Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

která se konala dne 12. září 1996

Přítomni: V. Holáň, M. Frankl, K. Kořínková, J. Koucký, D. Kroupa, V. Laštůvka, M. Lobkowicz, M. Loukota, V. Nájemník, J. Payne, M. Přibáň, M. Randsdorf, V. Štěpová, P. Tollner,

Omluveni: J. Kalus, J. Maštálka, M. Sládek, V. Svoboda, P. Šulák, L. Zaorálek

POŘAD:

1. Zahájení schůze, schválení návrhu pořadu schůze

2. Zřízení podvýborů zahraničního výboru

3. Informace o zahraničních aktivitách zahraničního výboru v 1. volebním období Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

4. Realizace základních směrů zahraniční politiky České republiky v r. 1996

5. Sdělení předsedy

6. Připomínky a podněty poslanců

7. Návrh termínu a pořadu příští schůze

1.

Zahájení schůze, schválení návrhu pořadu schůze

Předseda zahraničního výboru posl. V. Holáň seznámil poslance se schváleným návrhem 2. schůze zahraničního výboru. Informoval poslance, že dne 12. září ve 14.30 hodin vystoupí v rámci schůze výbor před členy zahraničního výboru velvyslanec ČR při OSN Karel Kovanda. Nikdo nevznesl návrh na doplnění pořadu schůze.

2.

Zřízení podvýborů zahraničního výboru

Předseda zahraničního výboru posl. V. Holáň informoval poslance, že v 1. volebním období měl zahraniční výbor 2 podvýbory:

- podvýbor pro styky s krajany

- podvýbor pro regionální a příhraniční spolupráci.

Zřízení obou podvýborů je žádáno.

Posl. V. Štěpová předložila písemný návrh na zřízení podvýboru pro cestovní ruch /event. podvýboru pro cestovní ruch a zahraniční obchod/.

Předseda zahraničního výboru posl. V. Holáň navrhl, aby zahraniční výbor diskutoval o zřízení podvýborů a o výsledku diskuse byly informovány prostřednictvím členů zahraničního výboru jednotlivé poslanecké kluby. Na další schůzi by podvýboru byly zřízeny a zvoleni členové a funkcionáři. S návrhem členové zahraničního výboru souhlasili.

V rozpravě vystoupili tito poslanci:

- posl. V. Štěpová upřesila svůj návrh s tím, že navrhuje zřízení podvýboru pro česká centra. Navrhla odložit projednávání tohoto bodu na příští schůzi, kde předloží konkrétní návrh.

- posl. J. Payne projevil zájem o práci v podvýboru pro styky s krajany, ale nechce se podílet na jeho vedení.

- posl. K. Kořínková podpořila zřízení podvýboru pro styky s krajany, podvýboru pro regionální spolupráci.

- předseda zahraničního výboru posl. V. Holáň informoval poslance, že lze vytvořit pracovní skupinu pro určitou oblast, což umožňuje účast neposlanců v této skupině.

- posl. J. Payne upozornil na nutnost vymezení náplně činnosti podvýborů.

- posl. M. Lobkowicz podpořil požadavek posl. J. Payna.

Projednávání bodu bylo přerušeno s tím, že zahraniční výbor uvažuje o zřízení 3 podvýborů. Členové zahraničního výboru budou o tomto záměru informovat ve svých poslaneckých klubech. Zahraniční výbor bude pokračovat v projednávání tohoto bodu na své příští schůzi.

3.

Informace o zahraničních aktivitách zahraničního výboru v 1. volebním období Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

Posl. J. Payne podal informaci o činnosti zahraničního výboru v 1. volebním období Poslanecké sněmovny. Konstatoval, že činnost zahraničního výboru z časového hlediska lze rozdělit do 4 etap:

I/ - rok 1992 - vysvětlování toho, co se chystá v Československu, získávání základních vědomostí o zahraniční politice, tj. pořádání seminářů a zařazování vzdělávacích bodů na pořad schůze výboru, na které byli zváni profesoři, experti a pod. /obdobně tomu bylo i během 1. pololetí 1993/

II/ - rok 1993 - vysvětlování toho, se se stalo v ČSFR, etablování ČR na mezinárodní scéně, navázování kontaktů, které do té doby ČNR neměla, nové vytvoření parlamentních vztahů

III/ - rok 1994 - ratifikace Evropské dohody

IV/ - rok 1995 - rozvoj zahraniční politiky a parlamentních vztahů

Z hlediska obsahu činnosti lze působení zahraničního výboru utřídit do 10 skupin:

1/ - nutnost vytvoření prostředí pro činnost zahraničního výboru, iniciování založení většího zahraničního odboru v Kanceláři Poslanecké sněmovny, aby mohl poskytovat profesionální, odborný servis pro poslance. Na schůzi zahraničního výboru byli zvání bývalí poslanci FS ČSFR. Bohužel se nepodařilo navázat na činnosti FS ČSFR, archivy byly zapečetěny a v té době byly nepřístupné. Lze přesto konstatovat, že během tohoto prvního období se dostal zahraniční výbor na srovnatelnou úroveň s jinými zahraničními výbory evropských parlamentů.

2/ - nutnost vytvoření nových vztahů s ministerstvem zahraničních věcí. Byl vytvořen systém pravidelných kontaktů nejen na úrovni ministr-zahraniční výbor ale i na úrovni poslanec-úředník MZV. Zahraniční výbor se též zabýval problematikou koordinace zahraniční politiky, podařilo se vytvořit síť kontaktů s Úřadem vlády a Kanceláří prezidenta republiky. Poslanci zahraničního výboru se podíleli na vypracování dokumentů, výsledkem bylo, že byl nakonec schválen koncept zahraniční politiky ČR, který představoval nejzákladnější dokument, který naznačoval, jak se ČR bude chovat v mezinárodním prostoru. Zahraniční výbor byl důstojným partnerem pro MZV. Všichni nově jmenovaní velvyslanci byli představeni členům zahraničního výboru a seznámili výbor se svými představami o svém budoucím působení, což byla další forma parlamentní kontroly MZV.

3/ - problematika bezpečnosti. Poslanci se zapojili do diskuse o nové bezpečnostní architektuře v Evropě. Pro KBSE posl. J. Payne vypracoval studii, poslanci vystupovali aktivně v SAS. Poslanci velmi pozorně sledovali situaci na Balkáně a projevili zde nejvyšší možnou aktivitu. Delegace zahraničního výboru byla první politickou delegací, která navštívila jednotky UNPROFOR v Chorvatsku, i poslední delegaci, která navštívila jednotku UNPROFOR před vypršením přímeří. Zájem o tuto oblast projevovala již ČNR. Poznamenal, že již v té době byl toho názoru, že se zde udělalo několik zásadních chyb. ČSFR měla razantněji vystupovat k řešení této situaci. Postup ministra Dienstbiera, tj. kopírovat politiku EU byl mylný, bylo jasné, že zde dojde ke konfliktu. Situace byla vážnější, než Evropa předpokládala a měli jsme jako předsedajíci země KBSE iniciovat kroky, které by mohly válce zabránit. V této době vyslání několika tisíc modrých přileb by mohlo zabránit válce v Jugoslávii.

4/ - vztahy s Německem. Trvalo dlouho, než se podařilo prolomit embargo parlamentních česko-německých styků a podařilo se kontakty navázat. Zahraniční výbor výrazně příspěl k normalizaci česko-německých parlamentních styků.

