Neautorizováno !

(16.30 hodin)
(pokračuje Tůma)

Bylo tady také správně zmíněno, že bez kursových rozdílů by centrální banka v loňském roce měla zisk 7,4 miliardy. Prováděli jsme v tomto směru řadu simulací. Pochopitelně další vývoj je ovlivněn celou řadou parametrů, ať už se to týká výše devizových aktiv, ať už se to týká vývoje kursu nebo vývoje úrokových sazeb jak u nás, tak v zahraničí, a v závislosti na vývoji těchto parametrů dospíváme poměrně k širokému rozptylu výsledků. Nicméně všechny tyto výsledky vedou k závěru, že by ztráta měla být uhrazena ze zisku centrální banky.

Je tady jedna neznámá. Objevuje se občas otázka, jestli při vstupu České republiky do eurozóny, to znamená při přijetí jednotné měny, existuje požadavek na splacení této kumulované ztráty. Jasně říkám, že takový požadavek tady není. Nicméně nemohu vyloučit, že se na toto téma povedou debaty. Z mého pohledu neexistuje důvod, aby ztráta byla vynuceně uhrazena, pokud není ohrožena finanční stabilita centrální banky, a ta podle mého soudu ohrožena není.

Co se týká dalších dvou dotazů, tak se přiznám, že na první nejsem schopen reagovat, neboť se jedná pro mě o neznámý citát a navíc nesouvisí příliš s hospodařením centrální banky. Stejně tak otázka poplatků a Úřadu na ochranu hospodářské soutěže jde trošku za rámec projednávaného materiálu, nicméně přece jenom bych velmi stručně reagoval.

V prohlášení jsme řekli, že samozřejmě respektujeme pravomoc Úřadu na ochranu hospodářské soutěže, aby toto prošetřil. Pouze jsme vyjádřili určité rozpaky. Ty spočívají také v tom, že úřad nás celkem nedávno požádal o určité údaje a tón dopisu indikoval, že úřad teprve dává dohromady určité podklady, a neměli jsme pocit, že je schopen formulovat tak silné obvinění, jakého jsme byli svědky. To za prvé.

Za druhé. Jsem skutečně přesvědčen, že bankovní sektor je velmi konkurenční. Samozřejmě nemohu vyloučit to, že Úřad na ochranu hospodářské soutěže dojde v jistém segmentu trhu k jistým závěrům. Nicméně to, co jsme řekli v prohlášení, je, že takovéto indikace z naší strany nevidíme.

Co se týká poplatků samotných, tak bych rád upozornil především na dvě věci.

Za prvé. Pokud se podíváme na podíl poplatků na zisku, to znamená, pokud nebudu vytrhávat vedení běžného účtu a poplatek za vedení běžného účtu nebo nějaký jiný produkt a porovnávat s tou či onou zemí, kdy samozřejmě dospěji k závěrům, ke kterým dospět chci, pokud se podívám na čísla jako celek, to je na podíl poplatků na zisku, tak je pravda, koneckonců to bylo publikováno i v médiích, že stoupá a dostal se na hranici 30 %, což je hodně. Je to na horní hraně toho, kde se bankovní sektor ve světě pohybuje, ale není to úplně ulétlé do nějakých nepřijatelných mezí. Většinou se podíl poplatků na zisku pohybuje někde mezi 20 až 30 %. Rozptyl je široký. Dále závisí také na vyspělosti finančního trhu. Představte si, že máte banku a přijdou za vámi dva klienti. Jeden nabídne uložit 100 tisíc korun a druhý nabídne uložit 5 milionů. Je velmi pravděpodobné, že mu nabídnete jiné podmínky, protože tomu, kdo vám nabídne 5 milionů, tak jste schopen prodat daleko více služeb než tomu, kdo si uloží 100 tisíc. Totéž platí při srovnání vyspělejších zemí, které mají nakumulované daleko větší vklady, to znamená, sortiment bankovních služeb, který je možno prodat, je daleko vyšší. To také znamená, že kumulovaně se podíl poplatků na zisku potom tolik neliší, ale je dosahován na daleko větším počtu produktů.

