Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Parlament České republiky

POSLANECKÁ SNĚMOVNA

1998

2. volební období

ZÁPIS

petičního výboru

z 23. schůze 22. ledna 1998

Program:

1/ Vládní návrh ústavního zákona o bezpečnosti České republiky (tisk 282)

2/ Zpráva o peticích přijatých Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR, jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. 7. 1997 do 31. 12. 1997

3/ Návrh na vyřízení peticí došlých Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky orgánům Poslanecké sněmovny

4/ Podněty a připomínky poslanců

5/ Sdělení předsedy

6/ Návrh termínu a pořadu příští schůze výboru

7/ Projednání petice Klubu občanů České republiky trvale žijících na Slovensku (čj. 275/P) - za účasti zástupců petičního výboru, Ministerstva vnitra a Ministerstva práce a sociálních věcí

Schůzi výboru zahájil a řídil předseda JUDr. Jiří NOVÁK. Nikdo z přítomných poslanců nenavrhl změnu ani doplnění schváleného pořadu schůze.

K bodu 1/

Úvodní výklad k návrhu ústavního zákona přednesl náměstek ministra obrany Ing. Vladimír ŠUMAN.

Zpravodaj výboru O. KUŽÍLEK uvedl, že předložený vládní návrh úst. zákona (T 282) obsahuje části, které jsou v rozporu s Listinou základních práv a svobod. Členové výboru na návrh zpravodaje proto rozhodli projednat pracovní verzi návrhu ústavního zákona o bezpečnosti ČR, ve které jsou již sporná ustanovení přepracována.

V obecné rozpravě vystoupili:

posl. O. Kužílek, M. Grebeníček.

V podrobné rozpravě vystoupili:

posl. O. Kužílek, Z. Škromach, M. Grebeníček, R. Turek, J. Novák, J. Hofman, V. Procházka, V. Fójcik, H. Škorpilová.

Poslanci petičního výboru přijali jednotlivá ustanovení pracovní verze návrhu ústavního zákona (viz příloha) a zapracovali je v tomto znění do usnesení (8 - 0) č. 94:

Petiční výbor po odůvodnění Ing. V. Šumana, nám. ministra obrany, zpravodajské zprávě posl. O. Kužílka a po rozpravě

I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby návrh ústavního zákona o bezpečnosti České republiky schválila v tomto znění:

"Ústavní zákon

ze dne ..... 1998

o bezpečnosti České republiky

Parlament se usnesl na tomto ústavním zákoně České republiky:

Základní ustanovení

Čl. 1

(1) Bezpečnost České republiky je jedním ze základních cílů státní politiky, kterým je zajišťování a udržení svrchovanosti a jednoty demokratického právního státu, hospodářského a sociálního rozvoje, ochrana životů a zdraví, majetkových hodnot, životního prostředí a plnění mezinárodních závazků.

Čl. 2

(1) Je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost a jednota demokratického právního státu, vnitřní bezpečnost a pořádek, životy a zdraví, majetkové hodnoty nebo životní prostředí anebo je-li třeba plnit mezinárodní závazky o společné obraně nastává krizová situace.

(2) Podle intenzity, územního rozsahu a charakteru krizové situace se vyhlašuje nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav. Nouzový stav a stav ohrožení státu se vyhlašuje pro omezené nebo pro celé území státu, válečný stav se vyhlašuje pro celé území státu.

Čl. 3

(1) Bezpečnost České republiky zajišťují ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, záchranné sbory a havarijní služby.

(2) Bezpečnost České republiky je dále zajišťována rozvojem mírových a přátelských mezinárodních vztahů.

(3) Státní orgány, orgány územních samosprávných celků, právnické a fyzické osoby jsou povinny se podílet na zajišťování bezpečnosti České republiky. Rozsah povinností a další podrobnosti stanoví zákon.

Čl. 4

(1) Ozbrojené síly jsou doplňovány na základě branné povinnosti, které podléhají státní občané České republiky.

(2) Rozsah branné povinnosti, úkoly ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, záchranných sborů a havarijních služeb, jejich organizaci, přípravu a doplňování a právní poměry jejich příslušníků stanoví zákon.

Nouzový stav

Čl. 5

(1) Vláda může vyhlásit svým nařízením nouzový stav v případě živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní bezpečnost a pořádek.

(2) Vyhlásit nouzový stav může i předseda vlády je-li nebezpečí z prodlení. Jeho rozhodnutí vláda do 10 hodin od vyhlášení schválí nebo zruší.

(3) Vláda o vyhlášení nouzového stavu neprodleně informuje Poslaneckou sněmovnu, která do tří dnů od zveřejnění vyhlášení v hromadných sdělovacích prostředcích nouzový stav schválí nebo zruší. Jestliže Poslanecká sněmovna ve stanovené době nerozhodne, nouzový stav uplynutím této doby končí.

Čl. 6

(1) Vyhlášení nouzového stavu obsahuje:

a) dobu, na kterou se nouzový stav vyhlašuje,

b) vymezení území, na které se nouzový stav vztahuje,

c) důvody, pro které je nouzový stav vyhlášen.

(2) Nouzový stav může být vyhlášen nejdéle na dobu 30 dnů. Prodloužit uvedenou dobu lze jen po předchozím souhlasu Poslanecké sněmovny.

(3) Nouzový stav končí uplynutím doby, na kterou byl vyhlášen, pokud vláda nebo Poslanecká sněmovna nerozhodnou o jeho zrušení před uplynutím této doby.

(4) K přijetí usnesení Poslanecké sněmovny o prodloužení nebo o zrušení nouzového stavu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců.

Stav ohrožení státu

Čl. 7

(1) Parlament může vyhlásit stav ohrožení státu, je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost státu nebo územní celistvost státu anebo jeho demokratické základy. Podrobnosti stanoví zákon.

(2) Stav ohrožení státu lze vyhlásit jen s uvedením důvodů a na určitou dobu nepřesahující 60 dní.

(3) K přijetí usnesení o vyhlášení stavu ohrožení státu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců a souhlasu nadpoloviční většiny všech senátorů.

(4) Stav ohrožení státu může ukončit dříve před uplynutím stanovené doby jedna z komor Parlamentu.

(5) K přijetí usnesení o opětovném vyhlášení stavu ohrožení státu v době kratší než 120 dní, které uplynuly od předchozího vyhlášení, je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a souhlasu třípětinové většiny všech senátorů.

Senát

Čl. 8

V době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, přísluší rozhodnout o prodloužení nebo o zrušení nouzového stavu, vyhlásit stav ohrožení státu nebo válečný stav, rozhodnout o vyslání ozbrojených sil mimo území České republiky a vyslovit souhlas s pobytem cizích vojsk na území České republiky Senátu. K přijetí usnesení Senátu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech senátorů. Jestliže od skončení stavu ohrožení státu uplynulo méně než 120 dní, k přijetí usnesení o vyhlášení stavu ohrožení státu je třeba souhlasu třípětinové většiny všech senátorů.

Zákonodárství v krizových situacích

Čl. 9

(1) Po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu se k návrhu zákona postoupeného Senátu Poslaneckou sněmovnou Senát usnese do 24 hodin od jeho postoupení. Jestliže se v této lhůtě nevyjádří, platí, že je návrh zákona přijat.

(2) Po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu prezident republiky nemá právo vracet přijatý zákon.

Čl. 10

Rozhodnutí o nouzovém stavu, stavu ohrožení státu nebo válečném stavu se zveřejňuje v hromadných sdělovacích prostředcích a vyhlašuje se stejně jako zákon. Účinnost nabývá okamžikem, který se v rozhodnutí stanoví.

