Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Zápis

z 8. schůze podvýboru pro otázky zdravotně postižených

při výboru pro sociální politiku a zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

ze dne 2. října 1997

Jednání podvýboru bylo svoláno jako veřejné ve čtvrtek 2. října 1997 od 15.00 hodin.

Schůzi podvýboru zahájil předseda Václav Krása v 15.10 hodin. Ihned po zahájení požádal všechny přítomné, aby akceptovali jediný bod uvedený na pozvánce

1. Zaměstnávání občanů se zdravotním postižením - možnosti zákonné úpravy povinného procentního podílu občanů se zdravotním postižením v souvislosti s připravovanou novelou zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti.

Dále předseda Krása přivítal mezi hosty jednání podvýboru zástupce z Ministerstva práce a sociálních věcí, PhDr. Kužela, PaeDr. Posoldovou a Mgr. Horskou. Předal slovo panu Kuželovi, aby mohl ostatní přítomné seznámit s materiály ministerstva, které byly poslancům na jednání podvýboru pro otázky zdravotně postižených dodány.

PhDr. Kužel shrnul obsah materiálů, které obsahovaly komparaci zákonných úprav zaměstávání zdravotně postižených v Evropských zemích, statistické údaje o současném stavu zaměstnanosti občanů se zdravotním postižením a výčet úlev pro zaměstnavatele v České republice, kteří zaměstnávají občany se zdravotním postižením.

Konstatoval, že nezaměstnanost zdravotně postižených stoupá každý rok, například v roce letošním stoupla z 22 na 30 tisíc a počet i struktura nabízených míst pro zdravotně postižené občany rok od roku klesá.

Cílem ministerstva jsou systémové změny v zaměstnávání občanů se zdravotním postižením a zavedení funkčních systémů sociálních dávek. Zatím Ministerstvo práce a sociálních věcí nemá potřebu pracovat na zásadních změnách v zákoně o zaměstnanosti, ale pouze na dílčích novelách a jako příklad uvedl novelu zákona o migraci, o zaměstnanosti zahraničních pracovníků. Připomněl, že má ministerstvo bohužel svázané ruce přesně vymezenými kompetencemi.

Dále sdělil všem přítomným názor ministerstva o nedostatečné motivaci zaměstnávajících pro zaměstnávání zdravotně postižených občanů a připomněl možnost řešení tohoto problému systémem dotací, o plošných příplatcích na zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností místo individuálních a regionálních přípatcích, o špatné finanční situaci rodin se zdravotně postiženými rodiči, konstatoval, že se snižují dotace na dopravu pro postižené občany, že je problémem získat kvalifikovaného zdravotně postiženého pracovníka a přitom jsou vysoké požadavky na trhu práce, vyzdvihl problém otázky ucelené rehabilitace a uvedl, že zdravotní pojišťovny hradí pouze léčebnou část rehabilitace.

Shrnul celý obsah výše uvedených materiálů a předal slovo zpět předsedovi podvýboru.

Poslanec Krása uvedl, že by viděl možnost koncepčního řešení problému zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností v zavedení sankcí pro zaměstnavatele při neobsazení vyhrazeného pracovního místa zdravotně postiženým občanem. Dále uvedl, že i nefinanční motivace je nedostatečná, a znovu připomněl praxi západních států - systém sankcí.

Sdělil, že by se pojem změněná pracovní schopnost měl dát blíže definovat a měl by mít přesně vymezené definice. Dále podotkl, že by se konkrétních výsledků mělo dosahovat rychleji.

Zástupce Ministerstva práce a sociálních věcí Kužel uvedl, že podporu od státu bohužel mají pouze větší zaměstnavatelé.

Další zástupce ministerstva Mgr. Horská převzala slovo a sdělila, že ministerstvo pracuje na analýze nedostatků zákona o zaměstnanosti, srovnala situaci České republiky s ostatními státy, že chybí rozlišení posuzování rozsahu změněné pracovní schopnosti pro výměru důchodu a pro zaměstnání, že chybí evidence o počtu osob se změněnou pracovní schopností a neexistuje difinice změněné pracovní schopnosti.

K problému motivace zaměstnávajících přijímat pracovníky se ZPS konstatovala, že jej nelze řešit bez stanovení určitého povinného procenta zaměstnaných postižených občanů. Uvedla statistický údaj o existenci cca 5 - 6 % občanů se změněnou pracovní schopností ve světě průměrně. Povinnost zaměstnávat občany se ZPS by stavěla na tom, že buď bude organizace zaměstnávat postižené občany, nebo za ně bude odvádět určité sankce.

