Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Zápis

z 8. schůze výboru pro sociální politiku a zdravotnictví

konané ve dnech 4. a 5. prosince 1996

Přítomni: viz. prezenční listina

Omluveni: viz. zápis

Schůzi výboru zahájil ve 14.05 hodin předseda výboru V. Špidla.

Omluveni z jednání výboru byli poslanci Krása, Navrátil, Plechatá, Škromach, Šojdrová.

K 1. bodu, kterým byli koncepční záměry v posudkové službě, přivítal předseda zástupce Ministerstva práce a sociálních věcí náměstka Jar. Dostala a ředitele odboru Biskupa.

V úvodu náměstek ministra J. Dostal upozornil, že je možné posuzovat pouze 10 měsíců fungování nových schémat posudkové služby. Základní myšlenkou bylo vytvořit pevné zázemí pro posuzování a pro přidělení klasifikace snížení uplatnění na trhu práce. Celý posudkový systém ministerstvo pokládá za věcně správný, potřebuje pouze určitá korektiva, která vychází z provádění a praxe. Předseda Špidla se dotázal ředitele Biskupa, jaké byly provedeny konkrétní šetření.

Ředitel Biskup odpověděl, že se v současné době očekávají připomínky odborných společností k vyhláškám o snížení pracovního uplatnění.

V rozpravě, ve které vystoupili poslanci Kolářová, Štrait, Gavlasová, Špidla, Zvěřina, Nejezchleb, Fischerová, Emmerová a hosté Dostal a Biskup se diskutovala především řešení kombinovaných vad, kde většina poslanců shledává jako nedostatečné při kombinovaných vadách posoudit ztrátu pracovního potenciálu o 10 %, poslanci rovněž upozorňovali na vysoké procento případů, kdy byl odebrán při posuzování již přidělený částečný invalidní důchod či plný invalidní důchod.

V této souvislosti náměstek Dostal uvedl, že současný systém se jeví jako sledovatelnější, je zaznamenáno méně opravných prostředků proti době minulé.

V další rozpravě se diskutovala otázka, zda se vrátit opět ke komisím, které by posuzovaly nárok na invalidní důchod. Rovněž se diskutovala otázka, zda posudkovou službu je dobré řešit pod Českou správou sociálního zabezpečení, či zda by byla efektivnější vazba na úřady práce. V rámci rozpravy vystoupila po souhlasu poslanců výboru Dr. Cupková ze Sdružení zdravotně postižených. Upozornila, že dochází k častému odebírání plných invalidních důchodů a částečných invalidních důchodů u lidí, kteří jsou prakticky nezaměstnatelní. Jako jediné rychlé a efektivní řešení se jeví zvýšení procentního hodnocení u kombinovaných vad.

V další rozpravě vystoupili poslankyně Kolářová, Špidla, Fischerová. Hosté - Dostal, Král, Biskup. Projednávala se koncepce systému ucelené rehabilitace a center komplexní rehabilitace, které by umožnily lepší návrat občanů, kteří ztratili částečný invalidní důchod a jsou těžko zaměstnavatelní. Projednával se zároveň vysoký nárůst nemocnosti a možnost sloučení nemocenského a zdravotního pojištění, které by umožnilo snížit ztráty.

Po další rozpravě, ve které vystoupili Špidla, Janeček, Fischerová, Emnmerová, předseda výboru V. Špidla navrhl návrh usnesení č. 22/1996 ke koncepčním záměrům v posudkové službě, ve kterém žádá ministra práce a sociálních věcí o předložení materiálů, které by šetřily výsledky účinku vyhlášky č. 284/1995 Sb.

Usnesení bylo přijato, 10 poslanců proti, 1 poslanec se zdržel. O usnesení hlasovali poslanci Fischerová, Pešková, Štrait, Janeček, Gavlasová, Špidla, Emmerová, Kolářová, Zvěřina, Nejezchleb, Jirousová.

Dalším bodem, řádně schváleného pořadu schůze byly koncepční záměry v oblasti důchodového zabezpečení. K tomuto bodu byl předložen materiál a jeho hlavní rysy odůvodnil náměstek ministra J. Dostal. Upozornil na předpokládané rozšíření předčasných důchodů. Náměstek Dostal rovněž upozornil na záměry a úpravě v oblasti přiznávání invalidních důchodů a posuzování invalidity především u osob samostatně výdělečně činných s pokusem sjednotit všechny typy důchodů. Toto sjednocení je velmi problematické. Dalším závažnou okolností je pětiletá ochrana na poskytování vdoveckých důchodů. V současné době se zvažuje možnost tuto lhůtu prodloužit, rovněž se připravuje zvýšení důchodů pro bezmocnost. Finanční dopad všech těchto úprav se předpokládá ve výší 0,9 miliard Kč.

