Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Parlament České republiky

POSLANECKÁ SNĚMOVNA

1997

2. volební období

ZÁPIS

petičního výboru

z 18. schůze 17. - 18. září 1997

Program:

1/ Setkání s delegací petičního výboru Bundestagu

2/ Vládní návrh, kterým se Parlamentu České republiky předkládá k vyslovení souhlasu Rámcová úmluva o ochraně národnostních menšin (tisk 216)

3/ Kontrola plnění usnesení Poslanecké sněmovny č. 108 ze dne 10. 10. 1996 ke Zprávě o bezpečnostní situaci na území České republiky v roce 1996

Postup státních orgánů při postihu trestných činů motivovaných rasismem a xenofobií

4/ Zpráva o peticích přijatých Poslaneckou sněmovnou, jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. 6. 1997 do 30. 6. 1997 a za období od 1. 7. 1997 do 31. 7. 1997 a za období od 1. 8. 1997 do 31. 8. 1997

5/ Zpráva o peticích přijatých Poslaneckou sněmovnou, jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. 1. 1997 do 30. 6. 1997

6/ Návrh termínu a pořadu příští schůze výboru

7/ Podněty a připomínky poslanců

8/ Sdělení předsedy

K bodu 1/

Jednání petičního výboru s delegací petičního výboru Spolkového sněmu SRN

vedenou předsedkyní tohoto výboru Christou Nickelsovou dne 17. září 1997

Předseda výboru J. Novák uvítal delegaci a představil jednotlivé členy petičního výboru. Podrobně informoval o zákonné úpravě petičního práva v České republice /Listina základních práv a svobod, Jednací řád Poslanecké sněmovny, zákon o právu petičním/, široké škále problémů, s nimiž se občané nebo právnické osoby obrací na Poslaneckou sněmovnu Parlamentu. Seznámil německou delegaci s postupem při vyřizování petic.

Ch. Nickelsová uvedla, že také jejich výbor je jedním z obligatorních výborů v Německém spolkovém sněmu a má podle ústavy některé zvláštní pravomoci. Zabývají se i prosbami a stížnostmi občanů. Přijali zákon o pravomocech petičního výboru, podle kterého si může petiční výbor vyžadovat potřebné podklady od spolkové vlády a federálních úřadů. Někdy šetří i stížnosti na úřady spolkových zemí, nebo je předávají zemským sněmům, kde jsou také vždy petiční výbory. Výbor si vypracoval "zásady postupu", podle kterých postupují při vyřizování petic. Ročně vyřizují cca 20 000 podání, snaží se vyjít vstříc občanům, působí jako jejich zástupce. Petiční výbor má 80 zaměstnanců.

V. Fójcik informoval o činnosti podvýboru pro národnosti a možnostech národnostních menšin uplatňovat svoje připomínky a náměty na půdě Parlamentu nebo v Radě pro národnosti vlády České republiky.

J. Novák zdůraznil potřebu vedení neustálého dialogu se zástupci národnostních menšin, a to jak na úrovni exekutivy tak zákonodárného sboru.

Němečtí poslanci se pak zejména zajímali, zda může v České republice podávat petice každý, tedy i děti či cizinci, jaké docházejí petice a zda jsou podávány petice za odškodnění obětí nacismu nebo k ekologickým škodám či infrastruktuře v Krušnohoří.

Posl. J. Novák, H. Orgoníková, V. Fójcik, V. Procházka, J. Hofman pak ve svých vystoupeních reagovali na vznesené dotazy a podrobně informovali o některých peticích došlých Poslanecké sněmovně. Dále uvedli, jak pracují ve svých volebních obvodech, vyřizují žádosti a stížnosti, o probíhající akci na podporu požadavku odškodnění nuceně nasazených občanů na práci v době nacistické okupace a hledání způsobu odškodnění či satisfakce obětí nacistického násilí v České republice.

O. Kužílek se zajímal, jak byla vyřešena ve Spolkovém sněmu petice na dodržování lidských práv v Číně.

Němečtí hosté k tomuto dotazu uvedli, že byla vedena k dodržování lidských práv v Číně rozsáhlá parlamentní debata. Je nepochybné, že ochrana lidských práv kdekoliv na světě je stále aktuální a nemůže být lhostejné, jak jsou tato práva dodržována. Čína považuje tuto záležitost za zasahování do vnitřních věcí státu a výsledkem bylo určité ochlazení vztahů mezi Čínou a Německem.

