Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

konané dne 14. a 15. ledna 1988

Omluveni z jednání výboru byli poslanci: Pešková, Zvěřina, Šojdrová.

Schůze výboru byla zahájena v 10.05 hodin. Schůzi výboru řídil předseda Vladimír Špidla, který v úvodu navrhl změnu pořadu.

Z projednávání byl stažen bod 6 (tisk 315), zákon doposud neprošel prvním čtením. 10 poslanců pro, návrh byl přijat.

Dalším návrhem bylo vypustit body 8. a 9. (tisky 329 a 189), vládní i poslanecký návrh zákona o vysokých školách z důvodu nepřítomnosti zpravodaje, návrh byl přijat. 10 poslanců pro.

Zároveň se poslanci shodli, že by bylo účelné posunout bod č. 7, "Zdravotní pojištění Všeobecné zdravotní pojišťovny na rok 1998" tak, aby místo v 15.00 hodin začal ve 14.00 hodin. Pro návrh se vyslovilo všech 11 přítomných poslanců.

Bod 1.

Zahraniční aktivity výboru pro sociální politiku a zdravotnictví v I. pololetí 1998

Všem poslancům byl rozdán návrh usnesení číslo 100/1998 k zahraničním aktivitám výboru. Předseda výboru jako předkladatel návrhu seznámil poslance s jednotlivými předpokládanými aktivitami výboru. Většina akcí výboru především v oblasti přijetí zahraničních delegací byla již schválena záměrem v minulém roce. V rozpravě vystoupil poslanec Kynčl, který upozornil, že všechny zahraniční aktivity by měly proběhnout do měsíce dubna, není vyloučeno, že po této době bude sněmovna rozpuštěna.

Dr. Rychlý - ředitel odboru mezinárodních vztahů Ministerstva práce a sociálních věcí upozornil na některé důležité aspekty návštěvy delegace výboru ve Štrasburgu a v Ženevě. Jde především o ratifikaci Evropské sociální charty, která se týká nejen sociálních otázek, ale i zdravotnictví a bylo by velmi vhodné, aby v této chvíli proběhlo v Radě Evropy jednání zástupců výboru. Evropský parlament bude mít zásadní slovo v rozhodování o rozšiřování EU. Proto jednání na této úrovni by bylo rovněž žádoucí. Kvůli zásadním jednáním, která ovlivní oblast zahraničního obchodu by bylo dobré navštívit MOP někdy koncem března. Poslankyně Fischerová se přihlásila v rozpravě s doporučením, aby při sestavování programu dbalo na vyváženost ve zdravotní a sociální oblasti. Poslanec Štrait doporučil návštěvu Ženevy přesunout na nové volební období, protože má výrazný studijní dopad a v Parlamentu, který má již krátké trvání není zcela efektivní. Po ukončení rozpravy se hlasovalo o návrhu poslance Štraita. 1 poslanec pro, návrh nebyl přijat.

Na závěr tohoto bodu předložil předseda výboru návrh usnesení č. 100/1998. Usnesení bylo přijato všemi přítomnými poslanci. 11 poslanů pro. O usnesení hlasovali Špidla, Krása, Kynčl, Kolářová, Nejezchleb, Čevela, Gavlasová, Štrait, Bureš, Fischerová, Emmerová.

Bod 2

Zpráva o peticích

Předseda výboru informoval poslance o došlých peticích. Jako první seznámil poslance s peticí za zachování nemocnice Polička a doporučil, aby v tomto ohledu bylo přijato usnesení, ve kterém bude ministryně zdravotnictví Roithová požádána, aby jednak sdělila výboru své konkrétní stanovisko, ale zároveň, aby předložila výboru celkové zhodnocení výběrových řízení, které probíhají na základě zákona 48/1997, Sb. Pro první návrh se vyslovilo 9 poslanců, pro druhý návrh se vyslovilo 9 poslanců. Při hlasování o vhodném termínu byl přijat návrh poslance Bureše, aby zpráva byla předložena do 16. 2. 1998. Pro tento návrh se vyslovilo 6 poslanců, 3 proti. Pro celkové usnesení bylo 9 poslanců pro. O usnesení č. 101/1998 hlasovali poslanci Špidla, Gavlasová, Nejezchleb, Emmerová, Štrait, Bureš, Fischerová, Kynčl, Kolářová, Krása.

