Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

23. - 25. 4. 1997

Návštěva poslanců výboru se uskutečnila na základě pozvání předsedy výboru Národnej rady Slovenskej republiky pre zdravotnictvo a sociálne veci Antonem Národou. Za českou stranu se návštěvy účastnili předseda výboru V. Špidla, poslanci R. Čevela, M. Emmerová, E. Fischerová, J. Gavlasová, D. Navrátil, K. Nejezchleb, J. Novák, J. Škromach, J. Štrait. Za kancelář Poslanecké sněmovny jako doprovod L. Bendlová a A. Papoušek.

Prvním bodem oficiálního programu ve středu 23. dubna 1997 bylo setkání s velvyslancem České republiky na Slovensku J.E. Rudolfem Slánským. J.E.Rudolf Slánský seznámil poslance s aktuální problematikou vztahů České republiky a Slovenské republiky. Především uvítal to, že se návštěva poslanců uskutečnila v době, kdy dochází k jistému zostřování vzájemných vztahů mezi Českou republikou a Slovenskou republikou. Osobně tuto záležitost vnímá spíše jako problém vnitřní politiky a jako prostředek pro zviditelnění vládnoucí strany a odvedení od skutečných problémů.

Slovensko se nachází ve složité situaci, kdy pravděpodovně vypadlo ze zemí, které budou členskými zeměmi NATO, rovněž se komplikuje vstup Slovenska do Evropské unie. Probíhají rovněž složitá jednání s Maďarskem k řešení případu Gabčíkovo a ve vztazích s Ukrajinou je rovněž řada komplikací. Osobně se velvyslanec domnívá, že k uskutečnění schůzky premiérů obou zemí může dojít nejdříve v měsíci září.

Ve vzájemné diskusi poslanců s velvyslancem Rudolfem Slánským byly probrány specifika českého a slovenského zdravotnictví a sociální politiky. Rada velvyslanectví České republiky paní Olga Kollertová uvedla, že v tomto roce došlo ke snížení rozpočtu na zdravotnictví. To se v slovenském zdravotnictví projeví citelně. Řada problémů s privatizací a se zdravotními pojišťovnami je velmi obdobná jako v České republiky, jen vývoj je zde pomalejší a ne tolik dramatický jako v České republice. Celková životní úroveň je asi o 25 % nižší oproti situaci v České republice.

V další rozpravě vystoupil poslanec Nejezchleb k zmíněné dovozní přirážce mezi oběma zeměmi. Pan velvyslanec uvedl, že přirážka nebyla zrušena, byla stanovena nulovým procentem. Na závěr setkání velvyslanec Rudolf Slánský charakterizoval slovenskou politickou scénu jako celkově zdravou s tím, že jsou zde problémy v politické kultuře a že zde chybí ochota k demokratickým kompromisům, především poslední zmíněná okolnost, značně zkomplikovala vstup Slovenské republiky do EU.

Ve 14.30, po prohlídce budovy Národnej rady Slovenskej republiky, proběhlo společné jednání členů výboru Národnej rady Slovenskej republiky pre zdravotnictvo a sociálne veci s partnerským výborem Poslanecké sněmovny.

V úvodu jednání přivítal českou delegaci předseda výboru Anton Národa. Představil další členy výboru - místopředsedkyni Martu Aibekovou (HZDS), Pavola Derfenyi (HZDS), Marcelu Gbúrovou (SBV), Alenu Kolesárovou (HZDS), Romana Kováče (DU), Miroslava Miklošíka (KDH), Tibora Šagáta (DU). Za kancelář NR SR se účastnila I. Hudzíková, tajemnice výboru a L. Hlinková, pracovnice OZVP.

V úvodu předseda Anton Národa seznámil české poslance s slovenskou politickou scénou. Na Slovensku je jednokomorový Parlament, výbory jsou iniciativní a kontrolní orgány. Výbor pre zdravotnictvo a sociálne veci má 12 členů. Agenda výboru spočívá v projednávání rozpočtu ministerstev, schvalování plánu národnej pojisťovny, schvalování plánů a uzávěrek VZP, spolupráce se stavovskými a profesními organizacemi, řešení drogové problematiky.

Předseda výboru pro sociální politiku a zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky V. Špidla seznámil slovenské kolegy s českou politickou scénou s tím, že organizace a úloha výboru v obou parlamentech je velmi podobná. Rovněž představil celou delegaci a seznámil slovenské poslance s rozdělením mandátů v Poslanecké sněmovně.

