Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Program:

1/ Návštěva Ústavního soudu v Brně

2/ Návštěva Nejvyššího soudu v Brně

3/ Situace v soudnictví v České republice, postup Ministerstva spravedlnosti při rekodifikaci občanského a trestního práva

4/ Vládní návrh zákona o působnosti Úřadu pro státní informační systém

- znovuprojednání (T 14) - tento bod byl v úvodu schůze hlasováním zařazen

5/ Zpráva o peticích přijatých Poslaneckou sněmovnou, jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. 10. 1996 do 31. 10. 1996

6/ Podněty a připomínky poslanců

7/ Sdělení předsedy

8/ Návrh termínu a pořadu příští schůze výboru

Středa, 20. listopadu 1996

Jednání petičního výboru na Ústavním soudu byl přítomen předseda Ústavního soudu JUDr. Zdeněk Kessler, jeho místopředsedové JUDr. Miloš Holeček a JUDr. Ivana Janů. Dále se zúčastnili soudci ústavního soudu JUDr. Paur, JUDr. Procházka, JUDr. Güttler, Doc. JUDr. Cepl, CSc. a JUDr. Ševčík.

Úvodní slovo přednesl předseda Ústavního soudu JUDr. Z. Kessler. Nejprve se dotkl agendy Ústavního soudu s tím, že konkrétnější dotazy poslanců zodpoví ostatní ústavní soudci. Uvedl, že jednotlivé případy jsou přidělovány určitému senátu, které jsou složeny z právníka-experta na teorii ústavního práva, dalším členem senátu je soudce s praxí a fundovaný advokát. V tomto roce Ústavní soud obdržel 1 227 stížností a dosud bylo rozhodnuto 837 případů; většinu tvoří restituční záležitosti, které jsou stále nedořešeny a kauzy pokračují, nově přibývají stížnosti k systému daní a financí.

Z obsahu agendy je zřejmé, že stále schází nejvyšší správní soudy a Ústavní soud proto řeší i stížnosti, které věcně přísluší správním soudům. Pokud by se ustavily a byla tak naplněna Ústava České republiky, část stížností by se řešila mimo Ústavní soud.

Ústavní soud se při svém rozhodování snaží přihlížet k judikatuře ostatních států a kompatibilitě práva v rámci Evropy.

JUDr. Ivana Janů seznámila přítomné se vztahy Ústavního soudu s evropskými a zámořskými justičními orgány. Uvedla, že výměna informací je velice potřebná mezi jednotlivými státy a jejich soudy. Z pohledu k užitečnosti zahraničních styků, které zatím byly navázány, bude velice vhodná i vzájemná spolupráce s Poslaneckou sněmovnou a Senátem. Každý demokratický systém je založen na primátu občana nad státem a z tohoto důvodu jsou ústavní soudy, nebo soudy s obdobnými kompetencemi, v 75 státech na světě. V některých státech je Ústavní soud nad Parlamentem (kupř. SRN, USA, Maďarsko, Polsko). Ústavní soud České republiky v těchto srovnáních je spíše ve střední poloze mezi Ústavními soudy ve světě, pokud bude posuzován z pohledu svého silnějšího či slabšího postavení.

JUDr. Güttler uvedl, že nejdůležitější kompetence Ústavního soudu je právo Úst. soudu zrušit zákon či podzákonný předpis, je-li v rozporu s LZPS a Ústavou ČR. Další nejfrekventovanější kompetencí je možnost zrušit soudní rozsudek, bylo-li porušeno právo občana. Tímto ingeruje Ústavní soud do moci zákonodárné, výkonné i soudní. Dále Ústavní soud ruší vyhlášky zastupitelstev. Usnesení Ústavního soudu jsou závazná pro všechny občany i instituce.

JUDr. Procházka poukázal na mylný názor občanů, že Ústavní soud má pravomoc vyjadřovat se k návrhům zákonů. Toto je možné v jiných státech, kupř. v Polsku, ale náš Ústavní soud tuto možnost nemá. Je třeba naplnit Ústavu a ustavit správní soudy, neboť např. rušení vyhlášek zastupitelstev provádí Ústavní soud právě z toho důvodu, že správní soudy schází. Institut veřejného ochránce práv také nevyřeší problémy, které jsou; návrh zákona předložený Poslanecké sněmovně je postaven zcela na jiné bázi.

