě důležitosti a prioritou vlády přivést zemi do stavu ekonomického oživení.
Česká delegace informovala o předpokladu projednání smlouvy v Poslanecké sněmovně P ČR již na červnovém zasedání. Soudíce z celkové podpory, kterou se rozšíření EU o Chorvatsko v ČR mezi politickými stranami těší, lze předpokládat bezproblémové schválení uvedené smlouvy. CZ je přesvědčena, že tento krok bude přínosný pro obě strany. Tato indikace byla na chorvatské straně kvitována s velkým uspokojením a vděčností.
J. Leko zhodnotil vzájemné politické a ekonomické vztahy obou zemí jako dobré, nicméně se stále ještě existujícím potenciálem rozvoje. Z pohledu HR Saboru, který se chystá přijmout zákon jenž by nově upravoval vztahy parlamentu a vlády v době členství v EU, by byly přínosné předání zkušeností ČR mj. i v této oblasti.
Při setkání delegace s poslancem Saboru za českou a slovenskou menšinu Vladimirem Bílkem byla oceněna dosavadní spolupráce a podpora krajanům ze strany CZ státu. Vedle pozitiv by však bylo třeba zlepšit spolupráci např. vysíláním rozhlasu pro krajany v zahraničí a podporou vydavatelské činnosti krajanských knih a časopisů.
Jednání s představiteli Ministerstva zdraví Chorvatska (náměstek Marijan Cesarik a náměstkyně Ljubica Džukanović) se soustředilo na otázky financování zdravotního systému. HR strana se zajímala o zkušenosti s různými modely zřizování nemocnic, s nástroji ekonomického řízení a zvyšování osobní odpovědnosti vedoucích pracovníků za ekonomické výsledky. I v HR bude potřebná redukce předimenzované kapacity zdrav. zařízení, a to jak nemocnic, tak počtu lůžek. veškeré redukce ale budou probíhat až po detailní analýze finančních a sociálních dopadů. S ohledem na komplikovaný geografický charakter země a potřebu zachovat dostatečnou dostupnost služeb všem obyvatelům, je to úkol velmi náročný a neobejde se bez jisté komplementarity geograficky blízkých zařízení především v personálně a materiálně náročných specializacích. HR nemocnice (a další zařízení) jsou sice hrazeny za odvedené výkony, avšak nejsou dostatečně zainteresované na zvyšování efektivity, neboť je uplatňován systém přidělování finančních prostředků na provoz podle centrálně pojišťovnou určeného „plánovaného rozsahu poskytnuté péče“, přičemž existuje jen velmi malý prostor pro poskytování nejnáročnějších výkonů a léků nad tento rámec. (Pozn: I to je jednou z příčin zadluženosti některých nemocnic, či nesplácení faktur za odebrané léky a materiál, a to i s několikaletou prodlevou!). Nově je zaváděn systém akreditace nemocnic nebo jejich jednotlivých součástí jako měřítko kvality poskytovaných služeb.
HR strana se mj. zajímala o české zkušenosti ze zřizování, řízení a ekonomického chodu zdravotních zařízení, především nemocnic, vč. vyvozování osobní odpovědnosti vedoucích pracovníků za špatný chod a ekonomiku nemocnic.
Zajímavou příležitostí ke srovnání zdravotních systémů obou zemí byly návštěvy výkonných zdravotnických zařízení. Česká delegace postupně navštívila specializovanou onkologickou kliniku, nemocnici KBC Rebro Záhřeb, která je fakultního typu a vedle poskytování léčby pacientů s nejsložitějšími diagnózami a léčbou, poskytuje i vzdělání budoucím lékařům a dalšímu zdravotnímu personálu. V rámci výjezdu do města Karlovac byla navštívena i všeobecná regionální nemocnice. Středisko záchranné služby města Záhřebu bylo vedle vlastního systému a prohlídky vybavení zajímavé i skutečností, že je vystavěno i na základě předaných zkušeností záchranné služby Prahy, se kterou dlouhodobě spolupracuje. Při přijetí delegace děkanem Lékařské fakulty Univerzity v Záhřebu byl vyjádřen zájem o výměnu studentů, event. i přednášejících mezi touto a pražskou lékařskou fakultou.
Závěr, shrnutí.
Návštěva byla příležitostí k porovnání zdravotnických systémů v obou zemích. Přes značné podobnosti, především v rovině odborné, praktické medicíny, či porovnatelných postupů, existují patrné rozdíly. Jeden z nejmarkantnějších je v přístupu k financování zdravotních služeb. V HR je systém daleko centralizovanější, a to nejen díky existenci jediného kanálu financování, resp. zdravotního pojištění (HZZO, Chorvatský ústav zdravotního pojištění). Daleko menší je v HR důraz na ekonomickou efektivitu provozu zdravotních zařízení (nejsou motivovány k optimalizaci sítě resp. počtu lůžek a jejich obsazenosti, výkonová složka plateb zdravotním zařízením je daleko menší než v ČR). Naproti tomu, s ohledem na celkovou ekonomickou situaci státu a zdravotnictví, jsou platy lékařů mírně vyšší než srovnatelný parametr v ČR. Přesto se HR zdravotnictví obává, že po uvolnění pracovního trhu po vstupu do EU by z HR mohlo do západní Evropy odejít odhadem okolo 12% lékařů, kterých se již nyní nedostává, a to především lékařů primární praxe.
Sympaticky působily při návštěvě i časté odkazy na společnou historii, resp. ještě nedávnou CZ-HR spolupráci v zdravotnictví. Ať již se jednalo o řadu lékařů a pedagogů českého původu, vyučujících na lékařské fakultě v minulosti nebo zakládajících celé léčebné obory v HR, nebo intenzivní spolupráci záchranných služeb Prahy a Záhřebu při budování nového systému v HR hlavním městě.
Lékařská fakulta Univerzity v Záhřebu má i z těchto důvodů zájem obnovit a posílit výměnu s LF z ČR, a navrhuje uzavřít dohodu o výměně studentů, event. i hostujících přednášejících, např. při využití programu Erasmus a pod.