Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

která se konala dne 5. března 1998

Přítomni: V. Holáň, P. Bratinka, J. Kalus, K. Kořínková, V. Laštůvka, J. Payne, M. Rasdorf, J. Vodička, L. Zaorálek

Omluveni: J. Koucký, I. Kočárník, M. Loukota, J. Maštálka, V. Nájemník, I. Němec, M. Sládek, V. Svoboda, V. Štěpová, P. Šulák, P. Tollner,

POŘAD:

1. Zahájení schůze

2. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu přístup České republiky k Severoatlantické smlouvě, sjednané ve Washingtonu dne 4. dubna 1949 /sněmovní tisk 384/

3. Sdělení předsedy

4. Připomínky a podněty poslanců

5. Návrh termínu a pořadu příští schůze

6. Informace o situaci v Iráku

1.

Zahájení schůze

Schůzi zahájil v 10.00 hod. předseda výboru posl. V. Holáň. Seznámil poslance s pořadem schůze. Poslanci nevznesli žádné připomínky.

2.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu přístup České republiky k Severoatlantické smlouvě, sjednané ve Washingtonu dne 4. dubna 1949 /sněmovní tisk 384/

V úvodu uvedl předseda výboru posl. V. Holáň, že k problematice tohoto bodu se zahraniční výbor věnoval již 9krát, z těchto jednání lze čerpat informace i při projednávání sněmovního tisku 384. Nastínil způsob projednávání. Navrhl, aby rozprava byla vedena podle následující osnovy:

1/ bezpečnostní rizika

2/ evropský bezpečnostní systém

3/ text Severoatlantické smlouvy

4/ důsledky vstupu ČR do NATO

- důsledky právní /diskuse o dalších smlouvách, ke kterým bude ČR přistupovat po vstupu do NATO

- důsledky věcné; jak se vstup ČR do NATO dotkne občanů ČR

- důsledky finanční

- vedlejší důsledky /např. výhody ekonomické, výhody pro zbrojní průmysl, technologie atd.

Posl. J. Payne vyjádřil nesouhlas s tím, že lze předcházející rozpravy zahrnout do projednávání tohoto bodu. Vláda by nyní měla podrobně seznámit poslance se vším, co je potřebné, s analýzou situace atd. Navrhl, aby poslanci byli seznámeni s analýzou bezpečnostních rizik pro Českou republiku a jak se tato rizika změní se vstupem ČR do NATO. Toto jednání by mělo být neveřejné.

Posl. P. Bratinka uvedl, že nyní by se měli poslanci zahraničního výboru vyjádřit ke vstupu ČR do NATO, každý poslanec má mandát své politické strany. Nevidí důvod, proč by měla vláda předkládat podrobné a obsáhlé dokumenty.

Posl. J. Payne konstatoval, že analýza bezpečnostních rizik dosud nebyla vládou zpracována, povinností vlády je odpovídat na otázky parlamentu, když se tak neděje, svědčí to o tom, že parlament je slabý. Podrobně odůvodnil svůj požadavek.

Posl. J. Vodička konstatoval, že otázky kladené posl. J. Paynem patří do období, kdy se rozhodovalo o tom, zda ČR bude usilovat o vstup do NATO. Nyní je nutno diskutovat o konkrétním vládním návrhu tj. o přístupu ČR k Severoatlantické smlouvě.

Posl. M. Ransdorf vyjádřil požadavek být informován o bezpečnostních rizicích ČR. Parlament by se měl podrobně zabývat např. stavem armády a jejím financováním.

Posl. J. Payne uvedl, že parlament by měl každý rok diskutovat o bezpečnostních rizicích, neboť ta nejsou provždy daná ale mění se.

Posl. J. Maštálka podpořil vystoupení posl. J. Payna a M. Ransdorfa.

Dále vystoupili ke způsobu projednávání tohoto bodu posl. P. Bratinka, K. Kořínková, M. Ransdorf, L. Zaorálek. Posl. J. Payne navrhl rozšířit osnovu projednávání o bod - vojenské důsledky pro ČR po vstupu do NATO.