Poslanci byli informováni o petici, která je nesouhlasem se záměrem Ministerstva zdravotnictví ČR zrušit Ústav pro péči o matku a dítě v Podolí. Předseda výboru Vladimír Špidla upozornil, že dané téma je předmětem interpelace na kterou doposud ministr zdravotnictví neodpověděl. V rozpravě vystoupil po souhlasu výboru ing. Jelínek, který informoval, že počet podpisů je k současnému datu 49 100. Návrh usnesení č. 102/1998, ve kterém se doporučuje vyčkat odpovědi na podanou interpelaci podpořilo 7 poslanců, 2 se zdrželi. O usnesení hlasovali poslanci Špidla, Gavlasová, Nejezchleb, Emmerová, Štrait, Bureš, Fischerová, Kynčl, Krása.

K petici, která je stížností na postup vedení nemocnice v Havlíčkově Brodě bylo přijato usnesení č. 103/1998, ve kterém se doporučuje postoupit petici ministryni zdravotnictví. V rozpravě vystoupili Štrait, Špidla. Usnesení podpořilo všech 9 přítomných poslanců. O usnesení hlasovali Špidla, Gavlasová, Nejezchleb, Emmerová, Štrait, Bureš, Fischerová, Kynčl, Krása.

Protest SOP (č.j. 239/P/97) proti placení 50 Kč v nemocnici, přijalo usnesení č. 104/98. Špidla, Gavlasová, Nejezchleb, Emmerová, Štrait, Bureš, Fischerová, Kynčl, Krása.

Petici Sdružení pro pomoc mentálně postiženým, která je protestem proti zrušení Drutěvy přečetl poslanec Špidla poslancům a informoval je o některých okolnostech, které případ doprovází. Upozornil, že nevidí možnost z hlediska výboru problém kompetentně řešit. V rozpravě vystoupil poslanec Krása, který souhlasil, že nelze do problému aktivně vstoupit, jakkoliv je na straně aktivistů petice. Na závěr projednávání této petice bylo přijato usnesení číslo 105/1998, ve kterém je petice vzata na vědomí a dána k dispozici poslancům. O petici hlasovalo všech 9 přítomných poslanců (Špidla, Gavlasová, Nejezchleb, Emmerová, Štrait, Bureš, Fischerová, Kynčl, Krása).

Petice Občanského sdružení na ochranu pacientů (předseda upozornil, že nejde o subjekt od SOP) byla rozborem obecného politického názoru na koncepci zdravotnictví. Předseda doporučil, aby tato petice byla dána k dispozici poslancům a její projednávání odloženo na další jednání výboru. K této petici nebylo přijato žádné usnesení.

Po projednání petic se o slovo přihlásil pan Mrázek (SOP) pro udělení hlasu se vyslovilo 8 přítomných poslanců. Slovo bylo hostu uděleno. Pan Mrázek upozornil na okolnost, že základ pojistného za pojištěnce placené státem je stanovován z minimální mzdy. Podle odhadů SOP by současné situaci ve zdravotnictví pomohlo zvýšit minimální mzdu na 3 000 Kč. Předseda Špidla upozornil, že tuto připomínku výbor bere na vědomí a bude ji reflektovat při projednávání zákona o všeobecném zdravotním pojištění.

Ve sdělení předsedy informoval Vladimír Špidla poslance o dopisu ministryně zdravotnictví Zuzany Roithové, který je pozváním výboru na Ministerstvo zdravotnictví. Předseda doporučuje toto pozvání akceptovat, jakmile se najde první vhodný termín. Dále upozornil na dopis vedení nemocnice v Havlíčkově Brodě, ve kterém je upozornění, že pojistný plán Všeobecné zdravotní pojišťovny snižuje reálné finance nemocnic o 7 %. Předseda výboru doporučil tuto informaci všem poslancům ke studiu. Seminář Teoretické aspekty veřejných financí, konaný 27. 3. byl doporučen všem poslancům.

Informace o připravovaném semináři 22. 1. 1998 od 14.00 hodin, který bude pořádán Svazem zdravotních pojišťoven a bude orientován na otázky veřejného zdravotního pojištění - dáno na vědomí.

V bodě Různé nebyla žádná sdělení.

V bodě Návrh termínu a pořadu 26. schůze výboru pro sociální politiku a zdravotnictví předložil předseda všem poslancům písemný návrh pořadu 26. schůze.

V rozpravě poslanci upozornili na kolizi s možným pokračováním volby prezidenta. V rozpravě vystoupili Fischerová, Kynčl, Bureš, Špidla. Na návrh poslance Štraita byl posunut začátek jednání z 9.00 na 10.00 hodinu. Návrh byl přijat. Pro návrh termínu a pořadu 26. schůze se vyslovilo všech 11 přítomných poslanců.

Odpolední jednání výboru bylo zahájeno ve 14.05 hodin a pokračovalo se Zdravotně pojistným plánem Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky na rok 1998 (tisk 340).

Za Ministerstvo zdravotnictví návrh předkládali M. Cabrnoch - náměstek ministryně zdravotnictví, J. Čihař - náměstek ministryně zdravotnictví a J. Němec - ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny. Náměstek Cabrnoch ve své předkladatelské zprávě uvedl, že v roce 1998 VZP neplánuje nárůst pojištěnců. Podíl státních pojištěnců zůstane přibližně stejný, očekává se 56 %. Limit plánovaných nákladů na vlastní činnost by měl podle plánu činit 3,43 %. Meziroční nárůst představuje

6,7 %. Ředitel Němec se ve své zprávě zabýval možnostmi nalézt reservy v rámci pojistného plánu. Upozornil na vazbu mezi minimální mzdou a růstem nezaměstnanosti, které opět ovlivní výběr pojistného. Ke konci roku byl reservní fond naplněn částkou 259 mil Kč. V závěru ředitel Němec zmínil i dopad některých nově zavedených způsobů financování, tedy kapitační platbu, paušální platby.

Zpravodajskou zprávu přednesl poslanec Čevela, který upozornil, že v současné době pojišťovna se řídí rozpočtovým provizoriem. Upozornil, že v usnesení podá návrh, aby vláda svým řízením zvýšila minimální mzdu na 3 300 Kč. V závěru doporučil pojistný plán schválit.

V rozpravě vystoupil poslanec Janeček s dotazem na kontrolu kvality poskytované péče. Na způsoby prosazování prevence jako účinné složky ke snižování nákladnosti pozdějšího léčení.

Poslanec Špidla upozornil, že zdravotně pojistný plán je mechanicky stanovenou bilancí, která nepočítá s inflací a nepokrývá již zmíněné náklady. Předpokládá, že systém bude až u 12 % méně peněz, než by potřeboval. V celém systému nedochází k zásadní změně, neboť výběrová řízení nebudou zdaleka tak efektivní, jak se předpokládalo.

Poslankyně Emmerová upozornila na absenci standardních léčebných postupů. Ředitel Němec k prevenci uvedl, že pojišťovna chce zvýhodnit některé preventivní akce, které by měli provádět lékaři a to tak, aby byla možnost zvýšit náklady. K možnostem získat více peněz do zdravotnictví ředitel Němec upozornil, že Zdravotní pojišťovna vyčerpala své možnosti, které jsou možné v rámci bodového systému, nárůst peněz nelze brát jako nárůst bilanční. Skutečné zlepšení lze očekávat zavedením DRG systému.

Náměstek Čihař upozornil na finanční situaci tohoto roku a uvedl, že s podobnými závěry seznámil poslance již před projednáváním rozpočtu, zmínil se o způsobu financování LDN, o způsobech hledání rezerv. Upozornil, že celý systém se stejně ocitne v jistém procentním propadu vůči roku 1997.