5/ - ratifikace Evropské dohody v r. 1994. Záleželo na tom, aby EU byla ratifikována do konce r. 1994 s ohledem na vstup nových členů do EU k 1.1.1995. Podařilo se stihnout ratifikační proces za 1 rok. V EP se pro naši dohodu vyslovili bez 4 poslanců všichni.

6/ - rozvoj zahraniční politiky /r. 1995/ - zahraniční výbor se zabýval vztahy ČR se vzdálenějšími zeměmi, delegace zahraničnho výboru navštívila Dálný východ, probíhala diskuse o vztazích ČR se zeměmi Latinské Ameriky, Afriky i k zemím Středomoří.

7/ - hlídání parlamentního rozpočtu - zahraniční výbor se snažil, aby byly realizovány zahraniční cesty s politickým významem.

8/ - koncepce zahraničních cest předsedy Poslanecké sněmovny. Zahraniční výbor navrhoval předsedovi koncepci zahraničních styků, které země by měl navštívit a které delegace pozvat. Předseda v zásadě doporučení zahraničního výboru akceptoval. V této souvislosti posl. J. Payne navrhl, aby předseda Poslanecké sněmovny navštívil zahraniční výbor a seznámil ho se svými představami;

- jak chce předseda Poslanecké sněmovny spolupracovat se zahraničním výborem

- jak budou zkoordinovány vztahy a cesty na úrovni předsedy Poslanecké sněmovny a na úrovni zahraničního výboru

- jak bude sladěno vyjadřování předsedy Poslanecké sněmovny se stanoviskami zahraničního výboru.

Zahraniční výbor by měl být alespoň významným konzultačním partnerem předsedy PS, předseda by neměl podnikat žádné zahraniční kroky bez konzultací se zahraničním výborem.

9/ - stálé delegace Poslanecké sněmovny do meziparlamentích organizací - Zahraniční výbor se pokoušel projednávat zprávy o činnosti těchto delegací. Delegace byly zřízeny Poslaneckou sněmovnou, která projednávala jednou ročně zprávu o jejich činnosti. Zahraniční výbor tyto zprávy předjednával. Ale je nutno konstatovat, že tento záměr se velmi těžce naplňoval, zejména z důvodu nedostatku času, z důvodu nezájmu Poslanecké sněmovny o zahraniční politiku. ČR s ohledem na její velikost a polohu, by měla klást velky důraz na zahraniční politiku.

10/ - úspěchy zahraničního výboru - zahraniční výbor byl respektován pokud jde o jeho vystupování jako výbor nadprůměrný. Jeho názory byly respektovány. Napomohl realizaci zahraniční politiky ČR, např. ve vztazích se Slovinskem.

S ohledem na časovou tíseň nemohla být otevřena k vystoupení posl. J. Payna rozprava a projednávání tohoto bodu bylo ukončeno.

4.

Realizace základních směrů zahraniční politiky České republiky v r. 1996

K tomuto bodu vystoupil ministr zahraničních věcí Josef Zieleniec.

I. Úvod

Jsem rád, že se mohu setkat s novým zahraničním výborem na samém počátku nového volebního období. Doufám, že tradice dobrých vztahů s parlamentem a s výborem bude pokračovat, že na tuto tradici navážeme. Někteří z Vás byli členy zahraničního výboru už v předchozím volebním období, takže ta tradice bude nesena oboustranně - na jedné straně ministerstvem, na druhé straně Vámi. Já jsem se sešel s panem předsedou Holáněm a zhruba jsme projednali způsob a duch spolupráce se zahraničním výborem. Zahraniční výbor má kromě tradičních kontrolních funkcí vůči našemu ministerstvu, kromě funkcí, které mu přísluší jako tělesu sněmovny, také důležitou úlohu v zahraniční politice jako jeden z reprezentantů státu a jako jeden ze spoluvykonavatelů zahraniční politiky. Musím říct, že je i pro mě velmi důležitou oporou a budu se snažit, abychom mohli velmi intenzivně spolupracovat.

Byl jsem pozván panem předsedou a Vámi, abych předložil hlavní priority české zahraniční politiky. Jsem rád, že Vám můžu říci, že hlavním rysem zahraniční politiky České republiky je kontinuita. Tak, jak jsme spolu vybudovali základy české zahraniční politiky od vzniku samostatného státu, tak pokračují priority a také způsob jejich naplňování. Mám pocit, že je to znamení vyspělosti také naší politické scény. Není to samozřejmá věc všude ve světě, ale my si můžeme být vědomi toho, že naše zájmy v zahraniční politice, naše národní zájmy vycházejí z hodnot, které jsou zásadnější než stranické rozdíly.

Jsem přesvědčen, že naše zahraniční politika v minulých letech od vzniku samostatné České republiky byla úspěšná a že ten úspěch byl do značné míry ovlivněn úspěchem našich domácích přeměn. Autorita každého státu stojí na tom, co se odehrává uvnitř tohoto státu. Jeho věrohodnost je dána spolehlivostí, schopností se o sebe postarat, neobtěžováním okolí svými problémy, jednoznačným a transparentním systémem hodnot, který ten stát právě na bázi vnitřního vývoje artikuluje navenek. Důkazem našeho celkového úspěchu je úspěch ekonomické transformace, vnitřní stabilita, k tomu se teď přidal důstojný průběh voleb a důstojné zvládnutí povolební situace právě tímto parlamentem. Mám pocit, že takto jsme potvrdili postupně vznikající pověst České republiky jako stabilní vyspělé výkonné země s obrovským lidským a ekonomickým potenciálem.

Rád bych v úvodu svého vystoupení naznačil ze zpětného pohledu možnost periodizace naší zahraniční politiky.

Rok 1993 byl i v zahraniční politice poznamenán především naší snahou překonat důsledky rozpadu federace v zahraničně politickém obrazu země. Bylo nesmírně důležité, abychom se rychle etablovali jako nový spolehlivý subjekt v mezinárodních vztazích.V našich zahraničních zájmech bylo mnoho problémů - od problémů naší důvěryhodnosti, které samozřejmě vystávají v takovémto procesu, až po problémy technické, typu kontinuity smluv, protože samozřejmě mnozí naši partneři hledali nějakou výhodu v diskontinuitě mezinárodněprávního stavu. Toto první období bylo poznamenáno především snahou stabilizovat a rozvíjet vztahy se Slovenskem, vytvořit kvalitní obraz České republiky v zahraničí, zapojit republiku jako subjekt mezinárodního práva do celé struktury vztahů a také možná zvenku méně viditelným, ale pro mě nesmírně důležitým úkolem vybudovat přiměřené české ministerstvo zahraničních věcí, diplomatickou službu v nových podmínkách. To byly pro nás hlavní úkoly či výzvy na začátku existence České republiky.

Rok 1994 pak představoval jistou konsolidaci zahraniční politiky a postupný přechod ke dnešnímu standardnímu fungování na mezinárodní scéně. Symbolickým završením tohoto úsilí bylo naše přijetí do OECD v závěru roku 1995, které stvrdilo, že jsme jedním z vyspělých států Západu, protože to jsou země, které sdružuje Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj.

