Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Dodatečně omluveni: 15. - 17. 10. - posl. J. Černý.

Program:

1/ Náměty na zaměření další činnosti petičního výboru

2/ Činnost Ústavního soudu, Listina základních práv a svobod

3/ Evropská Úmluva o ochraně lidských práv a svobod, činnost Evropské komise a Evropského soudu pro lidská práva

4/ Informace o stavu českého vězeňství, aplikace Úmluvy proti mučení v České republice

5/ Situace v soudnictví v České republice, postup Ministerstva spravedlnosti při rekodifikaci občanského a trestního práva - přeloženo

6/ Činnost Rady pro národnosti při vládě ČR

7/ Připomínky a podněty poslanců

8/ Sdělení předsedy výboru

9/ Návrh termínu a pořadu příští schůze výboru

Schůzi výboru zahájil a řídil předseda JUDr. Jiří NOVÁK.

K bodu 1/

Předseda JUDr. J. Novák seznámil výbor s těmito okruhy otázek:

a/ Odpovědi na podání občanů došlá Poslanecké sněmovně napsané v oddělení PS pro styk s veřejností, jsou formální a nevyhovující. Upozornil členy výboru na možnost se s těmito podáními seznámit v sekretariátu výboru v tzv. "kolovadle".

V rozpravě vystoupili poslanci:

b/ Otázky petic - jednotlivé výbory považují vyřizování petic za nutné zlo. Vznesl z tohoto důvodu návrh na určení jakéhosi zpravodaje petičního výboru, který by dohlížel na kvalitu vyřízení petic a dodržování zákonné lhůty v určeném výboru a podával petičnímu výboru zprávu. Poslanci, kteří mají petiční výbor jako druhé členství, by vykonávali funkci zpravodaje ve výboru, kde mají členství. U ostatních výborů by byl určen poslanec pro dohled, který je členem pouze petičního výboru.

V rozpravě vystoupili poslanci:

c/ Předseda výboru JUDr. J. Novák navrhl seminář výboru završit návštěvou příslušných institucí ve Strasburku od 3. 12. 1996. Navrhl účast 6 členů výboru, jež výbor doporučí usnesením na závěr jednání v Harrachově, případně na své další schůzi.

Dále vyslovil záměr, že bude užitečné pořádat obdobné semináře výboru alespoň 1x za půl roku.

V rozpravě vystoupili poslanci:

Výbor přijal usnesení č. 14 (hlasování: 8 - 0) v tomto znění:

Petiční výbor

I. navrhuje svého zástupce do podvýboru pro zdravotně postižené při výboru Poslanecké sněmovny pro sociální politiku a zdravotnictví

posl. Jiřího Hofmana;

II. pověřuje předsedu výboru JUDr. Jiřího Nováka, aby s návrhem petičního výboru seznámil předsedu výboru pro sociální politiku a zdravotnictví.

Hlasovali posl.: J. Novák, D. Bartošková, V. Cisár, V. Fójcik, R. Nývltová, H. Orgoníková, P. Tollner, J. Zachardová.

Poslanci poté hlasovali o přerušení prvého bodu pořadu (hlasování: 8 - 0).

Hlasovali posl.: J. Novák, D. Bartošková, V. Cisár, V. Fójcik, R. Nývltová, H. Orgoníková, P. Tollner, J. Zachardová.

K bodu 2/

Na návrh posl. H. Orgoníkové výbor rozhodl, že další jednání se nebude nahrávat (hlasování: 13 - 0).

Hlasovali posl.: J. Novák, D. Bartošková, V. Cisár, V. Fójcik, M. Grebeníček, J. Hofman, R. Nývltová, H. Orgoníková, P. Tollner, I. Plechatá, R. Turek, J. Zachardová, J. Zvěřina.