Poslanec Janeček vystoupil s ostrou kritikou Ministerstva zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví jako vrcholný orgán státní správy neplní řadu svých úloh, které vyplývají ze zákonů. Na př. chybí akreditace, tvorba standardních postupů, zanedbává se prevence. Po souhlasném stanovisku většiny výboru vystoupil Dr. Koubek, který upozornil na nedostatky v revizní činnosti, která je formální. Poslankyně Kolářová položila zásadní dotaz, zda v systému existuje reserva. Náměstek Cabrnoch vyslovil naději, že použitím klasifikačního systému DRG zlepší srovnatelně kvalitu péče, fluoridaci. (dotaz poslance Janečka) nepokládá za zásadní úkol prevence. Prevenci vnímá jako úkol na úrovni lékaře prvního kontaktu. V otázce hledání rezerv vidí možnosti v oblasti léků, dále rezervě v koordinaci zdravotní péče a určité úspory si slibuje i od zdárného dokončení výběrových řízení, které probíhají podle zákona č. 48/1997 Sb.

Ředitel Němec vyjádřil nesouhlas s náměstkem Čihařem v tom, že nesoulad mezi příjmy a výdaji by měly nést např. pojišťovny. Dále se ředitel Němec zabýval základními způsoby úhrady, kterými je přechod na paušální systém nebo na kapitace nebo na aplikaci systému DRG. Použitím systému DRG, který se jeví jako nejprogresivnější má smysl při plošném užití.

Další v rozpravě vystoupili Kudin, Čihař, Gavlasová, Němec a diskutovalo se o vysokém podílu fixních nákladů v nemocnicích a na peníze, které budou v hospodaření nemocnic chybět po zdražení základních vstupů energií, atd.

V další rozpravě, ve které vystoupili Špidla, Němec se hovořilo o stanovení čistého deficitu v hospodaření pojišťovny. Dokud se počítá inflace v 8 % a vzrůst o 5 % je čistý nárůst výdajů - 3 %.

Na závěr se diskutovalo o předloženém usnesení, ve kterém poslanec Čevela navrhl vzít usnesení vlády č. 721 na vědomí, dále schválit pojistný plán Všeobecné zdravotní pojišťovny a doporučit zvýšení minimální mzdy na 3.300 Kč. K usnesení proběhla rozprava, pozměňovací návrh vznesla poslankyně Kolářová, která doporučila, aby se v usnesení neschválil pojistný plán Všeobecné zdravotní pojišťovny. Poslanec Špidla upozornil, že navýšení minimální mzdy na 3.300 Kč, znamená výdaje přibližně ve výši 5 mld. Kč.

Poslankyně Plechatá požádala, aby se v případě návrhu poslance Čevely hlasovalo nejprve o stanovení minimální mzdy a potom aby se hlasovalo o souhlasu s pojistným plánem VZP. Zpravodaj návrh akceptoval. Pro první část usneseí, ve kterém výbor bere na vědomí usnesení vlády č. 721 se vyslovilo všech 12 přítomných poslanců. Pro minimální mzdu 3.300 Kč se vyslovilo 6 poslanců, 5 proti, 1 se zdržel. Návrh nebyl přijat. Pro část usnesení, ve kterém výbor doporučuje sněmovně vyslovit souhlas s pojistným plánem VZP se vyslovilo 9 poslanců pro, 3 poslanci proti. O usnesení 106/1998 hlasovali poslanci Špidla, Čevela, Gavlasová, Emmerová, Nejezchleb, Kolářová, Plechatá, Janeček, Bureš, Kynčl, Štrait, Fischerová.

První den jednání výboru skončil v 16.30 hodin.

Čtvrteční jednání výboru pokračovalo v 10.35 hodin podle řádně schváleného programu

bodem 10.

Informace o koncepci budoucího slučování vojenských a civilních lůžkových zařízení.

Za předkladatele před poslance předstoupili náměstek Šuman, náčelník generálního štábu Nekvasil a náměstek ministra zdravotnictví Čihař.