II. Priority české zahraniční politiky

Stanovením priorit české zahraniční politiky jsme se zabývali hned od počátku existence nového českého státu. Připravili jsme v těsné spolupráci s Parlamentem a s tehdejším zahraničním výborem Parlamentu koncepci české zahraniční politiky. Tento dokument, který přijal zahraniční výbor ještě před vznikem samostatné republiky, v době přípravy na samostatnost, je pro nás důležitým dokumentem i v dnešním období. Sněmovna jej vzala na vědomí na jaře roku 1993. Hlavní priority, které jsme tehdy zformulovali, jsou základem zahraniční politiky i pro současné volební období:

1. Úspěšná integrace České republiky do hlavních evropských a transatlantických politických, ekonomických a bezpečnostních struktur, a to včetně intenzivního rozvoje bilaterálních vztahů s členskými státy těchto struktur, zejména s těmi nejvýznamnějšími. Zde jednoznačně vycházíme z toho, že tato integrační uskupení představují a i v budoucnu budou představovat sdružení zemí, s kterými sdílíme nejenom naše historické tradice, ale také hodnoty. Naše zařazení do těchto struktur je osudovou záležitostí, osudovou nutností, která je v našem bytostném zájmu.

2. Velmi důležitou součástí naší aktivity je stabilizace a rozvoj přátelských vztahů se sousedními zeměmi v našem regionu. Kolegyně a kolegové, víte, že region, ve kterém žijeme, nepatří k nejklidnějším na světě. Historicky je to region, který byl a je velmi složitý, a to z nejrůznějších důvodů. O to větší odpovědnost máme při rozvíjení vztahů se sousedními zeměmi a já jsem rád, že se nám toto úsilí daří. Málokdy si uvědomujeme, že žijeme s těmito státy v sousedských poměrech, jaké snad v našich dějinách nepamatujeme. Všechny země, se kterými sousedí Česká republika, se přihlásily ke stejným hodnotám. Jsou členy anebo usilují o členství ve stejných ekonomických a politických strukturách, které, myslím tím především Evropskou unii a Severoatlantickou alianci, mají výrazně stabilizující vliv na celý region. Také naše bilaterální vztahy se sousedy jsou velmi dobré.

3. Další prioritou je rozvíjení dobrých intenzivních vztahů s klíčovými zeměmi světa, s evropskými mocnostmi a se všemi demokratickými státy. Je to věta, která jako by byla všeobjímající, ale má velmi konkrétní obsah v naší politice, o kterém určitě budeme za chvíli diskutovat.

4. Kdybych měl jmenovat další prioritu, je to nepochybně účast české zahraniční politiky na zapojování České republiky do světové ekonomiky a mezinárodních obchodních vztahů. Rozšiřování bilaterálních a multilaterálních obchodních a ekonomických vazeb České republiky je, vzhledem k charakteru našeho státu, k jeho tradici obchodu, včetně obchodu na velké vzdálenosti, pro nás možná ještě významnějším úkolem než pro některé jiné země. My se snažíme, aby tradice rozsáhlých ekonomických kontaktů měla všemožnou podporu, podporu vlády a zejména ministerstva zahraničních věcí.

5. Jako pátou prioritu v této strukturaci vidím odpovídající zajišťování podílu České republiky na řešení otázek globální povahy. My žijeme v komunitě, ve světové komunitě národů, máme a cítíme příslušnou zodpovědnost za globální vývoj a podílíme se na řešení globálních otázek. Víte, že jsme byli členy Rady bezpečnosti ve složitém období, že se podílíme na řešení mezinárodních konfliktů naší účastí v mezinárodních mírových sborech. Podílíme se také na na humanitární pomoci a na rozvojové pomoci.

Tímto jsem shrnul klíčové priority ve struktuře, která je dána v zásadě koncepcí české zahraniční politiky, která byla schválena už minulým Parlamentem. Nyní přejdu k podrobnějšímu výkladu priorit, potom Vám budu k dispozici pro případnou diskusi.

III.Evropská integrace

EVROPSKÁ UNIE

Klíčovým cílem zde bylo vyvíjení trvalého úsilí směřujícího ke vstupu České republiky do této organizace. Úspěšně jsme převedli závazky Evropských společenství, které tato organizace měla vůči československé federaci, na naši republiku, i když to také nebylo jednoduché, a to z nejrůznějších důvodů. Nyní máme ve vztahu k Evropské unii podepsaný a ratifikovaný důležitý dokument, Evropskou dohodu o přidružení . Dohoda není jenom dokumentem politickým, ale je také velmi významným dokumentem obchodním, který je vlastně základem spolupráce České republiky a Evropské unie. Na základě této dohody byly tedy inicializovány kontakty České republiky s Evropskou unií. Zasedá Rada přidružení a Výbor přidružení, což jsou smíšené orgány, které umožňují formalizovanou a velmi konkrétní komunikaci s Evropskou unií.

V lednu letošního roku jsme podali přihlášku do Evropské unie, a to velmi důstojným způsobem. K přihlášce jsme přiložili memorandum, které osvětluje naše pohledy na integraci. Je to dokument, který vyvrací jakékoli pochybnosti o našich záměrech, o našich postojích, které se jako u každé významné věci v mediálním světě objevují. Dokument velmi explicitně a přímočaře definuje naší politiku ve vztahu k Unii a naše představy o budoucím členství. Toto vidím jako velmi důležitou a pozitivní věc.

V letošním roce jsme obdrželi od Evropské unie dotazník. Dotazník a odpověď na něj je standardním postupem, který Unie vyzkoušela už v případě předchozích zájemců a dnešních členů Unie, tedy Rakouska, Švédska a Finska. Shromáždění informací, které dotazník obsahuje, je pro Unii informační podmínkou pro zahájení jednání. Summit Evropské Unie v Madridu rozhodl, jak dobře víte, o tom, že jednání o vstupu do Unie s Českou republikou a s některými dalšími zeměmi začne do šesti měsíců po ukončení mezivládní konference, která teď probíhá. Mezivládní konference pravděpodobně skončí v příštím roce, což znamená, že rok 1998 pro nás bude rokem, kdy budeme muset zahájit jednání. Z toho vyplývá i aktivita Evropské komise, která předáním dotazníku zahájila přednegociační fázi kontaktu s Českou republikou. Zpracování odpovědi na tento dotazník představovalo pro nás velmi složitý úkol. Do přípravy odpovědi jsme museli zapojit celou státní správu. Struktura dotazníku odpovídá zvyklostem strukturování problému v Evropské unii, proto způsob, kterým jsme zvládli tento tento úkol, je již jistou zkouškou pružnosti naší státní správy tváří v tvář úkolům, které nás čekají v nejbližší době. V současné době připravuje Evropská unie posudek na Českou republiku právě na základě tohoto dotazníku a dalších šetření. Posudek musí být zpracován tak, aby Unie s námi mohla zahájit jednání v termínu, který byl určen. My jsme samozřejmě velmi aktivní také doma, integrace do Evropské unie je velkou výzvou nejen pro ministerstvo zahraničí, ale také pro celou státní správu, pro celý stát i pro Parlament. Vláda zřídila příslušné vládní instituce, které koordinují otázky přípravy našeho vstupu. Je to Vládní výbor pro evropskou integraci, jemuž předsedá pan premiér, je to pracovní výbor, který je koordinačním pracovištěm jednotlivých úřadů státní správy, který se schází pod předsednictvím náměstka ministra zahraničí, a některé další orgány. Samozřejmě bude důležitou roli hrát Parlament a já očekávám, že na tomto poli budeme velmi intenzivně spolupracovat.

