Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

která se konala dne 10. - 11. července 1997

čtvrtek 10. července 1997

Přítomni: V. Holáň, Frankl, J. Kalus, M. Lobkowicz, J. Maštálka, V. Nájemník, J. Payne, P. Tollner

Omluveni: K. Kořínková, J. Koucký, D. Kroupa, V. Laštůvka, M. Loukota, M. Ransdorf, M. Sládek, V. Svoboda, V. Štěpová, P. Šulák, J. Třebický, L. Zaorálek,

pátek 11. července 1997

Přítomni: V. Holáň, M. Frankl, J. Kalus, K. Kořínková, J. Koucký, V. Laštůvka, M. Lobkowicz, V. Nájemník, J. Payne, M. Ransdorf, V. Svoboda, V. Štěpová, P. Šulák, J. Třebický, P. Tollner, L. Zaorálek

Omluveni: D. Kroupa, M. Loukota, J. Maštálka, M. Sládek

POŘAD:

1. Zahájení schůze

2. Informace o výsledcích jednání představitelů členských zemí Organizace Severoatlantické smlouvy /NATO/ a partnerských zemí na společné vrcholné schůzce konané v souvislosti se summitem NATO 8. a 9. července 1997 v Madridu

3. Sdělení předsedy

4. Připomínky a podněty poslanců

Pořad byl dodatečně rozšířen o bod:

5. Informace o úsporných opatření, která vedla ke snížení počtu zastupitelských úřadů v zahraničí

10. července

1.

Zahájení schůze

Schůzi zahájil předseda výboru V. Holáň v 18.40 hodin. Seznámil poslance s návrhem pořadu, s kterým poslanci souhlasili /7:0:0/.

2.

Informace o výsledcích jednání představitelů členských zemí Organizace Severoatlantické smlouvy /NATO/ a partnerských zemí na společné vrcholné schůzce konané v souvislosti se summitem NATO 8. a 9. července 1997 v Madridu

Informaci přednesl ministr zahraničních věcí J. Zieleniec. Zdůraznil, že summit NATO v Madridu je jako každý summit NATO důležitou událostí. Již předchozí tři summity měly pro NATO velký význam. Summit NATO v Londýně v r. 1990 znamenal vlastně pro NATO začátek kooperativních vztahů mezi NATO a Varšavskou smlouvou. Římský summit o rok později přijal novou strategickou koncepci NATO v nových geostrategických podmínkách a také odstartoval spolupráci s novými partnery. Bruselský summit v r. 1994 formálně začal v roce rozšiřování NATO. Zde byla přijata iniciativa programu Partnerství pro mír.

Madridský summit se jeví jako nejdůležitější v dějinách NATO od jeho vzniku, neboť NATO nejen přijalo rozhodnutí o rozšíření, ale vlastně završilo budování nového konceptu bezpečnostní architektury, která je současně formulací nových cílů NATO. Nová architektura se stavá z těchto prvků:

- strategické partnerství s Ruskem a Ukrajinou

- vytvoření kolem NATO soustředného kruhu států zapojených do Euroatlantické rady partnerství

- vlastní přijetí nových členů

- deklarace procesu otevřenosti NATO do budoucna

- vnitřní organizační přizpůsobení se NATO těmto změnám.

Tento důležitý krok NATO je pro NATO velmi obtížný. NATO si je vědomo toho, že kdyby této výzvě doby nečelilo aktivně, kdyby se rozhodlo pro konzervativní politiku držení NATO ve tvaru nejen co do počtu ale i formulaci strategických cílů ve tvaru který známe z doby nedávné, že by to znamenalo pro NATO nebezpečí vnitřního kolapsu ztráty vnímání smysluplnosti členy NATO a odsunutí NATO nejen evropského ale i světového dění.