Ch. Nickels k dalším dotazům poslanců informovala, že vyřizování 1 petice trvá zpravidla cca 9 měsíců, ale u legislativních podnětů jsou lhůty obvykle delší. K petici si vyžadují stanovisko vlády, spisy k nahlédnutí, vyslýchají žadatele nebo znalce, někdy vyjíždějí i na samotné místo. V některých případech mají pro vyřízení petice 2 zpravodaje (l koalice a 1 opozice).

Dále informovala o názorech poslanců na práci petičního výboru. Většina se domnívá, že se současná praxe osvědčila a není potřeba nic měnit. Ona sama se přiklání k názoru, že by bylo vhodné posílit postavení petičního výboru o určitá práva, jako mají ombudsmani, ale ne podle skandinávského modelu. V jedné ze spolkových zemích již funguje tzv. "pověřenec pro občanské záležitosti", tento pověřenec se může zcela věnovat práci se stížnostmi občanů. Výhodou je, že občané ví, kam mohou své stížnosti směřovat. Podmínkou je nadstranickost pověřence, po dobu svého působení, tj. 5 let, nesmí zastávat žádné jiné funkce.

Závěrem jednání bylo konstatováno oběma stranami, jak je užitečné si předávat zkušenosti a jakou je to inspirací pro další činnost. Ch. Nickels vyslovila názor, že pro českou stranu by byla velmi inspirující i výměna zkušeností s jednotlivými spolkovými petičními výbory, které řeší, obdobně jako český petiční výbor, i další okruhy problémů

18. září 1997

Předseda JUDr. J. Novák zahájil schůzi výboru, přivítal přítomné hosty a představil novou tajemnici petičního výboru JUDr. Věru Bížovou.

Poslanci výboru nevznesli návrhy na doplnění či změnu programu schůze. Předseda výboru informoval, že po dohodě s místopředsedy výboru i posl. O. Kužílkem bude na program schůze petičního výboru zařazeno prohlášení občanů, kteří nesouhlasí s porušováním lidských práv v Číně a Tibetu, až po projednání zahraničním výborem Poslanecké sněmovny.

Vzhledem k tomu, že předseda výboru byl určen zpravodajem k následujícímu bodu pořadu, převzal řízení schůze místopředseda výboru Ing. Vavřinec Fójcik.

K bodu 2/

Zástupce Ministerstva zahraničních věcí, vrchní ředitel JUDr. Rudolf Jindrák ve svém úvodním slově shrnul faktografické údaje týkající se samotné Úmluvy i stavu současného ratifikačního procesu v Radě Evropy. Zdůraznil, že se jedná o první mnohostrannou úmluvu o ochraně národnostních menšin, smlouva nevytváří individuální práva, která by mohla být přímo aplikovatelná v příslušném právním řádu, ale zásady, kterými se mají státy řídit. Státy se zavazují provádět tyto zásady prostřednictvím svého vnitřního zákonodárství a vládní politiky. Plnění závazků, obsažených v této Úmluvě, by pro Českou republiku nepředstavovalo nutnost přijímat další legislativní ani jiná opatření, aby již existující opatření byla v souladu s ustanoveními této Úmluvy. Zmínil se také o implementačním mechanismu Rámcové úmluvy.

Zpravodaj výboru posl. Jiří Novák připomněl seminář, který k problematice národností uspořádal petiční výbor. Vyslovil názor, že nebrání nic tomu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas s touto Úmluvou, a v tomto smyslu navrhl přijmout usnesení.

Ve všeobecné rozpravě vystoupili poslanci: R. Turek, J. Hofman, H. Orgoníková, V. Fójcik, V. Procházka.

Zástupce Rady pro národnosti vlády České republiky JUDr. A. Sulitka uvedl, že členové Rady text Úmluvy podrobně projednali.

Zástupci Ministerstva zahraničních věcí podrobně zodpověděli otázky poslanců.

V podrobné rozpravě žádný poslanec nevystoupil.

Zpravodaj výboru posl. J. Novák konstatoval, že v rozpravě nezazněl žádný návrh na odmítnutí této Rámcové úmluvy a přednesl usnesení, které výbor přijal (8 - 0):

Petiční výbor po odůvodnění zástupcem Ministerstva zahraničních věcí ČR JUDr. Rudolfa JINDRÁKA, zpravodajské zprávě posl. J. NOVÁKA a po rozpravě

I. doporučuje Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas s vládním návrhem, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky Rámcová úmluva o ochraně národnostních menšin (tisk 216);

II. pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu;

III. zmocňuje zpravodaje výboru, aby se stanoviskem výboru seznámil schůzi Poslanecké sněmovny.

Hlasovali poslanci: V. Fójcik, M. Grebeníček, J. Hofman, J. Novák, H. Orgoníková, V. Procházka, P. Tollner, J. Zvěřina.