RADA EVROPY

Když mluvíme o evropských institucích, je otázka evropské integrace samozřejmě těžištěm, ale chtěl bych se také zmínit o Radě Evropy. Rada Evropy je klasická, myslím, že nejstarší evropská instituce, která přišla nejen s evropskou myšlenkou, ale i se symbolem modré vlajky se žlutými hvězdami. Je to instituce, která je důležitá právě pro sebereflexi evropských hodnot, pro vytvoření mechanismů, kterými bychom hodnoty svobody člověka a právního státu nejenom hlásali, ale i prosazovali a také monitorovali jejich dodržování. Česká republika měla to štěstí, tu čest, že v roce 1995 předsedala Radě Evropy. Já jsem byl předsedou Výboru ministrů, tedy nejvyššího tělesa, ve velmi složitém období, kdy se přijímali čtyři noví členové: Ukrajina, Moldavsko, Albánie a Makedonie. Už názvy těchto států říkají, jak to bylo složité období a co všechno se kolem toho muselo odehrát. Mezitím probíhal známý spor Turecka a Řecka v Radě Evropy. To byly úkoly, které jsme museli zvládnout, a myslím, že jsme to zvládli se ctí - povědomí o tom je v evropské komunitě zcela zřetelné.

IV. Bezpečnostní politika

Naším cílem v této oblasti je členství České republiky v Severoatlantické alianci. Vycházíme z toho, že toto členství je pro nás důležitým podtržením našich hodnotových tradic, našeho pocitu spoluzodpovědnosti za stabilitu Evropy. Jsem přesvědčen o tom, že probíhající proces sbližování České republiky se Severoatlantickou aliancí má teď významnou dynamiku. Očekáváme, že rok 1997 bude tím rokem, kdy Severoatlantická aliance přijme konkrétní rozhodnutí o tom, kdo a jak bude přijat za člena této aliance.

Jsme aktivní nejenom diplomaticky. Česká republika je aktivní součástí programu Partnerství pro mír, který umožňuje bezprostřední kontakty, spolupráci, vzájemné poznání. Vedeme s Aliancí intenzivní dialog. To, že naše armáda se aktivně a úspěšně podílí na operaci IFOR v prostoru bývalé Jugoslávie, která je operací Severoatlantické aliance, je velmi důležitý krok.

Samozřejmě nezanedbáváme ani naše bezpečnostní kontakty se strukturami, které jsou čistě evropské. Mám na mysli Západoevropskou unii, která se postupně přeměňuje v bezpečnostní pilíř Evropské unie. Máme statut asociovaného partnera, zúčastňujeme se mnoha interních zasedání Západoevropské unie. Je pro nás logické, že naše členství v Evropské unii pro nás bude znamenat také členství v Západoevropské unii. Budujeme-li něco spolu s našimi partnery, je samozřejmé, že se chceme postarat o to, aby to bylo také společnými silami zajišťováno. Nepodceňujeme ani význam celoevropských bezpečnostních diskusí. Jsme aktivním členem OBSE a pravidelně hostíme v Praze zasedání Vysoké rady OBSE.

V. Vztahy se sousedními zeměmi

Již jsem zmínil, za jak důležitý úkol považuji stabilizaci regionu jako celku. Mám pocit, že poslední roky znamenaly velký a zásadní pokrok, že se spolupráce dostala na konkrétní a praktickou úroveň. Vy dobře víte, že je to jako v běžném životě. Obecná deklarace postupem doby bledne, ale buduje-li se spolupráce na konkrétních společných zájmech, je nejtrvalejší a má vnitřní potenciál, který ji rozvíjí velmi dynamicky. Zde bych chtěl především zdůraznit význam Středoevropské zóny volného obchodu (CEFTA). Vrcholové zasedání této organizace se sejde tento týden na Slovensku. Je to sdružení, které ze všech podobných dohod o volném obchodě na světě má v poslední době největší dynamiku, plní postupně cíle obchodního otevření se těchto zemí vůči sobě navzájem. Obchod se samozřejmě dotýká zájmů a vzhledem k rozdílným strukturám v hospodářství jednotlivých zemí je pokrok vzájemného otevírání se složitým politickým problémem pro každý z těchto států. Cítím, že dosavadní dynamika byla právě z tohoto hlediska velkým úspěchem. To, jaký je zájem o CEFTU, to, že k zemím zakladajícím, což jsou Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko, se už připojilo Slovinsko,velmi blízko ke členství má Rumunsko a Bulharsko, zájem mají baltské země, je dokladem úspěšnosti a významnosti tohoto projektu.

Pokud jde o bilaterální vztahy s našimi sousedy, ty vztahy jsou dobré a dynamické se všemi sousedy. Proberu tyto dvoustranné vztahy podle hodinových ručiček.

POLSKO

Dynamika vzájemných vztahů je velmi intenzivní . Vy jste si samozřejmě všimli nejenom toho, jak často se setkávají představitelé obou států, ale i některých mimořádných forem setkávání, jako je např. diskuse o vojenských a bezpečnostních otázkách, která pravidelně probíhá na setkání čtyř ministrů, tedy ministrů obrany a ministrů zahraničí. Setkávají se pravidelně dohromady a je to jeden z důležitých mechanismů naší spolupráce.

Hranice je velmi propustná, velmi otevřená. Nedávno jsem se pokoušel udělat si statistiku, na kolika místech lze hranici překročit, je to myslím 80 - 90 míst, pokud se k přechodům připočtou turistické stezky. Také je velmi intezivní spolupráce příhraničních regionů, obchod je velmi dynamický. Všechny tyto věci bych chtěl znovu zhodnotit s mým polským partnerem - v nejbližších dnech jedu na oficiální návštěvu do Polska.

SLOVENSKO

Vztahy se Slovenskem mají samozřejmě zvláštní charakter, který je dán skutečností společného života v jednom státě. Vazby nejsou jenom v praktické rovině, ale jsou zde i velmi silné vazby mezilidské, citové; to všechno je součástí našich vztahů se Slovenskem. V ekonomických vztazích se Slovenskem funguje celní unie. Slovensko je našim druhým největším obchodním partnerem, my jsme pro Slovensko rozhodně největším obchodním partnerem, což vypovídá samo o sobě. Přes krátkost vzájemných vztahů máme nesmírně rozsáhlou smluvní základu, která upravuje nejrůznější oblasti života .

Není zanedbatelné ani to, co jsem zdůrazňoval už v úvodu, že cílem Slovenska je členství ve stejných ekonomických a bezpečnostních strukturách. Znamená to, že máme společný pohled na mnoho věcí, a je to příslib toho, že Česká republika v budoucnu bude obklopena zeměmi, které jsou členy stejných organizací, zeměmi přátelskými. Se Slovenskem samozřejmě máme mnoho praktických problémů, které řešíme a musíme řešit, některé z nich souvisí ještě s dobíhajícím dědictvím společného života v česko-slovenské federaci. Pro ilustraci - asi za hodinu budu mít svoje první setkání se slovenským ministrem zahraničí panem Hamžíkem. Skutečnost, že k setkání dochází brzy po jmenování nového slovenského ministra a je to, pokud se nemýlím, jeho první zahraniční cesta, svědčí o tom, jaký mají obě strany zájem na vzájemných vztazích.

RAKOUSKO

Vztahy s Rakouskem jsou tradičně stabilní, v poslední době je jejich dynamika větší a viditelná. Je to dáno tím, že Rakousko v předchozím období mělo velmi výrazný cíl, na nějž bylo zcela soustředěno - integraci do Evropské unie. Teď je Rakousko členem Evropské unie a máme velký prostor pro diskuse nejenom pokud jde o bilaterální vztahy, ale také pokud jde o naši spolupráci související s naším úsilím stát se členem Unie. My budeme s Rakouskem a s dalšími okolními zeměmi zcela jistě v Evropské unii tvořit skupinku, která z toho či onoho hlediska má podobné či stejné zájmy dané prostě životem regionu. I na to se teď připravujeme ve vzájemných vztazích.

