Neautorizováno !


 

(16.50 hodin)
(pokračuje Šimonovský)

Zde mohu říci, že nemáme indikováno žádné překročení těchto hlukových norem, které jsou stanoveny. Dokonce ani hlukových norem, které se připravují ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem životního prostředí, kde chceme snížit pro denní a noční dobu hlukovou zátěž, nejvyšší dovolenou úroveň, zhruba o pět decibelů. I tyto parametry nebudou překračovány. Dokonce studie, kterou jsme nechali zpracovat a která právě měla za účel stanovit ekologickou únosnost rozvoje letiště v této lokalitě, tak tato studie, kterou zpracovala mezinárodní organizace IATA, ukazuje, že ekologická únosnost dopadů na životní prostředí v této lokalitě je 20 milionů cestujících. To je úroveň, které chceme na letišti dosáhnout.

Určitě letiště nemůže růst donekonečna. Také se Ministerstvo dopravy ve svém koncepčním materiálu Dopravní politika zabývá rozvojem letecké dopravy. Ale my se soustřeďujeme na letiště, která budou letišti mezinárodními do budoucna. Je to zhruba síť letišť, která je v současné době známá. Jsou to tři krajská letiště: Karlovy Vary, Brno, Ostrava a letiště Praha. Ostatní koncepci jsme svěřili do kompetence krajů, aby ve svých územních plánech kraje a obce si, pokud bude tímto směrem směřovat jejich zájem a budou mít ve svém regionu aktivity, které budou mít zájem na rozvoji letiště, tato letiště a jejich rozvoj přímo plánovaly samy. Domnívám se, že centrální plánování v tomto užitečné není.

Domnívám se také, že pro obsluhu České republiky dopravou při husté síti dálnic, kterou plánujeme při husté síti železničních tratí a vysoké úrovni doprav na těchto dopravních sítích, je pro republiku dostačující síť těchto tří regionálních letišť a jednoho letiště hlavního. Už v současné době Ministerstvo dopravy sleduje rozvoj těchto letišť a komunikuje s kraji a debatujeme o možném rozvoji. Také ze strukturálních fondů Evropské unie, které spravuje Ministerstvo dopravy a Ministerstvo životního prostředí, bylo uvolněno na rozvoj odbavovacích kapacit regionálních letišť zhruba 150 milionů korun. Plánují se nové odbavovací budovy pro tato letiště ve všech třech regionálních letištích. Bude zvýšena kapacita odbavení a bude zajištěn nezbytný schengenský režim, protože tato letiště budou po přesunutí schengenského režimu dál na východ od České republiky posledními hranicemi, které bude Česká republika střežit. Ty budou právě v těchto třech regionálních letištích a v hlavním letišti Praha.

Už v současné době je na regionální letiště odkláněna, rozhodnutím ovšem nikoliv Ministerstva dopravy, ale rozhodnutím České správy letišť, kargo doprava, která nesplňuje hlukové limity, které jsou stanoveny pro letiště Praha. Odklání se tam také nákladní doprava, která nemá cíl v hlavním městě nebo v regionu středočeském. To znamená, že už v současné době tato doprava takto funguje.

Ke kargo dopravě a k obavám z kargo dopravy chci uvést, že letiště Ruzyně nemá vůbec kapacitu a ani do budoucna nebude mít kapacitu pro rozvoj kargo dopravy. Kargo doprava je vlastně doplňkem současné dopravy cestujících, kde se dokládá prostor pro náklady, ten, který nezaberou zavazadla cestujících, tak se dokládá tato kargo doprava. Mimo tuto kargo dopravu, tzv. dokládku, je vypravována z letiště Praha myslím že každý den jedna relace expresních zásilek, to létá jedno letadlo DHL. Pak létají nějaká menší letadla DHL do destinací ve střední Evropě. Jinak létá velké letadlo do zámoří. Kromě této dopravy velmi ojediněle, tak jednou týdně, se vypravuje nějaké dálkové letadlo s kargem. Jinak se totiž nevejde do žádného sedla ve vytížení právě této vzletové dráhy. Ani do budoucna se nepředpokládá, že by se kargo doprava nějak rozvíjela na letišti Praha - Ruzyně.

Chtěl bych ještě reagovat také na některé podotázky, které jsme pravděpodobně zcela neodpověděli tak, jak si pan poslanec Exner představoval. Ale přiznám se, že naše odpověď je myslím, že na čtyřech stranách, nebo dokonce na pěti, a zdálo se nám to dostatečné. Jsem připraven samozřejmě s panem poslancem debatovat o dalších otázkách, které ho zajímají.

K pracovním příležitostem chci říci, že každý milion cestujících v průměru v Evropě vytváří zhruba 4 tisíce pracovních příležitostí. Buď přímých, to je v současné době asi 12 až 15 tisíc přímých míst na letiště, a dalších, které jsou vyvolány zejména v turistickém ruchu, protože obrat turistů na letišti Praha nebo lépe řečeno návštěva v letošním roce, která byla rekordní, myslím, že to byl nový rekord v turistice, tak je právě umožněna velkým rozvojem letecké dopravy právě zde. Očekáváme, že 12,5 milionu cestujících v letošním roce na všech letištích v České republice bude samozřejmě vytvářet další a další příležitosti.

Vy jste se ptal na záruky občanům Prahy. Záruky jsou v tom, že velmi pečlivě sledujeme a ukládáme letišti poplatky za to, když překročí jak dovolené úrovně hluku, tak samozřejmě měříme i akustický tlak, byť nám to nepředepisují zákony. Museli jsme to ze zákonů vyjmout. Za toto překročení akustického tlaku platí letiště hlukové poplatky. Investujeme je do protihlukových opatření právě v dotčených částech města. Každý rok se investuje zhruba 60 milionů korun na opatření provádění v ochranném hlukovém pásmu. Domnívám se, že mohu zaručit, že i nadále budeme investovat tak, abychom co nejvíce tyto hlukové dopady eliminovali.

Vy jste se ptal na tranzit a na limity kargo. Limity pohybu osob zdá se jsou limitovány ekologickou únosností na 20 milionů cestujících za rok. Očekáváme, že tomu úměrně bude odpovídat i kargo, protože s nárůstem letecké dopravy bude narůstat i kargo. Jen pro vaši představu. Ve Vídni je 14,5 milionu cestujících a odbavuje se tam 145 tisíc tun pošty. U nás je 10 milionů cestujících a odbavuje se 52 tisíc tun pošty a nákladu. Očekávám, že skutečně, pokud bude dosažena dvojnásobná kapacita, tak i při tom, že nebudeme rozvíjet cíleně nákladní dopravu, tak dokládkou, která je zhruba 2 % veškeré provozu na letišti, to stoupne asi na 100 tisíc tun.

Co se týče tranzitu, ten je odhadován ve výhledu na 20 až 30 %. Je to i zhruba současný stav. Tranzit je ale spojen právě s cílovými a odletovými linkami. Není to jen, že by letadlo zde přistálo, cestující čekali v letadle a zase by odletělo s nimi dál. Cestující využívají při své cestě spojů, a právě proto jsou pro ně výhodné tyto letecké terminály, kde se soustřeďuje doprava. Nejvíce, 80 % z tranzitů, uspokojuje právě náš národní dopravce ČSA.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP