Zápis
z 30. schůze ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu,
která se konala 21 a 22. ledna 1998
Přítomni: posl. JUDr. Drahoslava BARTOŠKOVÁ, Marek BENDA, prof. JUDr. Zdeněk JIČÍNSKÝ, DrSc., Petr KOHÁČEK, RNDr. Libor KUDLÁČEK, JUDr. Hana MARVANOVÁ, JUDr. Dalibor MATULKA, Marie NOVESKÁ, Mgr. Jaroslav OREL, ing. Luděk POLÁŠEK, ing. Vladimír PROCHÁZKA, Mgr. Anna RÖSCHOVÁ, JUDr. Zuzka RUJBROVÁ, František ŠPANBAUER, Tomáš TEPLÍK, Mgr. Zdeněk ZAJÍČEK
Nepřítomni: 21.1. posl. František ŠPANBAUER
22.1. posl. RNDr. Libor KUDLÁČEK
po oba dny: posl. Zdeněk KRAMPERA, JUDr. Jitka KUPČOVÁ, MUDr. Jaroslav NOVÁK
Hosté:
- ing. Jaroslav KOPŘIVA - náměstek ministra vnitra
- JUDr. Pavel ZÁŘECKÝ - náměstek ministryně spravedlnosti
- ing. Vladimír ŠUMAN - náměstek ministra obrany
- JUDr. Vojtěch FILIP - poslanec PSP
- MUDr. Ivan LANGER - poslanec PSP
- Pavel SEVERA - poslanec PSP
a další hosté dle prezenčních listin.
Schůzi výboru v 10.00 hod. zahájila a řídila místopředsedkyně ústavně právního výboru JUDr. Hana MARVANOVÁ. V průběhu jednání výbor řídili i místopředsedové Mgr. Jaroslav OREL, RNDr. Libor KUDLÁČEK a prof. JUDr. Zdeněk JIČÍNSKÝ, DrSc.
Schválený pořad schůze:
1. Sdělení předsedy výboru
2. Návrh termínu a pořadu příští schůze výboru
3. Návrh posl. D. Matulky na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů (tisk 179) a
4. Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (tisk 226)
5. Vládní návrh zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (tisk 292)
6. Návrh posl. Z. Rujbrové a dalších na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění zákona č. 132/1982 Sb. a zákona č. 237/1992 Sb. a některé další zákony (tisk 128)
7. Návrh posl. K. Macha a J. Palase na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů (tisk 200)
8. Návrh posl. M. Grebeníčka a Z. Rujbrové na vydání zákona, kterým se zrušuje zákon č. 74/1958 Sb., o trvalém usídlení kočujících osob, ve znění pozdějších předpisů (tisk 280)
9. Návrh posl. V. Filipa a dalších na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb. (tisk 210)
10. Vládní návrh ústavního zákona o bezpečnosti České republiky (tisk 282)
11. Návrh posl. Z. Rujbrové a P. Šimůnka na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (tisk 268)
K bodu 1: Sdělení předsedajícího výboru
1. Na dnešní schůzi výboru se pro nemoc omlouvá posl. Kupčová a Španbauer.
2. Bylo navrženo vyřazení bodu 6 - Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 412/1991 Sb., o kárné odpovědnosti soudců, ve znění pozdějších předpisů (tisk 250), protože byl 16.1.1998 vzat vládou zpět (z 15 přítomných 14 hlasovalo pro.
Posl. Röschová navrhla, aby místo tohoto bodu se začal projednávat návrh posl. Z. Rujbrové a dalších na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění zákona č. 132/1982 Sb. a zákona č. 237/1992 Sb. a některé další zákony (tisk 128) (z 15 přítomných 14 hlasovalo pro).
3. Na minulé schůzi výboru bylo přijato usnení, že ve dnech 23, až 27. února 1998 uskuteční výbor zahraniční pracovní cestu do Itálie. Zahraniční odbor zjistil, že v tomto týdnu probíhají v Itálii parlamentní prázdniny. Bylo by vhodné revokovat příslušné usnesení a navrhnout jiný termín, a to v týdnu od 2. do 6. března.
Výbor poté revokoval své usnesení č. 81 ze dne 15. ledna 1998 (z 10 přítomných 10 hlasovalo pro) s tím, že změnil termín pracovního jednání delegace poslanců v Itálii tak, že by se cesta měla uskutečnit v týdnu od 2. do 6. března 1998 (z 10 přítomných 10 hlasovalo pro).
Parlament České republiky
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
1998
2. volební období
83
USNESENÍ
ústavně právního výboru
z 30. schůze dne 21. ledna 1998
k zahraniční pracovní cestě ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny do Itálie
Po úvodním slově místopředsedkyně ústavně právního výboru JUDr. Hany Marvanové a po rozpravě
ústavně právní výbor
I. revokuje své usnesení č. 81 ze dne 15. ledna 1998,
II. s odvoláním na usnesení organizačního výboru č. 221 ze dne 15. října 1997 uskuteční čtyřdenní zahraniční pracovní cestu do Itálie v týdnu od 2. do 6. března 1998, a to ve složení:
prof. JUDr. Zdeněk Jičínský, DrSc. ČSSD
JUDr. Dalibor Matulka KSČM
ing. Vladimír Procházka KDU-ČSL
Mgr. Anna Röschová ODS
náhradník:
RNDr. Libor Kudláček ODA,
delegace poslanců uskuteční jednání s poslanci partnerského výboru, zejména se zaměří na problematiku jednacích řádů, na vztahy mezi dvěma komorami, na problematiku vstupu ČR do Evropské Unie, na harmonizaci národního práva s právem Evropských společenství, na implementaci EC direktiv, na problematiku fungování soudnictví, zejména správního,
III. pověřuje místopředsedkyni ústavně právního výboru JUDr. Hanu Marvanovou, aby předala toto usnesení předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu,
IV. pověřuje místopředsedkyni ústavně právního výboru JUDr. Hanu Marvanovou, k dalším jednáním týkajícím se výše uvedené zahraniční pracovní cesty.
|
Mgr. Anna RÖSCHOVÁ v.r. ověřovatelka výboru |
JUDr. Hana MARVANOVÁ v.r. místopředsedkyně výboru |
4. Na sekretariátu rozpočtového výboru jsou k nahlédnutí:
- kontrolní závěr z kontroly prostředků na všeobecné zdravotní pojištění, vybíraných na základě zákona zdravotními pojišťovnami
- kontrolní závěr z kontroly "Prostředky státního rozpočtu poskytnuté státní organizaci České Dráhy"
5. Poslanci byli seznámeni s informací o stavu a složení vězňů k 31.12.1997 (čj. 7/98-ÚPV).
K bodu 2: Návrh termínu a pořadu příští schůze výboru
Návrh termínu a pořadu příští schůze výboru předložila místopředsedykně výboru JUDr. Hana Marvanová. Příští - 31. schůze výboru by se měla konat 25. února 1998 s tímto programem:
středa 25. února 1998 od 10.00 hod.
10.00 hod.
1. Sdělení předsedajícího výboru
10.15 hod.
2. Návrh termínu a programu příští schůze výboru
10.30 hod.
3. Návrh posl. V. Exnera a dalších na vydání ústavního zákona o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (tisk 350)
4. Návrh posl. S. Grosse a M. Zemana na vydání ústavního zákona o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (tisk 351)
14.00 hod.
5. Dokončení projednání jednotlivých neskončených bodů pořadu schůze výboru ve schváleném pořadí
Z 10 přítomných poslanců
- 10 hlasovalo pro - Procházka, Bartošková, Zajíček, Röschová, Marvanová, Orel, Jičínský, Polášek, Rujbrová, Matulka.
K bodům 3 a 4: Návrh posl. D. Matulky na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů (tisk 179) a
Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (tisk 226)
Výbor pokračoval ve svém jednání k návrhu posl. D. Matulky na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů (tisk 179) a k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (tisk 226), které hlavně obsahují "drogovou problematiku".
Člen - navrhovatel tisku 179 posl. Matulka a zpravodaj tisku 226 posl. Zajíček seznámili poslance s dosavadním stavem projednávání a jejich další představu, jak by výbor měl pokračovat v jednání.
Náměstek ministra vnitra ing. Jaroslav Kopřiva se vyjádřil k názorům poslanců.
Zpravodajka tisku 179 posl. Marvanová, zejména vyzvala poslance k diskusi nad nejzávažnější otázkou dané problematiky, a to "držení drog".
Poté poslanci vyslovili souhlas, že rozpravu k oběma tiskům spojí (ze 13 přítomných 13 hlasovalo pro).
V diskusi vystoupili posl. Matulka, Langer, Orel, Marvanová, Zajíček, Koháček, Rujbrová, Severa, a to i opakovaně.
V podrobné rozpravě vystoupili posl. Zajíček, Matulka, Langer, Rujbrová, a to i opakovaně.
Závěrem posl. Zajíček doporučil výboru, aby své jednání přerušil, aby spolu s legislativním odborem vznesené připomínky předložil poslancům písemně a výbor by se k nim opět vrátil na zítřejším jednání.
Poté bylo jednání o tomto bodu přerušeno.
K bodu 5: Vládní návrh zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (tisk 292)
Jednání výboru řídil místopředseda výboru posl. Mgr. Jaroslav Orel.
Výbor navával na své jednání z 19.11.1997 a pokračoval v jednání o tisku 292, a to od § 14.
Za navrhovatele se jednání účastnil náměstek ministra spravedlnosti JUDr. Pavel Zářecký.
V podrobné rozpravě vznesl posl. Jičínský připomínky k § 14 a 15, posl. Röschová k § 17 odst. 2, posl. Noveská k § 17 odst. 4, posl. Jičínský k § 17 odst. 4, § 19, 26, 27, 30, 31 a 36, posl. Rujbrová k § 36 a 31 a posl. Röschová k § 39.
Závěrem výbor doporučil Poslanecké sněmovně, aby návrh schválila s připomínkami k § 3, 5, 6, 13, 14, 15, 17, 19 a 39.
Z 11 přítomných poslanců
- 11 hlasovalo pro - Bartošková, Zajíček, Röschová, Koháček, Benda, Marvanová, Jičínský, Noveská, Teplík, Polášek, Rujbrová.
Výbor požádal legislativní odbor Kanceláře Poslanecké sněmovny o zaujetí právního stanoviska, zda o připomínkách Senátu k zákonu přijatého Poslaneckou sněmovnou (před volbami) hlasuje nově ustavená Poslanecká sněmovna či jednání o příslušném zákonu začíná od začátku, tj. předložení návrhu zákona Poslanecké sněmovně.
