Parlament České republiky
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
1998
II. volební období
Hospodářský výbor
Pracovní skupina pro stavebnictví
ZÁPIS
z 1. schůze pracovní skupiny,
která se konala ve středu 28. ledna 1998
v budově Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Sněmovní 4, místnost č. 55
Přítomni: posl. Schling
hosté: Prof. Jaromír Císař, Ing. Jaromír Kovář, CSc. (MPO - ředitel odboru stavebnictví a stavebních hmot)
a ostatní dle prezenční listiny
Schůzi zahájil a vedl posl. Schling.
PROGRAM
1. Rozvoj stavebnictví jako předpoklad obnovy dynamiky hospodářství ČR
2. Různé
Úvod
Úvodem vystoupil předseda skupiny posl. Schling, vymezil činnost pracovní skupiny a představil prof. Císaře, který se významně podílel na vzniku skupiny i její členské základny a Ing. Kováře z ministerstva průmyslu a obchodu, který vystoupí se stanovisky ministerstva v rámci prvního bodu programu.
Pracovní skupina bude pracovat za přítomnosti široké odborné veřejnosti v souladu s programem práce hospodářského výboru i Poslanecké sněmovny a bude se zabývat i dalšími problémy a činnostmi souvisejícími se stavebním průmyslem.
Tři hlavní oblasti činnosti skupiny:
a) otázky výzkumu a vývoje ve stavebnictví a odborného a vysokého školství
b) prezentace jednotlivých firem (zajímavé technologie, řešení otázek s širším dosahem atp.)
c) projednávání předkládaných návrhů zákonů a podávání připomínek
Dále posl. Schling uvedl, že Stavebním zákonem se pracovní skupina podrobněji zabývat nebude, protože tato diskuse a připomínkové řízení probíhá při podvýboru pro stavební právo (Výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí) a odkázal v této věci na předsedu podvýboru posl. Ullmanna.
Rovněž upozornil na text novely zákona o zadávání veřejných zakázek, která byla před začátkem zasedání rozdána všem členů skupiny pro informaci.
Předal slovo Ing. Kovářovi.
ad.1) Rozvoj stavebnictví jako předpoklad obnovy dynamiky hospodářství ČR
Ing. Kovář informoval pracovní skupinu, že v prosinci 1997 byla na MPO projednána situační zpráva o stavebnictví, jejímž smyslem bylo posoudit postavení stavebnictví, jeho vývoj, srovnání s parametry EU a náměty na obnovení dynamiky. Stručně se vyjádřil k některým bodům. Například uvedl, že stavebnictví prošlo obdobím transformace velmi úspěšně a rychle provedená restrukturalizace velkých podniků na menší tržní subjekty téměř zachovala jak výrobní kapacity, tak i podíl pracovních sil ve stavebním průmyslu. Od roku 1994 dynamika narůstala a vládou byly přijaty návrhy na rozvoj infrastruktury. Na nižší úrovni je pouze bytová výstavba, která dnes představuje asi jednu třetinu z let osmdesátých. (Roční výstavba představuje cca 15 - 25 tis. bytových jednotek oproti nezbytným 50 - 60 tis.). Trvale také narůstá dluh při rekonstrukcích (zadržená poptávka asi v miliardách korun). Samostatným problémem jsou panelové technologie (počet bytů cca 1,2 mil., předpokládané opravy 236 mld. Kč.). Tento materiál předpokládá roční objem prací asi 20 mld. Kč ve formě subdodávek. MPO tento materiál schválilo, ale na věcně příslušném ministerstvu MMR zatím nebyl projednán.
