Neautorizováno !

(12.40 hodin)
(pokračuje Vojíř)

Další oblast byla oblast určitých praktických příkladů. V jedné fázi, nebo první vystoupil pan kolega Schling a rozdělil se s námi o dojem nebo informaci nebo průběh jednání zastupitelstva v městě Jihlavě. Možná že nám zapomněl říci pár věcí. Za prvé se psal rok 1994, pokud se nepletu, to znamená, že investiční nabídky neplatily, a on prokázal, že už v té době si město dokázalo poradit, že nepotřebovalo zákon o investičních pobídkách. Takže to je důkaz číslo 1. Druhá věc je, že on to dával k dobru ve smyslu, že navzdory tehdejší centrální vládě si město dokázalo poradit. Nevím, jestli se tím chlubil, ale sociální demokracie hlasovala proti tomu procesu, který tam běžel. Tady musím říci na adresu komunistické strany, že její poslanci byli pro.

Co se týče vystoupení pana ministra Urbana, tak také uvedl docela zavádějící myšlenku. Sdělil, že navštívil kraj Vysočina, myslím si, že s panem vicepremiérem pro ekonomiku Jahnem, a sděloval nám zde, že hejtman, na kterého si jaksi nedokázal vzpomenout - se jmenuje mimochodem dr. Miloš Vystrčil - tak že tento hejtman říkal, že postup vlády, který realizuje, je skvělý a že až sem přijedou příště, tak že by měl přinést další šek. Ale když si přečtete stanovisko, které bylo uveřejněno ve zpravodajství, a je to i citace pana doktora Vystrčila, tak je v něm uvedeno, že konstatoval, že si myslí, že by se stát měl spíš orientovat na budování infrastruktury, neboť ani město, ani kraj nejsou toto schopny financovat; že si umí představit, že něco může spolufinancovat, ale že v žádném případě to bez státu nejde. A já jsem včera, a to mi snad nikdo neupře, řekl, že si myslím, že právě toto je cesta, kde se stát má realizovat, kde stát má zasáhnout nebo kde stát má vydat prostředky. V této souvislosti pan hejtman řekl, že by bylo dobré, kdyby sem příště přivezl nějaký šek - neboli na výstavbu komunikací. Takže poprosím příště pana ministra Urbana, aby tuto větu citoval přesněji.

Blížím se pomalu k závěru své určité obhajoby nebo odpovědi na diskusi, která zde včera byla až velmi vášnivá. Jelikož padl návrh na zamítnutí tohoto zákona, tak čekám, že díky tomu, že představitelé sociální demokracie, představitelé komunistické strany deklarovali, že pro ně je to zákon nadmíru důležitý, kolegové z KDU-ČSL říkali, že určitě si umějí představit snižování zátěže, ale že jako ten zákon, když platí všude, jak ho případně upravit nebo posunout spíše, tak se posouvají kousek dál o tohoto názoru. My za sebe říkáme, že si myslíme, že opravdu by investiční pobídky měly být zrušeny a nahrazeny 15% daní. Tak se mi zdá, že když si toto přeložím, tak že nebude mít tento zákon šanci projít do druhého čtení a nebude možnost diskutovat nad ukazateli a nad ekonomikou jako takovou, co by tento zákon případně přinesl dobrého nebo případně špatného. Nejsem vždy zastáncem toho, že všechno je jednobarevné.

Pokusili jsme se každopádně vytvořit tímto zákonem stejné podmínky pro všechny investory bez ohledu na výši jejich investice. Chtěli jsme nastavit motivační daně. Chtěli jsme, aby k těmto motivačním daním existovaly smysluplné odpisy. Chtěli jsme, aby investoři v České republice nalézali stabilitu a aby tady zůstávali, aby po vyčerpání případně pobídek neodcházeli anebo nedělali to, že budou své zisky stahovat do mateřské firmy. Chtěli jsme, aby ekonomika - nejenže poběží rychle, ale aby zrychlovala. To je ten rozdíl mezi derivací a statickou pozicí. Chtěli jsme, aby zrychlovala tak, abychom v dohledné době, abychom se toho i my, kteří jsme dneska téměř pětačtyřicátnici, dožili, abychom byli v situaci, kdy aspoň uvidíme rozumně na záda Němcům, Velké Británii a Francii. Nevidím nic špatného na tom, kdybychom si dokonce dali cíl, že je dohoníme úplně a pokusíme se je případně i předbíhat. (Oživení v sále.) Toho se bohužel zřejmě jen tak nedočkáme.