Parlament České republiky
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
1998
2. volební období
84
USNESENÍ
ústavně právního výboru
z 30. schůze dne 21. ledna 1998
k vládnímu návrhu zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (tisk 292)
Po odůvodnění náměstka ministryně spravedlnosti JUDr. Pavla Zářeckého, zpravodajské zprávě posl. Mgr. Anny Röschové a po rozpravě
ústavně právní výbor
I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby návrh schválila,
II. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala k tomuto návrhu zákona tyto změny a doplňky:
1. v § 3 písm. b) zní:
"b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena (dále jen "úřední osoby"),1)",
2. v § 5
v uvozovací větě slova "která vznikla" nahradit slovy "která byla způsobena",
3. v § 6 odst. 1
slova "ústřední orgány státní správy" nahradit slovy "ministerstva a jiné ústřední správní úřady (dále jen "úřad")",
a toto celé promítnout do návrhu zákona,
4. v § 13 odst. 1
vložit druhou větu tohoto znění: "Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě.",
5. v § 14 odst. 1
slova "je třeba uplatnit" nahradit slovy "se uplatňuje",
6. v § 15 odst. 1
slova "je ji třeba uspokojit" nahradit slovy "je třeba nahradit škodu",
7. v § 17 odst. 2
závěr upravit takto "... v kárném nebo trestním řízení.",
8. v § 17 odst. 4
za slovo "postaveného" vložit slova "anebo z poměru služebního",
9. § 19 zní:
"§ 19
Územní celky v samostatné působnosti odpovídají za škodu, kterou způsobily při výkonu veřejné správy
a) nezákonným rozhodnutím,
b) nesprávným úředním postupem.",
10. § 39 zní:
"Tento zákon nabývá účinnosti 30. dnem po vyhlášení.",
III. pověřuje místopředsedu výboru prof. JUDr. Zdeňka Jičínského, DrSc., aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu,
IV. zmocňuje zpravodajku výboru, aby ve schůzi Poslanecké sněmovny podala zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona ve schůzi ústavně právního výboru,
V. zmocňuje zpravodajku výboru, aby ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedla příslušné legislativně technické úpravy.
Mgr. Anna RÖSCHOVÁ v.r.
zpravodajka výboru
|
Marek BENDA v.r. ověřovatel výboru |
prof. JUDr. Zdeněk JIČÍNSKÝ, DrSc., v.r. místopředseda výboru |
K bodu 6: Návrh posl. Z. Rujbrové a dalších na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění zákona č. 132/1982 Sb. a zákona č. 237/1992 Sb. a některé další zákony (tisk 128)
Výbor pokračoval ve svém přerušeném jednání z 15.1.1998.
Zpravodajka posl. Röschová uvedla, že výborem ustanovená pracovní skupina návrh posl. Rujbrové upravila a předložila jej poslancům k projednání a požádala, aby byl brán za základ jednání. Výbor s tím vyslovil souhlas (z 11 přítomných 7 hlasovalo pro).
V diskusi vystoupili posl. Röschová, Jičínský. Posl. Benda mj. vyslovil názor, že nebylo nejšťastnějším řešením přepisovat tak závažnou normu, jakou je zákon o rodině, pracovní skupinou poslanců.
V podrobné rozpravě vystoupili posl. Rujbrová, Jičínský, Benda, Röschová, Koháček, Noveská, Procházka, Bartošková, Matulka, a to i opakovaně.
Jednání výboru bylo přerušeno do 22. 1. 1998.
K bodu 7: Návrh posl. K. Macha a J. Palase na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů (tisk 200)
Dne 19. ledna 1998 byly předány do sekretariátu zemědělského výboru zvací dopisy pro předkladatele tisku 200 posl. Macha a posl. Palase s tím, že ústavně právní výbor tento tisk projedná 21.1.1998 v 16.00 hod.
Posl. Mach ani posl. Palas se však na jednání ústavně právního výboru nedostavili a tudíž tento tisk poslanci neprojednali.
K bodu 8: Návrh posl. M. Grebeníčka a Z. Rujbrové na vydání zákona, kterým se zrušuje zákon č. 74/1958 Sb., o trvalém usídlení kočujících osob, ve znění pozdějších předpisů (tisk 280)
Návrh odůvodnila členka návrhové skupiny poslanců JUDr. Zuzka Rujbrová.
Zpravodajka posl. JUDr. Drahoslava Bartošková navrhla výboru, aby doporučil Poslanecké sněmovně tento návrh schválit.
V rozpravě vystoupila posl. Rujbrová a doporučila, aby byl návrh doplněn o název: "Zákon, kterým se zrušuje zákon č. 74/1958 Sb., o trvalém usídlení kočujících osob, ve znění zákona č. 175/1990 Sb."
Závěrem výbor doporučil Poslanecké sněmovně, aby návrh schválila s připomínkou k názvu.
Z 10 přítomných poslanců
- 10 hlasovalo pro - Procházka, Bartošková, Röschová, Benda, Jičínský, Noveská, Teplík, Polášek, Rujbrová, Matulka.
/Schůze výboru byla přerušena v 19.10 hod./
Parlament České republiky
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
1998
2. volební období
85
USNESENÍ
ústavně právního výboru
z 30. schůze dne 21. ledna 1998
k návrhu posl. M. Grebeníčka a Z. Rujbrové na vydání zákona, kterým se zrušuje zákon č. 74/1958 Sb., o trvalém usídlení kočujících osob, ve znění pozdějších předpisů (tisk 280)
Po odůvodnění členky návrhové skupiny poslanců JUDr. Zuzky Rujbrové, zpravodajské zprávě posl. JUDr. Drahoslavy Bartoškové a po rozpravě
ústavně právní výbor
I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby návrh schválila,
II. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala k tomuto návrhu zákona tuto změnu:
název zákona zní:
"Zákon, kterým se zrušuje zákon č. 74/1958 Sb., o trvalém usídlení kočujících osob, ve znění zákona č. 175/1990 Sb.",
III. pověřuje místopředsedu výboru prof. JUDr. Zdeňka Jičínského, DrSc., aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu,
IV. zmocňuje zpravodajku výboru, aby ve schůzi Poslanecké sněmovny podala zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona ve schůzi ústavně právního výboru.
JUDr. Drahoslava BARTOŠKOVÁ v.r.
zpravodajka výboru
|
Marek BENDA v.r. ověřovatel výboru |
prof. JUDr. Zdeněk JIČÍNSKÝ, DrSc., v.r. místopředseda výboru |
/22.1.1998 - schůze výboru zahájena v 10.00 hod. - řídil místopředseda výboru
Mgr. Jaroslav OREL/
K bodu 9: Návrh posl. V. Filipa a dalších na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb. (tisk 210)
Výbor pokračoval v přerušeném jednání tohoto bodu z 13. listopadu 1997.
Návrh odůvodnil člen návrhové skupiny poslanců JUDr. Vojtěch Filip.
Zpravodajskou zprávu přednesl posl. Marek Benda.
V diskusi vystoupili posl. Jičínský, Benda, Matulka a Filip.
V podrobné rozpravě vystoupili, event. vznesli připomínky posl. Jičínský, Benda a Filip.
Posl. Jičínský přednesl osmibodový komplexní pozměňovací návrh, který již dříve poslancům písemně předložil (a který je přílohou tohoto zápisu).
Posl. Benda jako zpravodaj nedoporučil, aby výbor přijímal komplexní návrh posl. Jičínského.
Komplexní pozměňovací návrh posl. Jičínského výbor nepřijal (z 12 přítomných 5 hlasovalo pro a 1 proti).
Dále posl. Benda přednesl připomínky ke znění názvu, k úvodní větě a k § 15 a 19.
Závěrem výbor doporučil Poslanecké sněmovně, aby návrh schválila ve znění, jak je uvedeno v usnesení výboru č. 86.
Ze 13 přítomných poslanců
- 12 hlasovalo pro - Procházka, Bartošková, Zajíček, Röschová, Orel, Jičínský, Španbauer, Noveská, Teplík, Polášek, Rujbrová, Matulka,
- 1 nehlasoval - Benda.
Parlament České republiky
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
1998
2. volební období
86
USNESENÍ
ústavně právního výboru
z 30. schůze dne 22. ledna 1998
k návrhu posl. V. Filipa a dalších na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb. (tisk 210)
Po odůvodnění člena návrhové skupiny poslanců JUDr. Vojtěcha Filipa, zpravodajské zprávě posl. Marka Bendy a po rozpravě
ústavně právní výbor
I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby návrh schválila v tomto znění:
"Zákon
ze dne.........................,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb. a zákona č. 236/1995 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. V § 15 odst. 1 zní:
"(1) Pro rozhodování věcí podle čl. 87 odst. 1 Ústavy, které nepatří do působnosti pléna, a dále pro rozhodování podle § 43 odst. 3 tohoto zákona, vytváří Ústavní soud ze soudců čtyři tříčlenné senáty.".
2. V § 19 odst. 2 se na konci připojuje věta, která zní: "Ve věci podle § 43 odst. 3 se vyžaduje k přijetí usnesení senátu souhlas všech členů senátu.".
3. Nadpis nad § 42 zní: "Úkony soudce zpravodaje a senátu mimo ústní jednání".
4. V § 42 odst. 1 se za slova "podle § 43" vkládají slova "odst. 1".
5. V § 42 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
"(2) Shledá-li soudce zpravodaj důvody k odmítnutí návrhu podle § 43 odst. 1 písm. c), připraví věc k projednání v senátu.".
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
6. V § 43 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
"(2) O odmítnutí návrhu podle odst. 1 písm. c) a návrhu podaného podle § 64 odst. 1 až 4 tohoto zákona rozhoduje bez přítomnosti účastníků jednomyslným usnesením senát.".
Dosavadní odst. 2 se označuje jako odst. 3.
7. § 43 odst. 3 zní:
"(3) Usnesení o odmítnutí návrhu podle odstavců 1 a 2 musí být písemně vyhotoveno, odůvodněno a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné.".
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti 30. dnem po vyhlášení.",
II. pověřuje místopředsedu výboru Mgr. Jaroslava Orla, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu,
III. zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona ve schůzi ústavně právního výboru,
IV. zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy.
|
Marek BENDA v.r. zpravodaj a ověřovatel výboru |
Mgr. Jaroslav OREL v.r. místopředseda výboru |
Místopředseda výboru Mgr. Jaroslav Orel navrhl, aby ústavně právní výbor ještě zařadil na dnešní program výboru návrh posl. Z. Rujbrové a P. Šimůnka na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (tisk 268) (z 12 přítomných 12 hlasovalo pro).
Pokračování bodů 3 a 4: Návrh posl. D. Matulky na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů (tisk 179) a
Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (tisk 226)
Výbor pokračoval v projednání tisků 179 a 226.
Posll. Zajíček a Matulka všechny připomínky, které byly vzneseny na včerejším jednání výboru předložili v písemné formě.
V diskusi vystoupili posl. Matulka, Zajíček a Orel.
Závěrem výbor doporučil Poslanecké sněmovně, aby návrh schválila ve znění, jak je uvedeno v usnesení výboru č. 87.
Ze 10 přítomných poslanců
- 10 hlasovalo pro - Procházka, Zajíček, Benda, Orel, Jičínský, Španbauer, Noveská, Teplík, Polášek, Matulka.
Parlament České republiky
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
1998
2. volební období
87
USNESENÍ
ústavně právního výboru
z 30. schůze dne 22. ledna 1998
k návrhu posl. D. Matulky na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů (tisk 179) a
k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (tisk 226)
Po odůvodnění navrhovatelů posl. JUDr. Dalibora Matulky a náměstka ministra vnitra ing. Jaroslava Kopřivy, zpravodajských zprávách posl. JUDr. Hany Marvanové a Mgr. Zdeňka Zajíčka a po rozpravě
ústavně právní výbor
I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby návrh schválila v tomto znění:
"ZÁKON
ze dne ,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon,
ve znění pozdějších předpisů,
a zákon České národní rady č. 200/1990 Sb.,
o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění zákona č. 120/1962 Sb., zákona č. 53/1963 Sb., zákona č. 56/1965 Sb., zákona č. 81/1966 Sb., zákona č. 148/1969 Sb., zákona č. 45/1973 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 10/1989 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 47/1990 Sb., zákona č. 84/1990 Sb., zákona č. 175/1990 Sb., zákona č. 457/1990 Sb., zákona č. 545/1990 Sb., zákona č. 490/1991 Sb., zákona č. 557/1991 Sb., nálezu Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky ze dne 4. září 1992, publikovaného v částce 93/1992 Sb., zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 91/1994 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 103/1997 Sb. a zákona č. 253/1997 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. V § 34 písm. j) se na konci připojují tato slova: "a jde-li o pachatele trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187a odst. 1 také tím, že se tohoto činu znovu dopustil proto, že se oddává zneužívání omamných nebo psychotropních látek".