Problematice bytové výstavby se věnoval dále podrobněji. Uvedl, že investování do výstavby bytů je nejen nezbytnou, ale současně nejlepší investicí ze dvou důvodů. Jednak se uplatní další průmyslová odvětví (70% průmysl, 30% vybavení bytů) a současně působí jako motivace na obyvatelstvo (zvýšení úspor a snížení spotřeby luxusních dovozových výrobků). Každá investice do výstavby bude tedy mít několikanásobnou návratnost (1 mil. Kč investic by představovalo 10% návratnost do státního rozpočtu). Uvedl, že podíl z nynějšího státního rozpočtu představuje 7 - 8% oproti podílu vyspělých zemí 35 - 40 % . Dále se věnoval problematice trhů s byty, sociálním bytům a panelovým technologiím.
Ve druhé části informoval o studii v rámci programu PHARE, která posuzovala stavebnictví zemí Evropy. Tato je určena k posouzení budoucnosti odvětví, analýze stavu, pojmenování ovlivňujících faktorů a stanovení cílů ke konkurenceschopnosti ČR v oblasti stavebního průmyslu v Evropě. Nutná jsou zlepšení v legislativní oblasti, zpracování nových technických norem a předpisů, zavedení institutů (pojištění, vzorové smlouvy, technické klasifikace atp.), zlepšení kvality a produktivity práce, výzkum a vývoj přizpůsobit požadavkům EU, řešit problémy školství. Tyto problémy je nutno řešit v časovém horizontu pěti let za výrazné podpory vlády (především výstavba - je nutné vynakládat 3,5 - 4% HDP).
Diskuse
Matyáš nesouhlasí s optimistickým posuzování konkurenceschopnosti ČR, naopak se domnívá, že nastala v odvětví krize. Uvádí ztrátu identity českých firem, (finanční a daňové podmínky, vysoké sazby, absence investic ve veřejném sektoru a hospodářské politiky, asymetrie v legislativě EU a ČR - vstup zahraničních firem na náš trh a další problémy). Naopak v oblasti kvality je vysoká úroveň (systémy řízení jakosti, termíny).
Králík souhlasí. Uvedl, že v rámci podvýboru pro bytovou politiku (VSRŽP) podávali připomínky ke státnímu rozpočtu (bydlení - 0,78 %), ale nebyly zohledněny. O stavebnímu zákonu se domnívá, že by se měl přepracovat (neřeší zásadní věci). Dále se vyjádřil k politice ČNB a absenci proexportní politiky (nutno otevřít trhy na východ). Požaduje konkrétní výstupy a závazky z jednání pracovní skupiny.
Dále se souhlasně vyjádřil i Pavelka a upozornil na velmi špatné územní plánování (nedořešené restituce). Rovněž se vyjádřil k pomalosti v otázkách konkursních řízení a likvidací a odlivu zahraničních investorů a stavu na pražské burze. Uvedl, že jejich firma stále pokračuje s panelovou výstavbou a jsou v této oblasti připraveni k diskusi.
Ke špatné situaci ve stavebním průmyslu se přiklání i Mašek. Jako další problém označil například rozšiřování stavebního trhu.
Borýsek dále upozornil na další důležitý faktor - stabilizaci politické situace.
Polák vidí problém v neobratnosti státu například v zadávání veřejných zakázek (neupřednostňování českých firem) nebo v bytové politice (hypotéky) a dopravní infrastruktuře.
Kovář uvedl, že finanční a daňová zatíženost firem je otázkou státního rozpočtu. K absenci hospodářské a proexportní politiky uvedl dosavadní politické přístupy.
Rokos uvedl, že je nutno přepracovat současný návrh Stavebního zákona a rozdělit jej na dvě části zákon stavební a zákon o územním plánování. (Problémy definic, výkupy pozemků, stavební řízení, funkce katastrálních úřadů, banky - rezervní a opravné prostředky atp.)