V další diskusi se probírala problematika legislativního procesu, kde na Slovensku došlo k pozdější novelizaci a pozdějšímu přístupu na systém trojího čtení zákonů. Slovenští kolegové projevili zájem o zkušenosti s aplikací trojího čtení v legislativním procesu.

Důležitou otázku, o které diskutovali prakticky všichni přítomní poslanci bylo řešení konfliktu zájmů. Ve slovenském parlamentu existuje výbor pro neslučitelnost funkcí, který se schází pravidelně i podle potřeby. Na Slovensku existuje poměrně tvrdý a nekompromisní zákon o neslučitelnosti zájmů. Neumožní například vykonávat funkci ve vládě a být poslancem. Rovněž omezuje výši mzdy při zaměstnávání, které je vykonáváno při výkonu poslaneckého mandátu. K problematice funkce interpelací a otázek a odpovědí na členy vlády poslanec Kováč vyslovil nesouhlas s tím, že o výsledné odpovědi rozhoduje sněmovna, nikoliv poslanec, který interpelaci podá. Poslankyně Fischerová seznámila slovenské kolegy se způsobem podávání ústních i písemných interpelací v Poslanecké sněmovně.

V diskusi o zkušenostech s užíváním poměrného zastoupení v orgánech komory systému vystoupili Nejezchleb, Čevela, Kováč, Štrait, Špidla, Mikolašik. Ve slovenském parlamentu je zatím problém, že opoziční strany nejsou zastoupeny ve vedoucích funkcích a orgánech Národní rady.

Dalším bodem jednání byla otázka organizace sociální politiky. Předseda V. Špidla projevil zájem především o otázky udělení fondu a informaci o práci na realiaci této myšlenky. Poslanec Nejezchleb upozornil na potřebu vysokých garancí státu, které by realizaci každého fondu vyžádaly. Poslanec Navrátil se vyslovil pro výrazné oddělení fondů. Je potřeba jít dál a fondy zcela oddělit od působnosti státu a privatizovat, tedy inklinuje k chilskému modelu. Poslanec Kováč uvedl, že sociálna pojisťovna na Slovensku, která pracuje s oddělením sociálním fondem vykazuje velmi dobré výsledky. Je zde pouze problém v tom, že stát například snížil platbu za osoby, za které platí pojistné.

Slovenští kolegové vidí hlavní nebezpečí a ohrožení sociálního fondu v zásazích státu do hospodaření fondu.

Poslankyně Kolesárová projevila zájem o informaci o pracovním zabezpečení poslanců a o tom, jaké jsou jejich podmínky v práci. Poslanec Navrátil seznámil poslanecké kolegy s celou škálou možností, které jsou poskytovány českým poslancům formou náhrad, s možností vzít si asistenta, se zřízením poslanecké kanceláře.

V diskusi o provádění zdravotnické politiky vystoupil za slovenskou stranu poslanec Tibor Šagát (bývalý ministr zdravotnictví), který seznámil české poslance se systémem financování zdravotnictví na Slovensku. Obdobně jako v České republice, je financování založeno na zdravotním pojištění. Vícezdrojové financování se nepovedlo prosadit. Na Slovensku byla prováděna spíše privatizace činnosti a většina nemocnic a poliklinik je státní. Privatizované byly lázeňské a koupelové činnosti. Problémem podobným jako v České republice je nedostatečná definice garantované a standardní péče. Zdravotní péče se pohybuje v oblasti nereálných stanovených scén. Problém je v sestavování koncepcí. Poslanec Šagát uvedl, že nejlepší cesta je nejprve stanovit několik externích variant a koncepcí, po kterých by mělo následovat konkrétní politické rozhodnutí, které by se mělo opírat o maximální konsensus.

Se systémem českého zdravotnictví seznámili slovenské kolegy poslanci Špidla, Čevela. Řada problémů je obdobná jako ve Slovenské republice, jen jsou poněkud urychleny rychlejší privatizací, větším počtem resortních pojišťoven. Poslanec Nejezchleb do diskuse o zdravotnictví uvedl, že systém zdravotnictví nefunguje nikde na světě ideálně. Stejně jako je problematická ekonomická situace obou zemí, musí být problematické řešení zdravotnictví. Bodový systém má svoje klady a svoje zápory, nicméně přivedl určité zlepšení služeb. Zdravotnictví bohužel trpí velkým vnitřním dluhem a potřebou reformy zastaralých technologií. Na závěr se rozpoutala živá diskuse, kdy čeští kolegové zrazovali slovenské poslance k přehodnocení přístupu k rychlejší privatizaci zdravotnických zařízení.