Dále uvedla, že by měla existovat i větší motivace samotných občanů se ZPS k práci a to širší nabídkou nabízených pracovních míst a možností výdělku vyššího, než je jejich průměrný částečný či plný invalidní důchod.

Poznamenala, že Výzkumný ústav práce a sociálních věcí zpracuje materiál, který bude obsahovat srovnávací studii mezi současnou motivací zaměstnávajích organizací a teorií, jak by ideální motivovanost fungovat měla. Dále oznámila, že snaha ministerstva je zavést antidiskriminační klausuli s nebezpečím pokuty, pokud zaměstnavatel odmítá umožnit práci kvůli zdravotnímu stavu, i když si je vědoma rizika při prokazování toho, že daný občan se změněnou pracovní schopností skutečně práci nedostal právě kvůli jeho zdravotnímu stavu. Konstatovala, že do konce roku by mělo dojít ke změnám v Zákoníku práce k vyšší motivaci zaměstnávání zdravotně postižených.

Opět se o dodatek k výstupu zástupkyně ministerstva přihlásil PhDr. Kužel, a uvedl, že existuje i velká nechuť ze strany zdravotně postižených uchazečů o pracovní příležitost k rekvalifikaci či změně resortu nebo jen prostředí. Též informoval o tom, že by se finanční prostředky vybrané do účtu na zaměstnávání zdravotně postižených měly investovat do právě tohoto resortu.

Do diskuse se zapojil poslanec Hofman s poznámkou, že on sám je z regionu severní Morava, který je nejvíce postižen nezaměstnaností zdravotně postižených. Podotkl, že neexistuje systém na řešení této problematiky a zdůraznil svůj nesouhlas se zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí. Jako odkaz uvedl přístupnou studii Parlamentního institutu k zaměstnávání zdravotně postižených o srovnání situace s touto tématikou v různých zemích a u nás. Vyhláška 115/19xx Sb. podle jeho názoru přichází pozdě a neřeší problém chráněných dílen v nestátních podnicích a v ústavech sociální péče.

O slovo se přihlásil JUDr. Jan Hutař jako vedoucí sociálně právního odboru ze Sdružení zdravotně postižených a uvedl, že by považoval za ideální funkčnost třísystémového řešení.

První systém je kvota-systém, který je u nás podle názoru pana Hutaře zcela nedostačující. K tomu uvedl, že dvě třetiny zaměstnávajících nedodržují kvotu a nejsou sankcionováni. Dalším systémem je systém přímých podpor, ale bohužel se finanční prostředky ze státního rozpočtu nedostaly na úřady práce a jejich možný přísun je zablokován. Jako třetí systém uvedl systém daňových úlev pro zaměstnávajícího a dodal, že tento systém je jediný funkční a že víceméně funguje samovolně.

Jako další připomněl problém vyhrazených míst a podotkl, že pod pojmem vyhrazené místo by si zaměstnavatel neměl představovat konkrétní profesi, ale měl by postiženému umožnit uplatnit se v profesi jakékoli a jemu mnohdy bližší.

S poznámkou, že by se nemenší pozornost měla vztahovat i na malé podniky a menší zaměstnavatele vystoupil PhDr. Jan Bauer. Ještě dodal, že menší organizace jsou mnohdy schopnější vytvořit specifické podmínky k práci zdravotně postiženého občana.

Poslanec Krása a poslankyně Kolářová se omluvili z jednání podvýboru a předseda předal řízení schůze poslankyni Gavlasové.

Zástupce Ministerstva práce a sociálních věcí Kužel uvedl jako konkrétní výši finančních prostředků, se kterou má ministerstvo možnost disponovat ve svém resortu, 600 mil. Kč. Dále podotkl, že došlo ke škrtům ve výši 1 mil. 130 tisíc Kč po schválení vládního balíčku ekonomických opatření, a že k dalším škrtům došlo i díky povodním.

Na tuto poznámku zareagoval JUDr. Hutař s konstatováním, že příspěvky na tento resort klesají i bez povodní a vládních balíčků.

Místopředsedkyně podvýboru Gavlasová usměrnila diskusi pouze k bodu danému pozvánkou a předala slovo Ing. Duškovi.

