Zápis
ze 17. schůze
výboru pro sociální politiku a zdravotnictví
konané 18. a 19. června 1997
První den jednání schůze zahájil předseda výboru Vladimír Špidla v 10.05 hodin.
Omluvil poslance Navrátila, Nováka, Peškovou, Šojdrovou a Zvěřinu z prvního dne jednání schůze výboru.
První bod "Státní závěrečný účet kapitola 313 - Ministerstvo práce a sociálních věcí za rok 1996" odůvodnil za ministra práce a sociálních věcí náměstek ministra Miloslav Vaněk a ředitel odboru Ctirad Ondračka.
V podrobném úvodu k hospodaření v kapitole 313 byly uvedeny některé zásadní změny, jako zavedení zvláštního účtu důchodového pojištění, která přinesla zásadní změnu v hospodaření s důchodovými prostředky. Stala se z nich samostatná položka příjmů. Celkový úhrn příjmů v kapitole byl 169 192 568 tisíc Kč. Úhrn výdajů byl 155 147 617 tisíc Kč.
Zpravodajem k bodu byl určen poslanec Jaroslav Štrait, který hned v úvodu vystoupil s výhradami k nakládání s příznivým příjmovým vývojem kapitoly, kdy například v příspěvku na státní politiku a zaměstnanost dochází proti výdajům ke značnému převýběru. Zmínil se rovněž o stanovisku Nejvyššího kontrolního úřadu, které mělo ke kapitole 313 několik výhrad. Na závěr své zpravodajské zprávy zpravodaj doporučil kapitolu 313 neschválit a zároveň doplnit doprovodné usnesení, které by ukládalo Ministerstvu práce a sociálních věcí zřídit zvláštní účet pro zaměstnanost.
Náměstek Vaněk uvedl, že v případě příspěvku na zaměstnanost nejde o oddělený fond.
Ředitel Ondračka k upozornění na protizákonné jednání Ministerstva práce a sociálních věcí uvedl, že v žádném případě nedošlo k přestoupení předpisů. Tento názor podpořila i ing. Fuchsová z Ministerstva financí s uvedením, že jde o nepochopení fungování státního rozpočtu, protože kapitoly nelze hodnotit jako izolované útvary.
V rozpravě vystoupila poslankyně Fischerová s dotazem, jak Ministerstvo práce a sociálních věcí bude řešit nárůst dlužného pojistného. Náměstek Vaněk uvedl, že výběr dlužné pojistné se pohybuje mezi 2 - 3 %, což pokládá za velmi příznivé číslo ve srovnání s daňovými úniky. Zároveň uvedl, že bylo vyhlášeno přes 800 konkurzů, kterých se účastní i Česká správa sociálního zabezpečení. Z toho byly fakticky uzavřeny 3.
Dále vystoupili Ondračka, Fischerová, Špidla. Diskutovalo se především hospodaření na odděleném účtu důchodového pojištěná. Předseda Špidla uvedl, že by rád ve spolupráci s Ministerstvem financí provedl seminář k fungování důchodového podúčtu, aby poslanci byli dobře informování o způsobu nakládání prostředků v rámci tohoto podúčtu.
Po krátké přestávce zpravodaj v závěrečném usnesení doporučil schválit
s dobrovodným usnesením kapitolu 313 Ministerstva práce a sociálních věcí za rok 1996.
O usnesení č. 14/1997 se hlasovalo po částech, kdy pro první část se vyslovili všichni poslanci, pro druhou část se vyslovilo 13 poslanců a 1 se zdržel. Usnesení bylo přijato
O usnesení hlasovali poslanci: Špidla, Štrait, Škromach, Gavlasová, Kolářová, Plechatá, Nejezchleb, Krása, Čermák, Emmerová, Čevela, Janeček, Jirousová, Fisxcherová.
Od 12.00 hodin pokračovala schůze výboru 2. bodem "Přijetí tříčlenné delegace komise Nejvyšší Rady Ukrajiny pro otázku zdravotnictví, péče o matku a dítě".
Předseda Špidla uvítal delegaci a seznámil ukrajinské zástupce se způsobem voleb do Poslanecké sněmovny s prací výborů, se systémem trojího čtení, který v Poslanecké sněmovně funguje i o současné politické rovnováze mezi koalicí a opozicí.