My jsme ve vztahu k Rakousku řešili složitý problém sukcese do smluv, který vzhledem k vazbám z minulosti byl poměrně zdlouhavý. Tento problém už je v zásadě za námi. Obchod a příhraniční spolupráce je tradičně základem stabilizace a dynamizace vztahu. Rakousko je z tohoto hlediska velmi významným partnerem.

Dokladem intenzity našich vztahů je opět to, že jsme se s mým rakouským kolegou panem Schüsselem dohodli ve Vídni v letošním roce, že se budeme setkávat dvakrát do roka, jednou v hlavních městech a jednou někde v příhraničním regionu, abychom se mohli věnovat praktickým otázkám. Setkání s panem ministrem Schüsselem se připravuje, bude v nejbližších týdnech pravděpodobně na jižní Moravě.

Tradičně mezi sousední země počítáme i Maďarsko a Slovinsko, i když se nejedná o sousedy v úzkém slova smyslu, ale z hlediska pohledu na region je pochopitelné, že se takto na tyto země díváme. V pořadí podle hodinových ručiček jsem ale, omlouvám se, přeskočil Německo.

NĚMECKO

Vztahy s Německem jsou důležitým středem zájmu nejenom státní správy, nejenom Parlamentu, ale také všech občanů. Je to pochopitelné, je to náš největší soused, je to soused, se kterým máme nejdelší hranici, je to soused, se kterým máme složitou historii vzájemných vztahů. Naše vzájemné vztahy poznamenaly zejména moderní dějiny, jako konec konců vztahy téměř všech sousedů Německa s Německem. Cítíme ale velkou vůli v Německu, abychom našli způsob, jak pootočit vztahy směrem k budoucnosti, jak doplnit jinak velmi dobré a intenzivní vztahy také společnými slovy, která by nám umožnila více se věnovat budoucnosti a která by vzala argumenty lidem, kteří neustále chtějí minulost stavět na první místo ve vzájemných vztazích. Zde bych chtěl ocenit nejenom vůli na německé straně, ale také praktické projevy této vůle. Vy jistě sledujete vnitropolitickou diskusi v Německu o těchto otázkách. Zdá se, že tato vůle má praktický výraz, který spěje důležitým a pozitivním směrem.

Pokud jde o další aspekty našich vzájemných vztahů, Německo je našim největším obchodním partnerem, partnerem spolehlivým. S Německem máme zhruba dvanáct důležitých mezinárodních smluv, velmi důležitých z nejrůznějších pohledů. Německo má velmi pozitivní přístup k našemu budoucímu členství v Evropské unii a v dalších euroatlantických institucích. Také se dobře rozvíjí to, co je důležitou neopomenutelnou součástí dobrých vztahů - kontakty mezi občany. Příhraniční regiony žijí vzájemnou spoluprací, hranice jsou otevřené. Jsem přesvědčen, že vztahy s Německem jsou nasměrovány pozitivním směrem, do budoucna.

VI. Další významné dvoustranné vztahy

Důležité jsou pro nás samozřejmě vztahy s klíčovými mocnostmi západního světa, jako jsou USA, Francie, Británie, to jsou země, které tvoří osu klíčových institucí, o vstup do kterých usilujeme. Jsou to země, které jsou součástí velké světové rovnováhy sil. Se Spojenými státy udržujeme velmi intenzivní dialog v bezpečnostní oblasti. Důležitým okamžikem našich vztahů byla návštěva prezidenta Clintona v Praze v roce 1994 a ministra Christophera v roce 1996. Také naši představitelé navštěvují Spojené státy a jednají s nejvyššími představiteli této země. Kdyby jste si zpracovali, jak to dělávají diplomaté, srovnávací analýzu vztahu USA k různým zemím světa, tak byste zjistili, že tato četnost a tato úroveň vztahu je poměrně vzácná, pokud jde o vztah USA k zemím naší velikosti.

Velmi významným partnerem pro nás je Rusko. Rusko je světovou supervelmocí, přes složitý vývoj, který v Rusku probíhal a probíhá, je to země, která se výrazně spolupodílí na celkové globální situaci, na globální rovnováze sil. Rusko je pro nás velkým ekonomickým partnerem, důležitým, i když někdy složitým z důvodu potíží na ruském trhu. S Ruskem udržujeme intenzivní dialog na vysoké úrovni. Z našeho pohledu je také velmi důležitým státem pro stabilitu celého regionu Ukrajina. Samostatná Ukrajina, která je ekonomicky výkonná, je důležitá pro stabilizaci celého tohoto prostoru.

VII. Hospodářská spolupráce a světový obchod

Přejdu k problematice hospodářské spolupráce a světového obchodu. Pro náš malý nebo středně velký stát, který v minulosti byl součástí jiných větších státních celků (Rakouska-Uherska, federace) či RVHP, která také měla velmi izolovaný vnitřní trh, je přirozené, že struktura naší ekonomiky vznikala komplementárně k vnějšímu světu. Už od dvacátých let je obchod nesmírně důležitou součástí fungování našeho státu. To neplatí pro všechny země světa, pro nás však ano. Právě ve dvacátých a třicátých letech se vybudovala tradice obchodu na velké vzdálenosti. To je jeden z důležitých momentů, který je důležitý pro nás i teď.

Prosazovat principy volného obchodu je pro nás důležité nejenom z důvodů obecně světonázorových, ale také z důvodů praktických - snažíme se sjednávat dohody o volném obchodu s mnohými zeměmi. Obchod a ekonomika je samozřejmě především odpovědností soukromých subjektů, které hospodaří. Tak funguje náš trh. Ale stát má zde důležitou úlohu garanta toho, že naši občané, naše firmy nebudou v zahraničí diskriminovány, že vlády, jsou-li někde vlády klíčovým hospodářským partnerem, budou brát v potaz také nabídky a spolupráci s našimi firmami, že ve světě bude Česká republika známa jako seriózní partner. Důležitá je také, i když to není součástí mých pravomocí, podpora různých exportních aktivit. Vznikly dvě důležité instituce - Česká exportní banka a Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP), které vytvořily pro naše podnikatele alespoň institucionálně podobné zázemí jako v jiných zemích.

Ministerstvo zahraničních zemí má velmi důležitou roli, pokud jde o praktickou pomoc aktivitě našich podnikatelů v zahraničí. My tomu věnujeme trvalou pozornost. Jedním z důvodů, proč máme tradičně širokou síť zastupitelských úřadů, dokonce hlavním důvodem, je naše hospodářská expanze.

VIII. Ostatní významné aktivity

Účast České republiky na řešení otázek globální povahy je aktivitou v rámci podílu odpovědnosti za vývoj ve světě, který zemi naší velikosti a naší tradice přísluší. Naše členství v Radě bezpečnosti OSN v letech 1994 -1995 bylo velmi důležitým momentem z hlediska prověření našich schopností prosazovat naše hodnoty, náš pohled ve složité hře mezinárodních vztahů na nejvyšší úrovni, na velmocenské úrovni. Nebýt hlasovacím automatem a přitom ukázat, kam patříme, to byla výzva pro celou naší diplomacii. To, že jsme byli zvoleni tak krátce po vzniku České republiky do tohoto orgánu, je bezprecedentní v dějinách OSN. Je to dokladem toho, že svět vnímá naši tradici, naši důvěryhodnost, že jsme transparentním partnerem.