Poslanci se shodli na způsobu projednávání navrženém posl. V. Holáněm rozšířeném o návrh posl. J. Payna /tj. vojenské důsledky/.

K bodu 1 - tj. bezpečnostní rizika - vystoupil náměstek ministra zahraničních věcí O. Pick. V úvodu uvedl, že

- v 2. pol. května t.r. bude k dispozici Poslanecké sněmovně návrh konceptu národní bezpečnostní strategie ČR. Materiál zpracovává MZV a MO a měl by obsahovat i analýzu bezpečnostních rizik.

- ČR dosud nemá ústavní zákon o bezpečnosti ČR

- před 2 lety byla zpracována analýza bezpečnostních rizik Ústavem mezinárodních vztahů, ale tehdejší ministr zahraničních věcí s ní nesouhlasil.

Dále uvedl současná bezpečnostní rizika

- největším rizikem pro ČR je renacionalizace bezpečnostní politiky evropských zemí, zejména renacionalizace bezpečnostní politiky SRN. V tomto kontextu členství v NATO, kde SRN není nejsilnějším členem a kde by ČR mohla spolurozhodovat je výhodné.

- existují rizika nevojenského rázu /vojenská rizika bezprostředně nehrozí/ - např. nouzová rizika /povodně, jaderné havárie, migrace/. NATO je velmi pružná organizace, NATO se koncepčně přetváří, pro ČR bude výhodné, když bude ČR u toho.

- místní ozbrojené konflikty /BaH, Kosovo/

- rizika skladování zbraní

V rozpravě vystoupil posl. J. Payne; navrhl, aby byla vláda požádána o seznam bezpečnostních rizik. Posl. P. Bratinka uvedl, že vláda v r. 1997 projednala materiál týkající se bezpečnostních rizik, je tajný. Dále vystoupili posl. J. Maštálka, L. Zaorálek, nám. ministra O. Pick, V. Laštůvka, J. Payne, ministr zahr. věcí J. Šedivý, posl. J. Kalus. Zpravodaj posl. V. Holáň v závěru diskuse konstatoval, že lze rozpravu k tomuto bodu ukončit a chápat ji jako přípravu k diskusi k dalším bodům.

Poslanci se shodli na tom, že vláda bude požádána o odtajněný výtah z materiálu Zpráva o aktuálních bezpečnostních rizicích pro Českou republiku z hlediska zpravodajských služeb České republiky, kterou vláda projednala dne 8. října 1997, který by obsahoval zejména přehled možných bezpečnostních rizik a jejich analýzu.

K bodu 2 - evropský bezpečnostní systém

V úvodu vystoupil a současně se vyjádřil k dotazu posl. J. Payna, zda se NATO transformuje či netransformuje z organizace kolektivní obrany do organizace kolektivní bezpečnosti ministr zahraničních věcí J. Šedivý. Uvedl, že je to otázka termínů - spíše než kolektivní bezpečnost se úžívá termín kooperativní bezpečnost, neboť jde o bezpečnost založenou na kooperaci několika organizací. U NATO bych použil právě termín kooperativní bezpečnost s tím, že NATO zůstává výlučně obranným paktem. Je to smlouva, která je sjednaná k obraně určitého teritoria, toto teritorium je vymezeno členskými státy NATO. Ale NATO samozřejmě vstupuje do nové situace a NATO je systém, který se dokáže adaptovat na každou situaci. To je právě tzv. obranná mise, např. jakou má NATO při řešení situace v BaH. NATO zde není z rozhodnutí 16 zemí NATO, ale na vyžádání OSN. V tom je právě ten základní článek budoucí kooperativní bezpečnosti nebo obrany Evropy, kterému se říká evropská bezpečnostní architektura nebo to co v r. 1996 Francouzi vnesli do NATO tj. vytvořit v NATO evropskou bezpečnostní identitu. OSN, OBSE nejsou schopni účinně zasáhnout v konfliktech jako je v BaH, neboť k tomu nemají nástroje. Proto se začalo uvažovat z pragmatických důvodů o tom, jak využít NATO k jakýmsi specifickým misím, aniž by to porušilo základní úkol této aliance tj. úkol obranný. Odtud se začíná odvíjet stavba evropské bezpečnostní architektury, která není hotova, která je v pohybu. Z tohoto důvodu je důležité se do tohoto pohybu dostat, vstoupit a proto, když máme tuto možnost do NATO vstoupit, nelze váhat. Jsou určité úkoly, které přinesla doba. ZEU se o těchto úkolech bavila, rozhodli se, že ZEU bude sledovat tyto úkoly

- humanitární akce

- udržení míru

- prosazení míru.