2. V § 167 odst. 1 se za slova "zavlečení vzdušného dopravního prostředku do ciziny podle § 180c odst. 2," vkládají tato slova: "nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 a 188,".
3. § 187 zní:
"§ 187
(1) Kdo neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabízí, zprostředkuje, prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného přechovává omamnou nebo psychotropní látku, přípravek obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursor nebo jed, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
(2) Odnětím svobody na dvě léta až deset let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, nebo ve větším rozsahu, nebo
b) spáchá-li takový čin vůči osobě mladší než osmnáct let.
(3) Odnětím svobody na osm až dvanáct let bude pachatel potrestán,
a) získá-li činem uvedeným v odstavci 1 značný prospěch,
b) spáchá-li takový čin vůči osobě mladší patnácti let, nebo
c) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví.
(4) Odnětím svobody na deset až patnáct let bude pachatel potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví více osob nebo smrt,
b) získá-li takovým činem prospěch velkého rozsahu, nebo
c) spáchá-li takový čin ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech.".
4. Za § 187 se vkládá nový § 187a, který zní:
"§ 187a
(1) Kdo bez povolení přechovává omamné nebo psychotropní látky nebo jed v množství větším než malém, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve větším rozsahu.".
5. § 188 a 188a znějí:
"§ 188
(1) Kdo vyrobí, sobě nebo jinému opatří anebo přechovává předmět určený k nedovolené výrobě omamné nebo psychotropní látky, přípravku obsahujícího omamnou nebo psychotropní látku, prekursoru nebo jedu, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci.
(2) Odnětím svobody na dvě léta až deset let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve větším rozsahu,
b) spáchá-li takový čin vůči osobě mladší než osmnáct let, nebo
c) získá-li takovým činem značný prospěch.
§ 188a
Šíření toxikomanie
(1) Kdo svádí jiného ke zneužívání jiné návykové látky než alkoholu nebo ho v tom podporuje anebo kdo zneužívání takové látky jinak podněcuje nebo šíří, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 vůči osobě mladší než osmnáct let.".
6. Za § 188a se vkládá nový § 188b, který zní:
"§ 188b
Kdo se jako účastník (§ 10) podílel na spáchání trestných činů nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů (§ 187, 188 a 188a), bude potrestán odnětím svobody na dvanáct až patnáct let nebo výjimečným trestem.".
7. V § 195 se vkládá nový odstavec 1, který zní:
"(1) Zvláštní zákon stanoví, co se považuje za omamné látky, psychotropní látky, přípravky obsahující omamnou nebo psychotropní látku nebo za prekursory.".
Dosavadní znění § 195 se označuje jako odstavec 2 a vypouštějí se v něm tato slova: "omamné látky, psychotropní látky a za".
Čl. II
Zákon České národní rady č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona České národní rady č. 337/1992 Sb., zákona České národní rady č. 344/1992 Sb., zákona České národní rady č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 279/1995 Sb. a zákona č. 289/1995 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. V § 30 odst. 1 písm. b) se slova "je alkohol" nahrazují slovy "jsou omamné látky, psychotropní látky a alkohol".
2. V 30 odst. 1 písm. e) se za slova "jiných návykových látek" vkládají tato slova: "než látek omamných a psychotropních".
3. V § 30 odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:
"f) umožňuje požívání omamných a psychotropních látek osobě mladší osmnácti let, nejde-li o čin přísněji trestný,".
Dosavadní písmena f) až ch) se označují jako písmena g) až i).
4. V § 30 odst. 1 písm. h) a ch) se slova "v písmenu f)" nahrazují slovy "v písmenu g)".
5. V 30 odst. 1 písm. i) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní:
"j) neoprávněně přechovává v malém množství pro svoji potřebu omamnou nebo psychotropní látku.".
6. V 30 odst. 2 se slova "písm. e) a f)" nahrazují slovy "písm. e) až g)", slova "písm. g)" se nahrazují slovy "písm. h)" a slova "do jednoho roku a za přestupek podle odstavce 1 písm. h) a ch) pokutu do 15 000 Kč a zákaz činnosti do dvou let" se nahrazují slovy "do jednoho roku, za přestupek podle odstavce 1 písm. ch) a i) pokutu do 15 000 Kč a zákaz činnosti do dvou let a za přestupek podle odstavce 1 písm. j) pokutu do 15 000 Kč".
7. § 52 písm. c) zní:
"c) orgány Policie České republiky (dále jen "orgány policie"), jde-li o přestupky spáchané porušením právních předpisů o bezpečnosti a plynulosti silničního provozu a o přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi podle § 30 odst. 1 písm. j),".
8. V § 54 se vypouštějí slova "obecně závazných" a za slova "v blokovém řízení," se vkládají tato slova: "a přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi podle § 30 odst. 1 písm. j)".
9. V § 58 odst. 2 písm. f) se slova "§ 30 odst. 1 písm. d) až ch)" nahrazují slovy "§ 30 odst. 1 písm. d) až j)".
10. V § 86 písm. a) se slova "§ 30" nahrazují slovy "§ 30 odst. 1 písm. a) až i)".
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1998.",
II. pověřuje místopředsedu výboru Mgr. Jaroslava Orla, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu,
III. zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve schůzi Poslanecké sněmovny podali zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona ve schůzi ústavně právního výboru,
IV. zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedli příslušné legislativně technické úpravy.
|
JUDr. Hana MARVANOVÁ v.r. zpravodajka výboru |
Mgr. Zdeněk ZAJÍČEK v.r. zpravodaj výboru |
|
Marek BENDA v.r. ověřovatel výboru |
Mgr. Jaroslav OREL v.r. místopředseda výboru |
K bodu 10: Vládní návrh ústavního zákona o bezpečnosti České republiky (tisk 282)
Schůzi výboru řídil místopředseda výboru prof. JUDr. Zdeněk Jičínský, DrSc.
Výbor pokračoval ve svém jednání o vládním návrhu ústavního zákona o bezpečnosti České republiky (tisk 282), které přerušil 20.11.1997.
Náměstek ministra obrany ing. Vladimír Šuman mj. konstatoval, že ústavně právnímu výboru byly předány podle usnesení ústavně právního výboru č. 78 z 20.11.1997 tři podkladové materiály, které mělo připravit Ministerstvo obrany.
Posl. Koháček ve své zpravodajské zprávě mj. doporučil výboru, aby dnes vedl pouze obecnou rozpravu. Uvedl, že organizační výbor doporučí Poslanecké sněmovně prodloužit termín k projednávání tohoto zákona.
V diskusi vystoupili posl. Jičínský, Benda, Koháček, Marvanová a Orel.
Posl. Rujbrová mj. podala návrh, aby výbor své jednání přerušil do doby, než bude znát usnesení ostatních výborů, které návrh ústavního zákona projednaly.
Dále posl. Koháček navrhl, aby se orientačně hlasovalo o námětech, které byly vzneseny na předchozích jednáních, aby se mohlo dál na návrhu ústavního zákona pracovat.
Jednání výboru o tomto bodu bylo přerušeno.
Pokračování bodu 6: Návrh posl. Z. Rujbrové a dalších na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění zákona č. 132/1982 Sb. a zákona č. 237/1992 Sb. a některé další zákony (tisk 128)
Výbor pokračoval ve svém jednání o tisku 128, a to bodem 97.
V diskusi vystoupili posl. Benda, Rujbrová, Marvanová, Koháček, Orel, Röschová, Noveská, Jičínský, a to i opakovaně.
Orientačně poslanci hlasovali o návrhu posl. Jičínského, aby účinnost byla stanovena od 1.1.1999 - návrh nebyl přijat (pro hlasovali 4 poslanci).
Závěrem výbor doporučil Poslanecké sněmovně, aby návrh schválila ve znění, jak je uvedeno v usnesení výboru č. 88.
Ze 14 přítomných poslanců
- 12 hlasovalo pro - Procházka, Bartošková, Zajíček, Röschová, Koháček, Marvanová, Orel, Španbauer, Noveská, Polášek, Rujbrová, Matulka,
- 2 nehlasovali - Benda, Jičínský.
Parlament České republiky
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
1998
2. volební období
88
USNESENÍ
ústavně právního výboru
z 30. schůze dne 22. ledna 1998
k návrhu posl. Z. Rujbrové a dalších na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění zákona č. 132/1982 Sb. a zákona č. 237/1992 Sb. a některé další zákony (tisk 128)
Po odůvodnění navrhovatelky JUDr. Zuzky Rujbrové, zpravodajské zprávě posl. Mgr. Anny Röschové a po rozpravě
ústavně právní výbor
I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby toto usnesení vzala za základ jednání výše uvedeného tisku,
II. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby návrh schválila v tomto znění:
"ZÁKON
ze dne............... 1998,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 94/1963 Sb., o rodině,
ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění dalších zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění zákona č. 132/1982 Sb., zákona č. 234/1992 Sb. a nálezu Ústavního soudu České republiky č. 72/1995 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. Preambule zákona se vypouští.
2. Články I až VII včetně nadpisu se vypouštějí.
3. § 1 zní:
"§ 1
(1) Manželství je trvalé společenství muže a ženy založené zákonem stanoveným způsobem.
(2) Účelem manželství je založení rodiny a řádná výchova dětí.".
4. V § 2 se slova "Občané, kteří chtějí spolu uzavřít manželství" se nahrazují slovy "Muž a žena, kteří chtějí spolu uzavřít manželství (dále jen "snoubenci")" a slovo "společenský" se vypouští.
5. § 3 zní:
"§ 3
(1) Manželství se uzavírá svobodným a úplným souhlasným prohlášením muže a ženy o tom, že spolu vstupují do manželství učiněným před obecním úřadem pověřeným vést matriky, popřípadě úřadem, který plní jeho funkci (dále jen "matriční úřad") nebo před orgánem církve nebo náboženské společnosti, oprávněné k tomu zvláštním předpisem.
(2) Prohlášení se činí veřejně a slavnostním způsobem v přítomnosti dvou svědků.".
6. § 4 zní:
"§ 4
Občanský sňatek
(1) Prohlášení o uzavření manželství činí snoubenci před starostou (primátorem) nebo pověřeným členem obecního (městského) zastupitelstva matričního úřadu, v jehož obvodu má jeden z nich trvalý pobyt, a to za přítomnosti matrikáře.
(2) Příslušný matriční úřad může povolit uzavření manželství před jiným matričním úřadem nebo na kterémkoli vhodném místě.
(3) Je-li život toho, kdo chce uzavřít manželství, přímo ohrožen, může se manželství uzavřít před kterýmkoli obecním úřadem na kterémkoli místě.".
