Neautorizováno !

(15.20 hodin)
(pokračuje Schwippel)

Podle zprávy Hospodářských novin ze dne 6. dubna 2005 z 27 států, tj. 25 členských plus Rumunsko a Bulharsko, obsadila Česká republika poslední místo, pokud jde o podporu vědy a výzkumu a pokud jde o vytváření motivujícího podnikatelského prostředí. Podobnou zprávu přineslo také Právo. Našel jsem na webové stránce Evropské unie hodnocení, podle kterého Česká republika skončila na 23. místě z 25 členských států. Každopádně je možné konstatovat, že Česká republika rozhodně není žádným šampionem v tomto směru, ale naopak největším evropským outsiderem.

Chtěl bych říci, že Evropská rada vyslala jasný signál nepřijetím směrnice o službách. Mimochodem, je to velmi složitá problematika, neboť služby vytvářejí v Evropské unii přibližně 70 % HDP. Přijetím této směrnice mělo údajně dojít k nápomoci vytvoření 600 tisíc pracovních míst, a sektor služeb je také jediným, ve kterém v posledních letech Evropské unii vznikla nová pracovní místa. A společně s rozvolněním podmínek Paktu stability a s touto problematickou revizí Lisabonské strategie je podle mě zřejmé, že v Evropě se sice hodně hovoří o konkurenceschopnosti, ale přitom není liberalizována a umožněna ani plná konkurence mezi jednotlivými členskými státy. Důvodem je to, že některé státy, které se obávají reforem, se také obávají konkurence, která přichází z nových členských států.

Myslím si, že z toho plynou pro nás některá poučení, která jsou částečně shodná s tím, co říkal pan místopředseda vlády. Také si myslím, že Česká republika by se měla naučit lépe prosazovat svoje zájmy, lépe vyjednávat, ale činím si i jiné závěry. Například v tom směru, že bychom neměli spěchat s přijetím evropské společné měny ani s přijetím Smlouvy zakládající Ústavu pro Evropu. Pokud bychom ji přijali, pak bude zafixován jediný ekonomický a sociální model a budeme mít velmi málo možností realizovat vlastní nezávislou národní politiku nebo v budoucnosti nějak dostihnout ekonomicky vyspělejší státy Evropské unie.

V tomto směru jsem nalezl v dnešním tisku zajímavou poznámku, která, myslím si, že tuto problematiku docela dobře charakterizuje, a to vizi o tom, co se stane po tom, až bude na mistrovství světa v hokeji namísto jednotlivých národních celků společný tým Evropské unie: Evropský parlament schválí rezoluci, v níž se usnese, že evropské mužstvo nesmí prohrát.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane kolego, já vás vedu k pořádku. Mluvíme o Lisabonské strategii, a ne o mistrovství světa v hokeji. Opravdu, já jsem velmi tolerantní, protože chtěl jsem končit v 15 hodin a tohle sem nepatří. (Výkřiky z pléna.)

Poslanec Jan Schwippel: Dobře, vynechám tento příměr a ukončil bych takto: Čerstvý vítr opravdu nepřijde z Lisabonu, čerstvý vítr dnes přichází z Tallinu a Bratislavy.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane kolego, já vás ještě jednou přeruším a požádám kolegy z vašeho klubu, aby tady nepokřikovali. Pokud se chcete přihlásit do rozpravy, přihlaste se.

Prosím, pane poslanče, pokračujte.

Poslanec Jan Schwippel: Poslední věta: Domnívám se, že zachování možnosti nezávislé národní politiky je velice důležité, neboť čerstvý vítr nepřijde z Lisabonu, čerstvý vítr dnes přichází z Tallinu a Bratislavy, a jak velice doufám, po příštích volbách začne konečně foukat také z Prahy.

Děkuji. (Potlesk.)

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Schwippelovi. Přednostní přihlášku pan předseda Zaorálek, potom paní místopředsedkyně Němcová. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Dámy a pánové, chci ještě reagovat na to, co tady zaznělo, protože tuším, co se vám hodí v hlavě. Určitě také to, co tady bylo řečeno panem poslancem Benešem, který mluvil o kvótách oceli. Chtěl bych k tomu něco říci, protože mi vždycky vadí, když se Evropská unie takto paušálně a lacině srovnává s Radou vzájemné hospodářské pomoci a socialistickým plánováním.

