Neautorizováno !

(10.10 hodin)
(pokračuje Jičínský)

Ale nelze říci, že to nebo ono, ten nebo onen způsob volby je demokratičtější, protože to je postup, který izoluje tento ústavní institut od ostatních ústavních institutů. A ústava demokratického státu a ústava parlamentní republiky se musí vyznačovat určitými systémovými vazbami. A do těchto systémových vazeb patří i úvaha o způsobu volby hlavy státu včetně důsledku, který ten nebo onen způsob volby má.

Není tedy v tomto směru pravda, co říkala kolegyně Rusová, že přímá volba nemění legitimitu prezidenta republiky. Přímá volba prezidenta republiky nepochybně jeho legitimitu posiluje. A je třeba tedy uvážit důsledky. Zda v rámci toho, jak funguje naše parlamentní republika, to považujeme za žádoucí, nebo nikoliv. V tomto směru s kolegyní Rusovou souhlasím v tom, že v těch zemích, které nazýváme zeměmi tranzitními, tzn. ty země, které se postupně dostávají z komunistického režimu k systému demokratickému, že tam prezidentská volba nebo způsob přímé volby prezidenta posiloval rysy, které nerozvíjely demokratické parlamentní formy existence státu, ale spíše posiloval určité diktátorské rysy. Proto také i v Ukrajině v rámci průběhu oranžové nebo pomerančové revoluce byla měněna ústava a postavení prezidenta tam bylo oslabeno.

Takže tento institut má prostě celou řadu důsledků a myslím, že bychom měli v rámci úvah o našem ústavním systému, o tom, zda jej považujeme za vhodné měnit, nebo ne, mít na zřeteli tyto vazby. Také upozorňuji na to, že jsou země, kde prezident je volen přímou volbou, například Rakousko, ale všechny úkony spojené s výkonem jeho prezidentského úřadu vyžadují kontrasignaci předsedou vlády, resp. příslušným členem vlády. To prostě jsou věci, které musíme mít i my na zřeteli, pokud chceme uvažovat o systémových změnách našeho ústavního uspořádání. Zatím se mi zdá, že taková vůle není, že se občas přichází s jednotlivými návrhy, které ale potřebné propojení nemají.

K tomu, co říkal kolega Pospíšil o návrhu přímé volby, který předkládá ODS, jsem své výhrady řekl i na ústavněprávním výboru. Nemyslím si, že by přímá volba s relativní většinou v prvním kole byla něčím, co pro prezidentskou volbu je dobré. A také nikde nic takového neexistuje, nikde se tímto způsobem prezident nevolí.

Pokud jde o onen francouzský systém volby poslanců do Národního shromáždění ve druhém kole, kdy postupují všichni, kteří dosáhli určitého procenta hlasů, to si osobně myslím, že by bylo velmi dobré, kdyby se uplatnilo u nás ve volbách do Senátu. A je mi líto, že zatím tuto iniciativu nikdo nepředložil. Ale pro prezidentskou volbu se mi to vhodné nezdá, protože tam je přece jenom pro to druhé kolo výhodnější, pokud by se k přímé volbě přistoupilo, soustředit maximálně zájem občanů o dva kandidáty, kteří dostali nejvíce, aby ten, kdo potom zvítězí, skutečně reprezentoval maximální množství voličů.

Takže chápu, že diskuse o této věci probíhá ve Sněmovně za relativního nezájmu, protože si myslím, že tu nějaká naléhavá potřeba, kterou by politická reprezentace pociťovala, na změnu systému volby není.

Ale ještě upozorňuji také na jednu věc, že jde o systémovou záležitost, ale my musíme mít na zřeteli jak tradice, tak samozřejmě i způsob výkonu této funkce. Čili měli bychom se poučit i z toho, jak naši prezidenti v polistopadovém období svou funkci zvládali, zda ústavní pravomoci, které mají, vykonávali dobře a zda z tohoto hlediska je třeba změnit způsob jejich volby. Já osobně si myslím, že ne, a proto souhlasím s návrhem, který tu předložila zpravodajka ústavněprávního výboru.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Kdo se další hlásí do obecné rozpravy? Tak prosím, pane kolego.