7. § 4a a 4b včetně nadpisu znějí:
"Církevní sňatek
§ 4a
(1) Prohlášení o uzavření manželství učiní snoubenci před příslušným orgánem církve, a to před osobou pověřenou oprávněnou církví nebo náboženskou společností.1)
(2) Manželství se uzavírá v kostele nebo na jiném vhodném místě určeném předpisy církve nebo náboženské společnosti pro náboženské obřady nebo náboženské úkony.
(3) Je-li život toho, kdo chce uzavřít manželství, přímo ohrožen, může se manželství uzavřít na kterémkoli místě.
§ 4b
(1) Podmínky uzavření manželství stanovené tímto zákonem platí i pro církevní sňatek.
(2) Církevní sňatek může být uzavřen až poté, kdy snoubenci předloží oddávajícímu osvědčení vydané příslušným matričním úřadem, od jehož vydání neuplynuly více než tři měsíce, o tom, že splnili všechny požadavky zákona pro uzavření platného manželství.
(3) Orgán církve, před kterým došlo k uzavření manželství, je povinen bezodkladně doručit protokol o uzavření manželství s uvedením skutečností podle zvláštních předpisů2) příslušnému matričnímu úřadu, v jehož obvodu se uzavřelo manželství.3)".
8. § 5 včetně poznámky č. 3a) zní:
"§ 5
Občan České republiky může v cizině uzavřít manželství též před zastupitelským úřadem České republiky oprávněným k tomu zvláštním předpisem.3a)
___________________
3a)
9. § 6 odst. 1 včetně poznámky č. 3b) zní:
"(1) Snoubenci jsou povinni předložit stanovené doklady,3b) jakož i prohlásit, že jim nejsou známy okolnosti vylučující uzavření manželství, že navzájem znají svůj zdravotní stav a že zvážili úpravu budoucích majetkových vztahů, uspořádání budoucího bydlení a hmotné zajištění rodiny po uzavření manželství.
___________________
3b)
10. § 6 odst. 3 zní:
"(3) Matriční úřad může předložení stanovených dokladů prominout, je-li jejich opatření spojeno s těžko překonatelnou překážkou.".
11. V § 7 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a slovo "občané" se nahrazuje slovem "snoubenci".
12. § 7 se doplňuje novým odstavcem 2, který zní:
"(2) V cizině může přijmout prohlášení snoubenců v případě uvedeném v odstavci 1 i kapitán lodi plující pod vlajkou České republiky, kapitán letadla registrovaného v České republice a velitel vojenské jednotky České republiky v zahraničí.".
13. § 8 odst. 1 zní:
"(1) Snoubenci jsou povinni při uzavírání manželství před matričním úřadem nebo oprávněným orgánem církve souhlasně prohlásit, zda příjmení jednoho z nich bude jejich příjmením společným, či zda si ponechají svá dosavadní příjmení nebo zda spolu s příjmením společným bude jeden z nich užívat a na druhém místě uvádět příjmení předchozí; bylo-li předchozí příjmení složeno ze dvou příjmení, může být na druhém místě užíváno a uváděno jen jedno z nich.".
14. § 9 a 10 znějí:
"§ 9
(1) Z důležitých důvodů může okresní úřad povolit, aby prohlášení jednoho ze snoubenců, že vstupuje do manželství, učinil jeho zástupce. Plná moc musí být písemná a podpis na ní musí být úředně ověřen. Druhý snoubenec, se kterým má být manželství uzavřeno, musí být v ní přesně označen, jinak manželství nevznikne.
(2) Odvolání plné moci je účinné, jen pokud se o něm druhý snoubenec dozví předtím, než učiní prohlášení, že vstupuje do manželství.
§ 10
(1) Byl-li uzavřen občanský sňatek, nemají následné náboženské obřady právní následky.
(2) Byl-li uzavřen církevní sňatek, nelze následně uzavřít občanský sňatek.".
15. V hlavě druhé se nadpis "OKOLNOSTI VYLUČUJÍCÍ UZAVŘENÍ MANŽELSTVÍ" nahrazuje nadpisem "NEPLATNOST A NEEXISTENCE MANŽELSTVÍ".
16. V § 13 se odstavec 3 vypouští.
17. § 14 zní:
"§ 14
(1) Manželství nemůže uzavřít osoba zbavená způsobilosti k právním úkonům.
(2) Osoba, jejíž způsobilost k právním úkonům je omezena, může uzavřít manželství jen s povolením soudu.
(3) Manželství nemůže uzavřít osoba stižená duševní poruchou, která by měla za následek omezení nebo zbavení způsobilosti k právním úkonům. Soud může osobě, která je stižena duševní poruchou, která by měla za následek omezení způsobilosti k právním úkonům, uzavření manželství povolit, je-li zdravotní stav osoby slučitelný s účelem manželství.
(4) Uzavře-li manželství osoba zbavená způsobilosti k právním úkonům nebo osoba, která trpí duševní poruchou, která by měla za následek zbavení způsobilosti k právním úkonům, vysloví soud neplatnost manželství i bez návrhu.
(5) Uzavře-li manželství osoba, jejíž způsobilost k právním úkonům je omezena, nebo osoba stižená duševní poruchou, která by měla za následek omezení způsobilosti k právním úkonům, bez povolení soudu, vysloví soud neplatnost tohoto manželství na návrh kteréhokoli z manželů. Neplatnost manželství soud nevysloví, jestliže zdravotní stav manžela se stal slučitelný s účelem manželství.".
18. Za § 15 se vkládá nový § 15a, který zní:
"§ 15a
(1) Manželství je neplatné, jestliže prohlášení o uzavření manželství bylo učiněno v důsledku bezprávné výhružky anebo omylu týkajícího se totožnosti jednoho ze snoubenců nebo povahy právního úkonu uzavření manželství. Soud vysloví neplatnost takového manželství na návrh kteréhokoli z manželů.
(2) Právo manžela uplatnit neplatnost manželství podle odstavce 1 zanikne uplynutím jednoho roku ode dne, kdy se o rozhodné skutečnosti dozvěděl.".
19. Za § 17 se vkládá nový § 17a, který zní:
"§ 17a
(1) Manželství nevznikne, jestliže muž nebo žena byli k prohlášení o uzavření manželství donuceni fyzickým násilím.
(2) Manželství nevznikne, jestliže bylo uzavřeno nezletilým mladším šestnácti let.
(3) Manželství nevznikne, jestliže nebyly dodrženy podmínky uvedené v § 4 odst. 1, § 4a odst. 1, § 4b odst. 2 a § 9.".
20. § 18 zní:
"§ 18
Muž a žena mají v manželství stejná práva a stejné povinnosti. Jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svoji důstojnost, pomáhat si, společně pečovat o děti a vytvářet zdravé rodinné prostředí.".
21. § 19 zní:
"§ 19
(1) O uspokojování potřeb rodiny jsou povinni oba manželé pečovat podle svých schopností, možností a majetkových poměrů
(2) Poskytování peněžních a jiných prostředků na náklady společné domácnosti může být zcela nebo zčásti vyváženo osobní péčí o společnou domácnost a děti.
(3) Neplní-li jeden z manželů svoji povinnost hradit náklady společné domácnosti, rozhodne na návrh druhého manžela ve věci soud.".
22. V § 20 se odstavec 2 vypouští a zároveň se zrušuje číslování odstavců.
23. § 21 zní:
"§ 21
(1) Manžel je oprávněn zastupovat druhého manžela v jeho běžných záležitostech, zejména přijímat za něho běžná plnění, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.
(2) Jednání jednoho manžela při obstarávání běžných záležitostí rodiny zavazuje oba manžely společně a nerozdílně.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí, jestliže jiné osobě bylo známo, že druhý manžel tyto účinky proti ní výslovně vyloučil.".
24. § 23 se vypouští.
25. § 24 zní:
"§ 24
(1) Soud může manželství na návrh některého z manželů rozvést, jestliže je manželství tak hluboce a trvale rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití; bere přitom v úvahu příčiny rozvratu manželství.
(2) Mají-li manželé nezletilé děti, nemůže být manželství rozvedeno, bylo-li by to v rozporu se zájmem těchto dětí, daným zvláštními důvody.".
26. Za § 24 se vkládá nový § 24a, který zní:
"§ 24a
(1) Jestliže manželství trvalo alespoň jeden rok, manželé spolu nejméně šest měsíců nežijí a k návrhu na rozvod se druhý manžel připojí, má se za to, že podmínky uvedené v ustanovení § 24 odst. 1 splněny. Soud nezjišťuje příčiny rozvratu a manželství rozvede, jsou-li předloženy
a) písemné smlouvy upravující pro dobu po tomto rozvodu vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práva a povinnosti ke společnému bytu a případnou vyživovací povinnost, a
b) pravomocné rozhodnutí soudu o schválení dohody o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu.
(2) Ustanovení § 24 odst. 2 platí obdobně.".
27. Za § 24a se vkládá nový § 24b, který zní:
"§ 24b
(1) Návrhu na rozvod, s nímž nesouhlasí manžel, který se na rozvratu manželství porušením manželských povinností převážně nepodílel a jemuž by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma, soud nevyhoví, pokud mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství.
(2) Jestliže však manželé spolu nežijí po dobu delší než tři roky, soud manželství rozvede, jsou-li splněny podmínky § 24.".
28. § 25 zní:
"§ 25
Manželství nelze rozvést, dokud nenabude právní moci rozhodnutí o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu, které vydá soud.".
29. V § 26 odst. 1 se slova "V rozhodnutí" nahrazují slovy "Před rozhodnutím".
30. § 26 odst. 2 až 4 znějí:
"(2) Je-li to v zájmu dítěte, může soud schválit dohodu rodičů o svěření dítěte do společné, popřípadě střídavé výchovy oběma rodiči.
(3) Při rozhodování o svěření dítěte do výchovy rodičů soud sleduje především zájem dítěte s ohledem na jeho osobnost, zejména vlohy, schopnosti a vývojové možnosti a se zřetelem na životní poměry rodičů. Dbá, aby bylo respektováno právo dítěte na péči obou rodičů a udržování pravidelného osobního styku s nimi, a právo druhého rodiče, jemuž nebude dítě svěřeno, na pravidelnou informaci o dítěti. Soud přihlédne rovněž k citové orientaci a zázemí dítěte, výchovné schopnosti a odpovědnosti rodiče, stabilitě budoucího výchovného prostředí, ke schopnosti rodiče dohodnout se na výchově dítěte s druhým rodičem, k citovým vazbám dítěte na sourozence, prarodiče a další příbuzné a též k hmotnému zabezpečení ze strany rodiče včetně bytových poměrů.
(4) Soud vždy vezme v úvahu, kdo dosud kromě řádné péče o dítě dbal o jeho výchovu po stránce citové, rozumové a mravní.".
31. § 27 odst. 2 zní:
"(2) Soud však styk rodičů s dítětem upraví, vyžaduje-li to zájem na jeho výchově a poměry v rodině. Bránění oprávněnému rodiči ve styku s dítětem, pokud je opakovaně bezdůvodné a záměrné, lze považovat za změnu poměrů, vyžadující nové rozhodnutí o výchovném prostředí.".
32. V § 27 odst. 3 se slovo "zdraví" vypouští.
33. § 27 se doplňuje novým odstavcem 4, který zní:
"(4) Vyžaduje-li to zájem dítěte a poměry v rodině, může soud upravit styk dítěte s prarodiči a jeho sourozenci.".