Summit rozhodl o tom, že 3 země budou vyzvány ke vstupu do NATO, ale tento dokument je z tohoto hlediska daleko širší. Formuluje také perspektivy vývoje NATO v nejbližších letech, mluví o tom, že v r. 1999 znovu NATO zváží svůj vztah k dalším zemím, které usilují o členství, jmenovitě se tam zmiňuje Rumunsko a Slovinsko. Hledání kompromisu pokud jde o tento dokument bylo složité. Nepostrádalo ani prvky dramatičnosti a ukázalo se, že změněný svět také mění vnitřní poměry v NATO natolik, že v NATO zaznívají velmi rozdílné názory na klíčové věci.

Je nutné poukázat i další souvislosti summitu NATO v Madridu. Je to skutečnost, že u všech zemí, které se ucházejí o členství v NATO a do 1. vlny rozšíření se nedostaly, nedošlo k pocitu zklamání či odcizenosti. Formulace závěřečného komuniké jsou natolik povzbuzující, že celková atmosféra je optimistická. Česká strana na úrovni hlav států a ministrů zahraničních věcí se sešla s Estonskem, Litvou a Lotyšskem a tato velmi přátelská schůzka ukázala, že celková atmosféra, která vznikla po madridském summitu je atmosférou, která pomáhá ke vzniku atmosféry soudržnosti ve střední a východní Evropě. Na rozšíření bylo samozřejmě poukazováno jako na možný zdroj začátku procesu divergence ve střední a východní Evropě, což by byl vývoj nebezpečný. Zdá se, že tomu tak není. Naše další kontakty s partnery Rumunska, Slovinska a Bulharska ukazují, že madridský summit představuje krok vpřed i pokud jde o kvalitu vztahů v reginou Střední a východní Evropy.

Pro ČR madridský summit představuje konec určité etapy snažení, ale znamená začátek další velmi náročné etapy, která souvisí jednak s procesem jednání o vstupu ČR do NATO a jednak musí proběhnout vnitřní procesy v ČR zejména na vnitropolitické scéně a také v armádě. Také znamená novou etapu regionální spolupráce. PR, MR a ČR se na těchto věcech shodli. Do Prahy byl pozván ministr zahraničních věcí Polska pan Rosati a Maďarska pan Kovac, abychom připravili plán spolupráce pokud jde o vlastní proces začleňování do NATO, ale i pokud jde o splupráci se zeměmi tzv. 2. vlny. Udržení soudržností a prohloubení regionální spolupráce je nyní jeden z klíčových úkolů pro tyto 3 země.

Proces vlastního jednání budeme znát v nejbližších dnech, kdy generální tajemník NATO J. Solana nám sdělí harmonogram tohoto jednání. Vlastní rozhovory s NATO o rozšíření by se měly uskutečnit v průběhu několika příštích měsíců /září - listopad/. Na straně NATO povede jednání tým mezinárodního sekretariátu a vojenských orgánů NATO. Celkový dohled nad tímto jednáním bude mít generální tajemník, prakticky jednání proběhnou na úrovni jeho náměstka, a to s každou pozvanou zemí samostatně. Pokud jde o ČR, rozhovory poběží v gesci MZV a jednacím partnerem bude náměstek Ministra zahraničních věcí. Vládě ČR byl předložen příslušný materiál a vláda schválila příslušné institucionální zajištění těchto rozhovorů a také celého procesu vnitřní přípravy. Zřídila Výbor vlády pro integraci ČR do NATO. Je na úrovní ministrů, řízen předsedou vlády a zpracovává a rozhoduje na základě podkladů, které připraví tým na úrovni náměstků ministrů, který vede náměstek ministra zahraničních věcí. Koncem listopadu bychom měly uzavřít akcesní rozhovory a dojde k aktu vůle, kterým ČR vyjádří přání stát se signatářem Severoatlatické smlouvy, což bude exekutivní akt a v polovině prosince t.r. bychom na bruselském zasedání NATO měly podepsat příslušné akcesní protokoly členy NATO za přítomnosti ministrů zahraničních věcí. Potom nastane ratifikační proces v zemích NATO a i v ČR.