Pravě k posouzení míru /např. BaH/ je třeba mít nástroje a odtud se odvinula myšlenka, že proč když zde máme fungující alianci /NATO/, kde je 14 evropských států, proč ji nemůžeme využít. OBSE vytváří preventivní diplomacii k řešení konfliktů, ZEU by měla být využita EU k naplnění 2. pilíře Maastrichtských dohod. ZEU chce být schopna operačně vést akci, ale otázkou je čím bude tuto akci vést. ZEU udělala smlouvu s NATO, která říká, že pro mise, které budou sledovat Petersburgské úkoly, bude využívat materiální stránky NATO. Nyní ZEU spolupracuje s NATO v této oblasti. Tyto mise musí někdo pojmout politicky, v BaH je to OSN, až bude mít EU svoji společnou zahraniční politiku, může to být EU. V r. 1996 se též dohodlo, že v rámci NATO se vytvoří jednotky rychlého nasazení, které bude moci využít i EU. Tento proces probíhá, pomalu se začíná naplňovat. ČR vstupuje nejen do branné aliance, ale současně se stáváme účastníkem kooperativní bezpečnosti. O účasti na misích samozřejmě každý stát rozhoduje sám, v ČR je to a bude parlament.

V rozpravě vystoupil posl. V. Laštuvka, P. Bratinka, J. Payne.

Poslanci se shodli na tom, že neexistuje jiná alternativa zajištění bezpečnosti ČR než je vstup ČR do NATO.

K bodu 3 - text Severoatlantické smlouvy

V úvodu posl. P. Bratinka zdůraznil, že při přijímání Severoatlantické smlouvy bylo zřejmé, že se přijímají i určitá nepsaná pravidla a to např. že žádný stát nesmí být nucen zúčastnit se akcí, do kterých se mu nechce s výměnou za to, že naopak nebude akce těch druhých akci vetovat. Příkladem je Řecko, které se nechtělo zúčasti akcí v BaH, ale nevetovalo ji.

Náměstek ministra zahraničních věcí J. Winkler k tomu doplnil, že základ a smysl Severoatlantické smlouvy vychází z Charty OSN, který je základním dokumentem, který upravuje principy v mezinárodních vztazích. Běžně se neupravuje hierarchie norem podle vyšší právní síly, právě Charta OSN představuje určitou výjimku, v jejímž duchu je vykládat všechny mezinárodně právní normy. Proto na několika místech Severoatlantické smlouvy je deklarován závazek smluvních stran dostát svých závazků vyplývajících z Charty OSN. Je to reflexe článku 103 Charty OSN, podle kterého mají závazky Charty OSN přednost před závazky vyplývajícími z jakékoli jiné smlouvy. Pro účely rozšíření NATO tj. ratifikace přístupového protokolu je nutno vědět, že členové NATO uvažují s aliančním územím, které zahrnuje i území kandidátských zemí, tj. ČR, PR, MR. Platnost teritoriálního území Severoatlantické smlouvy bude až po dokončení ratifikace.

Posl. J. Payne upozornil na preambuli Severoatlantické smlouvy. Zdůraznil důležitost filosofie Severoatlantické smlouvy.

Posl. V. Laštůvka zdůraznil význam dojednaných závazků v průběhu 5 kol jednání ČR s NATO o vstupu ČR do NATO.

Posl. K. Kořínková zdůraznila, že preambule Severoatlantické smlouvy představuje cíle obecně formulované, které chce Smlouva dosáhnout a jednotlivé články představují formy a cesty, kterými je chce dosáhnout. Smlouvy, které pokračují na základě této základní Severoatlantické smlouvy, předpokládají další kroky v realizaci těchto společných cílů. Zdůraznila povinnost poslanců a senátorů vykládat a objasňovat Severoatlantickou smlouvu občanům.