34. § 29 zní:
"§ 29
Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do jednoho měsíce po právní moci rozhodnutí o rozvodu oznámit matričnímu úřadu, že přijímá opět své dřívější příjmení, popřípadě že upouští od užívání společného příjmení vedle příjmení dřívějšího.".
35. V hlavě třetí se nadpis "VÝCHOVA DĚTÍ" nahrazuje nadpisem "RODIČOVSKÁ ZODPOVĚDNOST".
36. § 30 se vypouští.
37. § 31 zní:
"§ 31
(1) Rodičovská zodpovědnost je souhrn práv a povinností
a) při péči o osobu nezletilého dítěte, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj,
b) při zastupování nezletilého dítěte,
c) při správě jeho jmění.
(2) Při výkonu práv a povinností uvedených v odstavci 1 jsou rodiče povinni důsledně chránit zájmy dítěte, řídit jeho jednání a vykonávat nad ním dohled odpovídající stupni jeho vývoje. Mají právo užít přiměřených výchovných prostředků tak, aby nebyla dotčena důstojnost dítěte a jakkoli ohroženo jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj.
(3) Dítě, které je schopno s ohledem na stupeň svého vývoje vytvořit si vlastní názor a posoudit dosah opatření jeho se týkajících, má právo obdržet potřebné informace a svobodně se vyjadřovat ke všem rozhodnutím rodičů týkajících se podstatných záležitostí jeho osoby a být slyšeno v každém řízení, v němž se o takových záležitostech rozhoduje.
(4) Dítě, které žije ve společné domácnosti s rodiči, je povinno podle svých schopností jim pomáhat. Je dále povinno přispívat i na úhradu společných potřeb rodiny, pokud má vlastní příjem, popřípadě majetek, kterého lze použít pro společné potřeby rodiny.".
38. § 32 odst. 2 zní:
"(2) Rodiče mají být svým osobním životem a chováním příkladem svým dětem.".
39. § 33 zní:
"§ 33
Na výchově dítěte se podílí i manžel, který není rodičem dítěte, za předpokladu, že s ním žije ve společné domácnosti.".
40. § 34 zní:
"§ 34
(1) Rodičovská zodpovědnost náleží oběma rodičům.
(2) Jestliže jeden z rodičů nežije, není znám nebo nemá způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu, náleží rodičovská zodpovědnost druhému rodiči. Totéž platí, je-li jeden z rodičů rodičovské zodpovědnosti zbaven a nebo je-li výkon jeho rodičovské zodpovědnosti pozastaven.
(3) Soud může přiznat rodičovskou zodpovědnost ve vztahu k péči o osobu dítěte i nezletilému rodiči dítěte, který dosáhl věku šestnácti let, má-li potřebné předpoklady pro výkon práv a povinností z rodičovské zodpovědnosti vyplývajících.".
41. V § 35 se dosavadní text označuje jako odstavec 2 a vkládá se nový odstavec 1, který zní:
"(1) Dítě je povinno své rodiče ctít a respektovat.".
42. V § 35 nově označeném odstavci 2 se za slova "z vlastní práce" vkládají tato slova: "nebo z výnosu svého majetku".
43. § 36 včetně poznámky č. 5) zní:
"§ 36
Rodiče zastupují dítě při právních úkonech, ke kterým není plně způsobilé.5)
___________________
5)
44. § 37 zní:
"§ 37
(1) Žádný z rodičů nemůže zastoupit své dítě, jde-li o právní úkony ve věcech, při nichž by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi rodiči a dítětem nebo ke střetu zájmů dětí týchž rodičů.
(2) Nemůže-li dítě zastoupit žádný z rodičů, ustanoví soud dítěti opatrovníka, který bude dítě v řízení nebo při určitém právním úkonu zastupovat. Tímto opatrovníkem zpravidla ustanoví orgán sociálně právní ochrany dětí.".
45. Za § 37 se vkládají nové § 37a a 37b, které znějí:
"§ 37a
(1) Jmění dítěte jsou rodiče povinni spravovat s péčí řádného hospodáře.
(2) Výnosu majetku dítěte lze použít nejprve pro jeho vlastní výživu a teprve potom přiměřeně i pro potřebu rodiny. Majetková podstata může být dotčena jen v případě, že by vznikl hrubý nepoměr mezi poměry nezletilého dítěte a osob výživou povinných.
(3) Jakmile dítě dosáhne zletilosti, odevzdají mu rodiče jmění, které spravovali. Jsou povinni podat vyúčtování ze správy jmění tehdy, když o to dítě požádá do jednoho roku po skončení správy. Práva dítěte z odpovědnosti za škodu a z bezdůvodného obohacení zůstávají nedotčena.
§ 37b
(1) V odůvodněných případech, kdy by majetkové zájmy dítěte mohly být ohroženy, ustanoví soud pro zvýšenou ochranu jeho jmění opatrovníka. Opatrovníkem může být ustanovena fyzická osoba, která má způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu, svým způsobem života zaručuje řádný výkon této funkce v zájmu dítěte a s ustanovením opatrovníkem souhlasí.
(2) Nemůže-li být opatrovníkem ustanovena fyzická osoba, ustanoví soud opatrovníkem zpravidla orgán sociálně právní ochrany dětí.
(3) Soud vymezí rozsah jmění, které bude opatrovník s péčí řádného hospodáře spravovat. Zároveň určí, jakým způsobem má být, popřípadě nesmí být, s jednotlivými částmi nakládáno. Zejména stanoví způsob výkonu vlastnických a jiných věcných práv a práv z duševního vlastnictví, způsob výkonu práv k cenným papírům a práv závazkových včetně určení banky pro bezpečné uložení peněz dítěte a pojišťovny, s níž mají být uzavřeny příslušné pojistné smlouvy.
(4) Opatrovník nesmí při správě jmění činit úkony, které jsou spojeny s nepřiměřeným rizikem.
(5) Opatrovník podléhá dohledu soudu. Soud podle okolností konkrétního případu podmíní platnost právního úkonu opatrovníka svým souhlasem a určí povinnost pravidelného podávání zpráv o správě jmění dítěte.
(6) Opatrovník je povinen nejpozději do dvou měsíců po skončení své funkce předložit soudu závěrečný účet ze správy jmění dítěte.
(7) Opatrovník má právo na úhradu nutných výdajů spojených se správou jmění a na přiměřenou odměnu z výnosu majetku dítěte. Výši odměny stanoví soud.
(8) Opatrovník odpovídá za porušení povinností uvedených v odstavcích 3 a 4 podle obecných předpisů o náhradě škody.".
46. V § 38 odst. 3 se slova "národnímu výboru pověřenému vést matriky" nahrazují slovy "matričnímu úřadu".
47. V § 39 odst. 2 se slova "národním výborem pověřeným vést matriky" nahrazují slovy "matričním úřadem".
48. V hlavě druhé se nadpis "ÚČAST SPOLEČNOSTI PŘI VÝKONU PRÁV A POVINNOSTÍ RODIČŮ" nahrazuje nadpisem "SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ OCHRANA DĚTÍ".
49. § 41 včetně poznámek č. 6) a 7) zní:
"§ 41
(1) Sociálně právní ochranou dětí se rozumí ochrana práva dítěte na zdravý vývoj, řádnou výchovu a ochrana oprávněných zájmů dítěte; za oprávněný zájem dítěte se považuje i ochrana jeho jmění (§ 37a a 37b). Příslušné orgány6) a obce7) zjišťují případy ohroženého nebo narušeného vývoje nebo výchovy dětí a jsou povinny činit opatření k odstranění jejich příčin a důsledků, zejména opatření směřující k ochraně dětí před tělesným nebo duševním násilím a zanedbáváním. Sociálně právní ochranou dětí se rozumí též předcházení vzniku ohrožení dítěte nebo narušení jeho zdravého vývoje a působení k obnovení narušených funkcí rodiny. Cílem sociálně právní ochrany je blaho dítěte.
(2) Jestliže rodičům brání překážky ve výkonu jejich práv a povinností vůči dítěti, popřípadě je-li dítě ohroženo, je každý z nich oprávněn dovolat se pomoci orgánů sociálně právní ochrany dětí, jiných státních orgánů, škol, školských, zdravotnických či poradenských zařízení a orgánů obce. To platí přiměřeně i pro jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte. Dovolat se pomoci těchto orgánů a zařízení je oprávněno i samo dítě.
___________________
6) 7)
50. § 42 odst. 1 zní:
"(1) Každý je oprávněn upozornit na závadné chování dětí jejich rodiče. Na takové chování dětí nebo na vážné porušení práv a povinností rodičů může v zájmu dítěte kdokoli upozornit orgán sociálně právní ochrany dětí, soud nebo jiný oprávněný orgán, který je pak povinen učinit vhodné výchovné opatření.".
51. V § 42 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
"(2) Tato oznámení jsou důvěrná, a pokud jde o oznámení fyzické osoby, nesmí orgán, který toto oznámení přijal, sdělit zdroj svých informací, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.".
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
52. V § 43 odst. 1 se slova "Národní výbor" nahrazují slovy "Orgán sociálně právní ochrany dětí" a slova "se společenskými organizacemi" se nahrazují slovy "jinými fyzickými a právnickými osobami".
53. V § 43 odst. 2 se slova "společnosti na řádné výchově dětí" nahrazují slovy "na řádné výchově dítěte" a slova "národní výbor" se nahrazují slovy "orgán sociálně právní ochrany dětí".
54. V § 43 odst. 2 písm. a) se slovo "občany" nahrazuje slovem "osoby" a slova ", nebo požádá společenskou organizaci, aby toto opatření vykonala sama" se vypouštějí; v písmenu b) se slova "společenských organizací" nahrazují slovy "občanských sdružení".
55. V § 43 odst. 3 se slova "národní výbor" nahrazují slovy "orgán sociálně právní ochrany dětí".
56. § 44 až 46 znějí:
"§ 44
(1) Brání-li rodiči ve výkonu jeho rodičovské zodpovědnosti závažná překážka a vyžaduje-li to zájem dítěte, může soud pozastavit výkon rodičovské zodpovědnosti.
(2) Nevykonává-li rodič řádně povinnosti vyplývající z rodičovské zodpovědnosti a vyžaduje-li to zájem dítěte, soud jeho rodičovskou zodpovědnost omezí; přitom vždy konkrétně vymezí rozsah práv a povinností, na které se omezení vztahuje.
(3) Zneužívá-li rodič svou rodičovskou zodpovědnost nebo její výkon nebo ji závažným způsobem zanedbává, soud jej rodičovské zodpovědnosti zbaví.
(4) Dopustil-li se rodič úmyslného trestného činu proti svému dítěti či ke spáchání trestného činu své dítě mladší patnácti let použil, popřípadě se dopustil trestného činu jako spolupachatel, návodce či pomocník k trestnému činu spáchaného jeho dítětem, soud vždy posoudí, zda tu nejsou důvody pro zahájení řízení o zbavení rodičovské zodpovědnosti.
(5) Vyživovací povinnost rodiče vůči dítěti rozhodnutím soudu podle předchozích odstavců nezaniká.
§ 45
(1) Vyžaduje-li to zájem dítěte, může soud svěřit dítě do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče, jestliže tato osoba poskytuje záruku jeho řádné výchovy a se svěřením dítěte souhlasí. Při výběru vhodné osoby dá soud přednost zpravidla příbuznému dítěte.