Zástupce Nejvyšší Rady Ukrajiny poděkoval za přijetí. Národní Rada Ukrajiny má v současné době zřejmě 450 poslanců, z toho 11 poslankyň. Pořad i funkce výboru je velmi obdobná. Rovněž spolupracuje se dvěma ministerstvy a to ministerstvem pro rodinu a mládež a s ministerstvem pro zdravotnictví. Delegace se v současné době zabývá především otázkami lázeňství, neboť v České republice je většina lázní zprivatizována, na rozdíl od Ukrajiny. Rovněž upozornil na rozvíjející se spolupráci s Ukrajinou (návštěva prezidenta ČR na Ukrajině, návštěva předsedy Poslanecké sněmovny na Ukrajině, atd.)
Jednou ze zásadních záležitostí je, že Ukrajna má státní rozpočet ve stejné výši jako Česká republika, ale oproti České republice má 52 milionů obyvatel. Předseda Špidla otevřel otázku migrace pracovní síly nelegálního zaměstnávání Ukrajinců v České republice. Zástupce Ukrajiny uvedl, že by v rámci své cesty rád zmapoval tuto oblast. Mimo jiné uvedl, že na černém trhu na Ukrajině se dotazník na pracovní místo v České republice prodává za 300 dolarů. Objem migrující pracovní síly je obrovský a dochází k velkým únikům jak pro Ukrajinu, tak pro Českou republiku v oblasti daní.
Další v rozpravě vystoupili poslanci Gavlasová, Škromach, Špidla a zástupce Ukrajiny. Obě strany se shodly, že způsob vzájemného zaměstnávání musí být civilizovaný a musí se dít podle řádných pravidel. Jistým problémem Ukrajiny je, že se zde rozpadá i systém úřadů práce z důvodů slabého státního rozpočtu. Přijetí Ukrajinské delegace bylo zakončeno společným pracovním obědem, kterého se za českou stranu zúčastnili předseda V. Špidla, J. Štrait a místopředsedkyně Kolářová a Emmerová.
Ve 14.00 hodin pokračovala prvním dnem jednání bodem 3. státní závěrečný účet - 335 - Ministerstvo zdravotnictví za rok 1996.
Za Ministerstvo zdravotnictví kapitolu odůvodnil náměstek Čihař. Kapitola byla zpracována podle jednotných směrnic Ministerstva financí a zobrazuje hospodaření
s finančními prostředky rozpočtu v roce 1996. Všechny rozpočtové úpravy byly v souladu s právními předpisy a příjmy splněny na 76 %.
Zpravodajskou zprávu přednesla poslankyně E. Fischerová, která postrádá informaci o příjmech ostatních kapitol, které se dotýkají zdravotnictví. V rámci zpravodajské zprávy vznesla konkrétní dotaz na cíle projektu PEKOZ a rovněž projevila přání, o vyhodnocení národního programu zdraví.
V závěru své zpravodajské zprávy zmínila zpravodajka stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu, kde bylo zjištěno, že Ministerstvo zdravotnictví nemá informace o potřebách financování přímo řízených organizací. Přitom směrnice Ministerstva financí ukládá plánovat hospodaření těchto organizací.
O návrhu usnesení se poslankyně v závěru své zpravodajské zprávy nezmínila s tím, že ho uvede až po kompletní úpravě.
Náměstek Čihař souhlasil, že největší problémy s financováním se vyskytují právě u lůžkových zařízení. Pro účinnější vstup do celého systému chybí unifikovaná data. Systém zdravotního pojištění a jeho hrazení představuje práci s obrovským počtem položek, které klade vysoké nároky na administrativní zátěž. V tomto ohledu poněkud zaspal informační systém pojišťoven.
K otázce zadluženosti velkých nemocnic náměstek Čihař vidí velkou chybu i ve špatném dohodnocení vrcholných managerských funkcí, které vedou k nedostatečnému výběru vhodných managerů a k chybným managerským rozhodnutím (např. řada potřeb pro nemocnici byla řešena formou liesingové smlouvy, což bylo nevýhodné).
V další rozpravě, ve které vystoupili Martínek a Fischerová, se diskutovala otázka zdlouhavé privatizace nemocnice Kostelce nad Černými Lesy.
Na závěr projednávání navrhla poslankyně Fischerová návrh usnesení č. 46/1997, které bylo hlasováno po jednotlivých bodech. Všechny body získaly nadpoloviční většinu přítomných poslanců. Zvěrečné usnesení bylo schváleno všemi přítomnými poslanci (14 poslanců pro). O usnesení hlasovali poslanci: Špidla, Fischerová, Gavlasová, Nejezchleb, Kolářová, Zvěřina, Plechatá, Krása, Čermák, Emmerová, Čevela, Bureš, Janeček, Štrait, Jirousová.