Zmínil jsem se o našich dalších aktivitách. O účasti v mírových sborech se ví všeobecně, ale myslím, že se už tolik neví o účasti našich pozorovatelů v nejrůznějších mírových misích, které řeší složité situace. Jsme v současné době členy druhého nejvýznamnějšího orgánu OSN, Hospodářské a sociální rady, i tam se snažíme přijít s našimi pohledy, našimi návrhy na řešení otázek globální povahy. Také se nezříkáme zahraniční rozvojové pomoci. Nejenom formálně, ale cítíme, že i tím tradičně patříme mezi země, které jsou členy OECD, tedy mezi vyspělé země Západu. Téměr již formální součástí členství v této organizace je přijetí odpovědnosti za vývoj ve světě také formou vnější rozvojové pomoci. My se v rámci našich možností o tyto věci také staráme.

Na závěr bych chtěl zmínit, možná nesouřadně ke strukturaci, kterou jsem uvedl, otázku udržování kontaktů s našimi krajany v zahraničí. Pro mě je to velmi důležitá součást našich povinností. Pro stát, který prošel tak složitým vývojem v poslední době, a mnoho z krajanů žije v zahraničí právě kvůli tomuto složitému vývoji, je krajanská komunita součástí národní identity. Vědomí tohoto faktu je nesmírně důležité pro to, abychom správně reflektovali sami sebe. My se snažíme aspoň v rámci státní správy tyto kontakty podporovat a udržovat. Samozřejmě je důležité, aby kontakt s krajanskou komunitou byl kontaktem širokým, kontaktem celé společnosti, to je jedním z cílů naší práce.

Takže děkuji, pane předsedo, jsem teď připraven na křížový výslech nových a staronových členů zahraničního výboru.

V rozpravě vystoupili jednotliví členové zahraničního výboru, na jejichž otázky ministr zahraničních věcí J. Zieleniec reagoval.

- posl. M. Ransdorf konstatoval, že kdyby projev přednesl kterýkoli z podřízených pracovníků ministra, byl by s ním velmi spokojen; od ministra očekával větší rozlet, nicméně je to nepochybně začátek komunikace ministra s tímto výborem. Připomněl prohlášení ministra, že klíčové pro ČR z hlediská profilu zahraniční politiky je komunikace se zeměmi, se kterými sdílíme stejné hodnoty. To je meritorní otázka. Země jako je naše, která má malou otevřenou ekonomiku, která je odkázána na široce založené obchodní kontakty, by měla vedle vztahů se zeměmi, se kterými sdílí stejné hodnoty, klást důraz na komunikaci se zeměmi, se kterými stejné hodnoty nesdílíme. Příkladem jsou např. země Dálného východu, které jsou daleko pružnější než země EU a proto jsou také schopny držet značnou ekonomickou dynamiku. Se zeměmi Blízkého východu naše vztahy stagnují jak politické tak i ekonomické. Např. prezident Chirak odložil návštěvu u nás, nicméně návštěvu Sýrie neodložil a návštěva se konat bude. Je nutno držet dialog se zeměmi, které jsou hodnotově orientovány jinak.

- ministr J. Zieleniec k tomu uvedl, že důležitou součástí naší politiky je udržování kontaktů se všemi zeměmi. Uvedl ve svém projevu priority. Nemůžeme se chovat jako velmoc, udržujeme kontatky ve struktuře našich zájmů. Pokud jde o země Blízkého východu - jsou přikladem toho, jak intenzivní naše kontakty jsou. Vztahy jsou intentzivní s Egyptem, s Izraelí a to jak ekonomické tak i politické. Máme dobré vztahy s oběma stranami blízkovýchodního konfliktu. Máme v Praze velvyslanectví palestinské reprezentace. Máme kontatky s Asií, s Čínou i se zeměmi jihovýchodní Asie, např. premiér byl nedávno v Japonsku, Singapuru a Malajsii.

- posl. D. Kroupa ocenil jasný přehled priorit zahraniční politiky ČR přednesený ministrem. Integrace ČR do EU je aktuální téma. Požádal o spolupráci MZV s výborem přídružení ČR-EU jehož je předsedou.

- posl. V. Štěpová konstatovala, že jako občan vnímá tento projev s radostí, žádné problémy nejsou; ale některé věci jí znepokojují: např. vztahy se SRN a to zejména vystoupení pana Kohla. Upozornila na situaci vzniklou po zrušení našich obchodních zastoupení, znepokojuje ji výše záporného salda zahraničního obchodu. Zajímala se o hodnocení činnosti českých center z pohledu ministra.

- ministr J. Zieleniec k vztahům ČR-SRN uvedl, že je obtížné hovořit na veřejném fóru o citlivých otázkách. Problémy jsou, a jedním klíčovým je právě vztah k Německu. Politici se k tomuto problému vyjadřují. Je to příznak vnitropolitické diskuse, příprava na politická jednání. Je velmi důležité, že spolkový kancléř do této problematiky veřejně vstoupil a neboť ukazuje vnitropolitickou váhu problému ČR-SRN v SRN. Je důležité, jak tento proces bude probíhat v budoucnu a mám pocit, že směřuje k tomu, že se nám povede spolu s Německem pootočit vztahy k budoucnosti.

Dále objasnil fungování obchodních zastoupení v době existence monopolu zahraničního obchodu. Skutečnost, že na obchodních zastoupeních byli zástupci podniků zahraničního obchodu ve funkci diplomatů bylo v rozporu s Vídeňskou konvencí. Proto došlo k přetvoření těchto obchodních zastupení na skutečné obchodní zastupení českého státu. Jsou tam nyní pracovníci MZV, skuteční diplomaté, kteří se zabývají obchodem a pomocí obchodu. Nejsou to ti, kteří za podniky sjednávají kontrakty, to dělají podniky samy. Jsou to ti, kteří usilují o to, aby český podnikatel, český vývozce, měl na daném trhu stejné postavení jako ostatní, měl podporu našeho státu, aby měl dostatečné informace, aby byly podepsány příslušné smlouvy. Skutečnost, že se o této změně hodně diskutovalo, bylo dáno tím, že pro některé podniky bylo dřívější fungování obchodního zastoupení velmi výhodné, neboť měly svá zastoupení přímo na velvyslanectví. Tento podnik byl zvýhodněn, byly to nerovné podmínky pro podnikatele i na našem trhu. Naopak se nyní snažíme, aby tento nový typ obchodního zastoupení byl efektivní, ale má to své limity, je to drahé. Pokud jde o záporné saldo zahraničního obchodu, je to problém spíše hospodářského rezortu. Saldo zahraničního obchodu je problém, který má mnoho příčin, které jsou analyzovány. Rozhodně to není zadlužení občanů ČR v zahraničí. Je způsobeno i obdobím, ve kterém se nyní nacházíme. Například majitel pensionu v Karlových Varech má zisky z toho, že poskytuje jídlo a ubytování zahraničním turistům. Pokud si vezme zahraničního společníka, který mu vnese do podnikání 100 000 USD a dalších 100 000 USD si vydělá za služby poskytované turistům, a za těchto 200 000 USD nakoupí v zahraničí zařízení pro hotel - potom je tento podnikatel typický tvůrce našeho deficitu zahraničního obchodu.