Výklad provedl soudce Ústavního soudu JUDr. Antonín PROCHÁZKA. Nejprve hovořil k Listině základních práv a svobod ve které je jasně zakotvena myšlenka přirozeněprávních základních hodnot lidstva a klade občana nad stát. LZPS není jednolitá, jednotlivé části mají rozdílný normotvorný charakterů, kupř. Čl. 31 je právem proklamovaným, jehož síla odvisí od momentální situace ve státě a jsou potřebné další navazující zákony. Základními právy jsou ta, která nepotřebují další interpretaci.

V další části zodpověděl JUDr. A. Procházka dotazy poslanců, které navázaly na jeho úvodní vystoupení. Rozpravy se zúčastnili posl.: M. Grebeníček, V. Fójcik, J. Novák, P. Tollner, H. Orgoníková.

K dalšímu tématu, tj. činnosti a postavení Ústavního soudu JUDr. A. Procházka velice podrobně informoval výbor. Poukázal na skutečnost, že stále schází Nejvyšší správní soud, jehož činnost by byla navýsost potřebná.

Ústavní soud nepatří mezi soudy, ačkoliv je v Ústavě mezi soudy zařazen, nezavršuje soudní systém. Ústavní soudci nejsou nikomu odpovědni pouze svému svědomí, funkce úst. soudu je dána čl. 87 Ústavy. Rozhoduje o zrušení zákonů či jejich částí, která jsou v rozporu s Ústavou a mezinárodními smlouvami podle čl. 10. Poukázal na skutečnost, že leckteří advokáti a notáři, kteří podávají ústavní stížnost za občana neznají zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu a jsou případy, kdy z této neznalosti proběhne zákonem daná 60 denní lhůta k podání stížnosti.

Dále seznámil výbor s počtem ústavních soudců (1 předseda + 2 místopředsedové + 12 soudců), popsal mechanismus výběru kandidátů na ústavní soudce (schvalování je Poslaneckou sněmovnou na 10 let a jmenování je prezidentem republiky) a práci soudců Ústavního soudu, která předcházejí usnesení pléna a završení daného případu. Dotkl se i otázky činnosti senátorů Ústavního soudu. Usnesení pléna lze přijmout kvalifikovanou většinou, t.j. 9 soudci, přítomno musí být nejméně 10. Návrh Ústavnímu soudu na zrušení zákona nebo jeho části má právo podat 41 poslanců, kvalifikovaná část senátorů, prezident republiky a každý občan tohoto státu v případě, že se domnívá, že určitá část zákona je vadná.

Je zaznamenána stoupající tendence stížností a ústavní soudci se cítí zahlceni přívalem nápadů, přičemž se snaží vyřizovat je maximálně ve lhůtě jednoho roku.

Určitý nápad dostane přidělen soudce-zpravodaj, jemuž je dána velká pravomoc a připraví podklady a návrh pro jednání. Má právo jakékoliv podání k ÚS odmítnout podle stanovených podmínek, z nichž jedna je, že návrh není opodstatněný. Odmítnutí však neznamená rozhodnutí dané věci.

Rozpravy se zúčastnili poslanci: V. Fójcik, J. Novák, P. Tollner, H. Orgoníková.

K bodu 3/

Zástupce (agent) České republiky u Evropského soudu pro lidská práva JUDr. Emerich SLAVÍK uvedl poslance do problematiky, kterou bod 3/ obsahoval. Vyjmenoval činnost zástupce členského státu, který zastupuje vládu před evropským soudem pro lidská práva, zabýval se vymezením a zařazením České republiky do kontextu mezinárodní ochrany lidských práv jakožto prostředku zajištění, udržení světového míru a bezpečnosti. Dále se zabýval kategorizací pojmu lidská práva a jednotlivými články Mezinárodní úmluvy o LP. Dále podal přehled orgánů zabývajících se dodržováním lidských práv, jejich pravomocemi a řízením před nimi. Hovořil o mezinárodně platném právu a jeho aplikaci. Uvedl, že jakékoliv pošlapání lidských práv směřuje k porušení míru a bezpečnosti, proto je nutná úcta k lidským právům a jejich mezinárodní ochrana. Předmětem této ochrany nejsou státy, ale jednotlivci. Tím se stal jednotlivec subjektem mezinárodního práva.