Náměstek Šuman informoval poslance, že proces slučování vojenských a civilních lůžkových zařízení se děje na základě usnesení vlády č. 624/1997. Základním cílem je reprodukce vojenských kapacit. V současné době, by byly vázány převážně na Ústřední vojenskou nemocnici v Praze s tím, že by Ministerstvo obrany potřebovalo přibližně 50 % brněnské nemocnice proti dosavadnímu stavu. Náčelník generálního štábu Nekvasil vítal záměr výboru projednat problematiku slučování vojenských a civilních lůžkových zařízení. Důvodem proč je vůbec koncipováno vojenské zdravotnictví je, že určité úlohy může plnit pouze armáda. Civilní nemocnice v řadě výjímečných případů nemohou nahradit nemocnice vojenské. Zaručení této činnosti na sebe váže oblast výcviku záloh, expertní činnost, provádění odborné přípravy vojenských zdravotnických pracovníků, atd. Současná představa Ministerstva obrany spočívá, že základní vojenskou nemocnicí bude nemocnice v Praze, 50 % kapacit v Brně by měla v působnosti Ministerstva obrany, Olomouc přejde zcela do kompetence Ministerstva zdravotnictví, stejně tak Plzeň s tím, že 54 lékařů zůstane v zastoupení Ministerstva obrany a budou v těchto nemocnicích působit.

Náměstek Čihař souhlasil s načrtnutým konceptem s tím, že upozornil, že v brněnské nemocnici existuje hypertrofická nabídka. Řešení Brna se váže na novou koncepci, restrukturalizace na nezbytné ji dokončit. Poslankyně Emmerová upozornila, že vojenské nemocnice dnes ošetřují přibližně 70 % z civilních obyvatel. Upozornila na situaci v Plzni, kdy při výběrových řízení není jasné personální vedení budoucí nemocnice. Zároveň vyslovila určitou pochybnost zda všichni přítomní členové vlády byli dostatečně informováni při projednávání ve vládě jaký dosah má připravované usnesení ke slučování vojenských a civilních lůžkových zařízení.

Poslankyně Fischerová upozornila, že není diskuse o potřebnosti vojenského zdravotnictví. Zároveň upozornila na prospěšnost, kdy vojenské nemocnice jsou využívány k civilním účelům, neboť mají obvykle péči velmi kvalitní. Jde zde o veřejné prostředky, ze kterých je hrazený jejich provoz. Vojenské nemocnice zákonitě musí participovat na struktuře zdravotnické sítě. S ohledem na nezbytné snížení fixních nákladů v oblasti lůžkových zařízení je potřeba přistoupit i k určitým úvahám v oblasti vojenských a civilních lůžkových zařízení. Proto armádní zařízení musí sice naplnit, co je od nich požadováno ze zákona, ale zároveň musí akceptovat i reálný stav financí zdravotnictví, protože i oni se podílejí na vyčerpávbání veřejných prostředků.