K bodu 3/

Zástupce Ministerstva vnitra náměstek Martin Fendrych uvedl, že je ministerstvem věnována soustavná pozornost projevům xenofobie a rasismu a tento problém považují za prioritní a zařadili jej proto mezi tzv. bezpečnostní rizika. Podrobně seznámil s opatřeními MV, která byla přijata na úseku postihu a předcházení trestných činů a přestupků motivovaných rasovou nebo národnostní nesnášenlivostí a trestných činů nebo přestupků páchaných příznivci extrémistických skupin. MV bude podle plánu práce vlády předkládat v prosinci t.r. informaci o vyhodnocení účinnosti opatření zajišťujících postup při postihu a předcházení těchto trestných činů a přestupků. Byla ustavena meziresortní pracovní skupina, která zpracovává potřebné analytické podklady. Materiál je připravován, a proto nebyl dán k dispozici pro toto jednání.

Uvedl, k jakým pozitivním změnám na tomto úseku došlo v práci Policie a jaký důraz je kladen i na prevenci.

Seznámil poslance s některými nejzávažnějšími trestnými činy s rasovou motivací, jež byly šetřeny v roce 1996 a 1997.

Dr. Kuběnka doplnil zprávu náměstka Fendrycha informací o činnosti Policie, personální situaci a práci specializovaných týmů na potírání trestné činnosti.

V rozpravě vystoupili poslanci: J. Novák, V. Fójcik, J. Hofman, H. Orgoníková.

Zpravodajka výboru I. Plechatá přednesla návrh usnesení, který výbor přijal (9 - 0) v tomto znění:

Petiční výbor

po odůvodnění náměstka ministra vnitra Martina Fendrycha, zpravodajské zprávě posl. PhDr. Ivany Plechaté a po rozpravě

I. vzal na vědomí průběžnou informaci o přípravě Zprávy vlády ČR o postupu státních orgánů při postihu trestných činů motivovaných rasismem a xenofobií a případném návrhu příslušných legislativních opatření,

II. konstatuje, že "Zpráva" bude předložena Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR po projednání ve vládě,

III. pověřuje zpravodajku posl. PhDr. Ivanu Plechatou, aby o tomto usnesení informovala schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Hlasovali poslanci: V. Fójcik, J. Hofman, O. Kužílek, J. Novák, H. Orgoníková, I. Plechatá, V. Procházka, R. Turek, J. Zvěřina.

K bodu 4/

Předseda výboru JUDr. Jiří Novák uvedl Zprávy o peticích přijatých Poslaneckou sněmovnou, jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. 6. 1997 do 30. 6. 1997, za období od 1. 7. 1997 do 31. 7. 1997 a za období od 1. 8. 1997 do 31. 8. 1997.

Výbor k předloženým Zprávám přijal (9 - 0) toto usnesení:

Petiční výbor

I. projednal

- Zprávu o peticích přijatých Poslaneckou sněmovnou, jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. 6. 1997 do 30. 6. 1997,

- Zprávu o peticích přijatých Poslaneckou sněmovnou, jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. 7. 1997 do 31. 7. 1997

a

- Zprávu o peticích přijatých Poslaneckou sněmovnou, jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1.8. 1997 do 31. 8. 1997;

II. pověřuje předsedu výboru, aby prostřednictvím počítačové sítě byli se Zprávami seznámeni všichni poslanci PS PČR.

Hlasovali poslanci: V. Fójcik, J. Hofman, O. Kužílek, J. Novák, H. Orgoníková, I. Plechatá, V. Procházka, R. Turek, J. Zvěřina.

K bodu 5/

Zprávu o peticích přijatých Poslaneckou sněmovnou, jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. 1. 1997 do 30. 6. 1997 výbor projednal a svým usnesením (9 - 0) předložil Poslanecké sněmovně k informaci:

Petiční výbor

I. projednal předloženou Zprávu o peticích přijatých Poslaneckou sněmovnou, jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. 1. 1997 do 30. 6. 1997;

II. předkládá tuto Zprávu k informaci Poslanecké sněmovně podle zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, § 113, odst. 4/.

Hlasovali poslanci: V. Fójcik, J. Hofman, O. Kužílek, J. Novák, H. Orgoníková, I. Plechatá, V. Procházka, R. Turek, J. Zvěřina.

Dotaz posl. V. Fójcika, zda-li k projednávání zpráv o peticích bude pravidelně účastna i JUDr. Jana Maříková ze samostatného oddělení styku s veřejností, byl zodpovězen předsedou výboru kladně.

Hlasovali poslanci: V. Fójcik, J. Hofman, O. Kužílek, J. Novák, H. Orgoníková, I. Plechatá, V. Procházka, R. Turek, J. Zvěřina.

