Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

z 2. schůze 29. ledna 1997

Přítomni: posl. V. Fójcik, F. Chobot, J. Novák.

Omluveni: posl. J. Hofman, H. Škorpilová, H. Orgoníková, I. Plechatá, P. Tollner, R. Turek.

Dodatečně omluveni: posl. J. Černý, D. Kroupa, V. Laštůvka, Z. Švrček.

Hosté: viz prezenční listina hostů.

Program:

1/ Stav ratifikačních opatření Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin

2/ Informace zástupce zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR o česko -německé deklaraci

3/ Informace člena stálé komise Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky

4/ Přehled legislativní činnosti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

5/ Různé

6/ Podněty pro příští program jednání podvýboru

7/ Návrh termínu a pořadu příští schůze podvýboru

Schůzi podvýboru zahájil a řídil předseda Ing. Vavřinec Fójcik. Přivítal vrchního ředitele sekce právní a konzulární MZV Dr. P. Vošalíka a přítomné zástupce národností. Jednání se zúčastnili také zástupci Rady pro národnosti.

K bodu 1/

Zástupce Ministerstva zahraničních věcí Dr. P. VOŠALÍK přednesl úvodní slovo ke stavu ratifikačních opatření Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin. Poukázal na stručnou písemnou informaci ministra Zielience, která byla přítomným rozdána.

Uvedl, že počátkem tohoto roku byly zahájeny práce na implementačním mechanismu, který nebyl dosud dokončen. Z tohoto důvodu i jiné členské státy Rady Evropy Úmluvu neratifikovaly. Dále je také otevřeno a diskutováno i složení a počet členů monitorovací skupiny RE.

Nyní se Úmluva jako celek bude diskutovat v Poslanecké sněmovně. Poté bude nutno přihlédnout k úpravě vnitrostátní legislativy, aby bylo možno bez obav se vystavit mezinárodnímu monitoringu. Za dodržování mezinárodních závazků pak odpovídá Ministerstvo zahraničních věcí. Proto MZV provedlo srovnání Úmluvy s naší legislativou. Vyplynuly dvě problematické oblasti: 1/ užívání jazyka národnostní menšiny při zápisu do dokladů; 2/ otázka užívání jazyka menšiny v úředním styku. MZV také sleduje v dalších státech ratifikační postupy. Důležité je kupř. i v jaké skupině RE se Česká republika ocitne a také věcně sleduje konkrétní dopady, co národnostní menšiny očekávají od ratifikace Úmluvy. Vyzval přítomné zástupce národností, aby formulovali, co konkrétně očekávají od Úmluvy.

V rozpravě vystoupili:

p. Sitte - uvítal ustanovení Čl. 11 odst. 3, kde je zakotveno uvádění tradičních místních názvů - mělo by to velmi dobrý dopad pro bývalé obyvatele němec. menšiny v ČR, kupř. na Šumpersku.

Reag. Dr. Vošalík: přednesený problém Úmluva neřeší. Je to pouze výzva směřovaná k těmto státům a ČR se tímto zavázala, že vytvoří prostor, projeví -li národnosti své potřeby.

p. Chocholáčová - provedla si srovnání Zásad Rady pro národnosti a Úmluvy. Úmluva hovoří o ochraně národ. menšin; v ČR se určitým způsobem financují národnosti, stát je nechrání. Uvedla příklad národnostních škol.

Reag. Dr. Vošalík: ochranu lze ze strany státu přijímat aktivně (stát bude ochraňovat) a pasivně (stát nebude bránit). Je -li projekt asimilační či ne, lze posuzovat v Radě pro národnosti, kde zástupci národností mohou přednést své obavy. Rada by měla podněty národností posuzovat a pak předkládat vládě k řešení. Úmluva má směřovat k aktivnímu přístupu menšiny k většině.

p. Sulitka - v r. 1995 byla Úmluva připravena k podpisu a žádné podněty ze strany národnostních menšin nebylo možno abstrahovat.

p. Bienert - zásady vlády pro národ. menšiny vše obsahují. Vznesl dotaz, zda -li se připravují příslušné legislativní úpravy (kupř. matriční zákon).

p. Tancos - problém asimilace - v podobě, jakou Romové znají za posledních 40 let, rozhodně ne.

p. Lipták - Čl. 6, bod 2 Úmluvy vláda ČR splnila přijetím své koncepce dříve než -li byla Úmluva předložena České republice k podpisu.

Reag. Dr. Vošalík : není pozitivní, že k ratifikaci se přistoupí později, není to však problém pouze České republiky. Nelze považovat Čl. 6, odst. 2 za způsob, jak donutit vládu, co učinit. Vláda sama k otázce prevence negativních projevů, xenofobie atd. mnoho učinila.

p. Katzer - starší generace němec. menšiny postrádá v Úmluvě možnost jakéhosi odškodnění - jsou státní příslušnosti ČR němec. národnosti, nemajé však nárok na vrácení zkonfiskovaných majetků.

