Neautorizováno !

(14.50 hodin)
(pokračuje Krákora)

Z výše uvedených důvodů proto tento návrh zákona nedoporučuji podpořit v této formě. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Prosím, abyste zaujal své místo u stolku zpravodajů a věnoval svou pozornost dalšímu projednávání této normy.

Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy mám jednu písemnou přihlášku od pana poslance Jozefa Kochana, kterého prosím, aby se ujal slova. Dále registruji přihlášku pana poslance Mikuty.

Poslanec Jozef Kochan: Děkuji, paní předsedající. Vážená vládo, kolegyně a kolegové, institut výběrového řízení od samotného počátku je koncipován velmi nešťastným způsobem. Praxe ukázala, že prostřednictvím výběrových řízení nelze vytvořit ani regulovat síť smluvních zdravotnických zařízení. Výsledkem je přes používání výběrových řízení disproporcionální, neracionální a v řadě ohledů i přebujelá síť poskytovatelů hrazené péče.

Zákonná úprava výběrových řízení obsahuje zásadní principiální vadu. Výběrové řízení může iniciovat i subjekt, který usiluje o nárok na čerpání finančních prostředků z veřejného fondu. Zdravotní pojišťovny jsou přes nezávaznost výběrových řízení pod masivním politickým, ekonomickým i mediálním tlakem na uzavření smlouvy, často bez ohledu na nepotřebnost dotčeného zdravotnického zařízení v dané lokalitě. Z principu veřejného zdravotního pojištění je evidentní, že zdravotní pojišťovny mají fungovat jako nákupčí zdravotní péče pro své pojištěnce. Za tím účelem mají uzavírat smlouvy se zdravotnickými zařízeními, která působí v místech nedostatečně zajištěné dostupnosti a poskytují potřebné spektrum zdravotnických služeb, které od nich zdravotní pojišťovna hodlá nakoupit.

Z uvedeného je zřejmé, že výběrové řízení není institut, který by dokázal splnit výše formulované potřeby. Navrhovaná novela nemění nic na neúčinné proceduře výběrového řízení, mění pouze jeho organizátora. Navrhovatelé se ani netají svou motivací a otevřeně přiznávají pro ně nepotřebný, neefektivní institut - nechtějí ho financovat.

Domnívám se, že jediným racionálním řešením je nahradit nefunkční výběrové řízení systémovým, koncepčním řešením tvorby, resp. restrukturalizace sítě smluvních zdravotnických zařízení. Toto řešení musí vycházet z principu, že zdravotní pojišťovny nakupují zdravotnické služby v potřebné struktuře, kvantitě i kvalitě tak, aby splnily zákonnou povinnost zajistit svým pojištěncům dostupnost kvalitní péče. Systémové řešení, jak tady bylo o tom hovořeno, musí vycházet z obecně akceptované, dlouhodobě udržitelné koncepce zdravotnictví, jejíž součástí bude i reforma veřejného zdravotního pojištění. Do přijetí takové koncepce jsou jakékoli izolované, z kontextu zdravotního pojištění vytržené pokusy o změnu síťotvorných mechanismů předčasné.

Podle mého názoru by bylo nejlepším řešení zrušení této neefektivní činnosti a řešení vztahu mezi zdravotními pojišťovnami a zdravotnickými zařízeními pouze na smluvním základě.

Předpokládám, že materiál bude přikázán výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní byl přihlášen pan poslanec Josef Mikuta, pan poslanec Miroslav Beneš, pan poslanec Josef Janeček. Prosím, pan poslanec Josef Mikuta.

Poslanec Josef Mikuta: Vážená paní místopředsedkyně, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, z důvodů, které Moravskoslezský kraj uvádí na podporu svého návrhu obsaženého v tisku 910, mě zaujaly především ty, které hovoří o výsledcích výběrových řízení pořádaných krajskými úřady na uzavírání smluv o poskytování a úhradě zdravotní péče, a zdůraznění pouze doporučujícího charakteru těchto výběrových řízení, kde se jen přihlíží k jejich výsledku a stanovisku vyhlašovatele.

I když se domnívám, že řešení preferované Moravskoslezským krajem, to je převedení této činnosti včetně nákladů s ní souvisejících na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu, není správné, protože by vedlo fakticky ke zbavení se jakéhokoli vlivu krajů na tvorbu sítě zdravotnických zařízení na jejich území, musím uznat, že stávající situace v této oblasti rozhodně není ideální. Navrhoval bych minimálně, aby Všeobecná zdravotní pojišťovna předložila Poslanecké sněmovně, nejlépe výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, přesný, relevantní přehled, v kolika procentech případů přihlédla od 1. 1. 2003 k výsledku uvedených výběrových řízení prováděných krajskými úřady na území celé České republiky, se zdůvodněním v těch případech, kdy Všeobecná zdravotní pojišťovna rozhodla odlišně od výsledku těchto výběrových řízení. Zjistí-li se po projednání tohoto materiálu významné disproporce, můžeme jako členové Poslanecké sněmovny připravit po projednání se všemi zúčastněnými stranami, včetně resortního ministerstva, kompromisní legislativní předlohu, která by zohlednila jak oprávněné zájmy a potřeby krajů, tak zdravotních pojišťoven, zejména Všeobecné zdravotní pojišťovny, a zlepšit tak dle mého názoru nepříliš ideální legislativní stav na tomto úseku a v konečném důsledku pochopitelně i zdravotní péči o naše občany.

Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní se přihlásil o slovo pan kolega Miroslav Beneš.

Poslanec Miroslav Beneš: Paní předsedající, dámy a pánové, já si myslím, že rozhodovat o těchto věcech bez komunikace mezi kraji a ministerstvem je v podstatě nemožné.

***