K bodu 6/

Předseda výboru JUDr. Jiří Novák přednesl návrh programu další schůze petičního výboru. Termín a program schůze byl přijat usnesením (9 - 0) v tomto znění:

Petiční výbor

I. schvaluje termín a pořad 19. schůze výboru dne 1. 10. 1997 /viz příloha/;

II. pověřuje předsedu výboru JUDr. Jiřího Nováka, aby pořad schůze výboru upřesnil.

PŘÍLOHA:

Parlament České republiky

POSLANECKÁ SNĚMOVNA

1997

2. volební období

POZVÁNKA

na 19. schůzi

petičního výboru, která se koná

dne 1. října 1997

v budově Poslanecké sněmovny, Sněmovní 4, Praha 1,

zasedací místnost č. 22

PROGRAM:

1/ 9.00 - 10.30 h

Zkušenosti s agendou "milostí" odboru styku s veřejností Kanceláře prezidenta republiky České republiky

UVEDE: JUDr. Jana CHALUPOVÁ

ředitelka odb. styku s veřejností

2/ 10.30 - 11.50 h

Projednání peticí občanů:

- Petice čj. 181/P na podporu za nevydání hradu Sovinec v rámci církevních restitucí

- Petice čj. 187/P za vydání státního majetku zákonným způsobem

UVEDE: zástupce Ministerstva kultury ČR

PŘIZVÁNI: Pavel KOLÁŘ, Pavel RAPUŠÁK

zástupci petičních výborů

3/ 11.50 h

Zpráva poslanců pověřených usnesením č. 36 ze dne 5. března 1997 z 11. schůze petičního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky H. Orgoníkové, H. Škorpilové a J. Zvěřiny o pracovním návrhu "Vyřizování petic" - pokračování projednávání bodu

UVEDE: posl. Hana Orgoníková, Jaroslav Zvěřina,

H. Škorpilová

4/ 12.00 h

Návrh termínu a pořadu příští schůze výboru

5/ 12.15 h

Podněty a připomínky poslanců

6/ 12.30 h

Sdělení předsedy

Hlasovali poslanci: V. Fójcik, J. Hofman, O. Kužílek, J. Novák, H. Orgoníková, I. Plechatá, V. Procházka, R. Turek, J. Zvěřina.

K bodu 7/

Podněty a připomínky poslanců

posl. H. Orgoníková - požádala o informaci k odpovědi PV na petici k navrácení církevního majetku.

předseda J. Novák - seznámil členy výboru se způsobem vyřízení petice k navrácení církevního majetku, které považuje za nešťastné. Bývalý tajemník výboru bez vědomí předsedy i vedení výboru předal tuto petici k vyřízení posl. Tollnerovi, aniž by přihlédl ke skutečnosti, že pan poslanec je členem Řádu, který o navrácení žádá. Petiční výbor byl oprávněně kritizován tiskem, proto považoval za vhodné petičním výborem projednat tuto petici na příští schůzi výboru a přizvat zástupce petičního výboru.

posl. J. Hofman - navrhl projednat petičním výborem petici k otevření Dolu Frenštát, neboť jí také podepsalo velké množství osob.

posl. V. Procházka - hospodářský výbor, kterému tato problematika přísluší, byl na výjezdním zasedání ve Frenštátu, věcí se bude zabývat. Doporučil petičnímu výboru počkat až na vyjádření HV.

předseda J. Novák - doporučil na schůzích petičního výboru diskutovat věci s celospolečenským dopadem, např. problém hracích automatů, volebního práva, církevního majetku. Věcně příslušným výborům možno iniciovat projednání petice s tím, že každý poslanec se může jednání zúčastnit.

K bodu 8/

Předseda výboru měl tato sdělení členům výboru:

1/ Informoval členy výboru o cestě delegace výboru (posl. J. Novák, V. Fójcik, R. Turek) do Rumunska v týdnu od 21. 9. - 25. 9. 1997. Dal výboru k úvaze, zda by se neměla další schůze výboru konat až následující týden, neboť i další členové výboru budou v zahraničí.

Výbor vyslovil souhlas s tímto návrhem.

2/ Na základě setkání a diskuse s delegací poslanců Bundestagu vznesl návrh na oživení činnosti pracovní skupiny pod vedením mpř. H. Orgoníkové, J. Zvěřiny a H. Škorpilové. Pro příští schůzi výboru bylo doporučeno připravit návrh na vyřizování petic v Poslanecké sněmovně.

Posl. H. Orgoníková svolala pracovní skupinu na 25. 9. 1997 od 10.00 h.