Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

POSLANECKÁ SNĚMOVNA PARLAMENTU ČR

II. volební období

Pracovní skupina pro průmyslovou politiku

POZVÁNKA

na 7. zasedání

které se uskuteční dne 16. prosince 1997

v budově Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Sněmovní 4, Praha 1

v místnosti č. 23

od 12,30 hodin

Program:

1. Vystoupení ministra průmyslu a obchodu ČR k účinnosti opatření ministerstva v souvislosti s tzv. Korekcí hospodářské politiky vlády ČR.

2. Realizace investičně rozvojového programu v rafinérsko - petrochemickém komplexu.

Hospodářské výsledky Chemopetrolu Litvínov.

3. Stanovisko pracovní skupiny k vytvoření podvýboru pro průmyslovou politiku.

4. Závěr - doporučení pro Hospodářský výbor PSP ČR.

Příloha k pozvánce :

Zdůvodnění pro zařazení bodu 2 -Realizace investičně rozvojového programu v rafinérsko - petrochemickém komplexu. Hospodářské výsledky Chemopetrolu Litvínov.

Jako poslanec , zvolený v severočeském regionu, se intenzívně zabývám situací tamnějších podniků a mám - zejména o těch větších - podrobné informace. U některých z nich dochází k silnému poklesu ekonomické výkonnosti , což jednak oslabuje příjmovou stránku státního rozpočtu , jednak závažně ovlivňuje řadu dalších dodavatelských i odběratelských podniků. Mezi možnými příčinami poklesu ekonomické výkonnosti mohou být vysoká cena nebo nedostupnost úvěrů, špatné řízení nebo nevhodný způsob restrukturalizace, privatizace resp. výběr nevhodného strategického partnera.

Mezi velké podniky, které v minulých 5 letech prožívají hluboký pád ekonomické výkonnosti patří i klíčový podnik nedávno vytvořeného rafinérsko-petrochemického holdingu Unipetrol.,litvínovský, Chemopetrol. Propad jeho ekonomické výkonnosti lze snadno dokumentovat dlouhodobým srovnáním jeho ekonomických výsledků s podnikem s obdobnou strukturou, Slovnaftem Bratislava. Přesné údaje mám k disposici. Odtud vyplývá, že vzhledem k nárůstu úvěrů z 1,3 mld.Kč v roce 1990 na 7,79 mld. Kč k 30.6.1997 nemohl být příčinou poklesu ekonomické výkonnosti nedostatek úvěrových zdrojů. Nárůst zadluženosti je o to horší, že zatímco úvěr v roce 1990 měl být splácen z výnosů původního celého komplexu Chemopetrolu, úvěr v roce 1997 by měl být splácen z výnosů pouze zbytkového Chemopetrolu, který vznikl odtržením rafinérie.

Propad ekonomické výkonnosti se časově shoduje s nástupem nového ředitele, Ing. Dušana Nepejchala, kterého k 1.8.1992 jmenoval do funkce ministr Dlouhý na základě výběrového řízení. Pan ministr Dlouhý nepokládal za nutné ani konzultovat s dozorčí radou výběr kandidátů. Podrobnosti o okolnostech jmenování nového ředitele, které mám k disposici, mohu dodat. Nově jmenovaný ředitel, pracovník s půlroční zkušeností v řízení dvoučlenného kolektivu byl po absolvování 13 týdenního kurzu pověřen řízením podniku s více než 11000 zaměstnanci. Bezprostředně po svém jmenování pověřil klíčovými funkcemi v podniku své spolužáky z manažerského kurzu.V nejvyšších funkcích orgánů akciové společnosti působili pracovníci Ministerstva průmyslu a obchodu, Ing.Uhlíř a Ing.Kubelka a členy orgánů byli také někteří prominenti koaličních stran, např. Libor Kudláček ,nebo Ing.Jurečka.Není znám žádný pozitivní efekt jejich působení.

Další zhoršení situace Chemopetrolu přinesla restrukturalizace rafinérsko-petrochemického komplexu v rámci příprav na vstup strategického partnera, koncipovaná pracovníky Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci , nakonec schválená vládou. Dnes se dá konstatovat , že pro Chemopetrol vstup strategického partnera do vyčleněných rafinerií nepomohl vyřešit žádný z kritických problémů, zejména nákladnou ekologizaci 2 podnikových energetických zdrojů a zásadní investiční modernizaci rafinerie a dalších nosných výrob, naopak nalezení řešení těchto problémů značně ztížil. Hlavním argumentem pro vstup strategického partnera do vyčleněných rafinerií byla nutnost urychlené investiční modernizace rafinerií, jako prostředku, jak (podle článku podepsaného ministrem Skalickým) zajistit výrobu levných benzinů. Dosud nezahájená výstavba nových technologických zařízení, minimální rozsah investic pro Chemopetrol a rychle stoupající ceny benzinů značně zpochybňují tento argument.

Dosavadní zkušenosti s uplatňováním pravidel obsažených ve smlouvě s konsorciem IOC pro výpočet předávacích cen surovin pro Ethylenovou jednotku, na které závisí značný podíl celé české petrochemie prokazují, že pravidla byla stanovena nekvalifikovaně a pro petrochemii nevýhodně. Ve svých důsledcích ohrožují existenci značné části české petrochemie. Vložených 178 mil.USD do České rafinérské za 49% podíl v ní se jeví jako velmi nízké ohodnocení ve srovnání s 300 mil.USD, které očekává maďarská vláda za prodej 15% akcií rafinérsko-plynárenského komplexu MOL, jehož obrat je jen asi dvojnásobný ve srovnání s obratem České rafinérské. Obsazení špičkových pozic Unipetrolu pracovníky odvolanými z vedení Správní rady českých drah i nedávné jmenování politických prominentů do orgánů Unipetrolu nezaručuje zvýšení účinnosti řízení, zejména ne na úrovni jednotlivých podniků.

Pokračování dosavadního ekonomického vývoje Chemopetrolu vážně ohrožuje jeho samotnou existenci v důsledku vysoké zadluženosti, poklesu tvorby zdrojů a neschopnosti splnit podmínky zákona pro provozování energetických zdrojů po roce 1998.

Vzhledem k nedávno publikované snaze vedení Unipetrolu pokračovat v privatizaci rafinérsko-petrochemického komplexu, jsem zařadil na pořad příštího zasedání výboru "Ekonomickou situaci podniků rafinérsko-petrochemického komplexu", kde by se (za přítomnosti pana ministra Kühnla a vedoucích představitelů petrochemie) projednaly zejména otázky :

- příčiny poklesu ekonomické výkonnosti Chemopetrolu

- splnění podmínek vlády, stanovených pro vyjednavače s IOC

- plnění podmínek stanovených ve smlouvě s IOC, zejména s ohledem na rychlost a objem investic pro modernizaci rafinerií

-stanovení kontrolovatelných cílů, kterých by mělo být dosaženo další privatizací rafinérsko-petrochemického komplexu.

S pozdravem