Neautorizováno !

(18.30 hodin)

Poslanec Jiří Hanuš: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dovolím si uvést pár čísel. Česká republika se k něčemu zavázala a ten závazek znamená vyrobení asi dvou milionů hektolitrů lihu, na které je potřeba asi dvě stě tisíc tun obilí. Při výnosu kolem pěti tun je to 40 tisíc hektarů zemědělské nebo orné půdy, na které by se toto pěstovalo. Předpoklad je, že by sféra podnikatelská, ne stát, vybudovala zhruba pět lihovarů o kapacitě asi 400 tisíc hektolitrů. Cena toho jednoho lihovaru se bude pohybovat podle odhadu kolem 700 milionů korun a návratnost této investice při současných cenách a při tom, kdyby se podařil odpočet daně nebo vratka daně, představuje šest až sedm let.

A já bych byl hrozně rád, aby tento program nedopadl tak, jak to dopadlo s MEŘO -metylesterem řepkového oleje, což byla také jedna z možností pro naše zemědělce, ale vzhledem k technickým problémům a k neochotě našich dodavatelů prostě tento program prakticky končí nebo drží se nad vodou pouze díky vývozu metylesteru řepkového oleje ven.

Takže znovu opakuji - myslím si, že to je docela slušná pomoc našim zemědělcům, a jsem pro to, aby byl propuštěn tento zákon do druhého čtení. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Hanušovi. Slova se ujme pan poslanec Petr Šulák a nemám zatím žádnou další přihlášku do obecné rozpravy. Prosím, pane kolego.

Poslanec Petr Šulák: Vážení kolegové a kolegyně, vážená vládo, vážený řídící schůze, jak je známo, existuje situace, kdy existuje velmi markantní nadprodukce zemědělské produkce. (Výbuch smíchu zprava.) Ale všichni víme, že zemědělství plní roli krajinotvornou a stabilizuje sociální situaci na venkově. V podstatě toto opatření je opatření proti vylidňování venkova. Takže jestliže můžeme pěstovat plodiny pro výrobu lihu, pro energetické účely, z tohoto hlediska je to záležitost pozitivní. Vím zcela určitě, že tímto směrem se vydala řada vyspělých průmyslových zemí, a zcela určitě je nezanedbatelná také otázka ekologie a otázka úspor při dovozu ropných produktů. Takže jsem přesvědčen o užitečnosti tohoto programu a tohoto zákona a myslím si, že v tomto případě musí zisky zainteresovaných organizací a podniků ustoupit stranou. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Šulákovi. Vidím ještě přihlášku pana Miloslava Kučery. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Miloslav Kučera: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já jsem to nevydržel a přihlásil jsem se ke slovu, protože vám je zde předkládán jeden obrovský blud. Tento program, který já také považuji za program budoucnosti, ale není programem záchrany našeho zemědělství dnes. Chtěl bych to jenom malinko zdůvodnit. Navážu na poměrně solidní, nebo velice solidní rozbor nákladovosti, která s tím vznikne a kterou zde popisoval velice korektně kolega Říman. To ostatní prakticky byly jenom demagogické argumenty. Ale abychom to pochopili v prostoru a čase, chtěl bych vám něco vysvětlit.

Dneska je to skutečně o těžkých dotacích, dneska je to skutečně o umělém programu, o umělém vyrábění něčeho, co se na trhu normálně uplatnit nemůže. Až stoupne cena za barel ropy na mezinárodních trzích někam mezi 50 až 55 dolarů, pak tento program teprve najde své uplatnění bez dotací, bez státních zásahů, bez těchto dohadů, kdo ty dotace dostane, a ten program tady bude žít, jako žije dneska v některých jiných zemích, třeba v Latinské Americe obdobný program cukrové třtiny.

To znamená, že dnes je zde uměle předkládán vám program, který je o státních dotacích, o zájmech finančních skupin, a jestli se v tom jenom trošku orientujete, poznali jste určitě, že nikdo ze zemědělců si na ten program nesáhl ve výběrovém řízení, přestože se o to snažili, že jsou to prakticky rozdané státní peníze na podnikatelské zájmy finančních skupin, a vůbec ne zemědělského sektoru. Že to vůbec dneska nebude řešit a stabilizovat zemědělství v krajině ani zemědělce v podnikání.