V další rozpravě vystoupili Špidla, Langr s diskusí, že armáda představuje veřejnou službu a je logické, že je hrazena z veřejných prostředků, jde jen o jinou formu. Náčelník generálního štábu Nekvasil seznámil poslance se současným stavem řešení smluv armády s nemocnicemi. Není vyřešena otázka velení v době branné pohotovosti státu, kterou podle stávajících pravidel automaticky nepřebírá Ministerstvo obrany. Tuto otázku bude třeba řešit branným zákonem. Po souhlase výboru vystoupil ředitel nemocnice v Olomouci Dr. Rözner. Upozornil, že vojenské nemocnice musí být, výrazný pokles vojáků v souvislosti s transformací armády a na skutečnost, že zůstaly zachovány původní nemocniční kapacity. Dále upozornil, aby nemocnice fungovala, musí být určitým způsobem "velká. Z vlastní zkušenosti seznámil poslance s fúzí dvou nemocnic, která se podobá fúzi dvou podniků. Představa v Olomouci je taková, je vojenští lékaři by měli mít zachováno co potřebují. Z hlediska přímého personálního vedení je představa taková, že dosavadní ředitel vojenské nemocnice se stane náměstkem civilního ředitele. Dále vystoupil poslanec Vacek, člen výboru pro obranu a bezpečnost. Konstatoval, že Ministerstvo obrany musí udělat něco s usnesením vlády a upozornil, že je mnoho věcí, které nejsou dotaženy. V poslední době je armáda z řady činností vytěsňována a nikdo si neuvědomuje, že armáda musí působit i jako krizový řešitel v nenadálých situacích. Projevilo se to na příklad při záplavách, kdy určitá redukce armády neumožnila armádě zaasáhnout způsobem jakým by bylo třeba. Poslanec Bureš upozornil na jednu skutečnost, která se vyskytuje ve vojenských nemocnicích a to odchod v 55 letech, který je uložen zákonem a to i špičkovým odborníkům, Jde i o potřebu vychovávat a reprodukovat další nové odborníky tak, aby byl zachován špičkový provoz. Tento názor potvrdil i náměstek ministra obrany Šuman a dal slovo zástupci Ministerstva obrany plk. Veseckému, který potvrdil závažnou okolnost, kdy odcházejí 55 letí odborníci. Zde je možné řešit, že přestupují do civilní sféry, což je v případě sfúzované nemocnice naprosto bezproblémové. Nahrazování odborníků, kteří z důvodu 55 leté hranice musí odejít, musí projít výběrovým řízením. Upozornil, že snížení celkových počtů v armádě nutně neznamená orientovat se na přímou redukci lůžkových kapacit. Upozornil, že v redukci lůžkových kapacit nelze jít pod určitou hranici. To představuje např. to, že vojenské zdravotnictví nevystačí pouze s ústřední nemocnicí v Praze a s orientací pouze na jedno místo. Z tohotu pohledu se jeví jako nezbytné zachování určitých kapacit vojenské nemocnice v Brně a je to nutné i z hlediska obrany státu, které je dáno ústavním zákonem č. 2/1969 Sb. V případě zachování tohoto ústavního požadavku by Ministerstvo obrany mělo mít rozhodující slovo a Ministerstvo zdravotnictví by se mělo podřídit.

Po souhlase výboru, vystoupil Dr. Schlanger, který připomenul nepříliš pozitivní zkušenost ze slučování civilní nemocnice a nemocnice v působnosti ministerstva vnitra. To vše ukazuje, že by příprava na budoucí slučování civilní a vojenské nemocnice měla být kvalitní. Poslankyně Emmerová vyjádřila souhlas se stanoviskem Ministerstva obrany. Dále se dotázala, jak je v současné době řešena výchova budoucích vojenských lékařů na fakultě v Hradci Králové a jaké jsou požadavky na vojenské zdravotnictví ve vazbě na vstup do NATO. Pplk Vesecký informoval, že Vojenská lékařská akademie vychovává přibližně 20 lékařů ročně. Vojenští lékaři se po celou dobu studia účastní normálního civilního způsobu výuky, pouze 10 - 20 % obsahuje jistá specifika, která jsou pouze ve vojenském zdravotnictví. Co se týče požadavku lékařské služby ve vazbě na NATO, jde o plnění některých programů, jako je zajištění odborných kapacit, rozvoj dárcovství krve, atd.

Na závěr jednání náměstek Šuman vyslovil uspokojení, že výbor se touto otázkou zabýval. Jako určitý problém vidí dořešení Brna, jinak věří, že celý proces slučování vojenských a civilních lůžkových zařízení proběhne bez zásadnějších obtíží.

Poslanec Špidla navrhl usnesení č. 107/1998, ve kterém výbor bere na vědomí situaci ve vojenském zdravotnictví. Pro usnesení se vyslovilo 7 poslanců, 3 se zdrželi. O usnesení hlasovali poslanci Fischerová, Kynčl, Jirousová, Janeček, Bureš, Gavlasová, Emmerová, Škromach, Nejezchleb, Špidla.

Schůze výboru skončila v 11.50 hodin.

Zaznamenal A. Papoušek

V Praze 19. ledna 1998