(2) Dítě je možno svěřit i do společné výchovy manželů. Zemře-li jeden z manželů, zůstává dítě ve výchově druhého manžela. Po rozvodu manželů rozhodne soud o výchově dítěte; do rozhodnutí soudu společná výchova trvá.
(3) Do výchovy jen jednoho manžela je možno dítě svěřit pouze se souhlasem druhého manžela. Tohoto souhlasu není třeba, jestliže druhý z manželů pozbyl způsobilosti k právním úkonům nebo je-li opatření tohoto souhlasu spojeno s překážkou těžko překonatelnou.
(4) Při rozhodnutí o svěření dítěte do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče vymezí soud rozsah jejich práv a povinností k dítěti.
§ 46
(1) Soud může svěřit dítě do pěstounské péče; podmínky stanoví zvláštní předpis.
(2) Jestliže je výchova dítěte vážně ohrožena nebo vážně narušena a jiná výchovná opatření nevedla k nápravě nebo jestliže z jiných závažných důvodů nemohou rodiče výchovu dítěte zabezpečit, může soud nařídit ústavní výchovu. Jestliže je to v zájmu nezletilého nutné, může soud nařídit ústavní výchovu i v případě, že jiná výchovná opatření nepředcházela. Z důležitých důvodů může soud prodloužit ústavní výchovu až na jeden rok po dosažení zletilosti.".
57. V § 47 se slova "Národní výbor" nahrazují slovy "Orgán sociálně právní ochrany dětí".
58. § 48 zní:
"§ 48
(1) Je-li to nezbytné pro ochranu života nebo zdraví dítěte, pro ochranu jeho práv nebo právem chráněných zájmů, jsou pracovníci orgánu sociálně právní ochrany dětí nebo osoby, které byly pověřeny ochranou zájmů dítěte, oprávněny navštívit dítě v prostředí, kde žije, především v bytě, zjistit v jeho bydlišti, škole nebo na pracovišti, zda je o něj náležitě pečováno a vyšetřit výchovné poměry.
(2) Je-li dítě s ohledem na svůj věk a rozumovou vyspělost samo schopno vyjádřit svobodně svůj názor a poznatky, je třeba na jeho názor a poznatky vzít zřetel při dalších opatřeních.".
59. § 50 odst. 1 zní:
"(1) Nežijí-li rodiče nezletilého dítěte spolu, a nedohodnou-li se o úpravě výchovy a výživy dítěte, může soud i bez návrhu rozhodnout, komu bude dítě svěřeno do výchovy a jak má každý z rodičů přispívat na jeho výživu.".
60. V hlavě třetí se nadpis "URČENÍ OTCOVSTVÍ" nahrazuje nadpisem "URČENÍ RODIČOVSTVÍ".
61. Pod nadpis hlavy třetí se vkládá nový § 50a, který zní:
"§ 50a
Matkou dítěte je žena, která dítě porodila.".
62. V § 52 odst. 1 se za slovo "rodičů" vkládají tato slova: "učiněným před matričním úřadem nebo soudem".
63. § 52 odst. 2 zní:
"(2) Prohlášení nezletilého rodiče o otcovství musí být učiněno vždy před soudem.".
64. § 54 odst. 1 zní:
"(1) Nedošlo-li k určení otcovství podle předchozích ustanovení, může dítě, matka i muž, který o sobě tvrdí, že je otcem, navrhnout, aby otcovství určil soud.".
65. V § 56 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a slova "navrhovatel za řízení" se nahrazují slovy "navrhovatel v průběhu řízení".
66. § 56 se doplňuje novými odstavci 2 a 3, které znějí:
"(2) Zemře-li v průběhu řízení muž, proti kterému návrh na určení otcovství směřuje, pokračuje soud v řízení proti opatrovníkovi, kterého ustanoví soud.
(3) Zemře-li v průběhu řízení muž, který o sobě tvrdil, že je otcem, a nepokračuje-li v řízení dítě nebo matka, soud řízení zastaví.".
67. V § 62 odst. 1 a 2 se slova "generální prokurátor" nahrazují slovy "nejvyšší státní zástupce"; v odstavci 1 se slova "zájem společnosti" nahrazují slovy "zájem dítěte".
68. V § 63 odst. 1 se slova v závorce "§ 32 až 37" nahrazují slovy "32 až 37b".
69. V § 64 odst. 1 se slova "občané, kteří" nahrazují slovy "fyzické osoby, které".
70. V § 67 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se nový odstavec 2, který zní:
"(2) K osvojení je třeba souhlasu rodiče, i když je nezletilý.".
71. § 68 zní:
"§ 68
(1) Pokud jsou zákonnými zástupci osvojovaného dítěte jeho rodiče, není třeba jejich souhlasu, jestliže po dobu nejméně šesti měsíců soustavně neprojevovali opravdový zájem o dítě, zejména tím, že dítě pravidelně nenavštěvovali, neplnili pravidelně a dobrovolně vyživovací povinnost k dítěti a neprojevují snahu upravit si v mezích svých možností své rodinné a sociální poměry tak, aby se mohli osobně ujmout péče o dítě.
(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně i v případě, že rodič je nezletilý.
(3) O splnění podmínky uvedené v odstavci 1 rozhoduje ke dni podání návrhu orgánem sociálně právní ochrany dětí jako opatrovníkem dítěte, popřípadě rodičem dítěte, soud.".
72. Za § 68 se vkládají nové § 68a a 68b, které znějí:
"§ 68a
Souhlasu rodičů, kteří jsou zákonnými zástupci osvojovaného dítěte, není dále třeba, jestliže rodiče dají souhlas k osvojení předem bez vztahu k určitým osvojitelům. Souhlas předem musí být dán osobně přítomným rodičem písemně před soudem nebo před příslušným orgánem sociálně právní ochrany dětí. Souhlas může být dán rodičem nejdříve šest týdnů po narození dítěte. Odvolat souhlas lze toliko do doby, než je dítě umístěno na základě rozhodnutí do péče budoucích osvojitelů.
§ 68b
V případech uvedených v § 68 odst. 1 a § 68a je třeba k osvojení souhlasu opatrovníka, který byl osvojovanému dítěti ustanoven v řízení o osvojení.".
73. § 69 odst. 2 zní:
"(2) O svěření dítěte, které je v ústavu z rozhodnutí soudu nebo z vůle rodičů, do péče budoucích osvojitelů, rozhodne orgán sociálně právní ochrany dětí; ustanovení § 67 až 68b platí obdobně.".
74. § 69 se doplňuje novými odstavci 3 a 4, které znějí:
"(3) Rozhodne-li se pěstoun osvojit dítě svěřené mu do pěstounské péče, nevyžaduje se, aby před rozhodnutím soudu o osvojení bylo dítě nejméně po dobu tří měsíců v péči pěstouna na jeho náklad, pokud pěstounská péče trvala alespoň po tuto dobu.
(4) Ustanovení odstavce 3 platí obdobně v případech, kdy se rozhodne osvojit dítě svěřené mu do výchovy jiná fyzická osoba než rodič podle § 45, a v případech, kdy se rozhodne osvojit dítě poručník, který o ně osobně pečuje.".
75. Za § 69 se vkládá nový § 69a, který zní:
"§ 69a
Před rozhodnutím poučí soud osvojitele o účelu, obsahu i důsledcích osvojení.".
76. § 70 zní:
"§ 70
Soud je povinen zjistit na základě lékařského vyšetření zdravotní stav osvojitelů a posoudit, zda se jejich zdravotní stav nepříčí účelu osvojení. Je povinen zjistit zdravotní stav osvojence a s výsledky svého zjištění seznámit osvojitele i zákonného zástupce osvojence.".
77. Za § 70 se vkládá nový § 70a, který zní:
"§ 70a
Dítě nemůže být osvojeno, dokud rozhodnutí soudu v řízení o určení otcovství zahájeném na návrh muže, který o sobě tvrdí, že je otcem osvojovaného dítěte, nenabude právní moci.".
78. V § 71 se dosavadní text označuje jako odstavec 1, na konci se tečka nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: "to platí i v případě, že osvojitelem je manžel matky osvojence.".
79. § 71 se doplňuje novým odstavcem 2, který zní:
"(2) Soud může na návrh osvojitelů (osvojitele) změnit jméno osvojence.".
80. V § 72 odst. 1 věta druhá se za slovo "opatrovníka" vkládají slova ", popřípadě poručníka".
81. V § 73 se odstavec 2 vypouští. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
82. V § 73 nově označeném odstavci 2 se třetí věta vypouští.
83. Za § 73 se vkládá nový § 73a, který zní:
"§ 73a
Osvojenec může být opětovně osvojen jen v případě, že je osvojován manželem osvojitele nebo osvojitel zemřel a nebo dřívější osvojení bylo zrušeno.".
84. V § 74 odst. 2 se na konci první věty vypouští tečka a připojují se tato slova: "a nebo pozůstalý manžel po rodiči nebo osvojiteli dítěte.".
85. V hlavě páté se nadpis "VÝCHOVA A ZASTUPOVÁNÍ NEZLETILÉHO, JEHOŽ RODIČE NEMOHOU SVÁ PRÁVA A POVINNOSTI VYKONÁVAT" nahrazuje nadpisem "PORUČENSTVÍ A OPATROVNICTVÍ".
86. § 78 včetně nadpisu zní:
"Poručenství
§ 78
Jestliže oba rodiče nezletilého dítěte zemřeli, byli zbaveni rodičovských práv a nebo nemají způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu, ustanoví soud poručníka, který bude nezletilého vychovávat, zastupovat a spravovat jeho majetek místo jeho rodičů.".
87. § 79 zní:
"§ 79
(1) Není-li to v rozporu se zájmy dítěte, ustanoví soud poručníkem především toho, koho doporučili rodiče. Nebyl-li nikdo takto doporučen, ustanoví soud poručníkem někoho z příbuzných a nebo osob blízkých dítěti nebo jeho rodině, popřípadě jinou fyzickou osobu, která splňuje stanovené podmínky.
(2) Poručníky nezletilého dítěte mohou být ustanoveni i manželé.
(3) Nemůže-li být poručníkem ustanovena fyzická osoba, ustanoví soud poručníkem orgán sociálně právní ochrany dětí.
(4) Dokud není dítěti ustanoven poručník nebo dokud se ustanovený poručník neujme své funkce, činí neodkladné úkony v zájmu dítěte a v jeho zastoupení orgán sociálně právní ochrany dětí.".
88. § 80 až 82 znějí:
"§ 80
(1) Poručník odpovídá soudu za řádné plnění této funkce a podléhá jeho pravidelnému dozoru. Zejména je povinen podávat soudu zprávy o osobě poručence a účty ze správy jeho jmění. Soud však může poručníka zprostit povinnosti podávat podrobné vyúčtování, nepřesahují-li výnosy jmění pravděpodobné náklady na výchovu a výživu poručence.
(2) Je-li správa jmění poručence spojena se značnou námahou, může soud poručníkovi na jeho žádost přiznat z tohoto jmění přiměřenou odměnu ročně a nebo při skončení správy.
(3) Poručník je povinen nejdéle do dvou měsíců po skončení svého poručenství předložit soudu závěrečný účet ze správy jmění poručence. Této povinnosti může soud poručníka zprostit.
(4) Jakékoli rozhodnutí poručníka v podstatné věci týkající se dítěte vyžaduje schválení soudem.
