Neautorizováno !

(12.30 hodin)
(pokračuje Vojíř)

Jestliže jsme ve stabilním demokratickém státě, kde zákony a právo platí, jestliže jsme ve státě, kde infrastruktura je kvalitní, jestliže jsme ve státě, kde zaměstnanci jsou erudovaní, vzdělaní, případně mají přístup ke vzdělání, tak já se ptám, co jiného by mělo být důležité pro toho investora. Tyto tři věci mají být důležité! Investiční pobídka, jak tady bylo řečeno a je to pravda, je něco, co je bonbonek na dortu. A já teď říkám - já nemám nic proti velkým investorům, v žádném případě, jsou velmi důležití, ale proč je podporovat z daní těch malých investorů? Tomu já nerozumím.

Byly zde vyřknuty zhruba čtyři dotazy. Když tak jednotlivé představitele poprosím, aby mě sledovali, já se tyto dotazy pokusím zodpovědět.

Pan ministr Sobotka se tázal, odkud jsou ona uvedená data. Já jsem řekl, že jsou z dokumentu Ministerstva průmyslu a obchodu, takže si to může zkontrolovat.

Druhý dotaz byl, který stát chystá zrušení zákona o investičních pobídkách. Možná že žádný, ale já doufám, že my jsme ve státě, kde platí ty předchozí úvahy, že jsme ve státě, který je stabilní, že jsme ve státě, kde, jak vy tvrdíte, ekonomika roste - my říkáme, že by mohla růst pouze rychleji, jsme ve státě, kde infrastruktura se buduje - my říkáme, že by se mohla budovat rychleji, a jsme ve státě, kde existuje erudovaná pracovní síla a kde existuje právní stát. Jediná věc, která nefunguje, a na tom se zřejmě shodneme: vymáhatelnost práva by mohla být rychlejší. To bezesporu ano. Jestliže budeme první, kdo zruší investiční pobídky, tak mě osobně to skutečně nevadí.

Co se týče dotazu či hypotézy pana ministra Škromacha. Polemizoval tady s otázkou ceny pracovní síly. Nemůže s ní polemizovat - to je fakt! Prostě ten příklad, který jsem uvedl, je pravdivý a já předpokládám, že on to ví, že cena práce je i ta část, kterou odvede zaměstnavatel za zaměstnance do dvou fondů, to znamená jak do zdravotního pojištění, tak do sociálního pojištění, protože je úplně jedno, jestli to odvede zaměstnanec nebo zaměstnavatel. Cena práce v tomto případě představuje v onom inkriminovaném, který jsem uvedl, 18 tisíc hrubého, 8 tisíc je odvedeno do těchto fondů plus daň a 10 tisíc dostane tento člověk na ruku jako čistou mzdu. Přeloženo do procent, zhruba 48 procent odvádí státu v různých formách a 52 procent získá na ruku. My si myslíme, že to je zátěž velká a že by to chtělo změnu, ale samozřejmě změnu v širším kontextu. Nemůžete vytrhnout jednu věc a druhou neudělat.

Co se týče další poznámky - švarcsystému a otázky šedé či černé ekonomiky. Víte, švarcsystém, to je pouze jakýsi název. Já už jsem to tady říkal také opakovaně. Existoval podnikatel, který využil určité díry a té díry využil především proto, že cena práce je vysoká. A my když jsme tady o tom diskutovali, tak jsme říkali, přibližme ty pozice živnostníků a zaměstnanců, ale ne tak, jak si představujete vy směrem k zaměstnancům - obráceně! Ty zaměstnance přibližme k živnostníkům. To je celá ta debata, proč se nemůžeme shodnout. Ale že nějaký malý rozdíl mezi nimi bude, to ano, ale nesmí být tak veliký a musí směřovat spíše k živnostníkům, než že bychom zatěžovali stále více a více živnostníky. V tom se neshodneme.

Minimální mzda. Samozřejmě, pan ministr Škromach přece musí vědět, že zvyšování minimální mzdy má minimálně několik efektů. Jedna věc je, že jestliže jste zaměstnávali do té doby například čtyři zaměstnance při mzdě 5700 a tato minimální mzda se vám zvedne na 6700, berme to jako příklad, tak se vám může stát, že jednoho toho zaměstnance prostě propustíte anebo mu snížíte pracovní dobu, protože víc nevyprodukujete. To je umělý zásah do vašeho podnikání. A pan ministr Škromach také ví, že samozřejmě dochází k tomu, že od minimální mzdy se odvíjejí další ukazatele, takže dochází pak třeba k tlaku na státní rozpočet.

K oné poznámce, zda v Číně je nebo není levnější pracovní síla. Je. To víme. Ale já jsem to říkal v jiné souvislosti, kdyby mě poslouchal pan ministr! Já jsem říkal, že už i český investor investuje v Číně, protože si je tohoto efektu vědom, a pouze sem už hotové výrobky dováží. A já jsem dával otazník, jestli to je náš cíl, trend, kterým se chceme vydat, jestli opravdu chceme, abychom na jedné straně někoho podporovali a lákali ho do České republiky a místo toho, abychom vytvářeli dobré podmínky pro jiné, kteří jinak nám utíkají na východní trh, teď myslím investiční, a realizují svou investici právě například v Číně.

Pan kolega Hovorka položil otázku, snad ji budu interpretovat správně, jak se stavíme k tomu, že můžou existovat nepřímé nebo neinvestiční podpory, a zmínil tady příklad, že při zvýšení ceny elektrické energie může dojít k tomu, že mnoho výrobců bude mít určité potíže, neboť tuto cenu budou muset dál promítnout do svého výrobku či ceny služby. Ano, to má pravdu, ale on také dobře ví, že cenu elektrické energie dnes zaplaťpánbůh nikdo neurčuje direktivně, určuje ji trh a já jsem tomu jenom rád. A samozřejmě že ve srovnání se Slovenskem nebo s Polskem jsme na tom srovnatelně, ten růst je tam ale tempově vyšší, než je u nás, ve srovnání s Německem - Německo je dražší, a teď se bavím o koncové ceně, protože ta je důležitá, protože Německo má jiný výpočet, než má Česká republika díky modelu trhu s elektrickou energií. Já se k tomu stavím tak, že toto není věc, kterou by měl ovlivňovat parlament či vláda, toto má ovlivňovat trh, a já si myslím, že se trh v této věci dokáže přizpůsobovat. Jediné, co je regulováno, a to on dobře ví, je přenos elektrické energie neboli cena za přenos elektrické energie, a tam ten kalkulační vzorec je postaven tak, že firma musí prokázat náklady související s přenosem, s ničím jiným, a je jí povolen potom přiměřený zisk.

Co se týče posledního dotazu nebo spíše možná polemiky, byl kolega Šulák, který sdělil zhruba tuto myšlenku: že nevidí sebemenší důvod rušit investiční pobídky, neboť jsou jediným nástrojem hospodářské politiky sociální demokracie. Z jeho pohledu tomu rozumím, ale z pohledu investora, nezlobte se, je to pro mě informace děsivá. Možná že by měl dodat, a pak by o tom mohla být docela vážná polemika, že finanční limity uvedené v zákoně o investičních pobídkách se sníží limitně na nulu. To znamená, že kdyby tento zákon tak miloval, tak by mohl říci, že finanční limity uvedené v tomto zákoně jsou nula, a pak je mají všichni investoři. Ale to myslím, že by mu velmi rychle vysvětlil jeho stranický kolega ministr financí, neboť to by tok do státní pokladny byl ještě menší, než by bylo 15 procent z daně z příjmů pro právnické osoby.

***