Náměstek min. zahr. věcí J. Winkler k objasnění čláku 7 Smlouvy uvedl, že obsah článku vyplývá z článků předcházejících tj. deklaruje se zde přednost závazků vylývajících z Charty OSN před ostatními mezinárodněprávními závazky včetně této Smlouvy. K článku 8 uvedl, že dnem uložení ratifikační listiny u depozitáře je den, po kterém již daná země nesmí uzavřít žádnou smlouvu, která by byla v rozporu se Severoatlantickou smlouvou a k tomuto datu by měla mít vypořádány všechny závazky z minulosti. V současné době probíhá screening všech mezinárodněprávních závazků ČR, je jim trvale věnována pozornost při akcesních rozhovorech a bude dosaženo vyčištění našich závazků z hlediska Severoatlantické smlouvy k datu uložení ratifikační listiny u depozitáře Smlouvy.

Posl. J. Payne navrhl, aby zahraniční výbor přijal samostatné usnesení, kterým by požádal MZV, aby uvedlo do souladu závazky ČR se závazky vyplývajícími ze Severoatlantické smlouvy do doby vstupu ČR do NATO. V další rozpravě poslanci diskutovali s představiteli MZV o budoucí činnosti zástupců ČR v jednotlivých orgánech, resp. výborech NATO.

Zpravodaj posl. V. Holáň ukončil rozpravu k textu Severoatlantické smlouvy s tím, že v rozpravě ke sněmovnímu tisku 384 bude zahraniční výbor podle schválené osnovy pokračovat na příští schůzi výboru 11. března 1998.

3.

Sdělení předsedy

Předseda výboru posl. V. Holáň informoval poslance o tom, že

- ve čtvrtek 5. 3. v 17.15 hod. /v místnosti 56/ se koná jednání delegace Národní rady Rakouské republiky vedené jejím předsedou H. Fischerem se členy zahraničního výboru.

- v úterý 10. 3. ve 14.45 /do cca 16.00 hod./ v místnosti 56 se koná jednání delegace výboru národní bezpečnosti litevského parlamentu se členy zahraničního výboru.

- ve čtvrtek 19. 3. ve 12.30 hod. v místnosti 07 se koná pracovní oběd členů zahraničního výboru se členy delegace německo-české parlamentní skupiny Spolkového sněmu SRN.

Složení delegace:

G. Verheugen - SPD /předseda skupiny a člen koordinační rady česko-německého diskusního fóra/

M. Stadler - FDP /člen správní rady Fondu budoucnosti/

+ 5 dalších poslanců Spolkového sněmu

- ministr zahr. věcí J. Šedivý informuje o vztahu České republiky ke smluvní základně Rady Evropy /kopii dopisu poslanci obdrželi/.

- mpř. P. Buzková postupuje členům zahraničního výboru návrh zákona o zásadách jednání a styků Poslanecké sněmovny a Senátu a jejich orgánů mezi sebou a navenek se žádostí o vyjádření k řešení problematiky stálých delegací Parlamentu ČR do meziparlamentních organizací. /koopii návrhu zákona poslanci obdrželi/.

Předseda výboru posl. V. Holáň písemně informoval poslance o podáních došlých zahraničnímu výboru, které jsou k nahlédnutí v sekretariátu zahraničního výboru.

01. 02. 1998 Stanovisko č. 195 - Odsuzujeme válečnou politiku USA proti Iráku

odesilatel: Splečnost 2001

- k informaci a dalšímu využití členů zahraničního výboru

17. 02. 1998 Dopis k odškodnění obětí odvlečených do gulagů v SSSR

odesilatel: V. Varvažovský - Brno

- k informaci a dalšímu využití členů zahraničního výboru

17. 02. 1998 Dopis k naplňování Úmluvy o právech dítěte

odesilatel: Česká sekce DCI, Český helsinský výbor, Nadace Naše dítě, Fond ohrožených dětí a další org.