Znovu říkám, je to i strategie některých bank tady u nás, že poplatek na běžný účet bude třeba nula, ale je to za předpokladu, že klient si tam uloží několik milionů korun a prodáte mu daleko víc jiných produktů. Takováto srovnání jsou velmi ošemetná a jsem zatím neviděl žádné, které by mě přesvědčilo o tom, že trh tady není konkurenční.

Ještě bych uvedl jeden argument, který je také zřejmý. Jeden rok jsme v Evropské unii a kterákoliv banka, která má licenci v kterékoliv zemi v Evropské unii, může podnikat kdekoliv v Evropské unii. Pokud by skutečně trh tady nebyl konkurenční, tak bych očekával, že během pár týdnů nebo měsíců se tady objeví některý z velkých evropských hráčů, který se nás nemusí na nic ptát. Pouze upozorní svého regulátora, že sem přijde podnikat, a pokud by skutečně trh nebyl konkurenční, tak by bylo velmi snadné získat poměrně velký podíl na trhu. Jsou tady tři velké banky, ale je to celkem standardní struktura bankovních sektorů, kde je několik hráčů skutečně dominantních. To, že nemohou úplně dominovat, je dáno tím, že za prvé nejsou sami a je tam řada středně velkých a menších bank, které se také snaží získat maximum na trhu. Bitva je opravdu poměrně značná.

Nemůžeme ignorovat ani fakt, že ve srovnání s našimi sousedy, se kterými jsme občas srovnáváni, jsou naše úrokové sazby úplně někde jinde, což se samozřejmě nelíbí vkladatelům; na druhé straně tlak v oblasti např. hypotečních půjček a spotřebitelských úvěrů je zase úplně někde jinde než v sousedních zemích. Pokud porovnáváme benefit, který spotřebitel dostává např. v půjčkách, ať už na bydlení nebo na spotřebitelské úvěry, tak je potom zase kompenzován částečně poplatkem.

Chci tím jenom říci, že situace skutečně není triviální. Síla obvinění je poměrně značná a my jsme pouze opatrně konstatovali, protože skutečně nevíme, jaké podklady má ÚOHS k dispozici, že jsme touto razancí poněkud překvapeni. Ale uvidíme, jak dopadne šetření, a stejně tak jako centrální banka má svoji odpovědnost a své pravomoci, tak my respektujeme pravomoc a odpovědnost Úřadu na ochranu hospodářské soutěže.

Možná bych konstatoval ještě poněkud překvapivý fakt. Když jsem dostal před dvěma týdny dopis od předsedy Bednáře, který konstatoval, že mu okamžitě mám poskytnout veškerá data, která máme k dispozici, protože jsme soutěžitel, a pokud mu je nedáme, tak dostaneme pokutu - to považuji skutečně za absurdní a vzbuzuje to ve mně určité pochybnosti o postupu.

Ale jak říkám, to jde skutečně mimo rámec předložené zprávy o hospodaření. Nemyslím si, že na toto téma bychom tady měli odvíjet větší debatu, když tak bych doporučil, aby stálá komise pro bankovnictví se tím zabývala, a můžeme o tom debatovat daleko detailněji a předložit nějaké větší analýzy.

Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane guvernére. Zeptám se pana zpravodaje, zda chce ještě vystoupit se závěrečným slovem. Pan zpravodaj Vladimír Doležal nechce. Můžeme tedy hlasovat o návrhu usnesení, tak jak jej máme v písemné podobě všichni k dispozici.

Než budeme moci hlasovat, tak ještě otevřu podrobnou rozpravu a zeptám se, zda někdo nechce v rámci podrobné rozpravy přednést svůj návrh na usnesení. Není tomu tak, končím podrobnou rozpravu.

Domnívám se, že naši kolegové již stihli přijít do jednacího sálu.

Budeme hlasovat o návrhu usnesení tak, jak nám bylo rozdáno a tak jak nás s ním seznámil pan zpravodaj Vladimír Doležal. V tomto usnesení Poslanecká sněmovna podle § 47 odst. 4 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, bere na vědomí Roční zprávu o výsledku hospodaření České národní banky na rok 2004.

Zahajuji hlasování pořadové číslo 285. Kdo je pro návrh tohoto usnesení? Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 285 z přítomných 149 poslanců pro 131, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.

***