Neautorizováno !

(12.50 hodin)
(pokračuje M. Urban)

Dále do návrhu změny horního zákona bylo promítnuto legislativní řešení ke splnění jednoho z důležitých úkolů surovinové politiky, tj. navrhnout nový systém plateb úhrad z dobývacích prostorů. Tyto úhrady koncipovat jako ekonomický nástroj politiky ochrany životního prostředí a krajiny, tj. diferencovat je podle hodnoty dotčeného území, míry dopadu a charakteru prováděných prací.

Vážené paní poslankyně, páni poslanci, děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji, pane ministře. Tento návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí a výboru hospodářskému. Usnesení výborů byla rozdána jako sněmovní tisky 722/1 a 2. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí pan poslanec Rudolf Tomíček. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Rudolf Tomíček: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, dovolte, abych vás seznámil s usnesením výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí ze 46. schůze ze dne 14. dubna 2005.

Výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí na své 46. schůzi po odůvodnění dr. Richardem Nouzou, ředitelem odboru Ministerstva průmyslu a obchodu, po zpravodajské zprávě Ing. Rudolfa Tomíčka a po rozpravě přijal usnesení, kterým za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně předložený sněmovní tisk 722 projednat a schválit s přijatými pozměňovacími návrhy: 1. doplnit vládní návrh o nový bod 16a), který zní: V § 32 odsek A odstavec 4 změnit číslovku 25 na 50 a číslovku 75 na 50; 2. účinnost zákona od 1. 1. 2006. Za druhé zmocňuje zpravodaje výboru, aby s usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu.

To je vše, co je k podstatě sněmovního tisku 722, na čem se usnesl náš výbor. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní prosím zpravodaje hospodářského výboru pana poslance Tomáše Teplíka, aby se ujal slova. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Tomáš Teplík: Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, hospodářský výbor řádně projednal sněmovní tisk 722, přijal k němu usnesení pod číslem 722/2 a v rámci tohoto usnesení doporučuje Poslanecké sněmovně tento zákon přijmout.

Zároveň tímto končím zpravodajskou zprávu a avizuji svoji přihlášku do rozpravy.

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášku pana poslance Jaroslava Gongola, pana poslance Mencla a nyní se přihlásil pan poslanec Teplík, ale také pan poslanec Tomíček, kteří jsou oba zpravodajové. Oba mají přednostní právo, ale nechtějí ho uplatnit. Nejdříve dávám slovo panu poslanci Jaroslavu Gongolovi, připraví se pan poslanec Mencl. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Jaroslav Gongol: Paní předsedající, dámy a pánové, již v prvém čtení tohoto vládního návrhu zákona týkajícího se novely horního zákona jsem navrhoval jeho zamítnutí. Musím opět konstatovat, že tato novela je nekoncepční, nic neřešící a je jen reakcí na usnesení vlády z roku 2003, kdy vláda uložila připravit novelu horního zákona. Pravděpodobně že měla v úmyslu širší znění. Omezuje se pouze na úpravu náhrad za dobývací prostory a na změnu kompetencí mezi dvěma ministerstvy, čímž se v podstatě zneprůhledňují různé právní úkony pro podnikatele, ale i soukromé vlastníky majetku, kteří jsou dotčeni důlní činností.

V této Sněmovně jsem vyslechl mnoho horlivých projevů na obhajobu nedotknutelnosti soukromého vlastnictví, i když se jednalo o vyvlastnění ve veřejném zájmu, kupř. pro budování dálnic apod. Dámy a pánové, pokud jste to mínili upřímně - co říkáte tomu, že se majitele rodinného domku či pozemku nikdo nezastane, ani dnešní horní zákon, když se pod jeho domkem provádí důlní činnost, kterou je takzvaně dotčen tento rodinný dům? Jakýsi úředník stanovil, že dotčením se rozumí vertikální pokles do 0,8 m, a teprve vyšší pokles znamená nutnost souhlasu majitele, neboť se již jedná o tzv. ohrožení. Jaká je to ochrana soukromého majetku, když vlastník nemůže bez souhlasu majitele dobývacího prostoru si provést žádné stavební úpravy rozšiřující možnosti bydlení pro rozrůstající se rodinu, či jen přístavbu garáže či obyčejné kůlny? A když nakonec dojde k takovému poškození objektu, že je nutno jej vykoupit, pak se mu dostane náhrady ve výši - a teď se podržte! - 62 % odhadní ceny. Myslíte, že to je ochrana soukromého majetku? Má samozřejmě možnost s tím nesouhlasit. Ale pak má smůlu. Nedostane nic a zůstane bydlet sice ve vlastním, ale polorozbořeném domě.