Prof. JUDr. Cepl v rozpravě k návrhu zákona o veřejném ochránci práv uvedl, že byl-li by to ústavní zákon, musel by se organicky provázat s ostatními zákony naší právní soustavy v zájmu dodržení ingerence zákonů. V soustavě českého právního řádu neexistuje mechanismus, který by čistil právní řád od neužitečných zákonů a vyhledával co je potřeba redukovat. Senát by se mohl tohoto ujmout.

JUDr. Holeček jednoznačně nelze říci jaké stížnosti převládají. Mnoho řeší Ústavní soud ve věci restitučních záležitostí, trestní záležitosti obviněných a obžalovaných, kteří jsou ve vazbě dlouho a nyní se objevují záležitosti finanční a daňové. Ve věci národnostních menšin nebyla podána jediná stížnost, pouze jedna stížnost v bytové věci podaná romskou rodinou. To však byl problém bytový.

JUDr. Kessler na dotaz poslanců osvědčil-li se zákon o Ústavním soudu v praxi sdělil, že zákon byl připraven v souladu s Ústavou. Prozatím se ukázalo jako ne příliš dobré ustanovení o způsobu hlasování senátu, které je příliš komplikované. Je také diskutabilní otázka vysoké pravomoci zpravodaje. Tak vysoké pravomoce nejsou ani u mezinár. soudu ve Strasburku. Dá se však předpokládat, že úpravy zákona o Ústavním soudu zřejmě budou.

V rozpravě vystoupili poslanci:

J. Novák, V. Fójcik, M. Grebeníček, P. Tollner.

Jednání na Nejvyšším soudu byl přítomen předseda Nejvyššího soudu JUDr. Otakar Motejl a další soudci.

Úvod do problematiky provedl předseda Nejvyššího soudu JUDr. Otakar Motejl. Při získávání nových soudců jsou potíže, snižuje se minimální praxe soudců. Nejvíc soudců schází pro občanskoprávní spory. Pozitivem však je, že se podařilo za poslední léta učinit soudy skutečně nezávislými. Je to velice výrazný prvek, neboť sice lze špatně rozhodnout a znovu otevřít, nelze však rozhodování soudců ovlivňovat, jak to bylo v minulosti. Sdělovací prostředky vytváří nepříznivé klima vůči soudům, neopominou stále na soudy útočit.

Správní soudnictví je nedořešený problém, ve kterém je třeba uplatňovat tlak na zvýšení počtu a rychlosti projednávaných věcí a na přetváření právního systému, což představuje dlouholetý proces i jiných zemích, které mají právní kulturu a právní vědomí. Toto je nutno v českém soudnictví budovat. Několikaleté soudní spory kupř. pro podnikatele nejsou řešením. Kvalitní personální obsazení a lepší výpočetní technika by leccos urychlila. Vláda by se také měla zabývat postavením poškozeného v trestním procesu.

Velice důležitým legislativním krokem bude zákon o kárné odpovědnosti soudců, který je již předložen Poslanecké sněmovně k projednání. Doporučil, aby se k projednávání nepřistupovalo tak, že se musí něco dohnat, ale precizně dát institucionální prostředky v zákonu k nápravě negativních jevů u soudců.

JUDr. Duchoň seznámil poslance s tím, že etický kodex soudce existuje v zásadách, které připravila Soudcovská unie a prozatím byl zveřejněn v časopisu "Soudce". Je snaha odstranit tzv. "falešnou solidaritu soudců", aby jednotlivci, kteří zpochybňují justici, museli odejít.

V rozpravě vystoupili poslanci: J. Novák (je cítit pnutí společnosti vůči justici a ze strany poslanců je snaha problémy rychle a schůdně řešit; obecný problém justice je nejprve ji pozvednout a hledat cesty, jak ještě více ji udělat pružnou a pozitivně působit na soudce, kteří si neplní svou povinnost, aby zkvalitnili svou práci, případně odešli z justice; je třeba vytvořit etický kodex soudců; schází zákon o odškodnění obětem trestného činu), M. Grebeníček, P. Tollner.

Čtvrtek - 21. listopadu 1996

Schůzi výboru zahájil a řídil předseda výboru JUDr. Jiří NOVÁK. Přivítal místopředsedu vlády a ministra spravedlnosti ČR JUDr. Jana KALVODU.