Bezpečnostní rada státu

Čl. 11

(1) Bezpečnostní radu státu tvoří prezident republiky, předseda vlády, místopředsedové vlády a další členové vlády, kteří jsou pověřeni řízením ministerstev, do jejichž působnosti náleží zahraniční věci, obrana, vnitřní bezpečnost a pořádek a finance. Prezident republiky je čestným předsedou Bezpečnostní rady státu, předseda vlády je výkonným předsedou Bezpečnostní rady státu.

(2) Bezpečnostní rada státu v rozsahu pověření vládou připravuje vládě návrhy opatření k zajišťování bezpečnosti České republiky. Po dobu nouzového stavu navrhuje vládě opatření k řešení krizové situace.

(3) Bezpečnostní rada státu rozhoduje po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu ve věcech vztahujících se k bezpečnosti České republiky. Rozhodnutí podepisují čestný předseda a výkonný předseda Bezpečnostní rady státu.

(4) Bezpečnostní rada státu rozhoduje ve sboru. K přijetí usnesení Bezpečnostní rady státu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů.

(5) Bezpečnostní rada státu je odpovědna Poslanecké sněmovně.

Volební období

Čl. 12

Po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu a po dobu šesti měsíců od jejich zrušení trvá volební období poslanců a senátorů Parlamentu, které by jinak skončilo podle čl. 16 Ústavy České republiky, funkční období zastupitelstva, které by jinak skončilo podle čl. 102 odstavce 2 Ústavy České republiky, a volební období prezidenta republiky, které by jinak skončilo podle čl. 55 Ústavy České republiky.

Závěrečné ustanovení

Čl. 13

Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

II. žádá ústavně právní výbor, aby při dalším projednávání tohoto návrhu zákona v ústavně právním výboru vycházel z ústavního vymezení moci výkonné a zvážil proto, zda postavení Bepečnostní rady státu odpovídá tomuto vymezení moci a navrhl, jak by se případně měla od těchto orgánů odlišovat, a dále aby stanovil, jaké má prezident pravomoci ve vztahu k bezpečnostní radě státu;

III. pověřuje předsedu výboru Jiřího Nováka, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu;

IV. zmocňuje zpravodaje výboru, aby se stanoviskem výboru seznámil schůzi Poslanecké sněmovny.

Hlasovali poslanci:

V. Fójcik, J. Hofman, O. Kužílek, J. Novák, V. Procházka, H. Škorpilová, Z. Škromach, R. Turek.

K bodu 2/

Výbor se seznámil se Zprávou o peticích přijatých Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR, jejich obsahu a způsobu vyřízení, za období od 1. 7. 1997 do 31. 12. 1997 a po rozpravě přijali (8 - 0) usnesení č. 95 v tomto znění:

Petiční výbor

I. projednal předloženou Zprávu o peticích přijatých Poslaneckou sněmovnou, jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. 7. 1997 do 31. 12. 1997;

II. pověřuje předsedu výboru, aby předložil tuto Zprávu k informaci Poslanecké sněmovně podle zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, § 113, odst. 4/.

Hlasovali poslanci:

V. Fójcik, J. Hofman, O. Kužílek, J. Novák, V. Procházka, H. Škorpilová, Z. Škromach, R. Turek.

K bodu 3/

Předseda výboru JUDr. Jiří NOVÁK sdělil, jaké petice od poslední schůze petičního výboru byly doručeny Poslanecké sněmovně. Vyzval poslance, aby rozhodli o způsobu jejich vyřízení.