Ve Sdělení předsedy předseda výboru Vladimír Špidla přednesl návrh usnesení k účasti poslance Josefa Zvěřiny na 2. evropské konferenci věnované problematice HIV\AIDS.Usnesení bylo přijato, (14 poslanců pro). O usnesení hlasovali poslanci: Špidla, Fischerová, Gavlasová, Nejezchleb, Kolářová, Zvěřina, Plechatá, Krása, Čermák, Emmerová, Čevela, Bureš, Janeček, Štrait, Jirousová.
Předseda navrhl z důvodu neúčasti dvou poslanců na plánované delegaci do Spolkové republiky Německo náhradníky, kteří by se účastnili za schválené poslance. Jako náhradníci byli schváleni poslanci Karel Nejezchleb a Zdeněk Škromach.
Usnesení č. 49/1997 podpořili všichni přítomní poslanci (14 poslanců pro). O usnesení hlasovali poslanci: Špidla, Fischerová, Gavlasová, Nejezchleb, Kolářová, Zvěřina, Plechatá, Krása, Čermák, Emmerová, Čevela, Bureš, Janeček, Štrait, Jirousová.
Dále předseda Špidla seznámil poslance s několika došlými peticemi, především s peticí č.j. 140/P/97, která se týkala koncepce zákona o sociální pomoci. Tato petice byla postoupena k vyřízení poslanci Václavu Krásovi. Dále byli poslanci seznámeni s peticí občanů z Dobříše a s peticí proti privatizaci polikliniky v Židlochovicích.
Předseda dále otevřel otázku dalších styků s Českou lékárenskou platebnou, jejíž představitelé se doposud scházeli s poslankyní Kolářovovu a s poslancem Čevelou. Předseda upozornil na připravované přijetí Švédské delegace a upozornil rovněž na termínovou kolizi, neboť v této době bude probíhat pravděpodobně i schůze sněmovny. Podle původních záměrů by švédská delegace měla být přijata v pondělí 7. 7. 1997 v odpoledních hodinách. Přijatí by se měli zúčastnit poslanci Škromach, Emmerová, Janeček, Štrait, Zvěřina, Krása, Kolářová, Čevela.
Schůze pokračovala projednáváním 4. bodu Návrh poslankyně Z. Rujbrové a dalších na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 94/1963 Sb., o rodině ve znění zákona č. 132/1982 Sb., a zákona č. 237/1992 Sb. a některé další zákony (tisk. 128).
Za předkladatele tisk odůvodnila poslankyně Z. Rujbrová. Upozornila, že novela chce řešit záležitosti, ve kterých vláda poněkud zaspala. Předpokládá, že bude vládou předložena komplexnější novela rodinného práva a je ochotna počkat na vládní návrh tak, aby oba návrhy byly projednávány současně a mohly být vzájemně doplňovány.
Zpravodajkyní k tomuto bodu byla určena poslankyně M. Kolářová. Souhlasila s potřebou přijmout v oblasti rodinného práva novu úpravu. Upozornila na záporné stanovisko vlády a na některé závažnější a legislativní nedostatky, které by bylo třeba řešit. I když v zásadě s řadou okolností novely souhlasí. Na závěr poslankyně Kolářová doporučila po obecné rozpravě projednávání novely zákona přerušit.
V obecné rozpravě vystoupil poslanec Špidla, který podpořil návrh poslankyně Rujbrové s tím, že pokud vláda na podzim nepředloží k projednání novelu tak, aby obě novely mohly být projednávány souhlasně, bude vhodné řešit dané problémy poslaneckou iniciativou.
Poslanec Štrait upozornil, že by bylo dobré, kdyby výbor alespoň částečně tisk projednal a vyjasnil některé okolnosti, které by bylo dobré upravit. Poslankyně Kolářová doporučila přerušení. Dále v rozpravě vystoupili Špidla, Škromach, Jirousová. Diskutovalo se o tom, zda by mělo být projednávání odročeno či přerušeno.
Na závěr výbor přijal usnesení č. 47/1997, kterým přerušuje projednávání bodu do zářijové schůze výboru. Usnesení bylo přijato všemi přítomnými poslanci. O usnesení hlasovali poslanci: Špidla, Fischerová, Gavlasová, Nejezchleb, Kolářová, Zvěřina, Plechatá, Krása, Čermák, Emmerová, Čevela, Bureš, Janeček, Štrait, Jirousová.
17. schůze pokračovala druhý den - 19. června 1997 v 9.05 hodin.