První jednací den skončil v 17.50 hodin.

Čtvrtek 24. dubna 1997 - pracovní program delegace poslanců byl zahájen v 9.30 hodin přijetím předsedou správní rady Vojtěchem Takáčem a ředitelem Sociální pojišťovny Igorem Liptákem.

S organizací a postavením Sociální pojišťovny v celém systému sociální politiky Slovenské republiky seznámil poslance Vojtěch Tkáč. Upozornil na některé důležité zákony, jako je zákon o mzdě, připravovaný zákon o veřejné službě a připravovaný zákon o doplňkovém připojištění. Sociální pojišťovna je veřejnoprávní instituce. Z fondu je záměr financovat tři základní druhy pojištění. Nemocenské, úrazové a důchodové. Systémy jsou navzájem autonomní, mají možnost vzájemného pozitivního ovlivňování. Pojišťovna má 95 % výběr, což je v evropských podmínkách úspěšné. Sociální pojišťovna podle svých odhadů nepředpokládá zvýšení důchodového věku. Demografický vývoj na Slovensku je poměrně příznivý. Do roku 2005 není třeba sahat na hranici důchodového věku.

Ředitel Sociální pojišťovny Lipták seznámil poslance se způsobem digitalizace všech údajů o klientech pojišťovny. Přesto, že všechny materiály jsou několikanásobně zálohované a jsou vždy archivované i v zaknihované formě.

Vojtěch Tkáč seznámil poslance se vztahy mezi sociální pojišťovnou a státem. Členové správní rady jsou voleni parlamentem na návrh vlády, zaměstnavatelských organizací. Parlament může odvolat člena správní rady na základě důvodů stanovených v zákoně. Stát garantuje platební schopnost a to formou návratné výpomoci (například zálohová platba na začáteční období). Členové Sociální pojišťovny obecně zastávají názor, že do sociálního pojištění nepatří politika. Politická rozhodnutí jsou nutná na stanovení základního směřování, v koncepci a nikoliv v samotném provádění, to se má řídit platnými zákony.

Zvyšování důchodů se děje na základě dobré platební bilance pojišťovny. Sociální pojišťovna informuje o svých možnostech zvýšit důchody. Navíc je uplatňován původní federální zákon o zvyšování důchodů ve vazbě na růst cen.

Návštěva v Sociální pojišťovně byla zakončena prohlídkou výpočetního střediska, kde jsou všechny evidenční listiny o pracovnících převáděny do digitální formy, což umožňuje rychlé zpracování i vyhledávání a úpravu důchodů. Pojišťovna si toto zařízení mohla dovolit na základě dobrých hospodářských výsledků. Poslanci výboru pro sociální politiku a zdravotnictví se shodli na názoru, že podobné zařízení by velmi prospělo České správě sociálního zabezpečení.

Ve 14.00 hodin byla delegace přijata ministerkou práce a sociálnych vecí a rodiny Slovenské republiky Olgou Koltašovou, která po úvodním slově zdůraznila nadstandardní vztahy mezi oběma resorty, které jsou podloženy dobrými smluvními vztahy. Během hodinového jednání vystoupili jednotliví členové ministerstva, kteří seznámili poslance s okruhem své činnosti. Důležitými úkoly ministerstva je zákonoveřejná služba a příprava nového zákoníku práce, rovněž zpracování zákona o sociální pooci, které se váže na dokončení reformy sociální oblasti.

Diskutovalo se o přípravě nového zákona o zaměstnanosti, který by se vázal na konstituování Národního úřadu práce. Důležitou otázku, která byla diskutována s pracovníky slovenského ministerstva bylo i vzájemné zaměstnávání občanů. V České republice je zaměstnáno 72 tisíc slovenských občanů a vývoj vzájemného zaměstnávání je příznivý.

Na závěr vystoupení předseda výboru pro sociální politiku a zdravotnictví Vladimír Špidla informoval o sociální politice v České republice.