Ing. Dušek vznesl poznámku, že systém je zaměřen pouze na zaměstnavatele. Že podle jeho názoru jsou všechny tři systémy, jak kvota systém, tak systém přímých podpor i daňových úlev, směrovány pouze směrem na zaměstnavatele. Zkonstatoval, že postrádá jakékoli motivační kroky na zaměstnance.

PhDr. Kužel jako odpověď uvedl, že si myslí, že větší rozdíl mezi důchodem a mzdou zdravotně postiženého občana jsou motivací dostatečnou.

Poslanec Hofman vznesl dotaz na zástupce ministerstva, jak ministerstvo chce co nejrychleji řešit problém úbytku pracovních míst na trhu práce.

Na svou obranu zástupce Kužel opět uvedl, že v kompetencích ministerstva jasně daných zákonem není vstoupit do jednání s jednotlivými úřady práce. Jako hlavní úsilí v tomto směru uvedl rozšířit rejstřík pracovních míst v konkrétních regionech a zvýšení finančních prostředků na politiku v nezaměstnanosti.

Poslanec Hofman zopakoval svou otázku, jak Ministerstvo práce a sociálních věcí hodlá alespoň udržet stávající stav.

Zástupce ministerstva Kužel informoval o vyhlášce 115, která řeší tuto problematiku evidencí dlouho nezaměstnaných zdravotně postižených občanů na úřadech práce. Z této evidence má potenciální zaměstnavatel možnost si vybrat konkrétního občana s konkrétní pracovní specializací - vyhláška č. 35/1997 Sb.

Do debaty vstoupil pan Ptáčník ze Sdružení zdravotně postižených občanů s poznámkou, že úřady práce plní funkce "dohazovače" občana se změněnou pracovní schopností do práce a že podle jeho názoru by to mělo fungovat opačným způsobem.

S připomínkou navázal pan Kupec, který pronesl myšlenku, že kolik peněz jde na politiku zaměstnanosti je pouze problémem Parlamentu či spíše Poslanecké sněmovny, která schvaluje státní rozpočet. Podle jeho názoru by byl ideální stav při toku peněz do toho resortu, ze kterého se peníze vybraly.

Poslankyně Gavlasová vyjádřila souhlas s předchozí myšlenkou a sdělila, že u důchodů se již podařilo prosadit zcela oddělený účet.

Ke slovu se přihlásili zástupci ministerstva. Pan Kužel navrhl rozlišovat způsobilost a pracovní způsobilost.

Na jeho poznámku navázal jeho kolega Kovář s podotknutím, že podle něj by měla být možnost financovat politiku zaměstnanosti z regionálního či městského rozpočtu a prohlásil, že tento problém by měl být spíše problémem poslanců ve svých volebních regionech.

Poslankyně Gavlasová oponovala skutečností, že snaha o zavedení samostatných regionů by poslancům nechyběla, ale že bohužel v současné době nejsou žádné z měst ani regionů finančně soběstační.

Do debaty opět vstoupil JUDr. Hutař s poznámkou, že by bylo dobré vytypovat alespoň některé oblasti.

Podotkl, že nedodržování systému kvoty by mělo pro zaměstnavatele znamenat diskvalifikaci ze státních zakázek.

Poslankyně Gavlasová zkonstatovala, že průběh jednání postrádá snahu o skutečné řešení a zkonstatovala neexistenci zákona o ucelené rehabilitaci.

Do budoucna by si představovala, že podvýbor pro otázky zdravotně postižených by měl přijmout usnesení na Ministerstvo práce a sociálních věcí, které by mělo informovat členy podvýboru o zahájení koncepčních kroků k zaměstnávání občanů se zdravotním postižením.

Zástupce Ministerstva práce a sociálních věcí Kužel zopakoval, že kompetence neleží v rukou ministerstva a že toto usnesení by se mělo vztahovat i k Ministerstvu zdravotnictví.

Místopředsedkyně podvýboru Gavlasová upozornila zástupce ministerstva na skutečnost, že chce pouze první kroky na tomto ministerstvu a koho hodlá do této problematiky z ostatních ministerstev přibrat, již záleží jen na nich.

JUDr. Hutař vystoupil se stručnou poznámkou, že by bylo vhodné zavést kvota-systém do zákonné podoby.

Poslankyně Gavlasová ukončila jednání podvýboru pro otázky zdravotně postižených v 16.55 hodin s konstatováním, že toto jednání je neusnášeníschopné a proto pokračování jednání odročuje na příští schůzi podvýboru.

V Praze dne 6. října 1997