Pokud jde o oblasti, které budou muset akcesní rozhovory pokrýt, jsou to oblasti mnohem jednodušší než v případě jednání s EU. Toto je téměř čistě politický závazek, proto struktura oblastí je jednoduchá a transparentní. Je to především

- deklarace příjetí závazků, které vyplývají ze Severoatlantické smlouvy a přijetí plného politického a právního rámce smluv NATO

- deklarace našeho vztahu k plánování a obrany a k vojenské struktuře NATO

- potvrzení závazku nezablokování příjetí dalších budoucích možných členů NATO.

Ratifikační proceduru má MZV velmi podrobně prostudovánu u jednotlivých zemích, zdá se, že technicky to bude možné ve všech zemích stihnout k termínu, který si NATO vytyčila tj. k 6. 4. 1999. Klíčovým zákonodárným sborem bude Senát USA, kde Ústava USA předpokládá schválení 2/3 většinu tj. 67 senátorů musí hlasovat pro ratifikaci. Zdá se, že přes složitou a dlouhou diskusi bude ratifikace schválena. Velmi záleží i na diskusi v ČR, ve které politická elita bude čelit velké a velmi odpovědné výzvě.

Vláda schválila materiál, který podrobně strukturuje problematiku vnitrostátní přípravy do 11 oblastí a je to výchozí materiál pro mnoho dalších aktivit, které již dnes běží naplno. Jednak to je

- analýza aktuálního stavu plnění cílů interoperability v rezortu obrany

- příprava legislativy pro vstup do NATO

- celý "balík" branného zákonodárství

- celá oblast krizového řízení a civilního nouzového plánování

- civilní infrastruktura

- zavedení programu bezpečnostních investic

- plánování zdrojů na obranu

- definování zájmu státu na účelném rozvoji zbrojní výroby v ČR pro potřeby obrany

- ochrana utajovaných skutečností v souladu s normami a principy aliance

- intenzivní komunikace s vládami a parlamenty všech členů NATO v průběhu procesu ratifikace

- proces veřejné informovanosti v souvislosti se vstupem ČR do NATO.

Nezanedbatelným krokem bude zřízení národního zastoupení ČR při NATO, což je kvalitativně vyšší zastoupení než jsme měli dosud.

Poslanci obdrželi texty klíčových dokumentů přijatých na summitu NATO v Madridu.

V závěru ministr J. Zieleniec vyjádřil přesvědčení, že to, co se událo v Madridu, má zásadní význam v našich moderních dějinách a že Madrid takto smazal s konečnou platností výsledky Mnichova a Jalty a že je to krok, který teprve plně doceníme v budoucnu.

V rozpravě vystoupili předseda V. Holáň, mpř. J. Payne. V reakci na jejich vystoupení ministr J. Zieleniec zdůraznil klíčovou úlohu Poslanecké sněmovny v následujícím obodbí v souvislosti s ratifikačním procesem členských zemí NATO.

3.

Sdělení předsedy

Předseda výboru posl. V. Holáň informoval poslance o tom, že

- dne 14. července /pondělí/ v 16.30 se uskuteční jednání předsedkyně zahraničního výboru peruánského Kongresu M. Chávez se členy zahraničního výboru.

Poslanci, kteří mají zájem se jednání zúčastnit, prosím, aby toto sdělili sekretariátu zahraničního výboru, kde obdrží podklady k jednání.