Pokračování schůze zahájil předseda výboru Vladimír Špidla. V úvodu přednesl návrh pozvánky návrh pořadu 18. schůze výboru pro sociální politiku a zdravotnictví a to na 10. 7. od 16.00 hodin s tím, že program by byl pouze tříhodinový. Návrh termínu a pořadu 19. schůze výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, Sdělení předsedy a Různé.
Dále předseda výboru informoval poslance o svém setkání se senátním předsedou výboru pro sociální politiku a zdravotnictví a vzájemně se dohodli na uspořádání pracovního setkání obou výborů k zásadním zákonům, které oba výbory čekají k projednání. Pro návrh pozvánky na 18. schůzi výboru se vyslovilo 10 poslanců pro. Návrh termínu a pořadu schůze výboru byl přijat.
V 9.15 hodin schůze výboru pokračovala bodem 8. - Aktuání situace v resortu Ministerstva práce a sociálních věcí. V úvodu předseda výboru vyjádřil nespokojenost nad neúčastí ministra práce a sociálních věcí Jindřicha Vodičky a i s tím, že je zastupován náměstkem M. Vaňkem.
Náměstek Vaněk se zmínil o úpravách zákona o státní sociální podpoře. Nejzásadnějším tématem v legislativní oblasti budou nesporně úpravy v oblasti sociálních transferů obyvatelstvu. Ve zmíněném zákoně o státní sociální podpoře dojde ke změně nastavení koeficientů pro přídavky na děti. V roce 1998 by se předpokládala úspora v oblasti sociální podpory v rámci rozpočtu ve výši 4,2 mld Kč. V zákoně o důchodovém pojištění by došlo k změně možnosti odchodu do sníženého starobního důchodu o 3 roky dříve. Nejzásadnější úpravou pravděpodobně bude změna valorizačních podmínek, kdy povinně budou zvyšovány důchody pouze opři růstu spotřebitelských cen o 10 %. V pásmu od 5 - 10 % inflace by vláda měla pouze možnost valorizovat v případě příznivých hospodářských výsledků. Obdobně by se postupovalo při zákoně o životním minimum. V zákoně o zaměstnanosti by mělo dojít ke snížení podpory v nezaměstnanosti z 60 na 50 %. V návrhu zákona o sociální pomoci došlo k významnému posunu v oblasti koncepčního pohledu na připravovaný zákon. Nejzásadnější úpravou by bylo zavedení příspěvku na péči vyplácených přímo občanům místo dotací poskytovaných zařízením sociálních služeb. Ministerstvo rovněž pracuje na přípravě nového systému úrazového pojištění, které by nahradilo dosavadní povinné pojištění zaměstnavatelům pro případ pracovního úrazu a nemoci z povolání a z něho vyplývajících poskytování náhrad za ztrátu na výdělku po ukončení pracovní neschopnosti. Rovněž se připravuje návrh věcného záměru zákona o sociálně právní ochraně dítěte, který by měl být součástí připravovaných změn v zákoně o rodině. Vláda rovněž připravuje novelu zákona 174/1968 Sb. o státním odborném dozoru nad bezpečností práce. Důležitou oblastí v činnosti resortu je rozvoj mezinárodních vztahů. Jedním z nejzásadnějších úkolů je uvedení do souladu našich právních předpisů s primární a sekundárním právem evropské unie.
V podrobné rozpravě vystoupili Špidla, Janeček, Štrait. Všichni vyslovili znepkojení nad neúčastí ministra na tak zásadním jednání výboru o aktuální situaci v resortu.Poslanec Škromach opět zkritizoval nepřítomnost ministra a upozornil na úpravy v zákoně o státní sociální podpoře, především snížením dětských přídavků jako dopad, který postihuje především střední vrstvu. Vyjádřil se i k připravované novele zákona o zaměstnanosti a k otázce zaměstnávání cizinců. Upozornil na hrubé porušování lidských práv, např. při zaměstnávání Ukrajinců.
Poslanec Špidla uvedl, že připravované změny v zákoně mají příliš široký dopad a zavádí příliš hluboké změny. Nelze je předložit ve zkrácené lhůtě, či stavu legislativní nouze. Za nevhodné pokládá i zmrazování mezd a ostatních příjmů, neboť dopady jsou v oblasti příjmu pojistného katastrofální. Upozornil na řadu nevhodných daňových opatření, např. na rychlý systém odpisů u automobilů atd. Osoby samostatně výdělečně činné prakticky unikají z placení pojistného a z daňových plateb.
Rozprava dále probíhala v hodnocení celkové hospodářské situace a možnostech, zda by pro současnou situaci byla výhodná rychlá privatizace podniků a bank. V rozpravě vystoupili opět Vaněk, Kolářová, Špidla, Janeček.