Poslanec Karel Vymětal: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dovolte mi, abych vyslovil jakési překvapení ze zpravodajské zprávy paní zpravodajky. A sice paní zpravodajka ve své zpravodajské zprávě zde uvedla a také odůvodnila, že nehodlá navrhovat zamítnutí této předlohy. Myslím si, že to není v souladu se zákonem o jednacím řádu a koneckonců i s usnesením orgánu Sněmovny, protože my máme ve sněmovním tisku 172/3 usnesení orgánu dočasné komise Poslanecké sněmovny, kde je usneseno tímto orgánem, že doporučuje Poslanecké sněmovně, aby návrh zamítla. To znamená, nelze to považovat tak, že paní zpravodajka řekla, že nehodlá navrhnout. Ten návrh tady prostě leží a povinností zpravodaje je to tady tak uvést. Samozřejmě že to, co řekla paní zpravodajka, to může mít tento názor, může ho přednést v podrobné nebo v obecné rozpravě, ale jako zpravodaj musí ctít usnesení orgánu, který jako zpravodaj zastupuje. Říkám to zde jenom proto, aby nevznikl dojem, že návrh na zamítnutí zde nepadl. Je předložen řádně orgánem Sněmovny.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. V tuto chvíli se nikdo další do obecné rozpravy nehlásí.

Zahajuji podrobnou rozpravu. Do podrobné rozpravy mám dvě písemné přihlášky - pana poslance Krákory, pana kolegy Sedi. První jmenovaný má slovo, prosím. Pan kolega Krákora - omlouvám se, to je k bodu číslo 17, takže v tuto chvíli pan kolega Seďa a poté paní poslankyně Fischerová.

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedající. Vážení členové vlády, vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi přednést ke sněmovnímu tisku 172 dva pozměňovací návrhy.

V článku 58 odst. 5 navrhuji nahradit druhou větu novým zněním, které zní: "V případě rovnosti hlasů rozhodne volbou Parlament na společné schůzi obou komor. Prezidentem republiky je zvolen ten kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných členů Parlamentu. Společná schůze obou komor Parlamentu se koná do čtrnácti dnů od ukončení druhého kola volby prezidenta republiky."

A druhý pozměňovací návrh. Navrhuji nový bod, který provádí změnu v článku 62 odst. 1. Nové znění článku 62 odst. 1 zní: "Vyhlašuje referendum a jeho výsledek."

Dovolte mi stručně zdůvodnit předložený návrh. Osobně jsem přesvědčen, že úřad prezidenta republiky je mezi občany České republiky natolik vážený, že o rozhodnutí, kdo se stane či nestane prezidentem při rovnosti hlasů, nelze rozhodovat losem, tak jak je navrhováno. Z důvodu zachování vážnosti úřadu prezidenta republiky navrhuji místo losu volbu Parlamentem České republiky, i když možnost rovnosti hlasů v druhém kole je pouze hypotetická.

Současné znění článku 62 v odst. 1 dává prezidentovi pravomoc vyhlásit referendum o přistoupení České republiky k Evropské unii a jeho výsledek. Toto referendum však již proběhlo. Můj návrh rozšiřuje pravomoc prezidenta vyhlásit referendum a jeho výsledek, a to bez ohledu na skutečnost, zda projde schvalovacím procesem zákon o obecném, či jednorázovém referendu.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Nyní má slovo paní poslankyně Fischerová.

Poslankyně Taťána Fischerová: Děkuji, pane předsedající. Členové vlády, kolegyně, kolegové, již jsem avizovala v obecné rozpravě, že předložím pozměňovací návrh, který je identický s původní vládní úpravou a máte jej rozdán do lavic, takže jej nebudu teď načítat.

Děkuji vám.

***