Všeobecná deklarace lidských práv z r. 1948 je univerzální. Vztahuje se na všechny lidi ve všech koutech světa. Země, které se jí řídí zavedou ve svých právních řádech minimální standardy na ochranu liských práv a zajišťují realizaci těchto práv. Nejsou přípustná žádná omezení v jednotlivých státech, kromě zákonných.

Žádný stát nehlasoval proti této deklaraci a mnohé státy ji zavedly do svých ústavních řádů. Dále se jedná o Pakt o politických a lidských právech; Pakt o kulturních a sociálních právech.

Státy mohou jít nad něj, t.j. chovat se lépe, ale nesmějí jít pod tento standard.

Kontrola je zajištěna povinností smluvního státu předkládat orgánům OSN zprávy o přijatých opatřeních. Dále je možno poukazovat stížností vzájemně mezi smluvními státy na porušování občanských a politických práv. Probíhá kontrola na základě stížností jednotlivců ze smluvních států, kteří vyčerpali všechny dostupné prostředky k nápravě. (Rozhodování o těchto stížnostech přísluší Výboru pro lidská práva se sídlem v Ženevě.)

Československo je pevně zainteresováno v mezinárodní ochrany lidských práv, bylo zakládajícím členem při přijímání Evropské Úmluvy o ochraně LP v r. 1950. Tato konvence byla přijata v Římě a byly postupně vytvářeny donucovací právní mechanismy k dodržování a právní ochraně lidských práv.

V další části vysvětlil mechanismus podání a projednávání stížností k Evropskému soudu pro lidská práva. Komise se může zabývat stížností až po vyčerpání všech vnitrostátních prostředků nápravy a ve lhůtě 60 dnů od uplynutí posledního rozhodnutí může věc prošetřovat. Nezabývá se stížnostmi, které byly projednány jiným mezinárodním orgánem pro ochranu lidských práv a má možnost prohlásit stížnost, která je zjevně nepodložená, za nepřijatelnou. Nejprve se stížností zabývá určený zpravodaj, který prostuduje podklady a zjišťuje další informace a po vytvoření svého názoru postupuje, či předkládá věc komisi k vyjádření. Komise poté zpracuje zprávu a navrhne smír. Nedojde-li ke smíru, zprávu postupuje výboru ministrů k rozhodnutí. Byla-li stížnost důvodná, platí stát odškodné.

Vláda České republiky přijala usnesení, jež určuje, jak bude probíhat projednání stížnosti a zavazuje se, že do deseti týdnů musí písemně, byla-li požádána, do Strasburku podat vyjádření k podané stížnosti občanem České republiky.

V rozpravě vystoupili poslanci: R. Turek, J. Novák.

K bodu 4/

Generální ředitel PaedDr. Jiří MALÝ seznámil dne 16. 10. 1996 výbor s problematikou vězeňství v České republice. Velice podrobně přednesl informaci o stavu vězeňství, personálním zajištění věznic, kapacity, výkonu trestu a výkonu vazby. Seznámil přítomné se strukturou, organizací Vězeňské správy, stavem vězeňské služby, jejíž personální stav určuje vláda. V současnosti schází do plánovaného počtu 821 pracovníků Vězeňské služby v celkovém počtu 30 věznic a vazebních věznic v České republice.

Dále uvedl, že je žádoucí ze strany Vězeňské služby zaměstnávání vězňů a i ze strany vězňů je vcelku vítána tato možnost. Proto již byl předložen vládě nový návrh na odměňování vězňů, kdy plátcem mzdy by byla Vězeňská služba.

Stížnosti vězňů nejsou cenzurovány, jen je zapsáno, kam a komu vězeň píše.

Kontrola je zajišťována Inspekcí ministra spravedlnosti a generálního ředitele Vězeňské služby.

V rozpravě vystoupili poslanci: P. Tollner, J. Novák, J. Zvěřina.