Tak abychom tohle to neabsolvovali podruhé, jako jsme to provedli s řepkou a bionaftou, tak si myslím, dneska není spěch. Dokud se nezačne v Evropě transformovat automobilový průmysl, který bude prvním signálem, že se cena etanolu blíží ceně benzinu, tak není skutečně v rámci naší republiky, kde se snažíme, nebo bychom se měli snažit šetřit státní rozpočet, nutné tyto státní prostředky tak rychle investovat. Nebude to stabilizovat zemědělce, nepomůže jim to. A určitě je špatné, když to zde někteří mí předřečníci takhle zjednodušovali.

Proto bych se přimlouval, abychom tomuto programu sice věnovali velkou pozornost, ale abychom se zdrželi takové huráakce, že jej prosadíme dnes a budeme si myslet, že děláme něco pro naše zemědělce. Klidně se nebráním, aby byl tento program odložen o dva tři roky, kdy se ta ekonomika skutečně sblíží a nebude to předmětem takové těžké korupce, jako bylo výběrové řízení na zadání zakázek státu na výrobu etanolu, jak jsme toho byli svědky.

Takže tolik asi mé krátké dovysvětlení souvislostí, které tento program zasazují v čase poněkud jinam, než co se týče vhodnosti toho zasazení v čase do dnešní doby. Děkuji za pozornost. (Tleskají poslanci ODS.)

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Miloslavu Kučerovi. Slova se ujme pan poslanec Grůza. Prosím, pane kolego, máte slovo.

Poslanec Jan Grůza: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já bych chtěl především svým kolegům a svým předřečníkům, a tomu poslednímu především, připomenout, že neprojednáváme žádný program o biolihu. My jednáme o zákoně o výrobě lihu, o tom, abychom umožnili zákonem vyrábět technický líh, abychom zamezili zneužít toho lihu a použití v potravinovém průmyslu atd. Takže my máme připravené zákonné podmínky k tomu, aby ten program mohl fungovat, ale nejednáme o tom programu. To je první připomínka.

Za druhé. Odklad o dva, o tři roky znamená, že jestliže nebudeme mít prováděcí zákony, aby ten líh se mohl vyrábět v naší zemi, tak se bude vyrábět v celé Evropě a bude se sem dovážet tento líh z celé Evropy. Protože vážení kolegové, ty předpisy Evropy jsou neúprosné, Evropa se rozhodla, že půjde cestou obnovitelných zdrojů a že bude přimíchávat biolíh do benzinových směsí. A jestliže my nebudeme vyrábět sami ten líh, tak se bude dovážet z Německa, z Rakouska, z celé Evropy.

Takže já vám děkuji za tyhlety hraběcí rady, ale pánové, prosím, abyste vzali rozum do hrsti a nebránili se přirozenému pokroku, který v této věci je. Že to bude všechno drahé, to je samozřejmé. Ano, výroba obnovitelných zdrojů je dražší než to bohatství, které můžeme čerpat ze země, které nám našetřila příroda za uplynulé miliardy let. To je pravda. Na druhé straně je to trend, kterým jde celá Evropa, a jestliže se tomu trendu budeme bránit, tak zůstaneme pozadu jako ty obce, které se bránily přístupu železnice, a dneska ty obce a města strádají.

Takže přátelé, prosím pěkně, vezměme rozum do hrsti. Projednáváme zákon o lihu a tento zákon, prosím, postupme do druhého čtení. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Janu Grůzovi za vystoupení a konstatuji, že to byla poslední přihláška do obecné rozpravy. Ještě pan poslanec Martin Říman. (Hlasy ze sálu: Ne!)

Poslanec Martin Říman: Děkuji, pane místopředsedo. Chtěl bych na pravou míru uvést jeden omyl, který tady řekl můj poslední předřečník, co se týče Evropské unie. Pokud si přečte příslušnou pasáž podrobně, jasně a přesně, tak zjistí, že v tomto okamžiku ani v následujícím období se nepředpokládá, že by onen cíl, přimíchávání lihu do pohonných hmot, který je i vyjádřen číselně, byl určen obligatorně, ale že se jedná o indikativní cíl v kondicionále, tedy že členské země by měly, to znamená, že mohou a nemusí. Takže nestrašme se Evropskou unií, pokud zrovna nemusíme.

***