Reag. Dr. Vošalík : Úmluva je multibilateriální a uvedený problém je problémem česko -německým.

posl. Novák - je možno odhadnout časový horizont ratifikace Úmluvy? Doporučil diskutovat Úmluvu takovýmto způsobem se zástupci národností v Radě pro národnosti.

Reag. Dr. Vošalík : podzim 1997.

p. Veselý - ratifikace Úmluvy dá široký prostor pro řešení romského problému. Náprava bude právně vymahatelná a problémy bude možno řešit i na mezinárodní úrovni.

Reag. Dr. Vošalík : při porovnávání smlouvy s vnitrostátní legislativou nalezli 2 nedostatky. Nejde však o procedurální možnosti, i nyní je mnoho dalších možností jak dosáhnout svého na mezinárodním poli. Jde spíše o otázku přísného dodržování norem existujících.

p. Vranovský - vznesl podnět směřující k Radě pro národnosti: "V návaznosti na Rámcovou úmluvu a další dokumenty týkající se národnost. práv, se doporučuje vládě postupně připravit a projednat zásady a koncepci práce pro jednotlivé národnostní menšiny na základě rozboru specifického stavu situace a potřeb každé národnostní menšiny". Smyslem ponětu je dospět k efektivní práci orgánů, které se národnostmi zabývají.

p. Sulitka - již v r. 1994 přijala vláda politický dokument obsahující zásady národnostní politiky, koncepci přístupu vlády k otázkám národnost. menšin.

K bodu 2/

Místopředseda zahraničního výboru RNDr. M. LOBKOWICZ přítomné seznámil s postupnými kroky zahraničního výboru při projednávání česko -německé deklarace. Prvé jednání ZAV o deklaraci proběhlo 16. 1. 1997, ještě před podpisem premiérem Klausem; druhé 22. 1. 1997, kdy ZAV doporučil Poslanecké sněmovně s deklarací vyslovit souhlas. ZAV také doporučil předsedovi Poslanecké sněmovny a předsedovi zahraničního výboru, aby navštívili Německo a jednali o způsobu projednávání deklarace, vyjasnili proceduru přijetí deklarace. Je stanoveno, že německý parlament bude deklaraci projednávat jako první.

Hlavní význam deklarace: završení vcelku pozitivního vývoje česko -německých vztahů od r. 1989. Narovnání vztahů po dopadu 2. světové války, které proběhlo s Nizozemím, Francií, Norskem atd., nebylo s ČR uskutečněno. Až do r. 1973 nebyly navázány diplomatické vztahy s Německem.

Německo v oblasti hmotně právní akceptovalo, že majetkové nároky německých občanů mohou jednotlivci uplatňovat, v případě záporného přístupu by na sebe německá vláda vzala závazky druhého státu. Stanovisko ČR v této věci je dáno hranicí r. 1948, která platí pro uzavření restitucí. Deklarace se pokouší tyto problémy překlenout. Obě strany vyjadřují vůli "politickými a právními závazky minulosti se nezabývat" a při ujednávání na mezinárodním poli je nebudou používat. Dále je zde stanoveno založení česko -německého fondu budoucnosti, který nepřímo napraví křivdy obětem nacismu. Deklarace vyjmenovává určení fondu (společné ekologické projekty, výuka jazyků, stavební památky ...).

p. Daniel - zřízení česko -německého fondu budoucnosti bude také obsahovat odškodnění lidí z koncentračních táborů?

Reag. Lobkowicz: v r. 1993 Německo vyjádřilo ochotu odškodnit české oběti koncentrač. táborů, byla určena stejná výše odškodnění jako občanům Polska. Německo dává v přepočtu přibližně o 2 mld. korun více než strana česká. Tato částka je určena na odškodnění občanů ČR. Hledá forma, jak peníze českým obětem nacismu dát, jak fond vést a spravovat.

p. Sitte - deklaraci uvítali a vydali prohlášení, ve kterém vyjadřují, "že nemohou být solidární s postojem Sudetoněmecké Rady v Mnichově k deklaraci který nevyjadřuje názor většiny sudetských Němců. Nechtějí a nemají právo zatěžovat svými pocity z minulosti budoucí generace a rozvoj přátelských česko -německých vztahů; očekávají však, že občané německé národnosti žijící v ČR a byl jim zkonfiskován majetek, budou odškodněni".

Reag. Lobkowicz: deklarace má ulehčit životy Čechů a Němců, kteří museli dokázat, že se neprovinili a přesto byli jako příslušníci zrádcov. národa perzekuováni. Na straně ČR i SRN byly skupiny osob, které se snažily znovu situaci v negativním smyslu rozvířit a poškodit na obou stranách mnoho osob.

p. Katzer - Němci se nechtějí vrátit zpět a převážná část Němců nechce činit nová příkoří.

p. Bienert - deklaraci uvítal a vznesl dotaz, jsou -li nějaké rozdíly v textu, vzniklé překladem; zajímal se o otázku uvozujícího usnesení. Bylo by vhodné projedat přesné dopady na německou menšinu a případné nároky na legislativní úpravy vůči německé menšině.