V závěru svého vystoupení vyslovil PaedDr. J. Malý názor, že by by bylo vhodné navázat na informace zde přednesené návštěvou petičního výboru ve vazební věznici Pankrác. Upozornil však na skutečnost, že tato věznice je ve výhodě díky své funkci oproti jiným věznicím a má problémy, které jsou do jisté míry výlučně spojené s postavením této věznice.

Dále vystoupil zástupce Vězeňské služby JUDr. HÁJEK a osvětlil oblast problematiky mučení a aplikaci Úmluvy proti mučení (OSN a RE), která má přednost před zákonem. Pojem mučení v našem právním řádu existuje a máme sankci, aby k němu nedocházelo na základě mezinárodní Úmluvy, která toto upravuje a vychází z Charty OSN, Všeobecné deklarace lidských práv, Mezinárodního paktu o všeobecných lidských právech. Mezinárodně se hledaly mechanismy, jak zabránit porušování a uplatňování sankcí. Deklarace o ochraně všech osob proti mučení přijatá 10. 12. 1984 na půdě OSN nabyla platnosti 20. 6. 1987 a ČSFR ji ratifikovala v roce 1988 s výhradami. Ochranný mechanismus již zde je a ukládá členským státům sankce. Výbor proti mučení se skládá se z 10 osob a může pracovat pouze na základě spolehlivé informace. Tento výbor vyzval státy ke spolupráci, dohodám mezi státy (smír) jinak nastupuje jednání u mezinárodního soudního dvora. Evropský výbor OSN proti mučení může operovat i na území naší republiky. Znamená to průlom do dosavadní praxe, neboť výbor může navštívit kdykoliv kohokoliv a nelze k této Úmluvě činit ze strany států žádnou úpravu. Může získávat veškeré informace, má volný pohyb, možnost vyslýchat osoby zbavené svobody. Výjimečně se může stát, že by se stát ohradil proti návštěvě (kupř. při ohrožení státu), ale Výbor okamžitě zahájí jednání, věc je pro Výbor podezřelá; navštíví příslušné odpovídající orgány a dotazuje se na věc. Výbor shrne poznatky, předá je do 1/2 roku vládě příslušné země, za další 1/2 roku může být zpráva zveřejněna. V příštím roce bude mít Výbor na pořadu Českou republiku.

K bodu 5/

Pro neúčast referujícího ministra, mpř. JUDr. Jana Kalvodu, byl tento bod pořadu přeložen na další schůzi výboru.

K bodu 6/

Tento bod pořadu uvedl ministr vlády Ing. Pavel BRATINKA a doplnil ho pracovník sekretariátu Rady pro národnosti JUDr. A. SULITKA.

Pan ministr v úvodu seznámil poslance výboru s Mezinárodními pakty na ochranu práv, kdy na doporučení Rady Evropy Česká republika ratifikovala v r. 1993 rámcovou Úmluvu na ochranu národnostních menšin, dosud ji však nepodepsala ani se písemně nepřijala žádná definice o tom, co je národnostní menšina. Nepodařilo se najít takovou definici, která by vyhovovala. V této souvislosti nelze hovořit jen o kultuře, ale také o náboženství apod. Je to však Úmluva, ke které jsme přistoupili a bude se muset věc nějakým způsobem řešit. Ve všech dohodách jde o to, aby příslušníci národnostních menšin nebyli asymilováni a mohli udržovali svoji kulturu. Vláda přijala vlastní koncepci a byl přijat nový statut Rady pro národnosti, jíž ministr Bratinka předsedá. V Radě jsou zástupci Slováků, Poláků, Němců, Romů, Maďarů a zástupci ministerstev, Poslanecké sněmovny a Kanceláře prezidenta republiky. Kupř. na Ministerstvu kultury existují složky, které mají na starosti kulturní program a další potřeby národnostních menšin. Rada je poradním orgánem při přidělování finančních prostředků jednotlivým nár. menšinám a zabývá se problémy, které se týkají národnostních menšin (divadla, tiskoviny, kapely apod.). Romská otázka je na pořadu jednání každé zasedání, je však nad rámec možností Rady, neboť jde vlastně o problém sociální, nikoliv o diskriminaci, jak upozorňují Romové. Národnostní menšiny jsou rozptýlené, mimo polské národnosti. Z tohoto důvodu nelze naplnit požadavek na vlastní školy. Němci poukazují na majetkové problémy. Kromě Romů mají nár. problémy téměř shodné. Nelze však podporovat jakékoliv politické linie prostřednictvím národnostních menšiny.