(5) Ustanovení § 37b zde platí obdobně.
§ 81
Na vztahy poručníka (poručníků) a dítěte se přiměřeně vztahují ustanovení o právech a povinnostech rodičů a dětí. Funkce poručníka nezakládá vyživovací povinnost k dítěti.
§ 82
(1) Soud zprostí poručníka poručenství na jeho návrh.
(2) Soud poručníka odvolá, jestliže se stane pro výkon funkce poručníka nezpůsobilý nebo porušuje své povinnosti.
(3) V případě rozvodu manželů, kteří byli ustanoveni do funkce poručníků, soud vždy posoudí, zda je v zájmu dítěte, aby tuto funkci vykonávali nadále oba rozvedení manželé. V opačném případě jednoho z nich poručenství zprostí.".
89. § 83 včetně nadpisu zní:
"Opatrovnictví
§ 83
(1) Vedle případu střetu zájmů zákonných zástupců a dětí nebo mezi dětmi týchž rodičů navzájem (§ 37 odst. 1), ohrožení majetkových zájmů dítěte (§ 37b), omezení rodičovské zodpovědnosti (§ 44 odst. 2) a řízení o osvojení (§ 68b), ustanoví soud opatrovníka též v případech, kdy je to v zájmu dítěte z jiných důvodů třeba.
(2) V takových případech lze ustanovit opatrovníkem i orgán sociálně právní ochrany dětí.".
90. § 85 odst. 2 zní:
"(2) Oba rodiče přispívají na výživu svých dětí podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Dítě má právo podílet se na životní úrovni svých rodičů.".
91. Za § 85 se vkládají nové § 85a a 85b, které včetně poznámek č. 8) a 9) znějí:
"§ 85a
(1) Rodič, který má příjmy z jiné než závislé činnosti podléhající dani z příjmů,8) je povinen soudu prokázat své příjmy, předložit podklady pro zhodnocení svých majetkových poměrů a umožnit soudu zjistit i další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí zpřístupněním údajů chráněných podle zvláštních předpisů. Nesplní-li rodič tuto povinnost, má se za to, že jeho průměrný měsíční příjem činí patnáctinásobek částky životního minima potřebné k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb tohoto rodiče podle zákona o životním minimu.9)
(2) Tam, kde to majetkové poměry povinného rodiče připouštějí, lze za odůvodněné potřeby dítěte považovat i tvorbu úspor zabezpečujících zejména přípravu na budoucí povolání.
§ 85b
Soud může v případech zvláštního zřetele hodných rozhodnout o povinnosti složit peněžní částku k zajištění výživného splatného v budoucnosti. Učiní přitom opatření zaručující pravidelnou výplatu měsíčních splátek odpovídajících stanovenému výživnému.
___________________
8) 9)
92. § 87 odst. 2 zní:
"(2) Každé dítě plní tuto vyživovací povinnost takovým dílem, jaký odpovídá poměru jeho schopností, možností a majetkových poměrů k schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům ostatních dětí.".
93. § 88 se doplňuje novým odstavcem 3, který zní:
"(3) Stanoví-li soud výživné pro nezletilé dítě, platí ustanovení § 85a obdobně.".
94. § 89 zní:
"§ 89
Je-li několik povinných, kteří jsou příbuzní v témže stupni, plní každý z nich vyživovací povinnost takovým dílem, jaký odpovídá poměru jeho schopností, možností a majetkových poměrů k schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům ostatních.".
95. V hlavě čtvrté se nadpis "PŘÍSPĚVEK NA VÝŽIVU ROZVEDENÉHO MANŽELA" nahrazuje nadpisem "VÝŽIVNÉ ROZVEDENÉHO MANŽELA".
96. V § 92 odst. 1 věta první se za slovem "schopností" spojka "a" nahrazuje čárkou a za slovo "možností" se vkládají tato slova: "a majetkových poměrů".
97. § 93 zní:
"§ 93
(1) Soud může rozvedenému manželovi, který se porušením manželských povinností na rozvratu manželství převážně nepodílel a kterému byla rozvodem způsobena závažná újma, přiznat proti jeho bývalému manželovi výživné ve stejném rozsahu jako je vyživovací povinnost mezi manžely podle § 91 odst. 2.
(2) Výživné podle odstavce 1 lze přiznat nejdéle na dobu tří let od rozvodu.".
98. V § 94 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se nový odstavec 2, který zní:
"(2) Právo na výživné zanikne též poskytnutím jednorázové částky na základě písemné smlouvy.".
99. V § 95 odst. 1 se slova "jednoho roku" nahrazují slovy "dvou let".
100. V § 95 odst. 2 se slova "dvacetišesti týdnů" nahrazují slovy ", po níž by zaměstnankyni podle zvláštního předpisu náležela mateřská dovolená,10)".
Poznámka č. 10) zní:
___________________
"10) § 157 odst. 1 a § 158 zákoníku práce.".
101. V § 95 odst. 3 se slova "odstavců 1 a 2" nahrazují slovy "odstavce 1".
102. § 96 odst. 1 zní:
"(1) Při určení výživného přihlédne soud k odůvodněným potřebám oprávněného, jakož i k schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného zkoumá soud, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika.".
103. V § 96 odst. 2 se slova "se zásadami morálky socialistické společnosti" nahrazují slovy "s dobrými mravy".
104. V § 97 odst. 1 se za slovo "částkách," vkládají tato slova: "s výjimkou případů podle § 94 odst. 2 a § 97 odst. 2,".
105. V § 97 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
"(2) U výživného pro dítě může soud v případech hodných zvláštního zřetele rozhodnout o povinnosti složit peněžní částku pro výživné splatné v budoucnosti. Učiní přitom příslušná opatření zaručující pravidelnou výplatu měsíčních splátek odpovídajících stanovenému výživnému.".
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
106. § 100 se vypouští.
107. § 101 včetně poznámky č. 11) zní:
"§ 101
Kdo zcela nebo zčásti splnil za jiného vyživovací povinnost, je oprávněn na něm požadovat úhradu tohoto plnění. To platí i tehdy, jestliže příspěvek na výživu v zájmu oprávněného poskytne orgán stanovený zvláštním předpisem.11)
___________________
11)
108. V § 102 se slova "národní výbor" nahrazují slovy "orgán stanovený zvláštním předpisem11)".
109. § 105 zní:
"§ 105
(1) Úprava společného jmění manželů a společného nájmu je stanovena v § 143 až 151 a § 703 až 709 občanského zákoníku.
(2) Pro účely ustanovení § 706 odst. 1 občanského zákoníku se děti svěřené do výchovy jiné fyzické osoby (§ 45) a děti, o které osobně pečuje jejich poručník (§ 78), považují za děti vlastní.".
Čl. II
Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 131/1982 Sb., zákona č. 94/1988 Sb., zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 87/1990 Sb., zákona č. 105/1990 Sb., zákona č. 116/1990 Sb., zákona č. 87/1991 Sb., zákona č. 509/1991 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 267/1994 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 89/1996 Sb., zákona č. 94/1996 Sb. a zákona č. 227/1997 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. V § 40a věta první se slova "§ 145 odst. 1" nahrazují slovy "§ 145 odst. 2".
2. Nad § 136 se nadpis "Spoluvlastnictví" nahrazuje nadpisem "Spoluvlastnictví a společné jmění".
3. § 136 odst. 2 zní:
"(2) Spoluvlastnictví je podílové. Společné jmění může vzniknout jen mezi manžely.".
4. § 143 až 148 včetně nadpisu znějí:
"Společné jmění manželů
§ 143
Společné jmění manželů tvoří
a) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka,3)
b) závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.
§ 143a
(1) Manželé mohou smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu rozšířit nebo zúžit stanovený rozsah společného jmění manželů. Takto mohou manželé změnit rozsah majetku a závazků nabytých či vzniklých v budoucnosti, ale i majetku a závazků, které již tvoří jejich společné jmění. Předmětem této smlouvy mohou být i jednotlivé majetkové hodnoty a závazky. Jestliže je předmětem smlouvy nemovitost, která již náleží do společného jmění manželů nebo do výlučného majetku jednoho z nich, nabývá smlouva účinnosti vkladem do katastru nemovitostí.
(2) Manželé mohou dále smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu vyhradit zcela nebo zčásti vznik společného jmění manželů ke dni zániku manželství, pokud nejde o věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti.
(3) Muž a žena, kteří chtějí uzavřít manželství, mohou smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu upravit své budoucí majetkové vztahy v manželství obdobně.
(4) Manželé se mohou vůči jiné osobě na smlouvu uvedenou v předcházejících odstavcích odvolat jen tehdy, jestliže je jí obsah této smlouvy znám.
§ 144
Pokud není prokázán opak, má se za to, že majetek nabytý a závazky vzniklé za trvání manželství tvoří společné jmění manželů.
§ 145
(1) Majetek, který tvoří společné jmění manželů, užívají a udržují oba manželé společně.
(2) Obvyklou správu majetku náležejícího do společného jmění manželů může vykonávat každý z manželů. V ostatních záležitostech je třeba souhlasu obou manželů; jinak je právní úkon neplatný.
(3) Závazky, které tvoří společné jmění manželů, plní oba manželé společně a nerozdílně.
(4) Z právních úkonů týkajících se společného jmění manželů jsou oprávněni a povinni oba manželé společně a nerozdílně.
§ 146
K použití majetku ve společném jmění manželů potřebuje manžel při zahájení podnikání souhlas druhého manžela. K dalším právním úkonům souvisejícím s podnikáním již souhlas druhého manžela nepotřebuje.
§ 147
Manželé mohou smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu upravit správu společného jmění odchylně. Stejně mohou upravit správu svého budoucího společného jmění muž a žena, kteří chtějí uzavřít manželství. Ustanovení § 143a odst. 4 platí zde obdobně.
§ 148
(1) Soud může ze závažných důvodů na návrh některého z manželů zúžit společné jmění manželů až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti.
(2) Na návrh některého z manželů soud zúží společné jmění manželů až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti v případě, že jeden z manželů získal oprávnění k podnikatelské činnosti nebo se stal neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti.
(3) Je-li podnikatelská činnost, po rozhodnutí soudu podle odstavce 2 vykonávána podnikatelem společně nebo za pomoci manžela, který není podnikatelem, rozdělí se mezi ně příjmy z podnikání v poměru stanoveném písemnou smlouvou; nebyla-li taková smlouva uzavřena, rozdělí se příjmy rovným dílem.
(4) Jestliže o společném jmění manželů bylo rozhodnuto podle odstavce 1 nebo 2, může být rozšířeno do předchozího rozsahu jen rozhodnutím soudu, vydaným na návrh jednoho z manželů.".
5. § 148a se vypouští.
6. § 149 zní:
"§ 149
(1) Společné jmění manželů zaniká zánikem manželství.
(2) Zanikne-li společné jmění manželů, provede se vypořádání, při němž se vychází z toho, že podíly obou manželů na majetku patřícím do jejich společného jmění jsou stejné. Každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek, a je povinen nahradit, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek. Stejně tak se vychází z toho, že závazky obou manželů, vzniklé za trvání manželství, jsou povinni manželé splnit rovným dílem.
(3) Při vypořádání se přihlédne především k potřebám nezletilých dětí, k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, a k tomu, jak se zasloužil o nabytí a udržení společného jmění. Při určení míry přičinění je třeba vzít též zřetel k péči o děti a k obstarávání společné domácnosti.