- Český helsinský výbor zaslal k informaci zahraničnímu výboru kopii dopisu adresovaného ministru zahraničních věcí J. Zieleniecovi, který se týká závažné občanskoprávní problematiky - k nahlédnutí v sekretariátu zahraničního výboru

Dále předseda výboru posl. V. Holáň podal písemnou informaci o následujících došlých peticích do sekretariátu zahraničního výboru

26. 06. 1997 Stanovisko ke vstupu ČR do NATO

odesilatel: ZO Český svaz žen, Rokytnice n. Jizerou

- petiční výbor požádal zahraniční výbor o vyřízení

Schůze byla přerušena v 19.45 hodin.

pátek 11. července

Předseda výboru V. Holáň zahájil pokračování schůze v 10.45. Navrhl rozšířit pořad schůze o další bod Informace o úsporných opatření, která vedla ke snížení počtu zastupitelských úřadů v zahraničí. S návrhem poslanci souhlasili /13:0:0/. Předseda výboru navrhl, aby jednání k tomuto bodu bylo neveřejné, pouze za přítomnosti pracovníků sekretariátu zahraničního výboru - bylo schváleno /13:0:0/

5.

Informace o úsporných opatření, která vedla ke snížení počtu zastupitelských úřadů v zahraničí

/neveřejné jednání/

Předseda V. Holáň informoval o návrhu Ministerstva zahraničích věcí na zrušení některých zastupitelských úřadů. V rozpravě vystoupili posl. M. Ransdorf, P. Šulák, V. Holáň, V. Štěpová, J. Payne V. Svoboda, K. Kořínková, M. Lobkowicz, V. Laštůvka, V. Nájemník. Poslanci se shodli na tom, že projednávání tohoto bodu přeruší, sejdou se k jednání ve 13.00 hodin a informaci o situaci podá zástupce MZV a zástupce MPO.

Projednávání tohoto bodu bylo přerušeno v 11.30 hodin.

Pokračování projednávání zahájil předseda výboru posl. V. Holáň ve 13.00 hodin.

Informaci o návrhu na zrušení některých zastupitelských úřadů přednesl náměstek ministra zahraničních věcí J. Winkler a ministr průmyslu a obchodu K. Kühnl.

V rozpravě vystoupili posl. V. Holáň, J. Payne, K. Kořínková, V. Svoboda, J. Šulák, V. Laštůvka, M. Frankl, V. Štěpová, náměstek J. Winkler.

Poslanci se shodli na tomto návrhu usnesení:

Po vystoupení náměstka ministra zahraničních věcí J. Winklera, ministra průmyslu a obchodu K. Kühnla a po rozpravě

zahraniční výbor

I. konstatuje, že vyslechl informaci o návrhu na zrušení některých zastupitelských úřadů ČR v zahraničí přednesenou náměstkem ministra zahraničních věcí J. Winklera a stanovisko ministra průmyslu a obchodu K. Kühnla

II. pokládá síť zastupitelských úřadů ČR v zahraničí za důležitý nástroj proexportní politiky

III. doporučuje vládě ČR, aby hledala jiné cesty pro nalezení úspor ve státním rozpočtu ČR než prostřednictvím rušení zastupitelských úřadů v zahraniční

Bylo přijato usnesení č. 94 /14:0:0/.

4.

Připomínky a podněty poslanců

Posl. J. Payne informoval o zájmu makedonského zahraničního výboru o návštěvu českého zahraničního výboru v Makedonii /FYROM/ a zájmu zahraničního výboru parlamentu SRJ o návštěvu v ČR. Navrhl vhodnou formou tyto kontakty realizovat.

Posl. J. Payne se zajímal o obsah jednání předsedy zahraničního výboru V. Holáně s předsedou zahraničního výboru Spolkového sněmu SRN H. Hornhusem. Předseda výboru posl. V. Holáň stručně informoval o obsahu jednání a odkázal též na zápis z jednání, který k dispozici v sekretariátu zahraničního výboru.

Posl. P. Šulák navrhl uskutečnit reciproční návštěvu na Slovensku.

Posl. K. Kořínková navrhla, aby členové zahraničního výboru měli co nejdříve k dispozici posudek Evropské komise na členství ČR v EU.

Posl. V. Štěpová informovala o připravovaném jednání podvýboru pro podporu cestovního ruchu a zahraničního obchodu v Karlových Varech u příležitosti Tourfilmu.

Schůze skončila ve 14.45 hodin.

Zapsala: Stanislava Mikšová - tajemnice výboru