Neautorizováno !

(10.50 hodin)

Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedo, vážená Sněmovno, o minulé nedůvěře vládě jsme jednali 1. dubna, čili jak se říká, 1. apríla. O důvěře vládě jednáme v pátek třináctého. Je to jistě náhodná shoda, nicméně tato data v něčem přece jen nejsou tak náhodná, protože se mi zdá, že jsme se vlastní činností starali o to, aby naše politika vypadala spíše jako fraška.

Nevím, kdo z občanů věří tomu, že za vládní krizi, která vedla k tomu, že dnes jednáme o obnově staronové vlády s novým premiérem, byly ty morální důvody, které byly kladeny jako potřeba očištění české politiky. Myslím, že dobře víme, že k žádné katarzi tu nedošlo a že se tu stalo něco, co je pro občany nesrozumitelné. Jestliže ve stejné době došlo k vládní krizi v Itálii, Berlusconi podal demisi a nyní už opět dostal důvěru k vládnutí, pak to mělo věcné důvody v tom, že mezi stranami koalice se ukázaly v určitých závažných otázkách dalšího směřování politiky závažné rozdíly a tyto obsahové rozpory mezi jednotlivými stranami vedly k vládní krizi. U nás nic takového nebylo, a proto se parlamentní politika stala pro občany ještě méně srozumitelná, jasná a průhledná, než byla dosud. A to, že Poslanecká sněmovna má nejnižší stupeň důvěryhodnosti za dlouhá léta, by mělo skutečně být pro nás varovným znamením.

Já vím, že tu občas připomínám člověka volajícího na poušti. Ale jestliže nebudeme dbát na to, jak občané vnímají naši politiku, aby v tom, co děláme, skutečně viděli zápas o důležité společenské zájmy nebo o důležité společenské problémy a nejevilo se jim to především jako získávání těch nebo oněch mocenských pozic pro ty nebo ony představitele vládních stran nebo opozice, pak to jenom povede k dalšímu poklesu zájmu občanů o politiku, poklesu zájmu občanů o účast ve volbách. A to je, myslím, velmi zneklidňující znamení.

Měli bychom také mít na zřeteli to, že v příštích volbách zřejmě ve Sněmovně budou opět čtyři hlavní strany, ty, které tu jsou teď. V jakém budou početním poměru, těžko říci, o tom rozhodnou občané. Jestli se sem dostane nějaká další strana, to je předmětem novinářských spekulací a i to rozhodnou občané. Připomínám to proto, že z tohoto hlediska i nadále musíme počítat s existencí koaličních vlád, případně i menšinových vlád, a posuzovat jejich dosavadní činnost i z toho hlediska, zda opravdu působí věrohodně v tom smyslu, že občané v činnosti těchto vlád i v chování opozice mohou vidět plnění volebních programů.

Koalice je normální politickou institucí v zemích, kde je poměrný volební systém. Jako reakce na vládní krizi u nás se už ozvaly z pravé strany a i z řad poslanců a zástupců ODS požadavky na většinový volební systém. Já myslím, že nemá naději, aby se u nás prosadil, a nemyslím si, že by to bylo k něčemu dobré. Stabilnější vláda, kterou by většinový systém možná umožnil, by ale znamenala, že to je vláda, za kterou vůbec není většina občanů této země. A podívejme se na výsledky posledních anglických voleb. Rozdíl 3 % znamená základní změnu ve složení vlády a opozice. Ale to je v britské společnosti, která má jiné tradice, jiné složení a nemyslím si, že by to byla cesta, která by v české společnosti k něčemu pozitivnímu vedla. Čili omezujme své návrhy na sociální inženýrství, které mi zvlášť z pravé strany zaznívají zvláštně, protože jinak pravice vytýká levici, že sociálním inženýrstvím chce řešit to, co má být ponecháno přirozeným silám trhu a přirozeným silám společenského vývoje.

Vracím se tedy k oné koalici, která zřejmě bude vládnout i v příštím období, byť samozřejmě její stranické složení se neodvažuji odhadovat. Mám na mysli to, že v rámci systému poměrného zastoupení, kde vláda je tvořena koaličně, i případná menšinová vláda musí být schopna kooperovat s ostatními stranami, že je nezbytné, aby se nevytvářel v parlamentu vztah zásadního nepřátelství mezi opozicí a vládou.V tomto směru nemyslím, že by totální opozice ze strany ODS byla pro občany nějakým pozitivním sdělením. Uvítal jsem i vstřícnější slova poslance Tlustého dnes k návrhům zákonů, které jsou ohlášeny ve vládním prohlášení, včetně jeho včerejšího sdělení, že ODS by se případně nebránila spojení referenda o evropské ústavě s volbami do parlamentu, což předtím kategoricky odmítala.

Jde o to, abychom i svým konáním dávali občanům najevo, že zájmy státu a zájmy republiky jsou důležitější než ty nebo ony stranické zájmy. A celkový prostor pro politiku, v němž se může uplatňovat v naší zemi jako relativně malé středoevropské zemi, která prochází a stále ještě nedokončila obtížnou společenskou transformaci, která se zařadila do Evropské unie, která ovšem v současné době také prochází velmi obtížným obdobím, je poměrně omezený. Jde o to, aby tedy občané měli opravdu přesvědčení, že zájmy republiky, zájmy státu jsou důležitější než zájmy stranické. A zdá se mi, že fungování našich koalic, a nemám na mysli jenom tuto koalici, toto přesvědčení v občanech neposiluje, ale ani chování opozice k tomu příliš nepřispívá. Totální opozice, kterou ohlašovala ODS, nebo zásadní kritika ze strany KSČM, jak ji někdy její představitelé vyhlašují, potom v občanech vyvolávají pochybnosti, jak představitelé těchto stran vůbec v parlamentě mohou o něčem společně jednat a na něčem se společně dohadovat. V demokratické parlamentní republice mezi stranami, které jsou v parlamentu, nemůže být moment nepřátelství. Může tu být moment opozice, nesouhlasu, ale nemůže tu být moment nepřátelství, protože nepřítel nemůže sdílet zásady nebo principy demokratického uspořádání, které jsou obsaženy v ústavě a v Listině základních práv a svobod. Zdá se mi, že někdy zapomínáme na tento rámec a občanům nedáváme dostatečné přesvědčení o tom, že jsme s to se v jejich zájmu, v zájmu republiky, na důležitých věcech dohodnout.

Chci také říci, že vládní krize nepřispěla v této zemi k tomu, aby se upevnily ústavní zásady fungování našeho systému. Ta zbytečná vládní krize dala i prezidentu republiky možnost vystupovat způsobem nad jeho ústavní pravomoci, protože nepřísluší prezidentu posuzovat, jestli v této zemi bude menšinová vláda, nebo ne, protože o složení vlády rozhoduje parlament. Takže mějme na zřeteli to, že jsme způsobili svým způsobem pokles důvěry občanů k politice, to znamená i důvěry k nám, a snažme se tedy toho roku, který nám zbývá, využít k pozitivní práci.

***