(4) V případech uvedených v § 143a odst. 1 a § 148 odst. 1 se použijí ustanovení odstavců 1 a 2 obdobně.".
7. § 150 zní:
"§ 150
(1) Dohoda o vypořádání společného jmění manželů musí mít písemnou formu. Jestliže do společného jmění manželů náleží též nemovitost, nabývá dohoda účinnosti vkladem do katastru nemovitostí.
(2) Práva věřitelů nesmí být dohodou manželů dotčena.
(3) Neprovede-li se vypořádání dohodou, provede je na návrh některého z manželů soud.
(4) Nedošlo-li do tří let od zániku společného jmění manželů k jeho vypořádání dohodou nebo nebyl-li do tří let od jeho zániku podán návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné; totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společných.".
8. V § 151 se slova "bezpodílové spoluvlastnictví" nahrazují slovy "společné jmění".
9. V § 805 se slova "v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů" nahrazují slovy "ve společném jmění manželů" a slova "bezpodílové spoluvlastnictví" se nahrazují slovy "společné jmění".
Čl. III
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona České národní rady č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb. a zákona č. 227/1997 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. § 74 odst. 4 věta první zní:
"K rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření podle § 76a je příslušný okresní soud, který je místně příslušný pro obvod (okres) navrhovatele.".
2. V § 113 se odstavec 1 vypouští a zároveň se zrušuje číslování odstavců.
3. V § 142 odst. 1 větě druhé se slovo "prokurátora" nahrazuje slovy "nejvyššího státního zástupce".
4. V § 176 odst. 1 se slova "o omezení nebo zbavení rodičovských práv" nahrazují slovy "o přiznání, omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti anebo o pozastavení jejího výkonu, o poručenství".
5. § 181 odst. 2 a 3 včetně poznámek č. 37) a 38) znějí:
"(2) Rozhodne-li soud v řízení, jehož účastníky jsou rodiče a dítě, že k osvojení není třeba souhlasu rodičů osvojovaného dítěte, ačkoliv jsou jeho zákonnými zástupci,37) nejsou rodiče osvojovaného dítěte účastníky řízení o osvojení.
(3) Rodiče osvojovaného dítěte nejsou účastníky řízení o osvojení, jestliže
a) jsou zbaveni rodičovské zodpovědnosti, nebo
b) nemají způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu, nebo
c) dali souhlas k osvojení předem bez vztahu k určitým osvojitelům.38)
___________________
37) 38)
6. § 181 se doplňuje novým odstavcem 4, který zní:
"(4) Manžel osvojitele není účastníkem řízení, není-li k osvojení třeba jeho souhlasu.".
7. § 238 odst. 2 písm. b) zní:
"b) ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, určení (popření) otcovství nebo nezrušitelného osvojení.".
Čl. IV
Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 1/1991 Sb., zákona č. 46/1991 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona České národní rady č. 482/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., zákona č. 235/1992 Sb., zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 266/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 155/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb. a zákona č. 133/1997 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. V § 74 odst. 2 se poslední věta vypouští.
2. § 75 včetně poznámek č. 64) a 65) zní:
"§ 75
Sociálně právní ochrana dětí
Dítětem se pro účely poskytování sociálně právní ochrany dětí rozumí osoba nezletilá. Každé dítě je oprávněno obracet se ve věcech sociálně právní ochrany dětí na příslušný orgán64) nebo na obec65) a upozorňovat na porušení svých práv a oprávněných zájmů uvedených v § 41 zákona o rodině.
___________________
64) 65)
Čl. V
Zákon České národní rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákona České národní rady č. 125/1990 Sb., zákona České národní rady č. 210/1990 Sb., zákona České národní rady č. 425/1990 Sb., zákona České národní rady č. 459/1990 Sb., zákona České národní rady č. 9/1991 Sb., zákona České národní rady č. 144/1991 Sb., zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 72/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb. a zákona č.../1997 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. § 15 odst. 2 písm. a) bod 1 zní:
"1. o výchovných opatřeních podle zvláštního předpisu,9) neučinil-li tak v téže věci soud nebo podle § 19 písm. a) bodu 6 okresní úřad,".
2. V § 15 odst. 2 písm. b) se slovo "nezletilým" nahrazuje slovem "dítětem".
3. V § 15 odst. 2 písm. ch) se za slovo "osvojiteli," vkládá slovo "poručníky,".
4. § 15 odst. 2 písm. i) se čárka na konci nahrazuje tečkou a písmeno j) se vypouští.
5. § 19 písm. a) bod 1 včetně poznámky č. 54) zní:
"1. o svěření dítěte do péče budoucích osvojitelů,54)
___________________
54)
6. § 19 písm. a) bod 6 zní:
"6. o výchovných opatřeních podle zvláštního předpisu,9) neučinil-li tak v téže věci soud nebo podle § 15 odst. 2 písm. a) bodu 1 obec,".
7. § 19 písm. a) bod 8 včetně poznámky č. 14) zní:
"8. o svěření dítěte do péče budoucích pěstounů,14)
___________________
14)
8. § 19 písm. b) včetně poznámek č. 15) a 55) zní:
"b) vykonává funkci poručníka a funkci opatrovníka v případech, kdy byl poručníkem nebo opatrovníkem podle zvláštního předpisu15) ustanoven, a dále činí neodkladné úkony v zájmu dítěte a v jeho zastoupení v případech stanovených zvláštním předpisem,55)
___________________
15) 55)
9. § 19 písm. c) zní:
"c) provádí dohled nad dítětem, pokud byl jím nebo soudem stanoven,16)".
10. § 19 písm. e) včetně poznámek č. 17), 18), 56) až 58) zní:
"e) navrhuje soudu
1. nařízení ústavní výchovy,17)
2. omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti, popřípadě pozastavení výkonu rodičovské zodpovědnosti,18)
3. zrušení ústavní výchovy a výchovných opatření uložených soudem,56)
4. pro účely osvojení vydat rozhodnutí o tom, že rodiče soustavně neprojevují o dítě zájem,57)
5. stanovení výživného rodičům, popřípadě jiným fyzických osobám povinným poskytovat výživné dítěti, na dítě svěřené do pěstounské péče,
6. výkon rozhodnutí o povinnosti poskytovat výživné, přešel-li nárok na výživné na stát,58)
___________________
17) 18) 56) 57) 58)
11. V § 19 písm. l) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se nové písmeno m), které včetně poznámky č. 59) zní:
"m) přijímá souhlas rodičů k osvojení podle zvláštního předpisu.59)
___________________
59)
12. V § 20 se slovo "nezletilé" vypouští.
13. V § 21 písm. a) bod 1 se slova "neučinila-li tak obec," vypouštějí.
14. § 55 včetně poznámky č. 60) zní:
"§ 55
(1) Odkladný účinek nemá odvolání proti rozhodnutí
a) jímž byla dávka sociální péče odňata nebo snížena, nebo jímž byla zastavena její výplata a nebo jímž byla dávka přiznána v menším než požadovaném nebo v právním předpise vymezeném rozsahu,
b) o svěření dítěte do péče budoucích osvojitelů54) a o svěření dítěte do péče budoucích pěstounů.14)
(2) Rodiče jsou účastníky řízení o svěření dítěte do péče budoucích osvojitelů,54) jen jsou-li jimi v řízení o osvojení podle zvláštního předpisu.60)
___________________
60)
15. § 56 odst. 1 zní:
"(1) Místní příslušnost obcí a okresních úřadů podle § 15 odst. 2 písm. b) až h) a § 19 písm. b) až ch) a j) až m) se řídí místem trvalého pobytu dítěte; nesnese-li řešení otázek výchovy a výživy dítěte odkladu, řídí se místní příslušnost místem, kde se dítě zdržuje.".
16. V § 56 odst. 2 se slovo "nezletilé" vypouští.
17. V § 56a se slova "nezletilého" a "nezletilé" vypouštějí.
18. § 58 písm. a) se slova "vojáka a" a slova "s výjimkou dávek a služeb poskytovaných občanům se změněnou pracovní schopností" vypouštějí.
Čl. VI
Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 255/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 323/1996 Sb., zákona č. 61/1997 Sb. a zákona č. 242/1997 Sb., se mění takto:
V § 24 odst. 6 písm. c) se slova "na nezaopatřené dítě" vypouštějí.
Čl. VII
Přechodná ustanovení
1. Manžel, který přijal před účinností tohoto zákona příjmení druhého manžela, může do 31. prosince 1998 oznámit matričnímu úřadu, že bude užívat a na druhém místě uvádět příjmení předchozí.
2. Věci, které ke dni 1. srpna 1998 tvořily bezpodílové spoluvlastnictví manželů, se stávají součástí společného jmění manželů. Pohledávky a dluhy, které vznikly před 1. srpnem 1998 a které se podle tohoto zákona považují za součást společného jmění manželů, se stávají jeho součástí. Pokud jiné předpisy mluví o bezpodílovém spoluvlastnictví manželů, rozumí se tím společné jmění manželů.
3. Opatrovníci ustanovení podle § 78 zákona o rodině se považují od 1. srpna 1998 za poručníky s právy a povinnostmi zde uvedenými. Pokud jiné předpisy mluví o opatrovnictví a opatrovnících podle § 78 zákona o rodině, rozumí se tím podle povahy věci poručenství a poručníci.
4. Církvemi a náboženskými společnostmi oprávněnými ve smyslu § 3 odst. 1 zákona o rodině jsou církve a náboženské společnosti, které jsou registrovány podle zákona č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností.
5. Ustanoveními tohoto zákona se řídí i právní vztahy vzniklé před 1. srpnem 1998; vznik těchto právních vztahů, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé do 31. července 1998, se však posuzují podle dosavadních předpisů.
Čl. VIII
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti 1. srpna 1998.",
III. pověřuje místopředsedu výboru prof. JUDr. Zdeňka Jičínského, DrSc., aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu,
IV. zmocňuje zpravodajku výboru, aby ve schůzi Poslanecké sněmovny podala zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona ve schůzi ústavně právního výboru.
V. zmocňuje zpravodajku výboru, aby ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedla příslušné legislativně technické úpravy.
Mgr. Anna RÖSCHOVÁ v.r.
zpravodajka výboru
|
Marek BENDA v.r. ověřovatel výboru |
prof. JUDr. Zdeněk JIČÍNSKÝ, DrSc., v.r. místopředseda výboru |
K bodu 11: Návrh posl. Z. Rujbrové a P. Šimůnka na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (tisk 268)
Návrh odůvodnila členka návrhové skupiny poslanců JUDr. Zuzka Rujbrová.
Zpravodajka posl. Mgr. Anna Röschová uvedla, že se přiklání k nesouhlasnému stanovisku vlády a navrhla, aby výbor doporučil Poslanecké sněmovně návrh zamítnout. Tento návrh výbor nepřijal - z 8 přítomných 4 hlasovali pro.
Na návrh posl. Rujbrové výbor přerušil toto jednání s tím, že se k němu vrátí v průběhu plenárního zasedání dne 27. 1. 1998 (z 9 přítomných poslanců 9 hlasovalo pro).
/Schůze výboru byla ukončena v 18.35 hod./
Marek BENDA
ověřovatel výboru
|
Mgr. Jaroslav OREL místopředseda výboru |
prof. JUDr. Zdeněk JIČÍNSKÝ, DrSc. místopředseda výboru |