Poslankyně Fischerová vznesla dotaz na neřešenou situaci v oblasti vdovských důchodů, způsobenou především stagnací pevné hranice souběhu starobního a vdovského důchodu. Náměstek Dostal připustil, že jde o velký problém, které by ministerstvo rádo vyřešilo. Reálné řešení by bylo přepracovat, přepočítat všechny stávající vdovecké důchody, šlo by o 450 000 případů.

V rámci tohoto bodu vystoupil ředitel České správy sociálního zabezpečení

JUDr. V. Antošík, který upozornil na problematickou situaci, která nastala od nového roku, kdy většina důchodů se musí přepočítávat podle zákona č. 100/1988 Sb.,tak i podle nového zákona 155/1995 Sb.

V další rozpravě, ve které vystoupili Štrait, Dostal, Janeček, Král se diskutovali mechanizmy valorizace a způsob financování důchodů. O možnostech oddělení důchodového fondu.

V závěru bodu č. 2 se diskutovalo o budoucím pojetí důchodového systému, do jaké míry bude systém výlučně státní a do jaké míry se bude systém opírat o penzijní fondy. Náměstek Dostal v této souvislosti uvedl, že se bude jednat o kombinaci Beveridgova a Bismarcova systému. Výsledným záměrem není příliš posilovat oddělení důchodového systému.

Třetím bodem schváleného pořadu schůze byla sociální pomoc, záměry Ministerstva práce a sociálních věcí v roce 1998. Náměstek Dostal v úvodním slově upozornil, že jde o nejsložitější legislativní normu v rámci celého sociálního systému. Hlavními principy předkládané novely by mělo být posílení vazeb na rodinu a obec a na samosprávu. Skutečným cílem je, aby byla možnost sociální pomoci co nejblíže občanovi. V rozpravě k tomuto bodu vystoupili Fischerová, Dostal, Štrait, Cupková, Dvořáková, Janeček. Diskutovala se především kombinace zdravotní a sociální péče, řešení domovů s pečovatelskou službou. Široce diskutovanou otázkou byla ústavní a terénní praxe, která má mnoho připomínek k připravovanému zákona, jejíž připomínky nebyly do vládního návrhu zavzaty.

V další rozpravě vystoupil Janeček, Dostal, Fischerová, Emmerová, Špidla, Voňková. Diskutovala se otázka řešení ústavů sociální péče po navracených restituovaných objektech.

Na závěr projednávání tohoto bodu předseda požádal zástupce ministerstva o poskytnutí vypořádaného připomínkového řízení k zákonu o sociální pomoci. Zástupci ministerstva uvedli, že je nemohou postoupit bez souhlasu ministra.

Pokračování schůze dne 5. 12. 1996

Pokračování schůze zahájil v 9.05 hodin předseda V. Špidla. Úvodní slovo k

bodu 4 přednesl ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny J. Němec. Současný stav ve zdravotním pojištění je ve znamení snižování počtu resortních pojišťoven. V současné době existuje několik silných pojišťoven, mezi nimi Všeobecná zdravotní pojišťovna, pojišťovna Ministerstva vnitra, Vojenská zdravotní pojišťovna.

Důležitou charakteristikou celého systému je, deficitní hospodaření. Pojišťovny by mohly tuto situaci řešit snížením hodnoty bodu. Důležitým problémem je zvýšení nabídky zdravotní péče. Stávající systém je těžko únosný, je charakterizován vysokou nákladností lůžkové péče. Dále se ředitel Němec zmínil o typových smlouvách, které jsou aplikovány již pourčitou dobu a jejich předmětem je garantovaná hodnota bodu. Tato hodnota bodu je stanovena svoji minimální hranicí, která může být maximálně zvýšena. Možná řešení jsou především v důslednější regulaci a to i přes státní rozpočet, omezením vlivu farmaceutické loby.

V krátké rozpravě vystoupili poslanci Špidla, Emmerová, Fischerová, Jirousová. Diskutovalo se o možnosti zřízení standardu, které způsob paušálních plateb předpokládá. V rozpravě se dále otevřela problematika léčeben dlohodobě nemocných a problematika řešení financování těchto institucí. K dotazu poslankyně Fischerové na názor k experimentům České národní zdravotní pojišťovny ředitel Němec uvedl, že způsob bonusů umožňuje selektovat zdravější pacienty.

Dalším bodem schváleného pořadu schůze bylo projednání zákona o všeobecném zdravotním pojištění. Předseda výboru posl. V. Špidla v úvodu uvedl, že nejde o klasické projednávání zákona, ale o první předběžné projednání před prvním čtením v Poslanecké sněmovně.