Po souhlase většiny poslanců vystoupil ve výboru předseda Svazu zdravotně postižených Dr. Hutař, který upozornil na neúčinnou úpravu zaměstnávání zdravotně postižených a dále na vyhlášku č. 284/1995 Sb., kde u kombinovaných vad dochází k malému ohodnocení ztráty výdělečné schopnosti.
Na závěr projednávání navrhl předseda Špidla návrh usnesení č. 50/1997, které bylo přijato. 13 poslanců pro. O usnesení hlasovali poslanci Fischerová, Bureš, Štrait, Emmerová, Plechatá, Janeček, Zvěřina, Krása, Kolářová, Nejezchleb, Gavlasová, Škromach, Štrait.
V 10.45 hodin pokračovala schůze výboru Aktuální situací v resortu Ministerstva zdravotnictví. K tomuto bodu přivítal předseda výboru ministra zdravotnictví J. Stráského. V úvodu předložil předseda návrh na prodloužení jednání od 10.30 do 12.30 hodin Návrh nebyl přijat - 6 poslanců pro, 1 proti, 6 se zdrželo.
Ministr Stráský upozornil, že by pro další úspěšné jednání bodu Aktuální situace v resortu bylo dobré vyjasnit si okruh témat v dostatečném předstihu. Ministr se vyjádřil především k připravovaným zákonům a to zákonu o zdravotním pojištění a k zákonu o zdravotní péči. Paragrafované znění těchto zákonů předpokládá předložit do Poslanecké sněmovny do konce srpna. V restrukturalizaci lůžkového fondu např. na LDN lze předpokládat zrušení zhruba 6 000 lůžek bez náhrad. Jednání o restrukturalizaci probíhalo ve 3 kolech. Začíná se regionem a směřuje se k písemné doodě. Změna by se měla udát v období 3 let. Docela jiný problém než u okresních nemocnic je problém Prahy, Brna a největším problémem je regulace fakultních nemocnic.
Nejdramatičtější otázkou je dnes generel Prahy. Praha má výrazný přebytek lůžek a navíc prázdný Modrý pavilon ve Fakultní nemocnici Motol. Jedním z prvních kroků, které Ministerstvo zdravotnictví hodlá učinit, je uvolnění prostředků na stěhování části Všeobecné fakultní nemocnice do Fakultní nemocnice Motol, ale to se uděje jen za určitých předpokladů. U obou nemocnic je tato akce podmiňována finanční podporou ve významné zadluženosti nemocnic. Předseda se dále vyjádřil k dopadům do investičních částí kapitoly Ministerstva zdravotnictví. Řadu otázek bude třeba řešit v závislosti na zadluženosti příslušné nemocnice. Ministr se ve své zprávě rovněž vyjádřil k problému Letecké záchranné služby, především k tomu, že v Plzni se přestala uplatňovat Vojenská záchranná služba, která umožňovala provoz i v noci.
Ministrův závěr je takový, že do budoucna by rád rozšířil působení Letecké záchranné služby i na noční hodiny v ostatních regionech České republiky, s tím, že bude třeba vytypovat vhodné lokality, vhodná centra, ve kterých by byla uplatňována Letecká záchranná služba tak, aby bylo pokryto celé území.
Předseda Špidla vznesl připomínku k problému financování prostřednictvím pojištění, kde u řady oborů, jako gynekologie, ortopedie, ORL, dochází k podhodnocení.
Poslanec Janeček se vyjádřil k připravovanému sazebníku, který má začít platit od 1. 7. 1997 a byl kalkulován na jednu korunu, zatím se jeví, že Všeobecná zdravotní pojišťovna bude přesvědčovat své smluvní partnery k přechodu na DRG systém.
Na dotazy, ohledně hodnoty bodů, ministr Stráský upozornil, že není možné podobné toto klást Ministrstvu zdravotnictví, neboť ten do stanovení hodnoty bodu nevstupuje.
Ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Němec uvedl, že chování pojišťovny je proto takové, že sama pojišťovna by podobný sazebník do praxe nepustila, neboť není reálné v současné době takovýmto způsobem financovat zdravotnictví.
K projednávanému bodu bylo přijato usnesení č. 51/1997. O usnesení hlasovali poslanci Fischerová, Bureš, Škromach, Čevela, Štrait, Emmerová, Čermák, Krása, Zvěřina, Kolářová, Plechatá, Nejezchleb, Špidla.
Schůze výboru byla ukončena v 11.45 hodin.
V Praze 2. července 1997
Zaznamenal: A. Papoušek
|
Jaroslav Zvěřina |
Vladimír Špidla |