Jednání pokračovalo v 15.00 hodin přijetím delegace ředitele národního úřadu práce M. Ivanem. Existence úřadu se opírá o zákon o zaměstnanosti. Slovensko má poměrně vyšší míru nezaměstnanosti, s regionálními specifiky. Předseda výboru uvedl, že v České republice je problém v efektivní organizaci práce způsobený doposud neuzavřeným územním členěním České republiky. V rozpravě vystoupili Štrait, Národa, Škromach. Dotazy se týkaly především odborové organizovanosti pracovníků na Slovensku. Podobně jako sociální pojišťovna je i národní úřad práce veřejnoprávní institucí, která je nezávislá na státním rozpočtu.

V pátek 25. dubna 1997 v 9.00 hodin začalo pracovní jednání - setkání s ředitelem úřadu bezpečnosti práce R. Glasom, který ve stručné informaci uvedl, že do roku 1993 byl vývoj ve Slovenské republice shodný s Českou republikou a spadal do resortů s problematikou bezpečnosti a ochrany práce. V současné době je snaha razit ideu, že za bezpečnost práce odpovídá především zaměstnavatel a měl by být dostatečně motivován (nikoliv Inspektorát bezpečnosti práce). Na Slovensku existuje samostatný zákon, který odpovědnost přesouvá na zaměstnavatele. Podřízeným institucím úřadu bezpečnosti práce patří inspektoráty technické a výzkumný ústav bezpečnosti práce. V závěru byla diskutována i otázka úrazového pojištění, kde Slovenská republika ve vazbě na sociální pojišťovnu je řešení pravděpodobně dál, než Česká republika.

V 10.15 hodin pokračovalo jednání se zástupci Ministerstva zdravotnictví. Před tímto jednáním se rozloučil s delegací Anton Národa a další jednání vedla místopředsedkyně Marta Aibeková.

Předseda výboru Vladimír Špidla uvedl zúčastněné do problematiky českého zdravotnictví, které je charakterizováno nedobrým způsobem financování, přílišnou pravomocí pojišťoven a špatně nastartovanou privatizací. Za slovenskou stranu byli přítomni zástupci Ministerstva zdravotnictví, dále ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny E. Hostín a prezident Sdružení zdravotních pojišťoven E. Kováč.

E. Hostín ve svém slově uvedl do širokých souvislostí vývoj zdravotnictví v České republice a Slovenské republice ve srovnání se zeměmi s bohatší ekonomikou jako například Amerika a Velká Británie. Upozornil, že jedním ze základních problémů je nedostatek zdrojů, které nestačí na současné kapacity. Stejně jako v České republice je zde problém s vysokými pravomocemi pojišťoven, s možností vstupovat do smluvních vztahů. Ze vzájemné diskuse poslanců s pracovníky Ministerstva zdravotnictví vyplynulo, že slovenský systém zdravotnictví se velmi podobá českého systému. Jen řada problémů se na Slovensku vyvíjí pomaleji díky opatrněji odstartované privatizaci.

V další rozpravě se hovořilo a probíraly se otázky skladby pojištěnců jak po zdravotní stránce, tak po stránce věkového rozložení. Na Slovensku se jako platební způsob využívá kombinace kapitační platby v ambulantní sféře s bodovým systémem v lůžkové sféře. V závěru se diskuse stočila na otázky vzdělávání zdravotnických zařízení a na otázky postgraduálního vzdělávání.

Poslankyně Fischerová kritizovala především snahu liberálním přístupem tento model rozbít. Model doposud existuje a je poměrně uspokojivě fungující. Podobně jako v České republice i na Slovensku je problémem ve stanovení havarijních akcí a z hlediska exekutivy je pociťována nedostatečná investiční strategie v oblasti zdravotnických zařízení.

Po rozloučení se zástupci Ministerstva zdravotnictví a zdravotních pojišťoven provedli představitelé obou výborů Marta Aibeková a Vladimír Špidla krátké zhodnocení. Obě strany se shodli na tom, že všechna jednání byla podnětná a užitečná především proto, že agendy (jak zdravotní, tak i sociální), jsou dobře ošetřeny mezinárodními smlouvami a navíc obě země mají, alespoň do roku 1993, shodný vývoj v obou oblastech.

Představitelé výborů se rozloučili s příslibem dalšího setkání, kdy pravděpodobně v měsíci září nebo říjnu pozve výbor pro sociální politiku a zdravotnictví slovenské kolegy do České republiky. Předseda rovněž pokládá za vhodné každý rok se vzájemně navštívit a vyměnit si zkušenosti.

Zaznamenal: Antonín Papoušek

V Praze dne 20. května 1997