Reag. Lobkowicz: podle názoru odborníků je text shodný. Uvozující usnesení zahraničního výboru nechce nic dále rozšiřovat. Co se týká legislativních úprav, nedokázal posoudit, budou -li třeba.

p. Dluhošová - uvítala názory zástupců německé menšiny a připomněla, že odškodnění by se mělo týkat nejen Čechů, Židů, ale i Romů. Odškodnění Romů -obětí nacismu, by pozitivně působilo na současný postoj společnosti k Romům.

Reag. Lobkowicz: není tendence oslovat jednotlivé národnosti, nýbrž etnikum.

p. Ďuriš - žádal vysvětlit výrok p. Kohla "neuzavřené majetkové nároky" a úvodní prohlášení ze strany Poslanecké sněmovny, aby se tento výrok eliminoval.

Reag. Lobkowicz: SRN se nemůže vzdát hmotně -právních nároků svých občanů. Pokud by tak učinili, znamenalo by to vyvlastnění a vláda SRN by na sebe přijala požadavek každého jednotlivé německého občana o odškodnění na sebe. Vyplývá to z německé právní pozice.

p. Vranovský - je třeba připomenout slovenský aspekt věci. Česká republika je občanským státem a minulost i budoucnost česko -německých vztahů se dotýká i všech národností žijících v ČR a má širší význam pro celý středoevropský prostor.

Reag. Lobkowicz: česko -německá deklarace má velký význam pro celý středoevropský prostor. Ve věci odškodnění doporučil spolupráci se Svazem protifašistického odboje.

K bodu 3/

Člen stálé komise Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky PhDr. M. UHDE doporučil členům podvýboru pro národnosti svolávat po jednání podvýboru tiskové konference za účasti přítomných zástupců národností. Sdělovacím prostředkům předávat písemně svá stanoviska. Přislíbil, že bude tlumočit názory zástupců národností o malém zájmu sdělovacích prostředků o národnost. menšiny. Tento názor sdělí také na jednání komise a na setkání s ředitelem ČT 1 p. Mathém a a ČR p. Ježkem.

p. Bieneret - vzhledem ke skutečnosti, že mnoho občanů rozumí německému jazyku, bylo by užitečné národnostní vysílání v jazyce německém.

p. Chocholáčová - byl by užitečný dialog na téma společná škola pro polské a české děti, diskuse menšiny směrem k většině.

Navrhla bod na příští jednání podvýboru: Financování národnostních menšin.

p. Veselý - upozornil na vysílací čas v televizi pořadu Romale. Vhodnější vysílací časy by mohly u veřejnosti mít kladný ohlas a snižovat xenofobii.

posl. Uhde - vyzval zástupce národnostních menšin o podklady o jejich jednání s veřejnoprávními prostředky, aby komise mohla v této věci pomoci vstřícněji prolamovat přístup sděl. prostředků k národnost. vysílání, neboť je třeba umožnit jim kulurní rozvoj a udržovat tradice.

posl. Fójcik - uvítal by společný pořad pro národnostní menšiny.

K bodu 4/

Předseda podvýboru Ing. V. Fójcik vyzval přítomné, aby mu zaslali své připomínky k návrhu legislativní činnosti PS, aby bylo zřejmé, kterým návrhům zákonů věnovat zvýšenou pozornost při projednávní.

K bodu 5/

Rada Evropy pořádá seminář 17. 4. 1997 na téma "Právní nástroje k ochraně národnostních menšin. Postavení národnostních menšin v České republice a jejich ochrana". Vyzval zástupce národností, aby zvážili, zda -li se zúčastní.

Další schůze podvýboru bude v termínu 18. nebo 19. 3. 1997. Uvážit, zda přizvat představitele ČT p. Mathého k problematice národnostního vysílání a zda zrealizovat výjezdní zasedání podvýboru v Šumperku.

p. Sitte - výjezdní zasedání by měla značný společenský a politický význam, převzal by v Šumperku roli hostitele.

p. Sulika - je možné uskutečnit jednání Rady pro národnosti v Šumperku nebo kde zástupci národností navrhnou, organizaci lze s Radou koordinovat.

p. Lipták - navrhl schůze podvýboru věnovat postupně konkrétní národnostní menšině, aby se rozkryly specifikace potřeb jednotlivých menšin. Určená národnost by připravila úvodní vstupní informaci.

posl. Fójcik - návrh p. Liptáka bude akceptován.

Ing. Vavřinec Fójcik, v.r.

předseda podvýboru pro národnosti