Jaký je účel kvót oceli, o kterých se rozhoduje, jak tady bylo řečeno, v nějakých departmentech v Bruselu? Tam jde přece o to, abychom se nepřetahovali jako výrobci oceli v Evropě, aby se nelikvidovala dramaticky zaměstnanost v takových místech, jako je třeba Ostrava a Ostravsko. Je to prostě určitá garance toho, že tradiční oceláři jsou do určité míry omezeni, chráněni, a nedojde prostě k prudkému poklesu zaměstnanosti prostě proto, že to převezmou ocelárny někde v Porúří nebo jinde. Ale především, co je důležité: Ty kvóty, které jsou na dodávky oceli, jsou pouze na území Evropské unie. Ostravským ocelárnám nikdo nebrání dávat další produkci do Číny nebo do Indie. Nejsou žádná omezení na to, abychom zvyšovali další produkci tam, kde je konjunktura a kde je možné dodávat ocel. Takže není to prostě tak, že by tady Evropská unie trapně nebyla schopna a ochotna umožnit zvýšení výroby oceli v situaci, kdy je konjunktura.

Tady také zaznělo, že si máme vzít příklad ze Spojených států amerických. Ale je docela evidentní fakt, že v posledních letech to byly právě Spojené státy, které se vyznačovaly tím nejtvrdším protekcionismem na trhu oceli, na který dokonce Evropa doplácela a kde se dokonce uvažovalo o recipročních opatřeních. Takže je zřejmé, že tohle je pravděpodobně komplikovanější a není možné tady ten trh uvolnit tak, jak to vlastně nikdo tady nedělá.

A hlavně bych chtěl říci ještě jednu věc. Věcně není pravda, že ústavní smlouva v tomto případě přináší nějaké prvky, jak tady bylo řečeno v závěru, že pokud bychom přijali ústavní smlouvu, tak to je, jako kdybychom definitivně tyto socialistické metody zabetonovali. Jednak to nejsou socialistické metody a jednak je věcně nepravdivé, že by ústavní smlouva dělala kroky k nějakému tvrdšímu rozhodování. Takže to je podle mě něco, co bez další konkrétnější debaty nemá smysl tady takhle vyhlašovat.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi. Nyní paní místopředsedkyně Němcová, potom s faktickou poznámku pan kolega Beneš. Prosím, paní místopředsedkyně, máte slovo.

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Pane místopředsedo, dámy a pánové, mně se teď, poté co mluvil pan předseda Zaorálek a zase vrátil naši debatu do věcné polohy, reaguje obtížněji, ale chtěla jsem vám říci, že naprosto kategoricky odmítám to, jak jste vstoupil do vystoupení našeho kolegy pana poslance Schwippela. Stejně tak jako vy řídívám často schůzi a vím, že jednací řád má ustanovení, které říká, že poslanec se má držet daného tématu. Nepamatuji si, v případě, že by kterýkoli poslanec ve své řeči uvedl nějaký příklad toho, proč chce podpořit svůj názor, že by za tento případ mu řídící schůze odjímal slovo. Považuji to za vaše selhání a zneužití řízení schůze a nebylo vaším právem takto vstoupit do projevu pana kolegy Schwippela.

Chci jenom dodat, že kdyby nebyl závěr schůze, tak bych žádala o to, aby Sněmovna hlasovala o vašem odvolání z řízení schůze, ale protože by to bylo víceméně gesto v tuto chvíli, tak si je odpouštím. Ale důrazně vás žádám, abyste tímto způsobem poslance ve svobodném vyjadřování jejich názorů neomezoval. (Potlesk.)

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní místopředsedkyni Němcové. Postupoval jsem podle paragrafu 59 odst. 4. Pokud máte jiný názor, můžete mě samozřejmě z řízení schůze odvolat.

Prosím, pane kolego, máte slovo.

Poslanec Miroslav Beneš: Děkuji za slovo. Myslím si, že je opravdu zbytečné to prodlužovat, zřejmě spějeme k přerušení. Já bych jenom poprosil pana předsedu Sněmovny, aby pokud cituje, tak aby citoval přesně. Já si nevybavuji, že bych použil slov "socialistické metody".

Pokud se týká kvót, je to trochu jinak, než pan předseda říkal. Samozřejmě že držení (opatření?) pro zabránění dovozu do Evropy znamená, že když do Číny se expanduje s velkou měrou od všech evropských výrobců, že cena oceli jde i v Evropě nahoru, protože sem nemůže ocel z Ruska a Ukrajiny. V podstatě dnes je situace oceli na trhu taková, že kvót není třeba, ale to nepružná bruselská byrokracie nedopustí.

Ale je pátek odpoledne, pojďme k tomu konsensuálnímu přerušení, přidělení do jednotlivých výborů a tam pokračujme v debatě.

Jenom bych prosil, pokud je použita citace, aby byla použita přesně, nechť je použita přesně, protože já si na toto dávám pozor. Měl jsem připraveno vystoupení, kde jsem si hrál s těmito slovíčky, ale vynechal jsem ho vzhledem k pátečnímu odpoledni.

***