V úvodu ministr Stráský seznámil poslance s trojím předkládáním návrhu zákona, který by reagoval na nález Ústavního soudu ve vládě. Nakonec byla přijata třetí varianta, která ustoupila od popisného a detailního seznámení a uplatnění všech vyhlášek v zákoně.

Náměstek ministra A. Dvouletý seznámil poslance s širokým aspektem předkládaného zákona. Především upozornil, že návrh neznamená uzákonění bezplatnosti zdravotní péče. V souladu s ústavním nálezem by zákon měl stanovit rozsah hrazení zdravotní péče.

Náměstek Dvouletý upozornil, že kazuistický přístup zákonodárce nikdy neobsáhne spolehlivé popsání všech životních situací, které by měl zákon řešit. Navíc upozornil na regidnost takto pojatého zákona. Vláda nakonec přijala způsob, který vychází z určité abstrakce a spíše stanoví jakými nástroji jsou jednotlivé vyhlášky v systému hrazení zdravotní péče.

Náměstek Dvouletý zároveň oslovil poslance, aby s přijetím zákona neotáleli, neboť od 1. dubna 1997 by mohl nastat bezprávní stav, přestal by platit Zdravotní řád, který v současné době upravuje rozsah péče, která je hrazena ze všeobecného zdravotního pojištění. Velmi rychle by mohlo dojít k situaci, kdy řada občanů by se domáhala proplácení léků, které jsou nyní nehrazené. Celá situace by vedla k další eskalaci nákladů a způsobila by problémy nejen zdravotním pojišťovnám, ale i zdravotnickým zařízením.

Dále byli poslanci seznámeni se strukturou zákona a s jeho problémovými okruhy. Především zákon vymezuje okruh pojištěnců všeobecného zdravotního pojištění. Stanovuje povinnosti pojištěnců k pojišťovně, vymezuje pojmy jako ošetřující lékař a registrující lékař. Upravuje rozdělení zdravotní péče podle druhů zdravotnických zařízení na ambulantní a ústavní. Beze změny proti dosavadní úpravě zůstává způsob pohotovostní a záchranné služby. Rovněž lůžka dlouhodobě nemocných nejsou tímto zákonem řešena. V oblasti přirážek a pokut se přebírá dosavadní úprava.

V rozpravě vystoupili poslanci Čevela, Špidla, nám. Dvouletý a ministr Stráský. Diskutoval se pojem bezplatnosti a otázka zda předložený návrh zákona skutečně řeší Ústavní nález.

V další rozpravě vystoupili Kolářová, Janeček, Špidla, Fischerová, Dvouletý, Suchopár. Hovořilo se o nutnosti zkrátit řádnou lhůtu na projednání návrhu zákona. V další rozpravě byla diskutována otázka limitace cen, možnost regulovat ceny a stanovit standardní cenu ve zdravotnictví.

Při podrobném seznamování se se zákonem se v rozpravě postupovalo paragraf po paragrafu. V úvodu náměstek Dvouletý ke každému paragrafu uvedl několik poznámek a základních charakteristik.

K § 121 vznesla dotaz poslankyně Emmerová o nedostatečném vymezení a charakteristiku spádového území. Náměstek Dvouletý uvedl, že spádová území nebyla využívána, ale nebyla ani zrušena.

S ohledem na to, že k většině bodů se vyjadřovala řada hostů, bylo doporučeno poslancem Janečkem, aby se nehlasovalo o udělení slova každému hostů zvlášť, ale aby bylo v této nezávazné formě projednávání zákona umožněno vystoupit i neposlancům s příspěvky k zákonu o všeobecném zdravotním pojištění.

Během diskuse několikrát vystoupil ředitel VZP J. Němec, který uvedl některá možná opatření, které by mohly vést ke snížení zadlužení zdravotnictví. Vycházeje z praxe západních zemí v nichž se velmi často uplatňuje roční rozůčtování nemocnic a paušální platby. Mnoho problémů nastává odkladem některých zásadnějších zásahů do organizace nemocniční péče, především do nadbytečného lůžkového fondu, který vyžaduje trvalé vysoké náklady.

V další rozpravě vystoupili poslanci Emmerová, Šojdrová. Diskutovali se možnosti vícezdrojového financování zdravotnictví. Během rozpravy zazněl také názor, že by bylo vhodné, aby návrh zákona projednal i ústavně právní výbor a posoudil jeho ústavnost.