Úvodem dal předseda JUDr. J. NOVÁK hlasovat o doplnění pořadu schůze o znovuprojednání bodu "Vládní návrh zákona o působnosti Úřadu pro státní informační systém" (T 14). Hlasováním (10 PRO - 1 PROTI) bylo doplnění programu schváleno. Tento bod byl zařazen za bod 3/jako nový bod 4/. Hlasovali poslanci: J. Novák, D. Bartošková, J. Černý, V. Fójcik, M. Grebeníček, J. Hofman, P. Jurková, H. Orgoníková, H. Škorpilová, R. Turek, J. Zachardová.

K bodu 3/

Místopředseda vlády a ministr spravedlnosti ČR JUDr. Jan KALVODA seznámil poslance s tím, že v krátké době předloží vládě návrh zákona o Nejvyšším správním soudu, který je v našem právním i politickém systému postrádán. Informoval o cílech chystané rekodifikace trestního, občanského i správního práva a o nutnosti zřízení tzv. nezávislých tribunálů, kam by se český občan měl obracet při svých sporech s úřady. V krátké době bude podán návrh zákona o odškodnění obětí trestných činů a návrh novely zákona o kárné odpovědnosti soudců.

Zdůraznil, že ačkoliv ve veřejnosti stále panuje názor, že "zákon dostatečně neupravuje" institut nutné sebeobrany a "zvýhodňuje útočníka" proti oběti, on s tímto názorem nesouhlasí. Naopak, podle JUDr. J. Kalvody jsme "na špici právní liberalizace a liberace toho, kdo se brání". Obdobně si nelze stěžovat ani na nedostatek legislativy, pokud jde o postih dealerů drog. Jejich trestní stíhání je možné, aniž by bylo nutné sankcionovat pouhou držbu drogy. Je nutné, aby policie poslechla novinové výzvy a hlasy občanů a postavila se na místa, kde i panu ministrovi byla droga nedávno nabídnuta.

Dále hovořil i o zásadní obměně v českém soudnictví. V letech 1991 - 2 bylo u nás 1400 soudců, dnes jich je 2 200. Počet nových trestních případů se za posledních pět let takřka zdvojnásobil, bylo podáno dvakrát víc obžalob. V roce 1991 soudy rozhodly 33 858 věcí, v roce 1993 už 41 197 věcí a loni 71 227 věcí; za první pololetí letošního roku 39 560. Obdobně se zdvojnásobily občansko-právní spory, přičemž počet dosud nevyřízených soudních případů v této agendě se nedaří snižovat. K 30. 6. 1996 jich zbývalo dořešit 180 993 - zhruba stejné množství nových případů přibude za třičtvrtě roku. V této souvislosti se chystá novela zákona o kárné odpovědnosti soudců, která by měla do jisté míry napomoci tomu, aby "leniví" soudci pohnuli s vyřizováním případů. Zároveň upozornil i na nedostatečné doručování obsílek k soudům.

Poté předseda JUDr. J. NOVÁK otevřel rozpravu, v které vystoupili poslanci: J. Novák, R. Turek, M. Grebeníček, J. Hofman, P. Jurková, H. Škorpilová.

Na závěr bylo přijato usnesení č. 22 tohoto znění:

Petiční výbor

bere na vědomí informaci místopředsedy vlády a ministra spravedlnosti ČR JUDr. Jana KALVODY o situaci v soudnictví v České republice, postup Ministerstva spravedlnosti při rekodifikaci občanského a trestního práva

Hlasovali poslanci: J. Novák, D. Bartošková, V. Fójcik, M. Grebeníček, J. Hofman, P. Jurková, H. Orgoníková, I. Plechatá, H. Škorpilová, R. Turek a J. Zachardová. (10 PRO - 1 PROTI).

K novému bodu - 4/

Petiční výbor, na základě usnesení Poslanecké sněmovny ze dne 30. října 1996, kterým vrátila vládní návrh zákona o působnosti Úřadu pro státní informační systém příslušným výborům k novému projednání, znovuprojednal tuto předlohu za účasti mpř. vlády a ministra spravedlnosti ČR JUDr. J. KALVODY a zpravodaje posl. MVDr. J. ČERNÉHO.