Problém je v tom, že stabilita účtů je rozdílná. Kapitálový účet je prchavé povahy, stabilizovaný účet je účet obchodní. Je nutno se podívat též na to, jaký podíl má saldo zahraničního obchodu na národním produktu, tj. 6 %. Je to sice problematické ale ne v triviální rovině a je nutno hledat cesty jak toto řešit. Je nutno vidět jaký vývoj byl v Německu v 50. letech, později v Japonsku. Saldo zde bylo způsobeno dovozem technologie, strojů a zařízení.

Dále se zmínil o českých centrech, která zřídilo MZV ve snaze oslovit problémy, které nelze uchopit diplomatickou cestou, tj. prezentace ČR v zahraniční, obchodní informace apod. Postupně dolaďují svoji formu fungování. Konstatoval, že někde je spokojen, někde jsou rezervy. Záleží na personálním obsazení.

- posl. K. Kořínková konstatovala, že chápe projev ministra jako úvod do zahraniční politiky, později se zahraniční výbor bude spolu s MZV podroběji zabývat jednotlivými problémy. Položila ministrovi 3 otázky:

1/ - budou mít členové zahraničního výboru budou mít k dispozici Dotazník EU a jaká je představa MZV o spolupráci s výborem přidružení ČR-EU.

2/ - budete jednat ministr Zieleniec s partnerem ze SR o nevyřešených problémech mezi ČR a SR v oblasti sociální /důchody apod./

3/ - předpokládá vláda, že pokud dojde ke shodě na obsahu česko-německé deklarace, bude tento dokument parlamentní či dokument vládní ?

- ministr J. Zieleniec uvedl:

ad 1/ - ne všechny netajné dokumenty jsou dokumenty veřejné. Obsah Dotazníku EU by se neměl objevit na stránkách novin. Lze domluvit techniku přístupu k tomuto dokumentu, např. formu prezenční u předsedy výboru. Kontakty vládního výboru s výborem přidružení lze realizovat; s ministrem zahraničních věcí a s dalšími členy vlády.

ad 2/ - s ministrem Hamžíkem chceme provést rekapitulaci vztahů ČR-SR. Vztahy se SR mají specifickou povahu, jednotlivé problémy jsou řešeny přímo mezi rezortními partnery. Sociální problémy budou obsahem jednání ministra Vodičky se slovenským kolegou.

ad 3/ - vyjádřil přesvědčení, že proces přijetí deklarace má své parlamentní místo se vším, co k tomu patří.

- posl. V. Laštůvka konstatoval, že česko-německá deklarace by měla být parlamentní dokument oboustranný. Můžeme se dostat do stavu, kdy bude deklarace přijata, přesně vymezena a parlament bude pouze stát před vyslovením ano či ne. Domnívám se, že by měl nastat vhodný okamžik, kdyby se na půdu parlamentu dostal text a mohl být diskutován. Zajímal se dále o to, jak vnímá vztahy ČR-SRN v kontextu redefinice zahraniční politiky nového sjednoceného Německa.

- ministr J. Zieleniec uvedl, že technika sjednávání deklarace je stejná jako u jiných mezinárodních dokumentů. Téměř nemožné je představit si nějaký odlišný postup. Ale je péčí MZV, aby text deklarace byl přijatelný pro široké politické spektrum. O těchto věcech se snaží ministr komunikovat nejen v rámci vládní koalice ale i napříč našeho politického spektra. Doufá, že tento mechanismus zajistí přijatelnost toho, co se dojedná. Parlament je suverenní a může udělat to, k čemu se rozhodne. Je přesvědčen, že právě proto, že je to otázka citlivá a že tato otázka nabízí snadnost vnitropolitických výhod pro každého, který se toho hlasitě uchopí, že přesto zvítězí odpovědnost a projednáme deklaraci v nadstranickém duchu, v jakém ji také připravujeme. Nejen deklarace samotná, ale i způsob jejího vnitrostátního projednání bude dokladem toho, jak česká politická scéna je schopna se sjednotit kolem zjevných národních zájmů.

Dále konstatoval, že je nepochybné, že Německo po sjednocení se vrací k logice svého geopolitického postavení, k logice svých zájmů, k logice svého působení navenek. Je to jiný stát, než 2 německé státy v minulosti. Naše dějiny ukazují, že máme zkušenost se sjednoceným Německem, zkušenost tisícileté historie nás naučila, jakým způsobem se k tomu problému stavět. Někdy jsme za tuto zkušenost více zaplatili, ale je to zkušenost, která přinesla mnoho dobrého ve vzájemých vztazích. Je třeba si uvědomit obě strany této tradice zkušeností a Německo poválečné ukázalo, jak nesmírně záleží německému národu na tom, aby našlo svoje místo v mírové stabilní Evropě. Evropská unie je instituce, která má spoustu různých technický aspektů, ale hlavní smysl EU, je právě dán úsilím o stabilní a mírový vývoj na evropském kontinentu, aby se Evropa nevracela zpět k pastím nacionálních válek, aby prostřednictvím intenzivní komunikace a spolupráce všech národů se ustavila stabilní a mírová Evropa. Spolupráce, kde se pracuje a neválčí, se promítla do projektu EU, a budeme-li diskutovat o naší integraci do EU, nesmíme zapomínat na tento klíčový cíl. Vyjádřil přesvědčení, že právě s ohledem na naše novodobé dějiny, kdybychom nebyly součástí sovětského bloku, byly bychom mezi zakladateli tohoto evropského seskupení.

- posl. M. Ransdorf konstatoval, že se kolem Dotazníku EU dělá hodně tajností a zbytečně. Jsou-li v odpovědích na tento dotazník pravdivé informace, není důvod kolem toho vyrábět atmosféru tajemství. Jestliže jsou tam nějaká nadlepšení, která se týkají charakterizace situce u nás, potom by takový důvod byl. Vyjádřil přání, aby kolem této věci panovala maximální atmosféra otevřenosti, vydiskutování problémů.

Dále se zajímal, jaké opatření spolu s ministrem Dlouhým hodlá ministr Zieleniec učinit, neboť je to skutečně alarmující stav. Podíl strojů a zařízení v dovozu je pouze 16 %. V Mexiku byl dlouhodobě kryt schodek kapitálovým účtem a dopadlo to špatně. Chystá se MZV spolu s rezortem ministr Dlouhého k nějakým opatřením a zda MZV má představu jak hrozbě narůstajícího salda zahraničního obchodu čelit.

- ministr J. Zieleniec konstatoval, že Dotazník EU představuje nesmírně důvěrnou informaci, za kterou by kdokoli, kdo se chce pohybovat na českém trhu, zaplatil velmi mnoho. Dotazník bude přístupný způsobem, na kterém se s předsedou zahraničního výboru domluvíme.

K problému salda zahraničního obchodu uvedl, že je věcí trvalé pozornosti MZV, ale těžiště neleží na MZV.

- posl. J. Payne se vyjádřil ke vztahům se Slovenskem. Problém není v tom, že nebyly podepsány dohody mezi ČR a SR, problémem je, že byly špatně interpretovány např. ve slovenském tisku. Ale úsilím některých osob - Čechů žijících na Slovensku - se podařilo zájmy těchto lidí uhájit. Můžeme jim pomoci právě tím, že jim poskytneme lepší informační servis.

- posl. P. Tollner jako vedoucí stálé delegace do Meziparlamentní unie poděkoval za přístup MZV k přípravě účasti na valném shromáždění.