Páni poslanci, víte o těchto problémech lidí, kteří mají tu smůlu, že pod jejich objekty se nachází uhlí? Jsem přesvědčen o tom, že i vy chápete, že by to mělo být ke spokojenosti obou stran, tj. soukromého vlastníka nemovitosti, ale i v této chvíli soukromého vlastníka dobývacího prostoru. Měl by to právě řešit horní zákon.

Očividně si však Ministerstvo průmyslu a obchodu nevědělo rady, a tak připravilo tuto nic neříkající novelku, aby udělalo čárku úkolu uloženému mu usnesením vlády. Tyto nepodstatné změny obsažené v této novele mohly být zahrnuty do tzv. harmonizační novely - a pan ministr určitě ví, o co šlo - kterou jsme zde schvalovali před několika měsíci. Že by tenkrát ještě ministerstvo nevědělo, že má řešit úhradu za dobývací prostor nebo kompetenční rozdělení?

Pokud Sněmovna tuto novelu přijme, pak na dlouhou dobu oddálíme přijetí skutečné novely horního zákona, která vyplývá z nutnosti reagovat na změny současných vlastnických vztahů a zákonů odrážejících podnikatelské prostředí v České republice, jako je např. obchodní zákon, živnostenský zákon a další povinnosti vyplývající z ústavy, Listiny práv a svobod a platného občanského zákoníku.

Proto podávám v obecné rozpravě opět návrh na zamítnutí tohoto zákona a současně se hlásím i do podrobné rozpravy. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Ano, mám vás na základě vaší písemné přihlášky už zaznamenaného jako přihlášeného do podrobné rozpravy. Nyní vystoupí pan poslanec Václav Mencl, potom pan poslanec Tomáš Teplík a nakonec pan poslanec Tomíček.

Poslanec Václav Mencl: Paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, k projednávanému zákonu mám dvě připomínky.

První se týká současné úpravy pravidel při udělování předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru. Jde o to, že dosavadní znění zákona dostatečně neupravuje přednost při získání předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru, což v praxi vede k tomu, že souhlas neobdrží organizace, která se na průzkumu nejvíce podílela, ale jiná organizace, která se podílela v daleko menší míře. Důsledkem je nejistota podnikatelů, narušení pravidel poctivé soutěže a nedůvěra k rozhodování státních orgánů. Na základě těchto praktických zkušeností navrhnu v podrobné rozpravě úpravu odstavce 3 v § 24 a dovolím si vás požádat o jeho podporu.

Druhou věcí je způsob stanovení výše úhrad z dobývacích prostor, jak je navržen v současné novele. Způsob obsažený v přiloženém pracovním návrhu nařízení vlády, zohledňující pouze kritéria ochrany přírody, považuji za nedostatečný a nezohledňující plnou šíři problémů, kterou dobývací prostory znamenají. Nezohledňují totiž problémy, které dobývací prostory přinášejí občanům, obcím a dalším subjektům. To ostatně konstatuje i důvodová zpráva, která návrh nového systému plateb úhrad z dobývacích prostorů zdůvodňuje následovně. Cituji: Návrh nového systému plateb úhrad z dobývacích prostor vychází z potřeby částečně pokrýt ekologické ztráty, které souvisejí se záborem území a omezením nebo úbytkem příslušných ekologických funkcí tohoto území v důsledku těžby.

***