Po úvodním slově místopředsedy vlády a ministra spravedlnosti JUDr. Jana KALVODY se ujal slova zpravodaj výboru MVDr. Jan ČERNÝ, který návrh zákona podpořil.

Předseda výboru JUDr. Jiří NOVÁK otevřel rozpravu, v které vystoupil posl. J. Hofman.

Hlasováním nebylo přijato usnesení č. 23:

Petiční výbor

I. nepřijal usnesení k předloženému vládnímu návrhu zákona. (Hlasovalo 12 poslanců: z toho 6 pro, 3 proti);

II. zmocňuje zpravodaje výboru, aby se stanoviskem výboru seznámil schůzi Poslanecké sněmovny.

Hlasovalo 12 poslanců: 6 PRO - 3 PROTI; J. Novák, D. Bartošková, J. Černý, V. Fójcik, M. Grebeníček, J. Hofman, P. Jurková, H. Orgoníková, I. Plechatá, H. Škorpilová, R. Turek a J. Zachardová.

K bodu 5/

Předseda JUDr. J. NOVÁK přednesl návrh usnesení a otevřel rozpravu, v které nikdo nevystoupil.

Bylo přijato usnesení č. 24 tohoto znění:

Petiční výbor

I. projednal předloženou Zprávu o peticích přijatých Poslaneckou sněmovnou, jejich obsahu a způsobu vyřízení, za období od 1. 10. 1996 do 31. 10. 1996;

II. pověřuje předsedu výboru, aby prostřednictvím počítačové sítě byli se zprávou seznámeni všichni poslanci PS PČR.

O usnesení hlasovali poslanci: J. Novák, D. Bartošková, J. Černý, V. Fójcik, M. Grebeníček, J. Hofman, P. Jurková, H. Orgoníková, H. Škorpilová, R. Turek a J. Zachardová (11 PRO - nikdo PROTI).

K bodu 6/

V bodu "Podněty a připomínky poslanců" zazněla pouze připomínka posl. V. Fójcika, který sdělil poslancům petičního výboru, že ve středu 27. 11. 1996 ve 13.00 h bude zasedat podvýbor pro národnosti.

K bodu 7/

Předseda výboru JUDr. J. NOVÁK požádal poslance, aby upřesnili doručování pošty, zda do poslaneckého klubu či do výboru. Upozornil na stále ještě nevžitý název petičního výboru - již nepoužívat název výbor pro lidská práva a národnosti. Informoval poslance o semináři Konvence o lidských právech a o volných 2 místech - nikdo z výboru se nepřihlásil.

K bodu 8/

Předseda výboru JUDr. J. NOVÁK seznámil poslance výboru s programem 8. schůze petičního výboru s tím, že by případně upřesnil doplnění programu.

Hlasováním poslanců: J. Novák, D. Bartošková, J. Černý, V. Fójcik, M. Grebeníček, J. Hofman, P. Jurková, H. Orgoníková, H. Škorpilová, R. Turek a J. Zachardová (11 PRO -nikdo PROTI) bylo přijato usnesení č. 25 tohoto znění:

Petiční výbor

I. schvaluje termín a pořad schůze výboru dne 27. 11. 1996 /viz příloha/;

II. pověřuje předsedu výboru JUDr. Jiřího Nováka, aby termín i pořad schůze výboru upřesnil.

PŘÍLOHA

Parlament České republiky

POSLANECKÁ SNĚMOVNA

1996

2. volební období

POZVÁNKA

na 8. schůzi

petičního výboru, která se koná

dne 27. listopadu 1996

v budově Poslanecké sněmovny, Sněmovní 4, Praha 1,

zasedací místnost č. 22

PROGRAM:

Středa, 27. 11. 1996

1/ 9.00 h

Návrh posl. P. Buzkové a dalších na vydání zákona o veřejném ochránci práv (T 25)

UVEDE: zástupce skupiny poslanců - předkladatelů návrhu zákona

ZPRAVODAJ: posl. D. KULKA

2/ 11.30 h

Podněty a připomínky poslanců

3/ 11.45 h

Sdělení předsedy

4/ 12.00 h

Návrh termínu a pořadu příští schůze výboru

13.00 h - Pokračování projednávání T 25

JUDr. Jiří Novák, v.r.

předseda výboru