- předseda zahraničního výboru posl. V. Holáň konstatoval, že diskuse na téma zahraniční politiky ČR bude na dalších schůzích zahraničního výboru. Na příští schůzi se chce zahraniční výbor věnovat problematice evropské integrace. Je nutno hledat správný poměr toho, co se dělá na MZV a co lze dělat v parlamentu. Platí zásada, že jde o jednu zahraniční politiku této země, která má samozřejmě pohled parlamentní, pohled exekutivní a je samozřejmě nutné, aby obě dimenze našly svého naplnění v častých diskusích mezi exekutivou a parlamentem. Konstatoval, že v pohledu na naší zahraniční politiku lze vidět velkou dynamiku; začalo se jakousi koncepcí a dnes se dá říci, že mnohé části naší zahraniční politiky jsou zpracovány do veliké hloubky a citlivosti, některé části se narodily později a mají úměrnou hloubku toho záběru. Např. rozvojová pomoc třetím zemím.

Navrhl přijmout usnesení, ve kterém zahraniční výbor bere na vědomí zprávu přednesenou ministrem zahraničních věcí - bylo schváleno /14:0:0/ a potvrzuje priority zahraniční politiky ČR, přednesené ministrem zahraničních věcí - bylo schváleno /12:1:1/. Bylo přijato usnesení č. 12.

5.

Sdělení předsedy

Předseda zahraničního výboru posl. V. Holáň informoval poslance o že byla realizována následující přijetí:

- přijetí ředitele odboru MZV Francie p. Costeho /posl. V. Holáň, J. Kalus/

- přijetí velvyslance Izraele v Praze p. R. Gvira /posl. V. Holáň/

- přijetí delegaci mongolského Velkého churalu /posl. V. Holáň + další členové Zahr. výboru/

- přijetí delegace japonského parlamentu /posl. J. Payne + další poslanci/

- přijetí delegace bezpečnostního výboru norského parlamentu /posl. J. Payne/

- delegaci parlamentu Korejské republiky

Dále posl. V. Holáň informoval poslance o tom, že polská strana pozvala delegaci zahraničního výboru k návštěvě Polska ve dnech 7. - 8. října 1996. Navrhl sestavit 5tičlennou delegaci. Poslanci v rozpravě navrhli následující složení delegace:

posl. V. Holáň - vedoucí delegace

posl. J. Kalus - ODS

posl. V.Laštůvka - ČSSD

posl. M. Přibáň - ODS

posl. M. Ransdorf - KSČM

Bylo přijato usnesení č. 13 /11:0:0/.

Posl. V. Holáň informoval poslance o tom, že proběhnou následující přijetí:

- přijetí delegace státu Oklahoma - účast: posl. M. Lobkowicz /popř. J. Payne,/ V. Štěpová, M. Ransdorf

- přijetí australského senátora Davida Brownhilla dne 30.9. nebo 1.10. - účast: posl. K. Kořínková, M. Ransdorf, M. Loukota, J. Koucký

Poslanci obdrželi k informaci Zprávu o čerpání rozpočtových prostředků kapitoly MZV za 1. pololetí 1996.

Posl. V. Holáň dále informoval poslance o

- o následujících peticích a podáních, které obdržel zahraniční výbor a jsou k nahlédnutí v sekretariátu zahraničního výboru:

07. 08. 1996 Dopis italského občana Antonia Favia ve věci jeho zadržení na česko-německých hranicích

odesilatel: Antonio Favia - Bibione - Itálie

- informaci a využití členům zahraničního výboru

12. 08. 1996 Dopis k problematice automobilového průmyslu

odesilatel: Ing. Ludvík Kulma - předseda Rady ředitelů Sdružení automobilového průmyslu

- informaci a využití členům zahraničního výboru

20. 08. 1996 Dopis k česko-německým vztahům

odesilatel: Dr. Miroslav Kubišta -

- informaci a využití členům zahraničního výboru

- o informacích ze zahraničí, které došly do sekretariátu zahraničního výboru a jsou zde k dispozici členům zahraničního výboru.

6.

Připomínky a podněty poslanců

Posl. V. Štěpová požádala o podrobný zápis vystoupení posl. J. Payna k bodu 3 - Informace o zahraničních aktivitách zahraničního výboru v 1. volebním období Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Posl. P. Tollner informoval poslance o činnosti stálé delegace PS do Meziparlamentní unie, o záměru stanovit jednotlivé skupiny přátel. Posl. J. Payne upozornil na to, že by měla být provedena revize skupin, že při zřizování skupin přátel by se mělo přihlížet i ke koncepci zahraniční politiky ČR. V rozpravě se poslanci shodli na tom, že činností stálé delegace PS do Meziparlamentí unie se zahraniční výbor bude zabývat na schůzi zahraničního výboru /pravděpodobně v termínu 23. nebo 24. října t.r./.

7.

Návrh termínu a pořadu příští schůze

Předseda zahraničního výboru seznámil poslance s následujícím návrhem pořadu 3. schůze zahraničního výboru, která se bude konat ve dnech 18. a 19. září 1996.

středa 18.9.

v 9.00 hodin

1. Zahájení schůze, schválení návrhu pořadu schůze

v 9.15 hodin

2. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Dohoda mezi Českou republikou a Italskou republikou o podpoře a ochraně investic podepsaná dne 22. ledna 1996 v Římě /tisk 1/

Uvede: zástupce MF ČR

Zpravodaj: posl. J. Kalus

3. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Dohoda mezi Českou republikou a Chorvatskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic podepsaná dne 5. března 1996 v Záhřebu /tisk 6/

Uvede: zástupce MF ČR

Zpravodaj: posl. J. Kalus

4. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Smlouva mezi Českou republikou a Venezuelskou republikou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku podepsaná v Praze dne 26. dubna 1996 /tisk 2/

Uvede: zástupce MF ČR

Zpravodaj: posl. M. Lobkowicz

v 10.00 hodin

5. Informace o současné situaci v procesu integrace České republiky do Evropské unie

Informaci podá: zástupce MZV

ve 13.30 hodin

6. Sdělení předsedy

7. Připomínky a podněty poslanců

8. Návrh termínu a pořadu příští schůze

ve 14.00 hodin

9. Zřízení podvýborů a pracovních skupin zahraničního výboru

v 15.00 hodin

10. Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 1995 - kapitola Ministerstvo zahraničních věcí

Uvede: zástupce MZV

zástupce MF

Zpravodaj: posl. K. Kořínková

v 16.00 hodin

11. Informace o diplomatickém protokolu

Informaci podá: zástupce MZV

čtvrtek 19. září

v 9.00 hodin

Pokračování jednání - případné doprojednání bodů pořadu 3. schůze zahraničního výboru.

Poslanci tento návrh pořadu schůze schválili.

Poslanci diskutovali o povaze materiálů, které mají poslanci k dispozici jako podklady k jednání. Posl. J. Payne informoval o tom, že materiály MZV poskytované poslancům měly důvěrnou povahu a poslanci zahraničního výboru s nimi i takto nakládali.

Poslanci se vyjdřovali k formě seznámení se s Dotazníkem EU. Dohodli se, že o této formě bude též diskutováno na pořadu příští schůze v rámci bodu 5/ Informace o současné situaci v procesu integrace České republiky do Evropské unie. Posl. V. Štěpová navrhla pozvat ministra průmyslu a obchodu V. Dlouhého na některou příští schůzi zahraničního výboru, aby se vyjádřil k záležitosti záporného salda zahraničnho obchodu.

Schůze skončila ve 12.50 hod.

Zapsala: Stanislava Mikšová - tajemnice výboru

Stylistická úprava projevu ministra zahraničních věcí J. Zielence - bod 4. Realizace základních směrů zahraniční politiky České republiky v r. 1996: MZV ČR