Sdružení příslušníků národnostních menšin jsou registrována Ministerstvem vnitra (120 občanských sdružení a 4 subjekty). Všechny nár. menšiny (není udělován žádný statut nár. menšiny) jsou respektovány státem.

K otázce periodik národnostních menšin: na příští rok se plánuje 25 mil. Kč na tato periodika (10 mil. Kč z Ministerstva kultury na kulturní akce a také program PHARE poskytuje určité prostředky).

V rozpravě vystoupili poslanci: J. Zvěřina, J. Hofman, J. Novák (připomněl žádost Muzea romské kultury v Brně, které žádalo o finanční prostředky pro rekonstrukci budovy), R. Turek.

K bodu 7/

Podněty a připomínky poslanců

Výbor rozhodl, že při projednávání návrhu rozpočtu na rok 1997 a na základě žádosti Muzea romské kultury, prodiskutuje možnost podpory tomuto mezinárodně významnému projektu. Pověřil předsedu podvýboru pro národnosti, aby dodal potřebné podklady k této věci všem členům výboru.

K bodu 4/

Sdělení předsedy

Předseda výboru JUDr. Jiří NOVÁK přítomné seznámil s programem organizačního výboru, kde bude dnešního dne projednáván bod zřízení podvýboru pro udělování státních vyznamenání.

Dále seznámil členy výboru se zřízením podvýborů k dnešnímu dni u jednotlivých výborů Poslanecké sněmovny.

k bodu 5/

Návrh termínu a pořadu příští schůze výboru

O návrhu další schůze výboru hlasovali poslanci: J. Novák, D. Bartošková, V. Cisár, V. Fójcik, J. Hofman, R. Nývltová, H. Orgoníková, I. Plechatá, Z. Škromach, P. Tollner, R. Turek, J. Zvěřina.

Hlasováním (12 - 0) bylo přijato usnesení č. 15 tohoto znění:

Petiční výbor

schvaluje termín a pořad schůze výboru dne 23. 10. 1996 /viz příloha/.

PŘÍLOHA

Parlament České republiky

POSLANECKÁ SNĚMOVNA

1996

2. volební období

POZVÁNKA

na 6. schůzi

petičního výboru, která se koná

dne 23. října 1996

od 9.00 hodin

v budově Poslanecké sněmovny, Sněmovní 4, Praha 1,

zasedací místnost č. 22

PROGRAM:

1/ 9.00 h

Návrh rozpočtu kapitoly 304 - Úřad vlády ČR na rok 1997

UVEDE: pověřený člen vlády

ZPRAVODAJ: posl. I. PLECHATÁ

2/ 10.00 h

Zpráva o peticích přijatých Poslaneckou sněmovnou, jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. 9. 1996 do 30. 9. 1996 a určení dalšího postupu výboru při vyřizování petic v Poslanecké sněmovně

3/ 10.30 h

Dovolba členů podvýboru pro národnosti

UVEDE: posl. V. FÓJCIK

předseda podvýboru

4/ 10.45 h

Zaměření další činnosti petičního výboru

5/ 11.00 h

Podněty a připomínky poslanců

6/ 11.30 h

Sdělení předsedy

7/ 12.00 h

Návrh termínu a pořadu příští schůze výboru

8/ 14.00 h

Doplnění informace o stavu českého vězeňství

(Věznice Pankrác - odjezd poslanců od budovy Poslanecké sněmovny ve 13.15 h)