Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

z 25. schůze 11. března 1998

K bodu: Projednání petice Klubu občanů České republiky trvale žijících na Slovensku (čj. 275/P) - za účasti zástupců petičního výboru, Ministerstva vnitra, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva financí a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy

Petiční výbor po vyslechnutí zástupců petičního výboru, Ministerstva vnitra, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva financí, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a po rozpravě

doporučuje vládě

1/

aby zvážila možnosti a způsoby řešení problémů českých občanů trvale žijících ve Slovenské republice, jak jsou uvedeny v příloze tohoto usnesení;

2/

aby koordinací a trvalým sledováním této problematiky byl pověřen jeden z ministrů vlády.

Příloha

usnesení petičního výboru č. 105

Podklady k prezentaci a zdůvodnění petice před Petičním výborem

Poslanecké sněmovny parlamentu České republiky.

1. Placení zdravotního pojištění státem pro ty, kteří se přestěhovali do ČR již v důchodovém věku.

Mnoho občanů České republiky, kteří se rozhodli vrátit do ČR jsou již v důchodovém věku. Po přestěhování, poněvadž byli pojištěni u Slovenské zdravotní pojišťovny, pokud chtějí být zdravotně pojištěni a zabezpečeni v ČR, musí si ze svého důchodu platit dnes zatím 400,- Kč zdravotního pojištění.

K tomu přistupují značné rozdíly ve výši důchodů plynoucí z rozdílné legislativy v SR i ČR. Tyto rozdíly jsou pro navrátivší se důchodce velmi nevýhodné jednak z důvodů nižších důchodů na Slovensku a jednak z kurzovní odchylky. Argument, že by to někdy v budoucnosti mohlo býti také opačně neobstojí, protože tito důchodci na to doplácejí dnes.

2. Nemožnost důchodového připojištění.

3. Nemožnost účasti na stavebním spoření s příspěvkem státu.

Občanství a trvalý pobyt je podmínkou pro účast na důchodovém připojištění i stavebním spoření s příspěvkem státu. Proč se nemohu připojistit v České republice, nebo proč nemohu být účastníkem stavebního spoření, když je to pro mne možná jediný způsob jak se, přestěhovat do ČR, jak si zabezpečit klidné stáří ve své vlasti?

4. Nerovnoprávné postavení dětí občanů České republiky s trvalým pobytem na Slovensku při studiu na vysokých školách v ČR.

Děti občanů ČR s trvalým pobytem na Slovensku, pokud jsou občany ČR, se nemohou dostat do výměnných kvót studentů mezi ČR a SR.

Pokud jsou občany SR je to čistě teoreticky možné, avšak známá praxe to zcela vylučuje. Student Slovák v rámci výměnné kvóty má studium v ČR zdarma navíc dostává na vysoké škole stipendium, zatímco jeho kolega Čech [(národností Čech, občan SR, rodiče občané ČR s trvalým pobytem v SR)] ze Slovenska nejen, že nemá na stipendium nárok, ale musí si navíc platit školné jako cizinec.

Děti narozené na Slovensku byť jsou i oba rodiče občany ČR se staly automaticky občany Slovenské republiky. Možnost volby, která je přiznána dětem ze všech jiných smíšených manželství občana ČR s cizincem, státi se po svém rodiči občanem ČR jim byla odmítnuta.

5. Nerovnoprávné postavení občanů České republiky s trvalým pobytem na Slovensku při poskytování slev v hromadné dopravě v České republice.

Slevy ve veřejné dopravě jsou vázány na trvalý pobyt v České republice.

6. Nutnost zdravotního připojištění při cestách do České republiky.

Pokud chci být zdravotně pojištěn v ČR musím se připojistit jako při jakékoli jiné cestě do zahraničí. I když jsem vlastně doma a na návštěvě u dcery, syna rodičů.

7. Nemožnost zúčastňovat se recipročních studijních výměn v zahraničí.

Zúčastnit se recipročních výměn studentů v zahraničí nemohou děti s Českým občanstvím žijící trvale na Slovensku z důvodů občanství a v Čechách z důvodů trvalého pobytu na Slovensku.

8. Nemožnost být volen do zastupitelských orgánů české republiky.

Nesplňujeme podmínku trvalého pobytu v České republice.

9. Nemožnost zúčastnit se druhého kola kupónové privatizace.

V České republice z důvodů trvalého pobytu na Slovensku, na Slovensku z důvodů občanství cizího státu. Argumentace typu "Stejně se s tím již nedá nic dělat" neobstojí. Jednou tady byla zákonem spáchána křivda, tedy je na zákonodárném sboru, aby ji co nejdříve napravil.

10. Nemožnost zařazení do kvót pro práci ve třetích zemích.

Stejné jako výměny studentů v zahraničí.

Je zřejmé, že tato občanská nerovnoprávnost je dána výhradně našim vynuceným trvalým pobytem na Slovensku. Argument, že ani občané České republiky žijící v jiných státech tyto práva nemají je v našem případě zavádějící a nesprávný.

Jsme skutečně výjimečný případ, který nemá, pokud je nám známo, v demokratickém světě obdoby. Každý zodpovědný občan České republiky, který ať už z jakýchkoli důvodů, se na základě vlastního individuálního rozhodnutí rozhodl pro trvalý pobyt v cizím státě, musí tak nutně snášet i některé nepříjemné konsekvence z tohoto rozhodnutí plynoucí.

Čeští občané, kteří se na Slovensku ocitli po rozdělení ČSFR, tak z vlastní vůle neučinili do tohoto postavení se dostali ne vlastní vinou. Proč a podle jakých objektivních, etických či právních důvodů, by tedy měli snášet některé konkrétní diskriminující prvky, které jim rozdělní přineslo?

Při rozdělování ČSFR bylo přeci vycházeno z principu, aby žádný z občanů nástupnických států rozdělením nikterak neutrpěl.

Rozdílné postavení obou států ve vztahu k EU a NATO tyto problémy v nejbližší budoucnosti jen prohloubí. Předpoklad, že je možné řešit tyto problémy dvoustrannými smlouvami mezi SR a ČR je vzhledem k politické i společenské situaci v obou zemích, jak již dosavadní pětiletá praxe dokázala, zcela nereálné.

Je třeba zdůraznit, že tyto problémy se týkají výlučně českých občanů a českého státu, řešení je proto hledat v úpravě české legislativy.

Náš návrh samozřejmě neřeší vše, ale alespoň podstatnou část problémů:

Pro jednoduchost, časovou nenáročnost i srozumitelnost, navrhujeme, aby byla přijata nová právní úprava, která by se vztahovala:

1. Na občany České republiky, kteří mají ke dni účinnosti tohoto zákona trvalé(ý) bydliště (pobyt) na území dnešní SR bez přerušení nejméně od 31. 12. 1992, nebo

2. se ocitli na území SR v důsledku rozdělení bývalé ČSFR.

Na občany splňující podmínky v bodu 1 a 2 se ve všech případech, kdy právní všeobecně závazný předpis požaduje jako podmínku svého uplatňování vůči občanovi trvalý pobyt na území ČR, nebo souběh občanství ČR a trvalého pobytu na jejím území, pohlíží jako by podmínku trvalého pobytu na území ČR splňovali se všemi z toho vyplývajícími právními důsledky.

Tato právní úprava by se samozřejmě netýkala občanů, kteří se na Slovensko individuálně přestěhovali po 1. 1. 1993.