Úplně na závěr musím říci, a to mě velice zklamalo, ale nepřekvapilo, bylo tvrzení či diskuse, která se vedla nad tématy, nebo spíše nad hesly. Vzpomeňte si, že zde hovořila především sociální demokracie o spálené zemi opět, o krizi v letech 97, o vrhnutí země do bídy, o likvidaci desítek až stovek tisíc ztracených pracovních míst, o likvidaci výrobních podniků, o růstu černé ekonomiky apod. Myslíte si, že to je seriózní debata, nebo jsou to spíše volební hesla? Já bych řekl, že je to to druhé, že jsou to volební hesla, ale volební hesla, která už použil jiný lídr sociální demokracie, Miloš Zeman, který věděl, že to jsou právě a jenom volební hesla, že to není zdaleka, zdaleka vůbec žádná pravda. On chtěl vyhrát. On těmito hesly vyhrál. Ale Miloš Zeman je už dnes mimo politiku a já se obávám jenom toho, že sociální demokracie zamrzla v minulém století.

Děkuji za pozornost. (Potlesk v části sálu.)

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Hlásí se pan poslanec Pavel Kováčik. Nicméně je mojí povinností zeptat se pana zpravodaje, zda chce vystoupit se svou závěrečnou řečí, a má v tom případě přednost. Takže ne. Takže pan poslanec Pavel Kováčik jako předseda poslaneckého klubu KSČM má slovo.

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji. Paní předsedající, paní a pánové, vážená vládo. Po vyslechnutí velmi dlouhého příběhu nebo souboru příběhů, které nám tady vyprávěl pan kolega Vojíř, musím konstatovat, že přestanu svým kolegům vyčítat, když jejich projev ve sněmovně je poněkud delší a poněkud méně záživný, protože koneckonců mají zdatného soupeře naproti. Pan kolega Vojíř známkoval nás všechny ostatní, všechny ostatní politické strany, které jsou zde zastoupeny. Bedlivě jsem poslouchal, žádná z nás politických stran nedostala lepší známku než za pět podle pana kolegy Vojíře. Ne rusky za pět, prosím pěkně, klasicky česky. Všichni jsme neschopní, pouze bleděmodrá je dobrá. Tak to vypadalo. (Potlesk v části sálu.)

Já bych nechtěl vystupovat za všechny politické strany, ale musím se ohradit za KSČM. Když jsme byli spolu se sociální demokracií kolegou Vojířem napadeni, jako bychom investiční pobídky považovali za klíčový - tedy já jsem si to přeložil jako jediný možný, úplně hlavní, všechny ostatní nejsou vůbec důležité - nástroj řekněme nápravy ekonomiky, pokroku a vůbec něčeho, aby tady fungovalo cokoli, tak musím připomenout, že v jeho projevu tady také zaznělo, že platí právo a že on to respektuje, čehož si nesmírně cením. Musím se ale ohradit proti tomu, že my bychom považovali právě investiční pobídky za klíčový nástroj. Já bych řekl, a pan kolega Vymětal to třeba ve svém projevu řekl a někteří další také v rozpravě, že investiční pobídky můžeme považovat pouze za jeden možný, z řady možných nástrojů - ale teď přijde to důležité - alespoň v částečné nápravě toho stavu, který v této republice zbyl po vládách od roku 1990 až 1998, kdy jak známo, tak velmi často ekonomika předbíhala právo za tichého souhlasu tehdejších vlád ve zhasnuté světnici.

***