Neautorizováno !

(17.00 hodin)
(pokračuje Šimonovský)

Je to i otázka rentability tohoto dopravce. My neuvažujeme, že bude Česká republika podněcovat rozvoj dalších letišť, protože, znovu říkám, jsou to podnikatelské záměry, které jistě kraje budou ve svých regionálních plánech zohledňovat. To znamená, že neuvažujeme ve své dopravní koncepci, kterou máme, nikoliv že ji nemáme, neuvažujeme s rozvojem těchto letišť a necháváme tu kompetenci do krajských územních plánů.

Pro změnu územního plánu a zejména pro výstavbu nové vzletové/přistávací dráhy je nezbytné posouzení dopadů na životní prostředí. Počítáme s ním a bude to. To je samozřejmé a u tohoto posouzení, stejně tak jako u každé změny územního plánu, se minimálně dvakrát občané dostanou k tomu, aby vyjádřili svůj názor. Každá změna územního plánu je projednávána jak při zadání územního plánu, tak při vlastním návrhu, to znamená, že občané se k tomu vyjadřují a je to také formou veřejných vyhlášek zveřejňováno podle stavebního zákona.

Jestli je správná změna územního plánu. Já tvrdím, že ano. Bez změny územního plánu není možné tuto stavbu realizovat, a zde jsme nalezli pochopení a stejný zájem u magistrátu hlavního města.

Spojení Ruzyně s centrem. V době, kdy bude podle mého názoru zahájena výstavba této nové dráhy, o které se nejvíce bavíme nebo na kterou byla ta otázka zejména soustředěna, tak my uvažujeme o roku 2007 a v té době bude rozestavěna již velká část dálničního okruhu okolo hlavního města. V době dostavby této dráhy v roce 2010 už bude podle mého názoru dostavěn celý okruh a i ta severozápadní část, to znamená, že naším zájmem je, aby dálniční okruh fungoval a nahradil Evropskou třídu, a chceme, aby v této době už bylo také v provozu nové spojení po železnici, to znamená, že chceme modernizovat tzv. buštěhradskou dráhu na Kladno s odbočkou na Ruzyni, a vláda tento projekt schválila jako projekt vhodný pro pilotní projekt společný s veřejným a soukromým sektorem, to znamená, že tento provoz by byl také pro soukromý sektor návratný. My s tím počítáme, připravujeme tento projekt, a pokud získáme souhlas územních orgánů samosprávy a státní správy v Praze, tak tento projekt by mohl být zahájen v roce 2006. Ale znovu říkám, limitní je souhlas správních úřadů, tak abychom získali územní a stavební povolení.

Co se týká spojení, naše představa je, že budeme v roce 2010, kdy chceme, aby byla nabízená kapacita letiště Ruzyně doplněna o další vzletovou dráhu, tak aby již bylo toto letiště dobře napojené na dopravní systém hlavního města Prahy a aby nepřetěžovalo skutečně pouze jediný druh dopravy, a to silniční dopravu po Evropské třídě.

Jinak zaručujeme, že noční hlukové omezení, tak jak platí, tak neuvažujeme s jeho posílením, to znamená, těch šest pohybů letadel v době od 22 do 6 hodiny ranní stále platí. Máme velmi přísně stanovené hlukové postupy pro odlety a přílety, to znamená, posádka letadel má přesné direktivy, jak a ve kterých místech nasazovat zkoušení motorů a jak postupovat při odletu a příletu. I preferenční využití drah bude znamenat částečnou úlevu od hluku; i když tvrdíme, že nepřekračuje normy, tak samozřejmě letadlo je slyšet, to nikdo nemůže vyvracet, není to nic příjemného pro obyvatele, tak chceme právě preferenčním využíváním drah využívat zejména tu dráhu, která povede přes méně zastavěné území. Zde chci říci, že v tom území zasaženém budoucí drahou žijí v současné době tři tisíce lidí.

Chceme vyhlásit hluková ochranná pásma kolem letiště právě v zájmu ochrany nejen rozvoje letiště, ale jasné definice toho, kde letiště bude naplňovat jakési úrovně hluku tak, aby si všichni mohli na stavebních nebo obecních úřadech zjistit tyto parametry a podle toho se rozhodnout, zda budou stavět v této lokalitě, anebo si vyberou lokalitu klidnější.

Dále budou platit hlukové poplatky na protihluková opatření a na měření hluku. Očekávám, že bude těch 11 stanic pokračovat dál.

Jsem připraven diskutovat o tomto tématu, protože si uvědomuji, že se dotýkáme oblasti, která je velmi živá. Chtěl bych ale říci, že zájmem ministra dopravy je v prvé řadě, aby letecká doprava pomáhala tomu, aby ČR byla centrem turistiky, aby právě toto průmyslové odvětví s nejvyšší přidanou hodnotou mělo zabezpečeno dobré spojení s Evropou, a domnívám se, že nejsou žádné signály, ani neplánujeme žádný rozvoj kargo dopravy v letectví. Naopak, snažíme se poplatky zvýhodnit železniční dopravu. I zavedení poplatků na silnici je toho jistě příkladem.

Do budoucna se očekává, a na to jste se ptal v těch otázkách, my jsme neodpověděli, i zdanění leteckého paliva, je to přijato na 35. konferenci ICAO, společnosti pro letectví, a je ovšem ještě několikaletá cesta, než se toto doporučení, tato deklarace promítne do evropských právních norem, ale lze očekávat do budoucna i toto určité znevýhodnění letecké dopravy.

A k poplatkům, na které jste se také ptal, tak tam chci říci, že v poplatcích se právě zobrazuje to, že letecká doprava je samofinancovatelná. Ty poplatky jsou poměrně vysoké a je velmi přísná kontrola nad stanovením těchto poplatků a žádný stát, žádné letiště si nemůže poplatky stanovovat samo. Tyto návrhy na letecké poplatky se musí projednávat s příslušnými evropskými organizacemi a také i poplatky za řízení leteckého provozu jsou přísně sledovány a není možné je neúměrně zvedat, je tam dáno určité rozmezí, jaké náklady se mohou započítat do těchto poplatků.

Pro nás je letecká doprava příkladem toho, že doprava se může financovat z poplatků za užívání infrastruktury, a chtěl bych, aby i ostatní druhy dopravy v tomto následovaly leteckou dopravu. Železniční doprava už je na půli cesty, tam už se několik let platí poplatky za užívání každého kilometru, výkonové zpoplatnění už je zavedeno na železnici, a nyní čeká toto zpoplatnění také silniční dopravu. A myslím si, že se teprve potom jednotlivé výhody ve zpoplatnění smažou a že teprve potom můžeme odhadnout, která doprava potřebuje regulaci, abychom její bouřlivý rozvoj třeba rozložili ekonomickou motivací na další letiště nebo na další druhy dopravy. Ale budoucnost je v kooperaci těchto dopravních systémů, tak jak o tom hovoří dopravní politika, která je na webové stránce Ministerstva dopravy, a já všechny zvu k návštěvě této stránky, kde se dozvíte ještě mnoho dalších zajímavých věcí.

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane ministře. Otevírám rozpravu, nemám do ní žádnou přihlášku. Táži se, zda se někdo hlásí o slovo. Pan poslanec Václav Exner má slovo. Prosím.

***