Ševčík uvedl osm kroků k oživení dynamiky:
1. české vlastnictví průmyslu stavebních hmot
2. české vlastnictví stavebních hmot
3. české vlastnictví rozhodujících bank
4. financování veřejných investic z emisí státních dluhopisů a z dlouhodobých úvěrů u českých hypotečních bank
5. veřejné zakázky musí získávat české podniky
6. ČNR bude uplatňovat politiku snižování úrokových sazeb (nástroj snižování inflace)
7. vláda bude realizovat dlouhodobý program bydlení a program obnovy infrastruktury a krásy krajiny
8. Vláda provede reformu veřejné správy (katastrální a stavební úřady atd.) a dále spolu s parlamentem budou intenzívně pokračovat na úpravách zákonů
Myšák s ohledem na venkovské oblasti, kde je zájem o získání vlastnictví bytů vyslovil potřebu dlouhodobého programu s konkrétními podmínkami.
Máša v problematice stavebnictví souhlasí s výše uvedenými osmi body. Informoval také o problémech dostavby metra na Praze 9 (vysoké náklady bez podpory státu). K novele Stavebního zákona uvedl, že nese problémy minulosti.
Štefl se domnívá, že posledním problémem je nastínění priorit, což je vytvoření reálné fungující lobby (tlak na makroekonomiku).
Braha se vrátil k vymezení konkrétních závěrů - vytvoření státního garančního fondu bydlení a úprava legislativy. Uvedl, že se podílejí na přípravě zadávacího řádu staveb a členům pracovní skupiny nabídl spolupráci.
Skyva nastínil problémy týkající se malých firem v oblasti legislativy a nedostatečné podpory malého a středního podnikání.
Mašek navrhl tři konkrétní témata pro další činnost podvýboru
a) trvalý bod programu - legislativa
b) rozšiřování stavebního trhu v segmentech - bytová politika a infrastruktura
c) veřejná zakázka
Navrhl, že do příštího zasedání zpracují výchozí materiál.
Císař se vyjádřil k sociální politice, rozvoji stavební výroby, ke ztrátě finančních prostředků nevyúčtováním majetkových vyrovnání, k nedokonalému vedení evidencí a statistik v oboru (registr bytů a změny bytů na nebytové prostory), k přepracování stavebního zákona a rozdělení na dvě části. Také uvedl, že ČR by měla využít tradice podnikové výstavby (Baťa).
posl. Schling
- k novele Stavebního zákona uvedl, že případné konkrétní připomínky je možné uplatnit na podvýboru pro stavební právo (VSRŽP), kde je tato diskuse otevřena
- k návrhům, které byly podávány ohledně podílu na bydlení ve státním rozpočtu uvedl, že bylo formou usnesení předloženo sněmovně, ale hlasováním zamítnuto
- upozornil přítomné na projednávanou novelu zákona o škodách způsobených vadností výrobků (v případě zájmu může být poskytnuta nebo projednána na jednom z dalších zasedání).
- také se zmínil o připravovaném zákonu, který bude projednáván sněmovnou - zákon o utajovaných skutečnostech
- velká novela zákona 199/94 Sb. o zadávání veřejných zakázek se bude zpracovávat a projednávat ve sněmovně (malá novela byla členům předložena)
- uvedl, že zasedání pracovní skupiny se může konat i mimo budovu Parlamentu
Bö hm - nabídl, že mohou zajistit prostor pro jedno z dalších zasedání pracovní skupiny (organizace stavebních veletrhů)
Závěr
1) Pracovní skupina bude zasedat v pravidelném sedmitýdenním cyklu Poslanecké sněmovny.
Další zasedání se bude konat ve středu 18. března 1998 od 10,00 hodin v místnosti 108 b.
2) Program další schůze I.) Odborná příprava pracovníků
II.) Zadávací řád staveb
III.) Různé
3) Členům pracovní skupiny budou do příštího zasedání poskytnuty materiály vypovídající o stavu koncepce bytové politiky.
|
Ing. Jaromír Schling, v.r. |
|
|
předseda pracovní skupiny |
V Praze dne 3. února 1998
Zapsala: Ing. Pravcová