Výbor po rozpravě přijal (8 - 0) usnesení č. 96 v tomto znění:

Petiční výbor po informaci předsedy výboru JUDr. J. Nováka o peticích došlých Poslanecké sněmovně v období od 14. 1. 1998 do 22. 1. 1998 a po rozpravě

I. souhlasí, aby vyřídil následující petice:

k politické situaci:

- petice č. 294/P - požadavky Okresní výkonné rady DŽJ, Český Krumlov;

posl. Hana Škorpilová

k resortu školství:

- petice č. 1/P/98 (sloučení dvou učilišť), SOU technicko-společenské, ČSA 426, Nové Město n/Metují;

posl. Jiří Novák

k resortu zdravotnictví:

- petice č. 2, 4, 5, 6, 7/P/98 (právo na život), P. Berkovský, Klub křesťanských žen Praha, A. Pavlas, I. Goliášová, M. Ptáčková;

posl. Jiří Novák

II. postupuje věcně příslušnému orgánu Poslanecké sněmovny k vyřízení

petici č. 17/98 (ochrana životního prostředí) Ing. V. Šíma, Hlavní 47, Velké Přítočno;

výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí;

III. bere na vědomí, že předseda výboru vyřídil petici

k novelizaci zákona:

- petice č. 284/P (upravující rodinně právní vztahy), Sdružení za dodržování práv dětí a rodičů, Urbánkova 3360/47, Praha 4.

Hlasovali poslanci:

V. Fójcik, J. Hofman, O. Kužílek, J. Novák, V. Procházka, H. Škorpilová, Z. Škromach, R. Turek.

K bodu 4/

Poslanci neměli podněty ani připomínky.

K bodu 5/

Předseda výboru JUDr. Jiří NOVÁK sdělil, že termín reciproční návštěvy petičního výboru v Parlamentu Maďarska je 4. - 6. března 1998. Vyzval poslance, aby do příští schůze výboru zvážili složení delegace výboru.

K bodu 6/

Předseda výboru JUDr. J. NOVÁK přednesl návrh termínu a pořadu další schůze výboru s tím, že program upřesní po schůzi Poslanecké sněmovny.

Výbor vyslovil s návrhem souhlas a přijal (8 - 0) usnesení č. 97 v tomto znění:

Petiční výbor

I. schvaluje termín 24. schůze výboru dne 25. února 1998 (viz příloha);

II. pověřuje předsedu výboru JUDr. Jiřího Nováka, aby pořad schůze výboru upřesnil.

PŘÍLOHA

Parlament České republiky

POSLANECKÁ SNĚMOVNA

1998

2. volební období

POZVÁNKA

na 24. schůzi

petičního výboru, která se koná

dne 25. února 1998 od 9.00 hodin

v budově Poslanecké sněmovny, Sněmovní 4, Praha 1,

zasedací místnost č. 22

PROGRAM:

1/ 9.00 h

Informace o přípravě zákona o evidenci obyvatel, zákona o občanských průkazech, zákona o cestovních dokladech občanů a cestování do zahraničí

UVEDE: zástupce Ministerstva vnitra

2/ 11.00 h

Zpráva o peticích přijatých Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR, jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. 1. 1998 do 31. 1. 1998

3/ 11.15 h

Návrh na vyřízení peticí došlých Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky orgánům Poslanecké sněmovny

UVEDE: předseda výboru Jiří NOVÁK

4/ 11.30 h

Podněty a připomínky poslanců

5/ 11.40 h

Sdělení předsedy

6/ 12.00 h

Návrh termínu a pořadu příští schůze výboru

Hlasovali poslanci:

V. Fójcik, J. Hofman, O. Kužílek, J. Novák, V. Procházka, H. Škorpilová, Z. Škromach, R. Turek.

K bodu 7/

Odpolední jednání výboru řídila místopředsedkyně Ing. Hana ORGONÍKOVÁ.

Zástupci petičního výboru Klubu občanů České republiky trvale žijících na Slovensku (čj. 275/P) se na jednání nedostavili, proto poslanci výboru projednávání tohoto bodu pořadu přerušili (7 - 0) usnesením č. 98 v tomto znění:

Petiční výbor

přerušuje projednávání tohoto bodu pořadu.

Hlasovali poslanci:

V. Fójcik, O. Kužílek, H. Orgoníková, V. Procházka, H. Škorpilová, Z. Škromach, J. Zvěřina.