- k informaci a dalšímu využití členů zahraničního výboru

17. 02. 1998 Dopis k vojenské akci proti Iráku adresovaném prezidentovi ČR

odesilatel: R. Zoubek, Ústí n. Labem

- k informaci a dalšímu využití členů zahraničního výboru

17. 02. 1998 Kopie dopisu adresovaného ministru vnitra k iniciativě MV ČR k zavedení vízového styku s balkánskými státy

odesilatel: P. Křivka, Praha

Předseda výboru posl. V. Holáň písemně informoval poslance o došlých informacích ze zahraničí do sekretariátu zahraničního výboru, které jsou poslanců k dispozici k nahlédnutí v sekretariátu zahraničního výboru.

4.

Připomínky a podněty poslanců

Nebyly vzneseny.

5.

Návrh termínu a pořadu příští schůze

Předseda výboru posl. V. Holáň navrhl následující pořad 22. schůze zahraničního výboru, která se bude konat ve dnech 11. - 13. března 1998:

středa 11. března

v 9.00 hodin

1. Zahájení schůze

v 9.15 hodin

2. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu přístup České republiky k Severoatlantické smlouvě, sjednané ve Washingtonu dne 4. dubna 1949 /sněmovní tisk 384/

/pokračování projednávání přerušeného bodu na 21. schůzi zahraničního výboru/

Přizván: zástupce MZV, MO

Zpravodaj: posl. V. Holáň

v 17.00 hodin

3. Vystoupení nových designovaných velvyslanců

Ing. Vladimír Kotzy - velvyslanec ČR u generálního guvernéra Kanady

čtvrtek 12. března

v 9.00 hodin

2. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu přístup České republiky k Severoatlantické smlouvě, sjednané ve Washingtonu dne 4. dubna 1949 /sněmovní tisk 384/

/pokračování projednávání přerušeného bodu na 21. schůzi zahraničního výboru/

Přizván: zástupce MZV, MO

Zpravodaj: posl. V. Holáň

v 15.00 hodin

4. Vládní návrh ústavního zákona o bezpečnosti České republiky /sněmovní tisk 282/

/pokračování projednávání přerušeného bodu na 19. schůzi zahraničního výboru/

Přizván: Vladimír Šuman

náměstek ministra obrany

Zpravodaj: posl. K. Kořínková

posl. J. Payne

v 17.00 hodin

5. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu návrh na vyslání polní nemocnice Armády České republiky na podporu mezinárodních sil při případné donucovací akci proti Irácké republice /sněmovní tisk 418/

Přizván: zástupce MZV

zástupce MO

Zpravodaj: posl. J. Payne

pátek 13. března

v 9.00 hodin

6. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Dohoda mezi vládou České republiky a Evropskou kosmickou agenturou o spolupráci ve výzkumu a využívání kosmického prostoru pro mírové účely /sněmovní tisk 228/

/pokračování projednávání přerušeného bodu na 16. schůzi zahraničního výboru/

V souladu s usnesením zahraničního výboru č. 114 poslanci obdrželi dne 13. 2. 1998 dodatek sněmovního tisku č. 228

Uvede: zástupce MŠMT ČR

Zpravodaj: posl. J. Koucký

7. Sdělení předsedy

8. Připomínky a podněty poslanců

9. Návrh termínu a pořadu příští schůze

v 10.30 hodin

10. Informace o přípravě pozičních dokumentů ČR k jednání o dohodě o přístupu ČR k Evropské unii

Přizván: Pavel Telička - náměstek ministra zahraničních věcí

ve 12.30 hodin

11. Dokončení projednání neprojednaných bodů

Poslanci s návrhem souhlasili.

6.

Informace o situaci v Iráku

/neveřejné jednání/

Informaci o situaci v Iráku a o postoji ČR k řešení situace podal náčelník Generálního štábu ČR gen. J. Nekvasil a náměstek ministra obrany J. Novotný. V rozpravě vystoupili všichni přítomní poslanci.

Předseda výboru posl. V. Holáň ukončil schůzi ve 16.30 hodin.

Zapsala: Stanislava Mikšová - tajemnice výboru