Dr. Schlanger v rozpravě se zmínil o nedostatečné motivaci zdravotnických zařízení k úsporám a k racionálnímu hospodaření. Dalším diskutovaným problémem, ke kterému vystoupili poslanci Bureš, Špidla, Čevela, hosté Dvouleté bylo omezení přístupu ke specialistovi. Návrh předpokládá, že k odbornému lékaři bude moci přistupovat pacient se stanoviskem ošetřujícího lékaře. Poslanec Zvěřina uvedl, že tento systém má svá rozika, nicméně bude stimulovat ošetřující praktické lékaře ke zvyšování kvalifikace a jde o systém, který je v Evropě velmi běžný.

První projednávání návrhu zákona o všeobecném zdravotním pojištění před prvním čtení v Poslanecké sněmovně bylo zakončeno bez přijetí usnesení.

Dalším bodem pořadu byla situační zpráva o hospodaření českých nemocnic. Situační zprávu o hospodaření českých nemocnic uvedl náměstek ministra J. Heller. Upozornil, že kromě lázeňských léčeben většina lůžkových kapacit pracuje s deficitem. Deficit je pravděpodobně způsoben mimo jiné i nadbytkem lůžkového fondu a špatným hospodařením nemocnic. Za letošní první pololetí vykázalo téměř 200 nemocnic celkovou ztrátu ve výší 1,6 mld Kč. V řadě případů tuto ztrátu způsobila neuvážená rozhodnutí nemocnic, např. nákup drahé přístrojové techniky. Z údajů Ministerstva zdravotnictví rovněž vyplývá, že soutěžení mezi nemocnicemi prodražuje zdravotní péči, Malé nemocnice konkurují nemocnicím okresního typu a zvyšují své náklady, zatěžují fond pojistného.

V rozpravě vystoupili Emmerová, Špidla, Fischerová, Stráský, Němec, Heller. Poslanci požadovali od ministra zdravotnictví brzské řešení situace, které by reagovalo na situaci ve fakultních nemocnicích. Ministr uvedl, že v této souvislosti se snaží řešit fakultní nemocnice v Praze a jedná s rektorem UK Malým. Česká republika si nemůže dovolit takový počet fakutních nemocnic, ani současný počet lékařských fakult. Jako sporné bylo v rámci diskuse vyhodnocena i akce "Frekvence", která bv mnoha případech vedla k nárůstu nákladů v nemocnicích a přinesla tedy opačný efekt, než se očekávalo.

Bod Situační zpráva českých nemocnic byl ukončen rovněž bez usnesení.

Posledním bodem, řádně svolaného pořadu schůze byla Situační zpráva o zdravotních pojišťovnách. K tomuto bodu byl předložen materiál, který komentoval náměstek Suchopár. V rámci situační zprávy o zdravotních pojišťovnách se nejvíce diskutovala experimentální podstata České národní zdravotní pojišťovny. Poslanci brali především situaci, kdy existuje právní situace rozporné vyhlášky se zákonem, kdy tohoto stavu využívá Česká národní zdravotní pojišťovna ke své činnosti. Náměstek Dvouletý v této souvislosti uvedl, že státní úředník je vázán jak vyhláškou tak zákonem. Může se stavět do role soudce, který posoudí, kterým z těchto platných právních předpisů se má řídit. Mezi poslanci převažoval názor, že zákon je nadřazen vyhlášce. K tomuto bodu vznesla poslankyně Fischerová návrh na podnět Nejvyššímu kontrolnímu úřadu tak, aby byla provedena kontrola v České národní zdravotní pojišťovně s cílem prověřit hospodaření s pojistným vybraným podle zákona. Poslankyně Fischerová uvedla, že právě tato pojišťovna zneužívá veřejné prostředky.

Na závěr projednávání tohoto bodu přednesla poslankyně Fischerová návrh usnesení č. 23/1996, který je podnětem Nejvyššímu kontrolnímu úřadu podle § 17, odst. 2 , zákona č. 166/1993 o Nejvyšším kontrolním úřadu. Usnesení bylo přijato. Z 11 přítomných poslanců 9 hlasovalo pro, 3 se zdrželi. O usnesení hlasovali poslanci Špidla, Janeček, Bureš, Emmerová, Nejezchleb, Zvěřina, Kolářová, Navrátil, Jirousová, Fischerová, Gavlasová.

Posledním bodem řádně schváleného pořadu schůze byl Návrh termínu 9. schůze výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Předseda navrhl poslancům, aby s ohledem na doposud neznámé výsledky prvních čtení některých zákonů, které bude výbor projednávat se výbor sešel 18. prosince 1996 v 18.00 hodin, kdy se předpokládá jednání organizačního výboru a nebude tedy probíhat jednání Poslanecké sněmovny. Návrh 9. schůze výboru pro sociální politiku a zdravotnictví bylo schváleno 19 poslanci. 11 poslanců pro.

Zaznamenal: ing. A. Papoušek

Napsala: V. Vesecká

V Praze 12. 12. 1996